Investiční zlato
Investiční zlato je zvláštní forma zlata, která je používána jako investiční nástroj podobně jako například cenné papíry. Jedná se především o zlaté mince a slitky (cihly), které nejsou kupovány ze sběratelských, numismatických důvodů, ale jako investice, t.j. k uložení papírových peněz.
Obsah |
[editovat] Historie
Zlato bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 př. n. l. až do konce Brettonwoodského měnového systému v roce 1971. Bylo používáno k přechování hodnoty jak jednotlivci tak státy během celé této éry (od začátku Brettonwoodského systému v roce 1945 pak bylo omezeno pouze na státy).
Od konce Bretton Woodského systému zlato zásadně ztratilo svoji roli jako forma platidla. Je ale pořád považováno za nositele hodnoty a to především v dobách krizí.
Centrální banky si uchovávají stále velké zlaté rezervy. Mezinárodní měnový fond pracuje na změně metodiky vykazování zlatých rezerv centrálními bankami (doposud se v nich vykazovalo i zlato, které bylo „půjčeno“ obchodníkům za úrok a fyzicky v bance nebylo). Nová metodika by měla být na světě během jara 2007, kdy bude dána k širokému připomínkování.
[editovat] Zlato jako finanční aktivum
Zlato a jiné cenné kovy jsou aktiva, jak hmotná, tak likvidní (jednoduše obchodovatelná) na rozdíl od nemovitostí, která jsou hmotná ale nejsou likvidní.
Vezmeme-li v potaz jeho vysokou hustotu a hodnotu, uchování a přemísťování zlata je velmi jednoduché. Zlato nerezaví. V minulosti bylo taky velmi jednoduché ověřit, že mince měly deklarovanou hustotu zlata díky Archimédově zákonu. Dnes jsou ale některé kovy těžší než zlato, ale zato jsou levnější. Zatímco si někteří myslí, že zlato je něčím výjimečné na základě jeho kulturní hodnoty a použití jako peněz, jiní považují zlato za podobnou komoditu jako měď nebo olovo.
[editovat] Fyzický nákup zlata
Anglický termín pro člověka, nakupujícího fyzické zlato do svého osobního vlastnictví, je "gold bug" (česky zlatý brouk). Nakupují zlato ve víře, že se současný monetární a finanční svět zhroutí a jenom zlato si uchová svoji hodnotu. Mezi jiné důvody může patřit snaha schování hodnoty například před rodinnými členy nebo před daňovými úřady.
Investoři, kteří chtějí získat zlato do svého vlastnictví, je mohou nakoupit ve formě zlatých mincí nebo zlatých slitků (cihel, anglicky gold bars, bullion), o hmotnostech 1, 5, 10, 20, 1oz (Troyská unce neboli 31,103g), 50, 100, 250, 500 a 1000 gramů. Zlaté mince, které v současné době vydává Česká národní banka, se takto také daly použít, ale v poslední době je po nich mezi sběrateli taková poptávka, že jejich tržní cena vysoko převyšuje cenu obsaženého drahého kovu. Cena zlata (v přepočtu na jednotku hmotnosti) rapidně klesá jak s hmotností jednotlivého kupovaného slitku, tak s celkovým objemem obchodovaného zlata (např. některé burzovní ceny jsou uváděny pro 10 kg a více).
V reakci na osvobození investičního zlata od DPH vzniklo v Česku několik firem, které s investičním zlatem obchodují přes internet.
[editovat] Nákup zlata kvůli jeho ceně
Nákup zlata je také možné provést bez jeho fyzické dodávky a to prostřednictvím takzvaných zlatých certifikátů nebo zlatých fondů (např. Central Fund of Canada - ticker CEF), který drží fyzické zlato a stříbro v alokované podobě. Některé investiční strategie považují nákup zlata za formu diverzifikace portfolia. Zlato může být zahrnuto v portfoliích jako forma zajištění proti katastrofám, které mají normálně negativní vliv na ostatní investiční instrumenty.
Z pohledu obchodníka obchodujícího měny je nákup zlata podobný měnové spekulaci. Například pokud se předpokládá, že dolar brzy oslabí, pro obchodníka, který obvykle obchoduje v dolarech může být nákup zlata a jeho pozdější prodání realizace zisku, pokud se předpoklad poklesu vyplní.
Další možností jak investovat do zlata je nákup ETF obchodovaného na burzách v Londýně či New Yorku, založení účtu u e-gold či podobných služeb nebo účast na Perth Mint Certificate programu (od 10 tis USD).
Do zlata lze investovat např. i pomocí warrantů - v takovém případě však vyrovnání probíhá ve finanční podobě a k fyzickému dodání kovu nedojde.
[editovat] Typy investorů do zlata
Investory do zlata můžeme rozdělit do následující skupin:
- Nákupci aktiv
- Lidé, kteří schovávají bohatství
- Investor, který chce ochránit svůj majetek před inflací a jej touto cestou nejen rozmnožit, ale i stabilizovat
- Centrální banky
- Spekulanti (např. měn, ropy)
- Finanční instituce
- Zlatí brouci (gold bugs - viz výše)
- Liberálové
- Zajišťovatelé portfólií
[editovat] Cena zlata
Zlato se obchoduje na komoditních trzích, odtud se odvíjí i jeho cena. Standardně se s fyzickým zlatem obchoduje podle cen tzv. "realtime spotu" (okamžitá cena na komoditní burze) nebo podle budoucího fixingu (stop cena vyhlašovaná London Bullion Market Association). K ceně je většinou připočítáváno tzv. Premium (obchodní přirážka - marže), které u seriózních obchodníků dosahuje jen pár procent a případné výrobní náklady (zejména u malých slitků, mincí, šperků a pod.)
Tzv. "Fixing" (označovaný jako "Londýnský fix" ve zkratce "Ldnfx") je vyhlašován 2× denně ve všední dny 10:30 (AM) a 15:00 (3:00 PM) středoevropského času. Fixing vyhlašuje mezinárodní sdružení obchodníků s drahými kovy The London Bullion Market Association na základě aktuálního vývoje na Londýnské burze.[1]
Cena fyzického zlata je jen jedna (burzovní cena), rozdílné je jen Premium a výrobní marže, které zásadně závisí na množství odběru. Např.:
- Premium se často uvádí v procentech nebo ve fixní přirážce (např. + 3,0 EUR na unci). - standardní Premium u 100 g se bude pohybovat někde kolem 2-3% z ceny zlata, zatímco u 2 kg klesne na 1,5 - 2% a u 10 kg na 0.5 - 1% atd. - k ceně investičních slitků bude připočtena výrobní marže (většinou v rozmezí od 15 do 30 EUR) a premium jak je uvedeno výše. Např.: cena 1 gramu zlatého investičního slitku může být až 2,5 vyšší než je aktuální cena zlata z důvodu velkých nákladů na výrobu). Rozdíly ve výrobní marži jsou v závislosti na mincovně či rafinerii, která slitky vyrobila.
- u ostatních výrobků (šperky, předměty apod.) dosahuje pochopitelně výrobní marže větších hodnot a častokrát je k ceně připočítána ještě umělecká hodnota
- u tzv. komerčního zlata (slitky, plechy, lamino apod.) se počítá většinou jen premium, u specifických polotovarů však přibude i výrobní marže.
[editovat] Investiční nákup zlata osvobozen od DPH
Vstupem ČR do Evropské unie byl novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zák.235/2004 Sb. [2] ), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH:
| „ | § 92 Zvláštní režim pro investiční zlato
|
“ |
| — § 92 zákona o DPH | ||
Viz též i Směrnice Rady Evropské unie 98/80/ES z 12. října 1998
Seznam mincí dle § 93, odst. 2 najdete ve Věstníku ČNB 2004 - částka 11, Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. května 2004 k ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., z Věstníku č. 11
Seznam mincí osvobozených od daně dle směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 ve znění směrnice Rady 98/80/ES ze dne 12. října 1998, platný pro rok 2006 najdete v Úředním věstníku C 300, 30/11/2005 S. 0010-0022
Mezi položky které nadále nejsou osvobozeny od DPH patří:
- Medaile z důvodu že se nejedná o zákonné platidlo.
- Slitky ryzího zlata jejichž producenti nejsou akreditováni na mezinárodním trhu zlata.
- Slitky na kterých není vyraženo unikátní sériové číslo.
[editovat] Země s největšími zlatými rezervami
| Pořadí | Země | Množství (tuny) |
|---|---|---|
| 1 | Spojené státy americké | 8133,5 |
| 2 | Německo | 3401,0 |
| 3 | MMF | 2814,0 |
| 4 | Itálie | 2451,8 |
| 5 | Francie | 2435,4 |
| 6 | Čínská lidová republika | 1054,1 |
| 7 | Švýcarsko | 1040,1 |
| 8 | Rusko | 811,1 |
| 9 | Japonsko | 765,2 |
| 10 | Nizozemí | 612,5 |
| 11 | Indie | 557,7 |
| 12 | ECB | 502,1 |
| 13 | Tchaj-wan | 423,6 |
| 14 | Portugalsko | 382,5 |
| 15 | Venezuela | 365,8 |
| 16 | Saúdská Arábie | 322,9 |
| 17 | Spojené království | 310,3 |
| 18 | Libanon | 286,8 |
| 19 | Španělsko | 281,6 |
| 20 | Rakousko | 280,0 |
| 21 | Belgie | 227,5 |
- Zdroj: [1]
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ The London Bullion Market Association
- ↑ http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb078-04.pdf
[editovat] Externí odkazy
- Animace.iHNed.cz: Zlato láme rekordy. Toto jsou země s největšími zlatými poklady ihned.cz, 17. 6. 2010
- Věra Tůmová: Co jste o zlatě nevěděli a báli jste se zeptat penize.cz , 04.05.2010
- Věra Tůmová: Investiční zlato aneb finanční rezerva skrytá v cihle penize.cz, 11.02.2008
- Kurzy.cz: Aktuální graf ceny zlata na trzích online a historické grafy zlata
- Diskusní fórum o zlatu a stříbru: ZlatoForum.cz včetně aktuálních grafů ceny zlata a stříbra v USD i v Kč