Nezaměstnanost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Míra nezaměstnanosti podle zemí, odhady z CIA world factbook, březen 2006

Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která:

  • je starší patnácti let,
  • aktivně hledá práci,
  • je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

Obsah

[editovat] Míra nezaměstnanosti

Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice

Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným) - u = \frac{U}{E+U} neboli u = \frac{U}{L}

  • u - míra nezaměstnanosti
  • U - počet lidí bez práce
  • E - počet zaměstnaných lidí
  • L - celkový počet pracovních sil (L=E+U)

V praxi se přesnost takového měření těžko zajišťuje, každá metoda má své nedostatky.

[editovat] Složky nezaměstnanosti

Nezaměstnanost může být také rozlišována jako:

  • dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, viz výše)
  • frikční (dočasná) - člověk přeruší práci na chvíli, než si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy
  • sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů
  • cyklická - souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v hospodářské depresi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury.
  • systémová (strukturální) – nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v ostravsko-karvinském uhelném revíru). Řešením je rekvalifikace
  • dlouhodobá - nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok. V takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce.

[editovat] Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí - je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).

[editovat] Příčiny nezaměstnanosti

  • nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech
  • pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost)
  • zákon o minimální mzdě
  • odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží)
  • mzdová rigidita
  • efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje)

[editovat] Historie

Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v tržních ekonomikách. Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby "soustavně se vyhýbající poctivé práci"[1].

Protože nezaměstnaní nejsou ve všech případech u vládních úřadů, oficiální statistiky nezaměstnanosti mohou být velmi nízké i v kapitalistických státech. Většina chudších zemí postrádá moderní sociální síť a podporu v nezaměstnanosti, takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce často nastupují na méně kvalifikované práce mezi nezaměstnané se tak nezapočítají.

Státní zásahy do ekonomiky nezaměstnanost přímo způsobují: zvedne-li vláda minimální mzdu, zvýší se tím cena podnikání, a firmy zareagují propouštěním zaměstnanců. Zákony omezující propouštění způsobí, že zaměstnavatelé budou nové pracovníky najímat méně často, a mnoho mladých lidí pak bude mít problémy se získáním práce. Na svobodném trhu nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje.

[editovat] Viz též

[editovat] Reference

  1. ↑ § 203 Trestního zákona z 29. listopadu 1961 na webu opcw.org
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost“