Státní sociální podpora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Sociální zabezpečení)
Skočit na: Navigace, Hledání

Státní sociální podpora je v rámci práva sociálního zabezpečení státem organizovaná solidarita mezi občany sloužící k překonání nepříznivých důsledků sociální události. Je tvořena systémem státních dávek učených především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Všechny dávky státní sociální podpory mají obligatorní charakter, hlavním kritériem pro přiznání některých z nich je příjmová situace rodiny.

Systém státní sociální podpory byl v Česku zaveden zákonem č. 117/1995 Sb. a zohledňuje tři základní přístupy:

  • životní úroveň má vycházet především z pracovních příjmů,
  • dávky nejsou náhradou příjmů, ale k vlastní práci nedemotivující pomocí řešení sociální situace,
  • musí zachovávat hledisko hospodárnosti, účelnosti a ve stanovených případech i adresnosti.

Jiří Dienstbier se domnívá se, že tvrzení, že někomu se dobře žije ze sociálních dávek, je rozšířený stereotyp, a každému, kdo se s tímto názorem ztotožňuje, doporučuje, aby si takový život vyzkoušel.[1]

Dávky státní sociální podpory[editovat | editovat zdroj]

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu[editovat | editovat zdroj]

Přídavek na dítě[editovat | editovat zdroj]

Nárok na tento přídavek má nezaopatřené dítě žijící v rodině, jejíž příjem je nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte:

do 6 let - 500 Kč
od 6 do 15 let - 610 Kč
od 15 do 26 let - 700 Kč

Porodné[editovat | editovat zdroj]

Rodině s nízkými příjmy se jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Výše tohoto příspěvku činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Pokud toto dítě pochází z dvojčat či vícečat, činí tento příspěvek 19 500 Kč.

Příspěvek na bydlení[editovat | editovat zdroj]

Na tento příspěvek má nárok vlastník/nájemce bytu, jestliže:

  • jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,3 (na území Prahy 0,35) a zároveň
  • součin rozhodného příjmy v rodině a koeficientu 0,3 (na území Prahy 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Toto právo je v posledních letech výrazně zneužíváno majiteli ubytoven, kteří sestěhovávají do svých objektů sociálně slabé a neúměrně předražují smluvní nájemné. Tento jev je jednou z příčin růstu sociálního a rasového napětí v ČR.

Rodičovský příspěvek[editovat | editovat zdroj]

Nárok na tento příspěvek má rodič, který po celý měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině a to až do vyčerpání částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.

Pohřebné[editovat | editovat zdroj]

Na dávku pohřebného má nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo jeho rodiči. Výše pohřebného je 5 000 Kč.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Dienstbier: Žít na dávkách? Jen ať si to každý kritik zkusí. Deník. březen 2014, s. 11-12. Vydáno v sobotu 15. 3. 2014. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]