Sociální zabezpečení v Česku
Sociální zabezpečení je v ČR hlavním nástrojem sociální politiky a slouží ke zmírnění sociálních nerovností, resp. k řešení sociálních konfliktů. Je součástí (příjmem i výdajem) státního rozpočtu.
Obsah |
Formy [editovat]
Sociální zabezpečení pomáhá ve 3 formách,
- sociální dávky - pojistné plnění pro případ indispozice získat vlastní příjem z důvodu
- nemoci: nemocenské dávky,
- ztráty zaměstnání: podpora v nezaměstnanosti
- stáří: starobní důchod
- nedospělosti: dětské přídavky
- sociální azyly pro případ ztráty domova a
- sociální služby - pomoc postiženým lidem s tělesnou nebo duševní vadou.
Pojistné [editovat]
Příjmy sociálního zabezpečení, čili sociálního pojištění státního sociálního systému se skládají ze 3 druhů odvodů:
- pojistné na důchodové zabezpečení (28 %),
- pojistné na nemocenské pojištění (2,3 %),
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %).
V případě, že poplatník pojistného vstoupí do Důchodového spoření (tzv. do důchodové reformy), bude nadále odvádět:
- pojistné na důchodové zabezpečení (25 %),
- pojistné na nemocenské pojištění (2,3 %),
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %).
Poplatníci pojistného [editovat]
Poplatníci pojistného se dělí do čtyř skupin.
- zaměstnavatel,
- zaměstnanec,
- OSVČ,
- dobrovolní účastníci důchodového pojištění.
Zaměstnavatel, tj. organizace (s více než 25 zaměstnanci) a malé organizace (pod 26 zaměstnanců). Zaměstnavatelem se rozumí právnická osoba nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a která má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Sídlem zaměstnavatele se rozumí u právnické osoby sídlo právnické osoby, sídlo organizace, která je zapsána v obchodním rejstříku. U fyzické osoby je to místo jejího trvalého pobytu, u zahraniční fyzické osoby je to místo jejího podnikání.
Dalšími účastníky nemocenského pojištění jsou zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, soudci, poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu zvolení na území ČR, členové družstev, jestliže vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňování, členové zastupitelstev územních samosprávných celků, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání apod.
OSVČ jsou povinny platit pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné.
Osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění (nikoliv příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud pojistné nezaplatí, nebude po nich vymáháno a nebudou penalizovány. K účasti na důchodovém pojištění se mohou přihlásit osoby starší 18 let.
Vyměřovací základ [editovat]
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn započitatelných příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o dani z příjmu, nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem je plnění, které je v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují např. náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné, odchodné, odbytné, odměna při skončení funkčního období, věrnostní přídavek horníků apod.
Denní vyměřovací základ je průměr započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v rozhodném období. Zjišťuje se tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Vyměřovací základ zaměstnavatele je tvořen úhrnem vyměřovacích základů jeho zaměstnanců zúčtovaných v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
Rozhodným obdobím, ze kterého se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z této částky nebude platit pojistné. Dojde ke stropování pojistného. Částka nad maximální vyměřovací základ se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec dosáhne maximální vyměřovací základ u více zaměstnavatelů, bude si moci po skončení kalendářního roku požádat o vrácení pojistného.
Výše, způsob výpočtu a odvod [editovat]
Zaměstnavatel odvádí 25 % a zaměstnanec odvádí 6,5 %. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Odděleně se zaokrouhluje pojistné, které platí zaměstnavatel, a odděleně jednotlivé pojistné, které platí jeho zaměstnanci. Organizace je povinně sama vypočítat pojistné a vypočtené pojistné odvádět v úhrnu na příslušný účet správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat výši pojistného, kterou odvádí za sebe i za zaměstnance. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí organizace z jeho příjmů, které mu zúčtovala. Pojistné musí být odvedeno v den, který je určen pro výplatu mezd a platů. Není-li určen výplatní termín, pak je pojistné splatné nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.
Penále a splátky [editovat]
Nezaplatí-li poplatník pojistné ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. Osoba samostatně výdělečně činná neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, kdy nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění neplatí penále z dlužného pojistného za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění. Zaměstnavatel (organizace nebo malá organizace), neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, po kterou se již nepovažuje za zaměstnavatele pro účely zákona o pojistném. Penále v nižší výši 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den ve kterém dluh na pojistném trvá, se platí z dlužného pojistného, na které bylo povoleno jeho placení ve splátkách.
Na písemnou žádost plátce pojistného může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách. Podmínky pro možnost povolení splátek jsou stanoveny v § 20a zákona o pojistném. V zákoně o pojistném je v ustanovení § 12 odst. 3 stanoveno, že pojistné, které dluží obchodní společnost, může zaplatit společník obchodní společnosti, člen statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti; to platí také pro osobu, která byla tímto společníkem nebo členem. Při identifikování osob za obchodní společnost je nutné, aby plátci dlužného pojistného sdělili potřebné údaje např. jméno a příjmení, rodné číslo osoby, která dlužné pojistné za obchodní společnost platí, název obchodní společnosti, za kterou platí, datum platby apod. Plátce dlužného pojistného musí písemně prohlásit, že jde o platbu za obchodní společnost. Dlužné pojistné se platí v české měně bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet příslušné správy sociálního zabezpečení, nebo v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet příslušné správy sociálního zabezpečení s uvedením variabilního symbolu platby.
Nemocenské pojištění [editovat]
Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje dávkami nemocenského pojištění. Jde o nároková peněžitá plnění. Účastníci nemocenského pojištění jsou zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných, jejichž nemocenské pojištění je dobrovolné. Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky nemocenské podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství, peněžitá pomoc v mateřství. Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se poskytuje nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství.
Nemocenské pojištění se začíná počítat redukcí vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se redukuje tak, že za celou dobu pracovní neschopnost a podpory při ošetřování člena rodiny se z částky do 550 Kč počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 %, k částce nad 790 Kč se nepřihlíží, pro účely peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se částka 550 Kč započítává ze 100 %. Dosud užívanou procentní sazbu 69 % nahradila sazba odstupňovaná. Procentní sazba je 60 % od 4. do 30. dne trvání pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti, 72 % od 61.dne trvání pracovní neschopnosti. Částka DVZ se zaokrouhluje až po snížení na 90 %. DVZ (tj. úhrn započitatelných příjmů dělený počtem kalendářních dnů RO).
Důchodové pojištění [editovat]
Důchodové pojištění je součástí pojistného na sociální zabezpečení. Důchodový systém se skládá za dvou částí. První část je povinné důchodové pojištění. Povinné důchodové pojištění je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je pro všechny pojištěnce stejná. Důchodové pojištění je druh pojištění pro případ dožití s postupnou výplatou pojistné částky.[1] V oblasti organizačního a administrativního zabezpečení jsou určité odlišnosti pro silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Druhá část je penzijní připojištění, financované z příspěvků účastníků tohoto připojištění a případně i jejich zaměstnavatelů a státními příspěvky. Penzijní připojištění znamená vytváření úspor prostřednictvím penzijních fondů, ze kterých jsou vypláceny doplňkové penze.[1] Připojistit se na penzi může každý osoba starší 18 let s trvalým pobytem v České republice. Lze být připojištěn pouze u jednoho fondu v jeden okamžik.[2] Připojištění je dobrovolné, doplňkové, zajišťují jej komerční pojišťovny, kterých je na trhu široký výběr, např. penzijní fondy České pojišťovny, Allianz, Axa, Generali, ING atd.
Základním právním předpisem je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Ze základního důchodového pojištění se poskytuje starobní důchod (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), invalidní důchod, vdovský důchod, sirotčí důchod.Důchod se skládá ze základní výměry, která je stanovena pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů a procentní výměry. Důchodový věk je stanoven podle časových období.
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti [editovat]
Plná, produktivní a svobodně zvolená zaměstnanost je základním cílem hospodářské a sociální politiky. Hospodářská a sociální politika usiluje o rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech, využití pracovních sil produktivním způsobem, zajištění práva občanů. Práva občanů jsou právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav, věk.
Externí odkazy [editovat]
- Informace z portálu státní správy
- Informace z portálu Česká správa sociálního zabezpečení
- Informace z portálu personalista
Reference [editovat]
- ↑ a b Slovníček pojmů [online]. csobpoj.cz, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Penzijní připojištění [online]. mesec.cz, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online.
