Rovnost (právo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Princip rovnosti v právech patří k základním maximám demokratického právního státu. Byl jedním ze tří požadavků Velké francouzské revoluce, liberté, égalité, fraternité, a je zmiňován na prvním místě v Deklaraci nezávislosti Spojených států: „We hold these thruths to be self-evident, that all men are created equal…“. V ústavním pořádku České republiky je požadavek rovnosti vyjádřen v preambuli Ústavy a v čl. 1 Listiny základních práv a svobod: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“

V právu se rovností rozumí především rovnost ve vztahu občana a státu: státní moc nesmí při aplikaci práva rozlišovat mezi občany na základě jejich společenského nebo ekonomického postavení, podle etnické příslušnosti, podle pohlaví, věku ani podle žádného jiného diskriminačního dělítka. Stejně tak musí mít všichni občané rovnou možnost účastnit se politického života a ucházet se o veřejné funkce.

Důležitým vyjádřením požadavku rovnosti je princip rovnosti stran v řízení před orgány veřejné moci.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]