Valné shromáždění OSN

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Zasedání Valného shromáždění OSN

Valné shromáždění je nejvyšší orgán OSN. Jsou v něm zastoupeny všechny členské státy. V čele Valného shromáždění stojí předseda; během 63. zasedání (2008/09) je jím Miguel D´Escoto Brockmann, bývalý ministr zahraničí Nikaraguy (v letech 2002/03 byl předsedou Jan Kavan).

Valné shromáždění projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN, zprávy dalších hlavních orgánů a volí jejich členy.

První Valné shromáždění OSN se uskutečnilo v lednu 1946 v Londýně, kde byla zároveň rozpuštěna i Společnost národů.

[editovat] Šest hlavních výborů

Jako pomocné orgány si Valné shromáždění tvoří výbory a komise. Hlavních výborů je šest:

  • první výbor – politický a bezpečnostní, na jehož práci se podílí i tzv. zvláštní politický výbor,
  • druhý výbor – hospodářský a finanční,
  • třetí výbor – sociální, humanitní a kulturní,
  • čtvrtý výbor – speciálně-politický a dekolonizační,
  • pátý výbor – administrativní a rozpočtový,
  • šestý výbor – právní.

Předseda, místopředsedové Valného shromáždění a předsedové těchto výborů tvoří tzv. všeobecný výbor.

[editovat] Hlasování ve Valném shromáždění

  • při běžných otázkách (např. program) je potřebná nadpoloviční většina přítomných a hlasujících,
  • při podstatných věcech, např. přijímání nových členů, je potřebná dvoutřetinová většina z přítomných a hlasujících,
  • při volbě soudců Mezinárodního soudního dvora je potřebná nadpoloviční většina ze všech členů,
  • při revizi Charty je potřebná dvoutřetinová většina ze všech členů,
  • v politických otázkách se rozhodnutí přijímají konsenzem všech členských států (konsenzus znamená všeobecný souhlas). Pokud někdo vznáší připomínku, dále se rokuje, když ji nevznáší, považuje se věc za schválenou a dále se o ní nerokuje.

Při hlasováních má každý členský stát jeden hlas. Přítomní hlasující jsou ti, kteří jsou fyzicky přítomni.