Poručenská rada OSN

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zasedací místnost Poručenské rady

Poručenská rada OSN - dnes spočívá, nepracuje. Její rolí bylo zabezpečit přechod závislých a nesamostatných území k samostatnosti. Skládala se z dvojího členství. Na jedné straně byly státy, které spravovaly nesamostatná území a na druhé straně stáli členové bezpečnostní rady plus tolik dalších států, aby byla rovnováha na obou stranách. Pod správu patřila bývalá mandátní území Společnosti národů; území, jež byla odňata poraženým mocnostem po druhé světové válce - Itálii, Japonsku; dále území, která státy dobrovolně svěřily pod poručenský systém. Ve skutečnosti však žádný stát nesvěřil svá území dobrovolně.

Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise.

Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnostiČíny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat.