Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud (MTS; anglicky International Criminal Court (ICC)) vznikl roku 2002 jako stálý soudní dvůr, který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a potenciálně také zločiny proti míru, až budou uspokojivě definovány. Sídlo má v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr.
Obsah |
Vznik[editovat]
Mezinárodní trestní soud, o jehož vzniku se vedly diskuse již před 2. světovou válkou (rumunský profesor Vespasian Pella; vznik stálého mezinárodního trestního soudu předvídala rovněž Úmluva o zabránění terorismu z roku 1937 - ratifikována však byla pouze Indií, a nikdy nevstoupila v platnost), vznikl jako reakce zkušenosti s fungováním ad hoc tribunálů, jakými jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (1993) nebo Mezinárodní tribunál pro Rwandu (1994).
Na popud OSN byl 17. července 1998 na mezinárodní konferenci v Itálii přijat Římský statut Mezinárodního trestního soudu (Rome Statute of the International Criminal Court). Poměr hlasů byl 120 pro ku 7 proti, hlasování se zdrželo 21 delegátů. Proti byly USA, Izrael, Čínská lidová republika, Irák, Katar, Libye a Jemen. Spojené státy (v době, kdy byl prezidentem Bill Clinton) smlouvu podepsaly, ale už ji neratifikovaly. George W. Bush po nástupu do úřadu v roce 2001 odvolal i její podpis.
Požadovaný počet šedesáti ratifikací dosáhl Statut 11. dubna 2002 a vstoupil tak v platnost. K 1. lednu 2006 už počet ratifikací dosáhl 100. Oficiální vznik soudu je 1. července 2002, což je také datum, od kterého se počítá jeho působnost (stíhání a trestání zločinů spáchaných před tímto datem není tedy v pravomoci Mezinárodního trestního soudu, a mohou být na mezinárodní úrovni postihovány zřizováním ad hoc mezinárodních trestních soudů či tribunálů - např. Zvláštní soud pro Sierru Leone; vznik Mezinárodního trestního soudu rovněž nevylučuje pravomoc Rady bezpečnosti OSN zřizovat v budoucnu další ad hoc tribunály).
Česká republika Statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 vyslovil parlament souhlas s ratifikací[1], prezident pak smlouvu po váhání podepsal 8. července 2009[2].
Vyšetřování a trestní řízení[editovat]
Demokratická republika Kongo – vyšetřování válečných zločinů během stále probíhající války. Obvinění směřují k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti.
- Thomas Lubanga Dyilo – odsouzen na 14 let za verbování dětských vojáků.
Uganda – vyšetřování zločinů spáchaných vůdci Armády Božího odporu, s přesahem na území Demokratické republiky Kongo, Středoafrické republiky a Jižního Súdánu (v době zločinů ještě pod správou Súdánu).
- Joseph Kony – hlavní obžalovaný, obžalován ze 12 zločinů proti lidskosti a 21 válečných zločinů, na útěku.
Súdán – vyšetřování genocidy a válečných zločinů během Konfliktu v Dárfúru.
- Umar al-Bašír – prezident Súdánu (Súdán Římský statut neratifikoval), hlavní obžalovaný, je mu přičítána vina za plánování trojnásobné genocidy, pět zločinů proti lidskosti a dva válečné zločiny.
Pobřeží slonoviny – vyšetřování zločinů spáchaných během druhé občanské války v Pobřeží slonoviny.
- Laurent Gbagbo a Simone Gbagbo – bývalý prezident a jeho manželka obviněni z vražd, znásilňování, perzekuce osob a jiných nelidských činů.
Keňa – vyšetřování povolebního násilí z let 2007–2008, během kterých zemřelo asi tisíc osob, rozsudek má padnout v roce 2013.
Libye – vyšetřování zločinů Kaddáfího režimu spáchaných na civilistech během Občanské války v Libyi.
- Muammar Kaddáfí a Sajf al-Islám Kaddáfí a Abdullah Sennusi obviněni ze zločinů proti lidskosti. Muammar Kaddáfí nemůže být souzen, byl během války zabit a existuje podezření, že jeho vražda byla též válečný zločin.
Středoafrická republika – vyšetřována nepřehledná situace násilných činů během státního převratu v roce 2004.
- Jean-Pierre Bemba - bývalý viceprezident Demokratické republiky Kongo, jehož vojensko-politická kariéra probíhala spíše na území Středoafrické republiky, obviněný z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jedná se o jediného obviněného, bezvýsledně byla vyšetřována předpřevratová i popřevratová vláda.
Odkazy[editovat]
Související články[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Sněmovna po letech váhání uznala mezinárodní trestní soud. iHNed.cz, 29. října 2008.
- ↑ Klaus podepsal smlouvu o přistoupení k trestnímu soudu. aktuálně.cz, 8. července 2009.
Externí odkazy[editovat]
