Jan Kavan
| Jan Kavan | |
|---|---|
Jan Kavan v OSN 2002 |
|
|
|
|
| Ve funkci: 22. července 1998 – 15. července 2002 |
|
| Předchůdce | Jaroslav Šedivý |
| Nástupce | Cyril Svoboda |
|
místopředseda vlády Miloše Zemana
|
|
| Ve funkci: 10. prosince 1999 – 15. července 2002 |
|
|
|
|
| Ve funkci: 23. listopadu 1996 – 23. listopadu 2000 |
|
| Nástupce | Robert Kolář |
|
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
|
|
| Ve funkci: 15. června 2002 – 15. června 2006 |
|
|
poslanec Federálního shromáždění (SL)
|
|
| Ve funkci: 7. června 1990 – 4. června 1992 |
|
|
předseda Valného shromáždění OSN
|
|
| Ve funkci: 10. září 2002 – 16. září 2003 |
|
| Předchůdce | Han Seung-soo |
| Nástupce | Julian Hunte |
|
|
|
| Narození | 17. října 1946 (66 let) Londýn |
| Politický subjekt | Labour party (1972-90) OF (1989-91) nezařazený (1991) Klub soc.dem. or. (1991-92) ČSSD (1993-) |
| Vzdělání | Lond. School of Econ... Univ. Reading Univ. Oxford |
Jan Kavan (* 17. října 1946, Londýn) je bývalý český politik a diplomat, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, pak za Klub poslanců sociálně demokratické orientace, v 90. letech místopředseda Zemanovy vlády a ministr zahraničních věcí, senátor za ČSSD, a také předseda Valného shromáždění OSN. V letech 1991-1996 čelil nařčení z údajné spolupráce se Státní bezpečností v době krátce po své emigraci z Československa do Spojeného království (1969).
Obsah |
Životopis[editovat]
Původ[editovat]
Narodil se v rodině diplomata a důstojníka československé exilové armády Pavla Kavana a jeho britské manželky Rosemary Kavan, povoláním učitelky.[1]. Jeho otec byl v 50. letech 20. století zatčen a v procesu s Rudolfem Slánským a jinými obžalovanými odsouzen k 25 letům vězení.[2]
Studium a emigrace[editovat]
V 60. letech byl Kavan jako posluchač Univerzity Karlovy jedním z čelných představitelů studentského hnutí. V roce 1969 emigroval do Velké Británie, jejíž státní příslušnost jako země svého narození měl. Vystudoval mezinárodní vztahy na London School of Economics and Political Science a poté historii a politiku na univerzitách v Readingu a v Oxfordu. V Londýně založil a řídil agenturu Palach Press a dvě nadace - Nadaci Jana Palacha a Východoevropskou kulturní nadaci. Vytvořil tak jedno z nejvýznamnějších center československého exilu. V letech 1972-1990 byl členem Labouristické strany.
Politická činnost[editovat]
V listopadu 1989 se vrátil do Československa a začal aktivně působit v Občanském fóru. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod Praha) za OF. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 působil nejprve jako nezařazený poslanec a pak od října 1991 přešel do Klubu poslanců sociálně demokratické orientace. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[3][4]
V letech 1991-1996 čelil nařčení ze spolupráce s StB pod údajným krycím jménem "Kato".
V roce 1993 vstoupil do ČSSD. V senátních volbách roku 1996 byl zvolen členem horní komory českého parlamentu za ČSSD v obvodu Prostějov.[5]
Kavan byl členem vlády Miloše Zemana, v níž v letech 1998-2002 zastával úřad ministra zahraničních věcí ČR a zároveň v letech 1999-2002 i místopředsedy vlády. V době bombardování Jugoslávie v roce 1999 předložil jako ministr zahraničních věcí společně se svým tehdejším řeckým kolegou návrh na zastavení bombardování Jugoslávie, a to bez koordinace s ostatními diplomaty členských zemí NATO. Tento návrh byl zamítnut, protože na rozdíl od postoje severoatlantické aliance předpokládal zastavení náletů a teprve poté splnění požadavků NATO jugoslávskou vládou.[6]
V letech 2002-2003 byl Kavan předsedou Valného shromáždění OSN. Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ČSSD a poslanecký mandát zastával až do konce volebního období, tj. do roku 2006.
Kavan je rozvedený a má čtyři děti.
Sporné momenty[editovat]
Údajná spolupráce s StB[editovat]
V letech 1969–1970 Kavan několikrát jednal v Londýně s konfidentem StB Zajíčkem, oficiálně pracovníkem československého velvyslanectví. Své styky s ním odůvodnil později tím, že netušil, že tento muž byl spolupracovníkem StB. Podle Kavanovy výpovědi byl Zajíček v rozhovorech s ním velmi kritický k okupaci ČSSR sovětskými vojsky a projevoval sympatie k Pražskému jaru roku 1968. Předmětem jejich jednání bylo prodloužení tzv. výjezdních doložek československých studentů ve Velké Británii a Francii. Kavan vyhrál soudní spor v této otázce, a to jak u Městského soudu v Praze, tak u soudu odvolacího. Tento soud prohlásil, že Kavan s StB vědomě nespolupracoval. Svazek dokumentů StB o Kavanovi[7] vyšel v ČR knižně pod názvem "Kato - Příběh opravdového člověka" a tomuto tématu se věnuje i kniha Sametová špína.[8].
Britský politolog John Keane napsal ve své knize o Václavu Havlovi, že když byla kampaň proti Kavanovi na svém vrcholu, sešli se údajně v Praze Jan Kavan, Václav Havel a Petr Uhl. Havel Uhlovi a Kavanovi sdělil, že ví, že Kavan nebyl spolupracovníkem StB, ale "z politických důvodů to nemůže říci veřejně".[9]
Zmizelé tajné dokumenty[editovat]
Jan Kavan ještě jako ministr zahraničí podepsal prohlášení, že skartoval 400 tajných spisů. Asi dvě třetiny z nich se ale později našly a zbytek zmizel neznámo kam.[10]
Kauza Gripen[editovat]
Jan Kavan měl zvláštní roli v tzv. kauze Gripen kolem zakázek britské zbrojovky BAE Systems. Kavana do kauzy Gripen vtáhla švédská televize SvT. Exministr jim v rozhovoru natočeném skrytou kamerou řekl, že při obchodu s bojovými letadly typu Saab JAS-39 Gripen dostala úplatky řada vysokých českých politiků. Na otázku, kolik lidí v parlamentu bylo uplaceno, doslova použil anglické slovo dozens, tedy "tucty". Později však toto svoje vyjádření zmírnil.[11]
Jednání s Hamasem[editovat]
Podle informací Rádia Česko dojednal Kavan během návštěvy delegace politiků národních parlamentů EU v Gaze v roce 2009 rozhovory s palestinskou organizací Hamás. EU přitom odmítá jednat s tímto kontroverzním a militantním hnutím, které v pásmu Gaza vládne. Tato schůzka tak údajně zkomplikovala tehdejší jednání s Izraelem.[12][13]
Literatura[editovat]
- Vachalovský, P., Bok, J.: KATO: příběh opravdového člověka. Olomouc (2000): J. W. Hill. ISBN 80-86427-01-3
Externí odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ http://www.faber.co.uk/catalog/author/rosemary-kavan
- ↑ KAPLAN, K., K politickým procesům v Československu 1948-1954: dokumentace komise ÚV KSČ pro rehabilitaci 1968. Praha, ÚSD AV ČR 1994, s. 151, 200
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Jan Kavan [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. volby.cz, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Solana prakticky odmítl česko-řecký plán [online]. idnes.cz, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://www.svazky.cz/test/svazkyMT.php?jmeno=Jan&prijm=Kavan&dnar=17.10.1946&mnar=&archivsvazek=&hledej=Hledat Evidence zájmových osob StB
- ↑ http://svedectvi.host.sk/svedek/kato.html Sametová špína
- ↑ http://www.blisty.cz/art/61477.html
- ↑ http://www.radio.cz/cz/clanek/41139 Další skandál z dílny Jana Kavana
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kavan-padl-do-lecky-kolem-gripenu_3797.html Kavan padl do léčky kolem gripenů
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/delegace-obesla-sefa-vlcka-a-za-jeho-zady-jednala-s-hamasem-pzi-/zahranicni.asp?c=A090610_104234_zahranicni_adb Delegace obešla šéfa Vlčka a za jeho zády jednala s Hamasem
- ↑ http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/583034 Vlček jede do Gazy, o Hamasu se jen šeptá
- Čeští emigranti a exulanti
- Místopředsedové vlád České republiky
- Ministři zahraničních věcí České republiky
- Senátoři Parlamentu České republiky
- Poslanci Parlamentu České republiky (2002–2006)
- Poslanci československého Federálního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové ČSSD
- Narození 1946
- Žijící lidé
- Senátoři ČSSD
- Absolventi London School of Economics
- Předsedové Valného shromáždění OSN