Jan Kavan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Kavan
Jan Kavan v OSN 2002
Jan Kavan v OSN 2002

místopředseda vlády Miloše Zemana
Ve funkci:
10. prosince 1999 – 15. července 2002

Ve funkci:
22. července 1998 – 15. července 2002
Předseda vlády Miloš Zeman
Předchůdce Jaroslav Šedivý
Nástupce Cyril Svoboda

Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 23. listopadu 2000
Nástupce Robert Kolář

Ve funkci:
15. června 2002 – 15. června 2006

Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992

Ve funkci:
10. září 2002 – 16. září 2003
Předchůdce Han Seung-soo
Nástupce Julian Hunte

Narození 17. října 1946 (68 let)

Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království

Politický subjekt Labour party (1972-90)
OF (1989-91)
nezařazený (1991)
Klub soc.dem. or. (1991-92)
ČSSD (1993-)
Vzdělání

Lond. School of Econ...
Univ. Reading
Univ. Oxford

Jan Kavan v OSN 2002 (nahoře uprostřed), u řečnického pultu prezident USA George W. Bush.

Jan Kavan (* 17. října 1946 Londýn) je bývalý český politik a diplomat, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, pak za Klub poslanců sociálně demokratické orientace, v 90. letech místopředseda Zemanovy vlády a ministr zahraničních věcí, senátor za ČSSD, a také předseda Valného shromáždění OSN. V letech 1991-1996 čelil nařčení z údajné spolupráce se Státní bezpečností v době krátce po své emigraci z Československa do Spojeného království (1969).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině diplomata a důstojníka československé exilové armády Pavla Kavana a jeho britské manželky Rosemary Kavan, povoláním učitelky.[1]. Jeho otec byl v 50. letech 20. století zatčen a v procesu s Rudolfem Slánským a jinými obžalovanými odsouzen k 25 letům vězení.[2]

Studium a emigrace[editovat | editovat zdroj]

V 60. letech byl Kavan jako posluchač Univerzity Karlovy jedním z čelných představitelů studentského hnutí. V roce 1969 emigroval do Velké Británie, jejíž státní příslušnost jako země svého narození měl. Vystudoval mezinárodní vztahy na London School of Economics and Political Science a poté historii a politiku na univerzitách v Readingu a v Oxfordu. V Londýně založil a řídil agenturu Palach Press a dvě nadace – Nadaci Jana Palacha a Východoevropskou kulturní nadaci. Vytvořil tak jedno z nejvýznamnějších center československého exilu. V letech 19721990 byl členem Labouristické strany.

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 1989 se vrátil do Československa a začal aktivně působit v Občanském fóru. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod Praha) za OF. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 působil nejprve jako nezařazený poslanec a pak od října 1991 přešel do Klubu poslanců sociálně demokratické orientace. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[3][4]

V letech 1991-1996 čelil nařčení ze spolupráce s StB pod údajným krycím jménem "Kato".

V roce 1993 vstoupil do ČSSD. V senátních volbách roku 1996 byl zvolen členem horní komory českého parlamentu za ČSSD v obvodu Prostějov.[5]

Kavan byl členem vlády Miloše Zemana, v níž v letech 1998-2002 zastával úřad ministra zahraničních věcí ČR a zároveň v letech 1999-2002 i místopředsedy vlády. V době bombardování Jugoslávie v roce 1999 předložil jako ministr zahraničních věcí společně se svým tehdejším řeckým kolegou návrh na zastavení bombardování Jugoslávie, a to bez koordinace s ostatními diplomaty členských zemí NATO. Tento návrh byl zamítnut, protože na rozdíl od postoje severoatlantické aliance předpokládal zastavení náletů a teprve poté splnění požadavků NATO jugoslávskou vládou.[6]

V letech 2002-2003 byl Kavan předsedou Valného shromáždění OSN. Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ČSSD a poslanecký mandát zastával až do konce volebního období, tj. do roku 2006.

V roce 2011 založil společně s Ilonou Švihlíkovou a Milanem Nuebertem Spojenectví práce a solidarity, které zastřešuje šestnáct výrazně levicových subjektů.[7][8]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Kavan je rozvedený a má čtyři děti.

Sporné momenty[editovat | editovat zdroj]

Údajná spolupráce s StB[editovat | editovat zdroj]

V letech 1969–1970 Kavan několikrát jednal v Londýně s konfidentem StB Zajíčkem, oficiálně pracovníkem československého velvyslanectví. Své styky s ním odůvodnil později tím, že netušil, že tento muž byl spolupracovníkem StB. Podle Kavanovy výpovědi byl Zajíček v rozhovorech s ním velmi kritický k okupaci ČSSR sovětskými vojsky a projevoval sympatie k Pražskému jaru roku 1968. Předmětem jejich jednání bylo prodloužení tzv. výjezdních doložek československých studentů ve Velké Británii a Francii. Kavan vyhrál soudní spor v této otázce, a to jak u Městského soudu v Praze, tak u soudu odvolacího. Tento soud prohlásil, že Kavan s StB vědomě nespolupracoval. Svazek dokumentů StB o Kavanovi[9] vyšel v ČR knižně pod názvem "Kato - Příběh opravdového člověka" a tomuto tématu se věnuje i kniha Sametová špína.[10].

Britský politolog John Keane napsal ve své knize o Václavu Havlovi, že když byla kampaň proti Kavanovi na svém vrcholu, sešli se údajně v Praze Jan Kavan, Václav Havel a Petr Uhl. Havel Uhlovi a Kavanovi sdělil, že ví, že Kavan nebyl spolupracovníkem StB, ale "z politických důvodů to nemůže říci veřejně".[11][zdroj?]

Zmizelé tajné dokumenty[editovat | editovat zdroj]

Jan Kavan ještě jako ministr zahraničí podepsal prohlášení, že skartoval 400 tajných spisů. Asi dvě třetiny z nich se ale později našly a zbytek zmizel neznámo kam.[12]

Kauza Gripen[editovat | editovat zdroj]

Jan Kavan měl zvláštní roli v tzv. kauze Gripen kolem zakázek britské zbrojovky BAE Systems. Kavana do kauzy Gripen vtáhla švédská televize SvT. Exministr jim v rozhovoru natočeném skrytou kamerou řekl, že při obchodu s bojovými letadly typu Saab JAS-39 Gripen dostala úplatky řada vysokých českých politiků. Na otázku, kolik lidí v parlamentu bylo uplaceno, doslova použil anglické slovo dozens, tedy "tucty". Později však toto svoje vyjádření zmírnil.[13]

Jednání s Hamasem[editovat | editovat zdroj]

Podle informací Rádia Česko dojednal Kavan během návštěvy delegace politiků národních parlamentů EU v Gaze v roce 2009 rozhovory s palestinskou organizací Hamás. EU přitom odmítá jednat s tímto kontroverzním a militantním hnutím, které v pásmu Gaza vládne. Tato schůzka tak údajně zkomplikovala tehdejší jednání s Izraelem.[14][15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.faber.co.uk/catalog/author/rosemary-kavan
  2. KAPLAN, K., K politickým procesům v Československu 1948-1954: dokumentace komise ÚV KSČ pro rehabilitaci 1968. Praha, ÚSD AV ČR 1994, s. 151, 200
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. Jan Kavan [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky) 
  5. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. volby.cz, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky) 
  6. Solana prakticky odmítl česko-řecký plán [online]. idnes.cz, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky) 
  7. KAVAN, Jan. Spojenectví práce a solidarity. Britské listy [on-line]. 19. října 2011 [cit. 16. dubna 2014]. Dostupné on-line na: http://www.blisty.cz/art/60665.html
  8. NEUBERT, Milan. Spojenci PaS. Spojenectví práce a solidarity [on-line]. 30. září 2011 [cit. 16. dubna 2014]. Dostupné on-line na: http://www.i-spas.cz/index.php/nase-spojenectvi
  9. http://www.svazky.cz/test/svazkyMT.php?jmeno=Jan&prijm=Kavan&dnar=17.10.1946&mnar=&archivsvazek=&hledej=Hledat Evidence zájmových osob StB
  10. http://svedectvi.host.sk/svedek/kato.html Sametová špína
  11. http://www.blisty.cz/art/61477.html
  12. http://www.radio.cz/cz/clanek/41139 Další skandál z dílny Jana Kavana
  13. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kavan-padl-do-lecky-kolem-gripenu_3797.html Kavan padl do léčky kolem gripenů
  14. http://zpravy.idnes.cz/delegace-obesla-sefa-vlcka-a-za-jeho-zady-jednala-s-hamasem-pzi-/zahranicni.asp?c=A090610_104234_zahranicni_adb Delegace obešla šéfa Vlčka a za jeho zády jednala s Hamasem
  15. http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/exkluzivne/_zprava/583034 Vlček jede do Gazy, o Hamasu se jen šeptá

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]