Výjezdní doložka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výjezdní doložka byl dokument – zvláštní povolení, bez kterého nebylo v době komunistické vlády možné překročit československé státní hranice. K legálnímu překročení hranic bylo potřeba mít platný cestovní pas opatřený příslušnou výjezdní doložkou.
Výjezdní doložku zavedlo komunisty ovládané ministerstvo již 23. února 1948. Přežila i Pražské jaro 1968 a byla zrušena až 4. prosince 1989.
Výjezdní doložka obsahovala údaje o tom, pro které státy, k jakému účelu, na kolik cest a na jakou dobu platí.
Vydání výjezdní doložky byl složitý byrokratický proces, který mohl kdykoliv zabránit vycestovat nepohodlné osobě za hranice i přesto, že měla platný pas. Žádost o vydání výjezdní doložky musela být schválena celou řadou různých osob. Počínaje zástupcem komunistické strany na pracovišti, ředitelem školy, uličním výborem KSČ apod.
Vyřídit žádost trvalo dlouhé týdny. I v případě, že osoba měla k dispozici výjezdní doložku, neznamenalo to ještě, že skutečně vycestuje. Bylo potřeba mít k dispozici ještě devizový příslib pro nákup cizí měny a vízum do příslušné země. Bez výjezdní doložky bylo možné vycestovat pouze do zemí socialistického tábora.
Výjezdní doložka obsahovala mj. kolonku statistika, ve které byly zakódovány údaje o cestující osobě a zejména o tom, jakému režimu kontroly má být podrobena při překročení státní hranice.[zdroj?] Tyto údaje si vlastně cestující nesl s sebou a bylo jedno, přes který přechod překročí hranice. Obvyklý postup byl ten, že na hranicích převzala policie pas a výjezdní doložku, po prověření dokladů, které trvalo i půl hodiny, byly rozkódovány tyto údaje a teprve potom následovala celní kontrola, což pro agenty znamenalo zvednutou závora a pro jiné v podstatě demontáž auta spojenou s osobní prohlídkou.[zdroj?]
[editovat] Reference
 |
Související články obsahuje Portál Komunistický režim v Československu |
