Karel Schwarzenberg

Tento článek pojednává o předsedovi TOP 09. Další významy jsou uvedeny v článku Karel Schwarzenberg (rozcestník).

Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg (2009)
6. a 8. ministr zahraničních věcí ČR
Úřadující
Ve funkci od: 13. července 2010
Předchůdce	Jan Kohout
Ve funkci: 9. ledna 2007 – 7. května 2009
Předchůdce	Alexandr Vondra
Nástupce	Jan Kohout
Senátor Parlamentu ČR
Ve funkci: 2004 – 29. května 2010
Předchůdce	Jan Ruml
Nástupce	Petr Bratský (od 23. 10. 2010)
Volební obvod	Senátní obvod č. 25 - Praha 6
Člen Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Úřadující
Ve funkci od: 29. května 2010
1. předseda TOP 09
Úřadující
Ve funkci od: 28. listopadu 2009
Předchůdce	subjekt vznikl
1. místopředseda vlády České republiky
Úřadující
Ve funkci od: 13. července 2010
Narození	10. prosince 1937 (74 let) Praha, Československo
Politický subjekt	ODA, TOP 09
Náboženství	římskokatolické
Podpis

Příbuzenstvo

manželka	Therese Schwarzenberg
syn	Jan Nepomuk Schwarzenberg
dcera	Anna Karolína Morgan
nevlastní syn	Karel Filip Prinzhorn
otec	Karel VI. Schwarzenberg
matka	Antonie Schwarzenbergová
bratr	Bedřich Karel Schwarzenberg
sestra	Marie Eleonora von Bredow
sestra	Anna Marie von Haxthausen
strýc	František Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg, Mnichov, 2007

Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová na tiskové konferenci v roce 2008

Karel Schwarzenberg (* 10. prosince 1937, Praha) – v němčině celým jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg – je potomek šlechtického rodu Schwarzenbergů a politik. Od roku 2009 je předsedou strany TOP 09, od května 2010 poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a od července téhož roku 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí v Nečasově kabinetu. Bydlí v Sýkořici v okrese Rakovník.

V minulosti působil jako vedoucí kanceláře prezidenta Václava Havla, byl ministrem zahraničních věcí nominovaným za Stranu zelených v druhé Topolánkově vládě a v letech 2004–2010 senátorem Parlamentu ČR za Prahu 6.

Biografie

Rodina

Je nejstarším synem Karla, VI. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, rozené princezny z Fürstenbergu. Jeho manželkou je Therese Schwarzenberg (* 17. února 1940), pocházející z rakouského hraběcího rodu von Hardegg, s níž se oženil v roce 1967, rozvedl v roce 1988 a znovuoženil v roce 2008. Therese Schwarzenberg porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 1967), Annu Karolínu (* 1968, provd. Morgan) a Karla Filipa (* 1979), který byl ale dohodou z roku 1987 (úředně zaevidovanou roku 1988) adoptován rakouským politikem a průmyslníkem Thomasem Prinzhornem, jeho biologickým otcem, a od roku 1990 začal užívat příjmení „Prinzhorn“.

Kromě nynějšího místa bydliště Sýkořice v okrese Rakovník pobývá Schwarzenberg také ve Švýcarsku, na zámku Obermurau ve Štýrsku, na rodovém zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu, na zámku Dřevíč u Berouna, v Praze nebo ve vídeňském paláci Schwarzenberg.^[zdroj?] Často jako své povolání uvádí senátor, lesník a/nebo hostinský. Také se označuje za Středoevropana se švýcarským a českým pasem (Schwarzenbergové mají již od středověku curyšské občanství, Karel má i české).

Karel Schwarzenberg pochází z mladší, tzv. orlické větve rodu Schwarzenbergů, založené Karlem Filipem (1771–1820), mladším synem Jana Nepomuka, 5. knížete Schwarzenberga. Karel Filip byl slavným vojevůdcem napoleonských válek. V roce 1962 byl Karel Schwarzenberg adoptován členem starší, hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřichem. V roce 1957 maturoval ve Vídni a začal studovat práva ve Vídni a poté ve Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově. Studia ale neukončil, poněvadž se musel věnovat správě rodinného majetku poté, co jeho adoptivní otec předčasně zemřel v roce 1965.

Roku 1979 Karel získal také dědictví po adoptivním strýci Josefu Schwarzenbergovi. Stal se po jeho smrti hlavním představitelem rodu, přičemž v sobě spojil obě jeho větve i jejich majetek. Jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová (rozená Elizabeth Regina Schwarzenberg, provdaná von Pezold), dcera výše zmíněného Jindřicha Schwarzenberga, však toto dědické rozhodnutí napadla u Ústavního soudu České republiky a podala též stížnost k Evropskému soudnímu dvoru. Snaží se také o navrácení majetku hlubocko-krumlovské větve v České republice jakož i o navrácení dalšího majetku knížete Adolfa Schwarzenberga, jehož je neteří, a to do svých rukou.

Politika

Karel Schwarzenberg od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. Po roce 1968, po potlačení „Pražského jara“ podporoval československý disent, například na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu založil společně s Vilémem Prečanem Československé dokumentační středisko (archiv tehdy zapovězené literatury - sbírka je dnes součástí Národního muzea a je uložena v Praze). Od těch dob trvalo také jeho přátelství s pozdějším prezidentem Václavem Havlem. V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, a tuto funkci vykonával do roku 1990. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.

Od 10. července 1990 do roku 1992 byl kancléřem prezidenta Václava Havla. V roce 1992 vedl první delegaci OBSE do Náhorního Karabachu po vypuknutí války mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Je členem představenstva Fóra 2000, založeného v roce 1996 Václavem Havlem společně s japonským filantropem Yohei Sasakawou a nositelem Nobelovy ceny Eliem Wieselem. Je také členem poroty nadace Adalbert-Stiftung-Krefeld, která udílí mezinárodní cenu Adalbert-Preis.

V senátních volbách v roce 2002 neúspěšně kandidoval v obvodu Strakonice, v listopadu 2004 byl ve volebním obvodu Praha 6 zvolen senátorem, nominován byl US-DEU. Až do zániku ODA v roce 2007 byl jejím členem.

Dlouhou dobu byl jediným vlastníkem společnosti R-Presse, která vydává týdeník Respekt, v roce 2006 však do dlouhodobě ztrátové společnosti vstoupil Zdeněk Bakala, který se stal v roce 2007 po navýšení základního jmění firmy majoritním vlastníkem (55,5 %), Schwarzenberg si podržel pouze menšinový podíl (44,5 %).

9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR za Stranu zelených, které toto ministerské křeslo dle koaliční dohody patřilo. Dne 8. července 2008 v této funkci podepsal s americkou ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou smlouvu o umístění radarové základny USA na území Vojenského újezdu Brdy.

Značnou pozornost vyvolalo jeho rozhodnutí opustit vládu v případě, že v ní bude nadále působit vicepremiér Jiří Čunek, aniž by vysvětlil původ svého majetku v souvislosti s obviněním z korupce, které vyšetřovala policie. Proto si Schwarzenberg u americké detektivní agentury Kroll objednal audit finančního hospodaření rodiny Jiřího Čunka, jehož výsledky zveřejnil v červenci 2008. Protože audit nepřinesl důkazy korupčních obvinění, Schwarzenberg se rozhodl ve vládě po Čunkově boku setrvat.

Ve dnech 5.–8.června 2008 se zúčastnil v Chantilly ve Virginii v USA zasedání tzv. klubu Bilderberg (anglicky Bilderberg Group). Byl proto interpelován poslanci z KSČM a ČSSD, kteří po něm požadovali vysvětlení důvodu a financování jeho účasti.

11. června 2009 se Karel Schwarzenberg stal předsedou přípravného výboru nově vzniklé politické strany TOP 09. Na ustavujícím sněmu 28. listopadu 2009 byl zvolen předsedou TOP 09 ziskem 99,4% hlasů, kdy byl jediným, který neodevzdal svůj hlas.

Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala TOP 09 pod jeho vedením 16,7 % hlasujících voličů a stala se tak 3. nejúspěšnější stranou, v parlamentu obsadila 41 křesel. Karel Schwarzenberg byl lídrem strany v Praze, kde získal také největší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů.

Následně TOP 09 vstoupila do koaliční vlády Petra Nečase společně s ODS a Věcmi Veřejnými. Karel Schwarzenberg se tak opětovně stal členem vlády na postu ministra zahraničních věcí a nově také jejím 1. místopředsedou.

V září 2011 TOP 09 Schwarzenberga postavila jako kandidáta na prezidenta republiky do prezidentských voleb v roce 2013.

Restituce

Karel Schwarzenberg po přesídlení do České republiky bez větších problémů restituoval majetek orlické větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých rodičích. V pozdější fázi restitucí jeden ze Schwarzenbergových oponentů, bývalý komunistický generální prokurátor Jaroslav Krupauer, který odmítal vydat hájenku ve Smetanově Lhotě, soudně zpochybnil jeho dědická práva vůči majetku biologických rodičů s poukazem na to, že byl v Rakousku adoptován svým strýcem do hlubocké větve, jež by k restituci oprávněna nebyla. Do kolize se tak dostalo české právo, podle kterého dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, a rakouské právo, podle kterého nezanikají. Celá věc byla navíc komplikována tím, že Schwarzenberg byl adoptován jako dospělý, což české zákony neumožňují. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo, resp. že podle českého práva k žádné adopci nedošlo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla. Majetek hlubocké větve stát nevydal. Ústavní soud České republiky se nároky adoptivní sestry Karla Schwarzenberga Alžběty Pezoldové nadále zabývá.

Kritika

Ochuzený uran a zkoumání jeho účinků

1. listopadu 2007 na zasedání Valného shromáždění OSN Schwarzenberg za Českou republiku hlasoval proti návrhu ^[zdroj?], který vyžadoval, aby jednotlivé členské země OSN a relevantní mezinárodní organizace hledaly dopady použití zbraní a munice z ochuzeného uranu. 2. prosince 2008 na jiném zasedání hlasoval proti podobnému návrhu^[zdroj?]. Schwarzenberg byl v tu dobu do funkce ministra zahraničních věcí jmenován Stranou zelených, která se jednoznačně staví proti nasazení zbraní a munice obsahující tento (radioaktivní) materiál.

Schvalování Kosova

Karel Schwarzenberg byl proponentem uznání nezávislosti Kosova již před jeho jednostranným vyhlášením. 21. května 2008 byl na jeho návrh tento bod začleněn do programu jednání vlády. Kritiku Schwarzenberg sklidil za okolnosti tohoto jednání a samotného rozhodnutí. Jednání probíhalo nikoli v Praze ale v Teplicích, Schwarzenbergův návrh byl zařazen na poslední chvíli a mimo řádně stanovený program, podle některých poslanců z KSČM též v rozporu s usnesením poslanecké sněmovny parlamentu a v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Daniel Solis ze Strany zelených na jedné z demonstrací proti uznání Kosova zhodnotil tuto nominaci jako „přehmat“, řekl, že Schwarzenberg za jejich stranu „nefungoval, jak by měl“ a dodal, že v případě uznání bude ministr konat „v přímém rozporu s Ústavou České republiky“.

Úplatkářství

Schwarzenberg přiznal, že kvůli hladkému průběhu restitucí uplatil úředníka. Jeho strana přitom tvrdí, že zatočí s korupcí, a on sám na billboardech hlásá, že je transparentním politikem. Tuto skutečnost uvedl již před řadou let a nyní opět v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. V reakci na zveřejnění, pak oznámil: „Nebyla to žádná suma. Nebyly to peníze. Bylo to něco jiného, jakási protislužba, kterou po mně ten úředník tehdy chtěl a kterou jsem pro něj měl udělat. Byla to výjimečná situace.“

Členství v zájmových uskupeních

Schwarzenberg je členem jak skupiny Bilderberg, tak Trilaterální komise, za což byl kritizován z více zdrojů z důvodu netransparentnosti a střetu zájmů.

Dílo

• Karel Jan Schwarzenberg, Karel Hvížďala: Knížecí život – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, Mladá fronta, 1997 / Paseka, 2002, ISBN 80-204-0673-5 / ISBN 80-7185-485-9

Odkazy

Literatura

• TÓTH, Barbara. Karl von Schwarzenberg : die Biografie. Wien : Ueberreuter, 2005. 223 s. ISBN 3-8000-7119-3. (německy) 

Související články

• Schwarzenbergové

Externí odkazy

• Osobní stránky
• Karel Schwarzenberg na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• S motýlkem a bez obalu: Schwarzenberg v USA boduje, Aktuálně.cz, únor 2009
• Rodokmen

Představitel knížecího rodu Schwarzenbergů (jako Karel VII.)
Předchůdce: Josef III.	od 1979 Karel Schwarzenberg	Nástupce: –