Volba prezidenta České republiky 2013

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Volba prezidenta České republiky 2013
2. kolo – 25. a 26. ledna 2013
Miloš Zeman Karel Schwarzenberg
Miloš Zeman Karel Schwarzenberg
SPOZ TOP 09
2 717 405 hlasů 2 241 171 hlasů
54,802 % 45,198 %
zvolený kandidát nezvolený kandidát
Výsledky volby podle obcí

Volba prezidenta České republiky v roce 2013 byla vyhlášena na pátek a sobotu 11. a 12. ledna, druhé kolo o dva týdny později na 25. a 26. ledna 2013. Šlo o první přímou volbu prezidenta, dosud byl volen nepřímo Parlamentem ČR. Vítězem prezidentských voleb se stal Miloš Zeman. Ten také 8. března 2013, den po skončení druhého volebního období Václava Klause, složil ve Vladislavském sálu Pražského hradu slavnostní slib a svým podpisem pod slibem se stal třetím prezidentem České republiky.

Kandidátní listiny podalo 20 uchazečů. Kandidát Jan Toman však svou kandidaturu stáhl a 23. listopadu 2012 Ministerstvo vnitra oznámilo, že 11 uchazečům registraci pro nesplnění podmínek zamítlo.[1] Nejvyšší správní soud 13. prosince 2012 vyhověl stížnosti Jany Bobošíkové, zrušil rozhodnutí MV ČR a nařídil mu, aby ji také zaregistrovalo. K volbě tak bylo připuštěno celkem 9 kandidátů: Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Taťana Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Přemysl Sobotka, Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman.

Agenturní předvolební průzkumy dlouhodobě favorizovaly Jana Fischera, jehož kolem přelomu prosince a ledna v průzkumech předstihl Miloš Zeman. V 1. kole hlasování nezískal žádný z kandidátů absolutní většinu platných hlasů. Do druhého kola postoupil s nejvyšším počtem hlasů Miloš Zeman a oproti průzkumům překvapivě Karel Schwarzenberg. Ve 2. kole zvítězil, tentokrát v souladu s předvolebními průzkumy, Miloš Zeman, a byl tak zvolen prezidentem České republiky na funkční období do roku 2018. Oba postupující kandidáti hlasovali v druhém kole 25. ledna. Miloš Zeman i Karel Schwarzenberg hlasovali sami pro sebe, hlas Karla Schwarzenberga však byl neplatný, neboť ho nevložil do úřední obálky.[2]

Legislativní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Volba prezidenta České republiky#Současná přímá volba a Registrace k volbě prezidenta České republiky 2013.

Po dlouhých diskusích zavedl přímou volbu ústavní zákon č. 71/2012 Sb.,[pozn 1] schválený na přelomu let 20112012. Dodatečně byl v srpnu 2012[pozn 2] přijat prováděcí zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, který stanoví podrobnosti navrhování kandidátů, vyhlašování a provádění volby, vyhlašování jejího výsledku a možnost soudního přezkumu.[3] Oba předpisy nabyly účinnosti 1. října 2012.

Volební místnost na ZŠ Štěpánská, Praha

Kandidáti musejí splňovat podmínky pro výkon funkce, které jsou obdobné jako do Senátu PČR, tedy občanství ČR a věk nejméně 40 let, musí mít plnou způsobilost k právním úkonům a nesmí jít o stávajícího (posledního) prezidenta, pokud je ve funkci již druhé volební období po sobě.

Navrhnout kandidáta může každý občan České republiky starší 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci takovými občany. Navrhovat kandidáta je také oprávněno nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.[4] Kandidátní listinu je nutné podat ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů přede dnem volby. Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu a kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. Navrhující poslanci nebo senátoři musí určit svého zmocněnce, navrhující občan ho může určit. Kandidát na prezidenta nesmí být zmocněncem svých navrhovatelů/-e ani navrhovatelů/-e jiného kandidáta, kandidát však může jako občan sám navrhovat kandidaturu svoji nebo jiného kandidáta. Občan však může peticí podpořit i více kandidátů. Ke kandidátní listině musí být přiloženo prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou a že mu není známa překážka volitelnosti nebo že tato překážka pomine ke dni volby prezidenta, že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině, a že údaje o jeho osobě, volebním výboru a členech volebního výboru jsou pravdivé. Ministerstvo kandidátní listinu přezkoumá a zaregistruje ji, splňuje-li všechny zákonné náležitosti. Kandidát se může vzdát své kandidatury do 24 hodin před zahájením volby, a to osobně nebo prohlášením s vlastním podpisem. Pokud kandidát pozbude volitelnosti, tuto informaci ministerstvu doručuje zmocněnec navrhovatelů či navrhovatele nebo navrhující občan.

Povinností registrovaného kandidáta je ke dni podání kandidátní listiny sestavit 3–5 členný volební výbor. Ten odpovídá za financování volební kampaně, rozhoduje jednomyslně a zastupuje jej písemně pověřený člen. Členem volebního výboru nesmí být kandidát na prezidenta republiky. Nejpozději v den podání kandidátní listiny také musí kandidát zřídit účet u banky v České republice a údaje o původu prostředků zveřejňovat (§ 24 zákona); většinou se to řeší tzv. transparentním účtem.[5] Přes něj musí jít veškeré financovaní kampaně a pokud je účet zřízen již za probíhající kampaně, musejí být všechny transakce zpětně doplněny. Limit vynaložených prostředků je 40 milionů a dalších 10 milionů pro účastníky druhého kola (§ 37 zákona).[3]

Vedení voličských seznamů, vyhlašování voleb starosty a zastupitelskými úřady a stanovení volebních okrsků a volebních místností se provádí obdobně jako u parlamentních voleb.

Volba se koná 60 až 30 dnů před koncem funkčního období úřadujícího prezidenta tajným hlasováním občanů starších 18 let.[4] Volí se jako v ostatních volbách v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.[3] Když žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu platných hlasů, koná se za čtrnáct dní druhé kolo, kam postupují dva nejúspěšnější kandidáti.[4]

Předvolební období[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení voleb[editovat | editovat zdroj]

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) hned v první den účinnosti zákonů o přímé volbě, 1. října 2012, vyhlásil první kolo volby na nejdřívější možný termín 11. a 12. ledna 2013 s odůvodněním, že pozdější 2. kolo by mohly komplikovat jarní prázdniny.[6]

Časová osa[editovat | editovat zdroj]

Volba prezidenta České republiky 2013#2. kolo Volba prezidenta České republiky 2013#1. kolo

Zahájení kampaní a sběr podpisů[editovat | editovat zdroj]

Petiční stánek Vladimíra Franze, Anděl (Praha)
Související informace naleznete také v článku Seznam uchazečů o post prezidenta České republiky 2013#Časová osa.

Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 21. března 2012 zahájila petiční kampaň pro sběr podpisů pro Miloše Zemana.[7] Volební kampaň a sběr podpisů mítinky v Ústeckém kraji zahájil 30. března Tomáš Vandas (DSSS).[8] Rovněž Hnutí Pro život ČR a další organizace zahájily sběr podpisů na podporu Jiřího Karase.[9] Petiční archy a žádost o podporu publikovali na webových stránkách Jana Bobošíková a Petr Cibulka. 3. srpna zahájil kandidaturu v Lánech Jiří Dienstbier (ČSSD). 19. července zahájil kandidaturu během ve Stromovce Vladimír Dlouhý. 20. června uvedl Miloš Zeman, že získal potřebných 50 tisíc podpisů.[10] Již v květnu mu přitom vyjádřilo podporu potřebných 10 senátorů.[11] Stejného dne Tomáš Vandas oznámil, že shromáždil něco přes čtyři tisíce podpisů.[12] 19. července zahájila sběr podpisů Zuzana Roithová (KDU-ČSL). 27. srpna nasbíral 50 tisíc podpisů také Jan Fischer. Téhož dne odstartoval kampaň Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09.

Nominace a registrace kandidátů[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Registrace k volbě prezidenta České republiky 2013 a Seznam uchazečů o post prezidenta České republiky 2013.

Ministerstvo vnitra České republiky dostalo celkem 20 kandidátních listin,[13] z nichž k 9 nebyla přiložena petice s nejméně 50 tisíci podpisů ani návrh senátorů či poslanců a mnohé nevyhověly dalším formálním podmínkám.[14] Jeden z kandidátů se vzdal kandidatury, 8 kandidátům ministerstvo registraci zamítlo bez ověřování podpisů pro jejich nedostatečný počet a další tři kandidáty ministerstvo odmítlo zaregistrovat po kontrole podpisů, při které počet uznaných klesl pod 50 000. Devět z jedenácti zamítnutých uchazečů se obrátilo se stížností na Nejvyšší správní soud České republiky. Ten rozhodl, že MV použilo k odpočtu nesprávný vzorec a musí dodatečně zaregistrovat Janu Bobošíkovou, ostatní návrhy na změny rozhodnutí zamítl.[15][16] Pět ze zamítnutých kandidátů a dvě další osoby se obrátily se stížnostmi týkajícími se ústavnosti zákonné úpravy a registračního procesu; výraznější pozornost věnoval ústavní soud a média jen stížnosti Tomia Okamury, kvůli níž se vážně spekulovalo o možnosti odložení voleb. Ústavní soud však žádnému návrhu stěžovatelů nevyhověl a pouze obiter dicti poznamenal, že zákon o volbě prezidenta republiky obsahuje mezeru, která by mohla být hodnocena jako protiústavní.[17]

14. prosince 2012 vylosovala Státní volební komise, zastoupená Václavem Henychem a Ivou Ritschelovou, čísla pro devět zaregistrovaných kandidátů:[18]

Pořadové číslo Typ nominace Zaregistrovaní kandidáti
1 občanská Zuzana Roithová Zuzana Roithová, europoslankyně a bývalá ministryně zdravotnictví KDU-ČSL. Kandidaturu oznámila 23. února 2012.[19] Uvedla, že měla nabídku nominace 10 senátory, ale rozhodla se i přesto sbírat 50 000 podpisů občanů.[20] Jejich dosažení oznámila 1. října.[21] Navrhl ji Jan Sokol prostřednictvím zmocněnce Martina Horálka a přiložil petici s více než 80 000 podpisů,[22] z nichž MV uznalo jako platných 75 066.[23]
2 občanská Jan Fischer Jan Fischer, bývalý předseda ČSÚ, úřednický premiér 2009–10 a následně viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Kandidaturu oznámil 8. února 2012, ihned po schválení přímé volby Senátem. Není členem žádné politické strany.[24] 27. srpna 2012 oznámil, že nasbíral 50 tisíc podpisů potřebných k podání kandidatury.[20] Navrhl ho prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc a přiložil petici s více než 101 261 podpisů s plnými údaji,[22] z nichž MV uznalo po odpočtu 77 387 podpisů.[23]
3 občanská Jana Bobošíková Jana Bobošíková, bývalá redaktorka TV Nova, poslankyně Evropského parlamentu 2004–9 a kandidátka na prezidentku za KSČM ve druhé z voleb 2008; předsedkyně strany Suverenita. Úmysl kandidovat oznámila 9. února 2012.[25] Potřebných 50 000 podpisů získala na konci září 2012.[26] Navrhla ji Eva Morávková a přiložila petici s 56 191 podpisů.[22] Zjištěná chybovost byla v prvním vzorku 7,7 % a ve druhém 11,5 %, ministerstvo odečetlo cca 19,2 % (10 762) jako neplatných, za platné uznalo 45 428.[1] Nejvyšší správní soud rozhodl o tom, že výpočet byl chybný, a nařídil registraci kandidátní listiny.
4 občanská Taťana Fischerová Taťana Fischerová, herečka, nestranická poslankyně za Unii svobody 2002–6, neúspěšná kandidátka do Senátu za hnutí Zelení 2006, občanská aktivistka a předsedkyně Klíčového hnutí. Kandidaturu oznámila koncem července 2012.[27] Navrhl ji Robin Čumpelík a přiložil petici se 72 610 podpisů,[28] z nichž MV uznalo jako platných 64 961.[23]
5 skupina poslanců Přemysl Sobotka Přemysl Sobotka, od 1996 senátor za Liberecko, 2004–10 předseda a jinak místopředseda Senátu, bývalý člen výkonné rady Občanské demokratické strany. O Sobotkovi, který byl jako předseda Senátu druhým nejvýše postaveným politikem, jako nástupci prezidenta Klause se mluvilo dlouho; sám vyjádřil zájem nejpozději v lednu 2010 a oficiálně oznámil kandidaturu 23. září 2011.[29] V červnu 2012 ve stranických primárkách porazil Evžena Tošenovského, europoslance a bývalého moravskoslezského hejtmana, 61 % hlasů.[30] Předpokládalo se, že má jistou parlamentní nominaci.[20] Byl navržen skupinou 51 poslanců, jejich zmocněncem byl Jan Kočí.[23][31][32]
6 občanská Miloš Zeman Miloš Zeman, bývalý předseda České strany sociálně demokratické, premiér a neúspěšný kandidát ve druhé volbě v únoru 2003. Zakladatel a čestný předseda Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. Úmysl kandidovat deklaroval 7. února 2012, avšak definitivní rozhodnutí o účasti ve volbě podmiňoval peticí, kterou by podepsalo velké množství lidí.[33] Svůj úmysl definitivně potvrdil 26. června, kdy jako první nasbíral 50 tisíc podpisů na svoji podporu.[34] Navrhl ho Ing. Vratislav Mynář, o němž se v rozhodnutí ministerstva píše, že je sám svým zmocněncem, a přiložil petici s více než 105 tisíci podpisů,[22] z nichž MV uznalo jako platných 82 856.[23]
7 občanská Vladimír Franz Vladimír Franz, postmoderní hudební skladatel a malíř, vedoucí Kabinetu scénické hudby DAMU. Kandidaturu oznámil 30. července 2012 v reakci na facebookovou iniciativu svých příznivců.[35] Dne 5. listopadu oznámil, že nasbíral 50 tisíc podpisů.[36] Navrhl ho Jakub Hussar prostřednictvím zmocněnkyně Kateřiny Šustové a přiložil petici s 88 388 podpisů,[22] z nichž MV uznalo jako platných 75 709.[23]
8 skupina senátorů Jiří Dientsbier mladší Jiří Dienstbier, senátor za Kladensko, zastupitel v Praze a místopředseda ČSSD, státní občan ČR a USA. 19. května 2012 ho Ústřední výkonný výbor ČSSD zvolil oficiálním kandidátem strany pro volbu prezidenta. Předpokládalo se, že má jistou parlamentní nominaci, ale i přesto se rozhodl sbírat podpisy občanů.[20] Navrhla jej skupina 27 senátorů, jejichž zmocněncem byl Pavel Uhl.[23][32]
9 skupina poslanců Karel Schwarzenberg Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí a předseda strany TOP 09, státní občan ČR a Švýcarska, kandidaturu ohlásil 22. října 2011 na stranickém sněmu v Hradci Králové.[37] Předpokládalo se, že má jistou parlamentní nominaci.[20] Navrhlo jej 38 poslanců, jejichž zmocněncem byl Radek Lojda.[23][32]
Uchazeči, jimž po odpočtu klesl počet podpisů pod 50 tisíc
Vladimír Dlouhý Vladimír Dlouhý, do 1997 ministr průmyslu a obchodu a místopředseda ODA, poté ekonomický konzultant Goldman Sachs. Kandidaturu oznámil v rozhovoru pro Lidové noviny 22. června 2012.[38] Dne 5. října 2012 oznámil, že nasbíral 50 000 podpisů.[39]

Navrhl ho prof. MUDr. Vladimír Beneš, Dr.Sc., prostřednictvím zmocněnce Ladislava Vostárka a přiložil petici s 59 165 podpisů.[22] Zjištěná chybovost byla v prvním vzorku 16,2 % a ve druhém 18,2 %, ministerstvo odečetlo cca 34,4 % (20 478) jako neplatných, za platné uznalo 38 686.[1] NSS rozhodl, že výpočet byl chybný, avšak i podle správného vzorce by Dlouhý měl méně než 49 tisíc hlasů; zamítnutí registrace tak nebylo dotčeno.

Tomio Okamura Tomio Okamura, podnikatel a viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, od říjnových voleb 2012 nezávislý senátor za obvod Zlín. V červnu uvedl, že o kandidatuře rozhodne podle své podpory v senátní volbě;[40] už počátkem října ale začal sbírat podpisy pod petici a vyjednávat o podpoře i se zákonodárci.[41] Ve 2. kole 19. října byl zvolen senátorem a definitivně kandidaturu potvrdil.[42] Dne 5. listopadu oznámil, že nasbíral 61 500 podpisů.[43]

Kandidátní listinu podal Stanislav Brunclík, který je, jak se uvádí v rozhodnutí ministerstva, sám svým zmocněncem, a přiložil petici s 61 966 podpisů. Zjištěná chybovost byla v prvním vzorku 19,4 % a ve druhém 23 %, ministerstvo odečetlo cca 42,4 % (26 215) jako neplatných, za platné uznalo 35 750.[1] NSS rozhodl, že výpočet byl chybný, avšak i podle správného vzorce by Okamura měl méně než 49 tisíc hlasů; zamítnutí registrace tak nebylo dotčeno.

Debaty kandidátů[editovat | editovat zdroj]

Prezidentská superdebata České televize z 10. ledna 2013

Veřejné debaty většího počtu kandidátů pořádala řada organizací, včetně významných médií.

Již 7. srpna 2012 uspořádalo sdružení Prague Pride debatu v Knihovně Václava HavlaLGBT tématech, menšinách, občanské společnost ad. za účasti Jiřího Dienstbiera, Jana Fischera, a Miloše Zemana.[44][45] Pražský institut pro globální politiku (Glopolis) hostil 19. září v Kaiserštejnském paláci Jiřího Dienstbiera, Karla Schwarzenberga, Přemysla Sobotku a Miloše Zemana, zejména k tématům zahraniční politiky.[46] Akce D.O.S.T. pozvala 18. října Janu Bobošíkovou, Ladislava Jakla, Jiřího Karase a Přemysla Sobotku k debatě o státní suverenitě a tradičních hodnotách.[47] Nová scéna Národního divadla v Praze a Aktuálně.cz uspořádaly Interpelace s prezidentskými kandidáty a Tomášem Sedláčkem 1. a 22. listopadu.[48] Asociace pro mezinárodní otázky a český Google pozvaly pětici kandidátů 6. listopadu k debatě o české zahraniční politice.[49]

Občanské sdružení Evropské hodnoty spolu s iDNES.cz pořádalo dvě debaty o evropských otázkách ve dnech 8. listopadu a 12. prosince.[50][51] Akademický spolek Čs. unie studentů politických věd v Plzni diskutoval s pěti uchazeči o hospodářství, mezinárodním obchodu a diplomacii 21. listopadu.[52][53] Mladí konzervativci 21. listopadu v aule VŠE v Praze vedli debatu s Vladimírem Franzem a Přemyslem Sobotkou.[54][55] Dne 28. listopadu proběhla na Právnické fakultě Univerzity Karlovy debata o ústavních limitech prezidentských pravomocí Spolku českých právníků Všehrd a týž den v Karolinu debata o zahraniční politice Pražského institutu bezpečnostních studií.[56]

Hospodářské noviny a iHNed.cz uspořádaly debatu s přímým přenosem online 3. prosince v divadle La Fabrika za účasti všech tehdy předpokládaných kandidátů kromě Franze a Okamury, kteří pozvání nepřijali. Koncepčně šlo o prezentaci programu v sedmi minutách.[57][58] Centrum pro sociální a ekonomické strategie znovu pozvalo kandidáty do Karolina, a to 5. prosince k diskusi o bezpečnosti a obraně státu.[59][60] Na 13. prosince pozvalo Spojenectví práce a solidarity (SPaS) spíše levicové kandidáty Dienstbiera, Fischerovou a Zemana do Domu odborových svazů.[61] Dne 8. ledna odvysílal online server iDNES.cz debatu všech devíti kandidátů z Ballingova sálu NTK, pořádanou spolu s MF DNES.[62]

Česká televize připravovala pořady „Interview – prezidentská volba“, „Hyde park – prezidentský speciál“, „Prezidentské debaty“ z Ostravy, Brna a Prahy vždy po třech kandidátech a finální kolektivní „Prezidentskou superdebatu“ všech kandidátů vysílanou z Kongresového centra 10. ledna 2013.[63][64] TV Nova vysílala pravidelný speciální pořad „Cesta na Hrad“.[65] Dne 4. ledna 2013 nabídla Prima family v živém přenosu z RockOpery předvolební prezidentský duel dvou, v předvolebních průzkumech preferovaných, kandidátů Jana Fischera a Miloše Zemana.[66]

Projekt Demagog.cz, komentující pravdivost faktických tvrzení politiků v televizních debatách, 7. ledna ohodnotil vystoupení kandidátů v předvolebních pořadech Hyde Park České televize. Nejlépe ze srovnání vyšel Jiří Dienstbier s 20 pravdivými tvrzeními a žádným nepravdivým, zavádějícím ani neověřitelným. Za ním byli Jan Fischer (11 pravdivých tvrzení, dvě neověřitelná) a Karel Schwarzeberg (14 pravdivých tvrzení, 1 zavádějící). Nejhorší byl Miloš Zeman, u nějž bylo 8 odpovědí vyhodnoceno jako pravdivé, 5 jako nepravdivé, 2 zavádějící a 3 neověřitelné. U nikoho z dalších kandidátů se neobjevilo více než jedno nepravdivé tvrzení.[67][68] Projekt dále obdobně hodnotil i některé televizní a rozhlasové debaty a duely.

Veřejné výzvy[editovat | editovat zdroj]

V průzkumech volebních preferencí dlouhodobě dominovali Jan Fischer a Miloš Zeman.

V průběhu předvolebního období se zejména na internetu objevila řada výzev směřovaných na kandidáty, kteří se v průzkumech preferencí objevovali na nižších příčkách, aby někteří z nich odstoupili a omezili tak tříštění voličské přízně. 20. prosince 2012 například zveřejnil Martin C. Putna „Vánoční výzvu prezidentským kandidátům, jichž si lze vážit“, adresovanou šesti z osmi v té době registrovaných kandidátů, aby se mezi sebou dohodli a alespoň někteří odstoupili ve prospěch jednoho silného kandidáta, a zabránili tak „oné zoufalé nevolbě mezi Zemanem a Fischerem“.[69][70] Žádný z kandidátů však podobné výzvy nevyslyšel.[71] Táňa Fisherová a Vladimír Franz v tzv. prezidentské superdebatě České televize vyjádřili pohoršení nad šířícími se výzvami k odstoupení, když byli dotázáni na fauly v předvolební kampani.[72] Franzův mluvčí Jakub Hussar i Zuzana Roithová a Táňa Fischerová si v lednu 2013 postěžovali na nátlak Schwarzenbergových příznivců.[73]

Mezi významnější události volební kampaně patřila též Výzva tříkrálová podporující volbu Karla Schwarzenberga. Byla zveřejněna 2. ledna 2013 se 131 podpisy převážně známých osobností, 6. ledna se pak počet zveřejněných podpisů zvýšil na 172. Mezi prvními podepsanými byli sociologové Ivan Gabal a Fedor Gál, politici Michael Kocáb a Jan Ruml, Ivan a Dáša Havlovi či novinář Jan Urban.[74] 16. ledna 2013, před druhým kolem volby, pak obdobný okruh osob vydal tzv. Druhou výzvu tříkrálovou s obdobným obsahem a cílem.[75][76]

Průzkumy volebních preferencí[editovat | editovat zdroj]

Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR[editovat | editovat zdroj]

Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) proběhl 12.–19. 11. 2012 při kvótním výběru na 1053 respondentech starších 15 let (kvóty: kraj – oblasti NUTS 3, velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání). Sběr dat probíhal formou rozhovoru se standardizovaným dotazníkem.

Na otázku, zda půjdou v prvním kole volit, odpovědělo z oslovených 1053 respondentů kladně 72 % dotázaných s volebním právem („rozhodně ano“ 40 % a „spíše ano“ 32 %). Údaje v tabulce odpovídají odpovědi na otázku „Kterého kandidáta budete volit?“ daných 72 % (N=724), kteří počítali s účastí u voleb. Ti, kteří vyjádřili podporu některému z kandidátů (N=658) byli dále tázáni na pevnost svého rozhodnutí. Z dotázaných 42 % uvedlo, že svou volbu už určitě nezmění. Dalších 55 % z dotázaných uvedlo, že se může stát, že svou volbu ještě změní. Zbylá 3 % dotázaných uvedla, že pravděpodobně svou volbu ještě změní.

Identickou metodu použilo CVVM i při průzkumu, který proběhl 3.–10. 12. 2012 na 1047 respondentech. Preference se v tomto případě odvozovaly od 72 % respondentů, kteří zamýšleli účast u voleb (N=723). Z respondentů, kteří se vyjádřili ve prospěch určitého kandidáta (N=625) pak 41 % uvedlo, že svou volbu již nezmění, podle 55 % se může stát, že svou volbu ještě změní, 3 % pravděpodobně svou volbu ještě změní a 1 % neví.

Uchazeč Politický subjekt Rok 2012
Listopad Prosinec
Jan Fischer Nezávislý 23,5 % 22,5 %
Miloš Zeman SPOZ 19,5 % 19,5 %
Jiří Dienstbier ČSSD 9 % 13 %
Karel Schwarzenberg TOP 09 7 % 7 %
Přemysl Sobotka ODS 2 % 3,5 %
Zuzana Roithová KDU-ČSL 2,5 % 4,5 %
Jana Bobošíková SBB 2 3,5 %
Vladimír Franz Nezávislý 4 % 5,5 %
Táňa Fischerová Nezávislá / KH 2 % 2,5 %
Tomio Okamura Nezávislý 9,5 % 5 %
Vladimír Dlouhý Nezávislý 2,5 % 2,5 %
Neví 15,5 % 12,5 %

PPM Factum[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobý a kontinuální průzkum agentury Factum Invenio (od srpna 2012 pod názvem PPM Factum). Průzkumy byly prováděny s různými reprezentativními vzorky občanů ČR nad 18 let, získanými kvótním výběrem. Počet respondentů se pohyboval od 928 do 971. Poslední průzkum byl proveden mezi 1. a 6. lednem 2013.

Uchazeč Politický subjekt Rok 2012 Rok 2013
Leden Únor Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden
Miloš Zeman SPOZ 9,7 % 10,2 % 12 % 13,3 % 13,4 % 18,2 % 20,6 % 22,7 % 21,9 % 19,4 % 25,6 % 25,1 %
Jan Fischer Nezávislý 24,5 % 21,8 % 24,4 % 24,1 % 25,3 % 22,2 % 22 % 27,7 % 30,1 % 28,1 % 25,0 % 20,1 %
Vladimír Franz Nezávislý 6,6 % 4,5 % 5,6 % 9,8 % 11,4 %
Karel Schwarzenberg TOP 09 8,4 % 8,2 % 5,5 % 8 % 4,2 % 6,6 % 5,2 % 5,9 % 6,6 % 6,7 % 9,2 % 11,0 %
Jiří Dienstbier ČSSD 7,4 % 5,3 % 5,9 % 8,5 % 8,2 % 6,5 % 6,9 % 6,5 % 8,8 % 10,6 % 10,6 %
Přemysl Sobotka ODS 3,2 % 4,6 % 3,1 % 4,3 % 4,8 % 5,7 % 4,5 % 6,4 % 6,8 % 7,1 %
Jana Bobošíková SBB 7,5 % 6,6 % 6,2 % 7,6 % 6,4 % 5,3 % 3,8 % 4,5 % 3,3 % 4,1 % 5,6 %
Zuzana Roithová KDU-ČSL 3 % 3 % 3,8 % 4 % 3,7 % 3 % 3,4 % 3,6 % 4,3 % 4,4 % 4,6 %
Táňa Fischerová Nezávislá / KH 4,6 % 4,4 % 4,6 %
Tomio Okamura Nezávislý 9,2 % 6,1 % 9,9 % 8,9 % 8,8 % 6,9 % 7,3 % 6,1 % 7,9 % 10 %
Vladimír Dlouhý Nezávislý 6,6 % 2,8 % 2,9 %
Jan Švejnar Nezávislý 14,5 % 15,1 % 17,8 % 15,8 % 15,8 % 12,2 % 12,2 %
Zdeněk Tůma Nezávislý 3,5 % 4,1 % 3,8 % 4,7 % 4 % 3,2 % 4,2 % 4,3 % 3,6 %

Median[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobý a kontinuální průzkum agentury Median. Průzkumy byly prováděny s různými reprezentativními vzorky občanů ČR nad 18 let, získanými stratifikovaným náhodným adresním výběrem. Počet respondentů se pohyboval od 901 do 1 062. Poslední průzkum byl proveden mezi 17. listopadem a 16. prosincem 2012.

Uchazeč Politický subjekt Rok 2012
Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad
Jan Fischer Nezávislý 31,5 % 33 % 36 % 32 % 34,5 % 34 % 35,5 % 32,5 % 26 %
Miloš Zeman SPOZ 10,5 % 11 % 12,5 % 17 % 14 % 20,5 % 21,5 % 24,5 % 26,5 %
Karel Schwarzenberg TOP 09 6,5 % 6 % 7,5 % 5,5 % 6 % 5,5 % 9 % 7,5 % 9,5 %
Jiří Dienstbier ČSSD 7,5 % 4,5 % 5,5 % 6 % 6 % 5,5 % 7 % 7 % 8 %
Přemysl Sobotka ODS 4 % 3,5 % 4,5 % 7,5 % 4,5 % 5 % 6 % 5,5 % 5,5 %
Vladimír Franz Nezávislý 1,5 % 1,5 % 3 % 5 %
Vladimír Dlouhý Nezávislý 6 % 4,5 % 5 % 4,5 % 4,5 %
Zuzana Roithová KDU-ČSL <3 % <3 % <3 % 1,5 % 1,5 % 1,5 % 3,5 %
Jana Bobošíková SBB 4,5 % 4 % 4,5 % 4 % 7 % 4 % 3 % 4 % 3 %
Táňa Fischerová Nezávislá / KH 3,5 % 1,5 % 3 % 3 %
Vladimír Remek KSČM / nestraník 2,5 % 3,5 % 3,5 % 4 %
Tomio Okamura Nezávislý 4 % 5 % 5,5 % 5,5 %
Jan Švejnar Nezávislý 19 % 17,5 % 11,5 % 15,5 % 11,5 % 10 %

Sanep[editovat | editovat zdroj]

Občasný průzkum agentury Sanep. Průzkumy byly prováděny na internetu s různými vzorky dobrovolníků ve věku od 18 do 69 let, převáženými kvótním výběrem. Počet respondentů se pohyboval od 7 000 do 21 000. Poslední průzkum byl proveden mezi 2. a 6. lednem 2013, průzkum obsahoval i kategorii nerozhodnutých voličů, kterých k prvnímu týdnu ledna 2013 bylo 11 %.

Uchazeč Politický subjekt Rok 2012 Rok 2013
Únor Květen Červenec Srpen Listopad Prosinec Leden
Miloš Zeman SPOZ 6,3 % 14,5 % 16,8 % 23,6 % 24,2 % 22,5 % 23,6 %
Jan Fischer Nezávislý 21,2 % 23,1 % 19,7 % 24,8 % 23,9 % 21,2 % 16,2 %
Jiří Dienstbier ml. ČSSD 6,2 % 7,3 % 10,8 % 8,3 % 9,8 % 14,3 %
Karel Schwarzenberg TOP 09 9,7 % 7,6 % 4,3 % 7,8 % 6,8 % 6,5 % 14,2 %
Zuzana Roithová KDU-ČSL 2,6 % 5,1 % 5,4 % 4,5 % 5,1 % 5,2 % 5,3 %
Přemysl Sobotka ODS 2,8 % 2,9 % 3,8 % 6,4 % 6,5 % 6,1 % 5,1 %
Vladimír Franz Nezávislý 2,6 % 4,7 % 4,7 % 3,9 %
Jana Bobošíková SBB 2,3 % 3,4 % 3,5 % 5,6 % 4,6 % 4,1% 3,4 %
Táňa Fischerová Nezávislá / KH 3,3 % 3,8 % 2,5 % 2,7 %
Tomio Okamura Nezávislý 3,4 % 6,1 % 5,6 % 8,9 % 10,1 %
Vladimír Dlouhý Nezávislý 1,7 % 3,7 % 3,5 % 2,6 %
Ladislav Jakl Svobodní / nestraník 4,8 % 5 %
Vladimír Remek KSČM / nestraník 2,9 %
Jan Švejnar Nezávislý 12,6 % 15,2 % 11,5 %

Analýzy a agregovaný model[editovat | editovat zdroj]

Sociolog Daniel Prokop, analytik společnosti Median, zveřejnil 7. ledna 2013 v deníku Insider agregovaný model vycházející z váženého průměru výsledků výzkumů společností Factum, MEDIAN, CVVM a Sanep. Zmiňuje, že se ve veřejné diskusi objevuje teze, že Miloš Zeman a Jan Fischer jsou v médiích a průzkumech v rámci manipulace voleb upřednostňováni a nadhodnocováni. V agregovaném modelu využívajícím data z posledních kol výzkumů čtyř agentur vychází jako první Miloš Zeman (26,0 %), následují Jan Fischer (22,5 %), Jiří Dienstbier (12,5 %), Karel Schwarzenberg (11,5 %), Vladimír Franz (8,0 %), Přemysl Sobotka (6,0 %), Zuzana Roithová (5,0 %), Jana Bobošíková (4,0 %), Táňa Fischerová (3,5 %). Z porovnání s listopadovými daty Zeman má setrvalé preference, Fischer silně ztrácí a následujících 5 kandidátů své pozice posiluje. Podle zkušenosti, jaká s posunem volební podpory v posledních volebních dnech a týdnech je například z českých sněmovních voleb, není první kolo volby rozhodnutý boj. Podle Daniela Prokopa se výsledky voleb od výsledků průzkumů mohou lišit ještě výrazněji než u jiných typů voleb, protože pevnost rozhodnutí voličů je menší a rozhodnutí vychází spíše z proměnlivých sympatií více než z trvalých socio-ekonomických podmínek voličů, kampaň a debaty se koncentrují do posledních dnů a nevypočítatelné je rozhodnutí sympatizantů dosud méně podporovaných kandidátů.[77][78]

Mediální ankety[editovat | editovat zdroj]

V anketě webu Blesk.cz, jíž se účastnilo téměř 70 000 hlasujících, se 11. srpna 2012 umístil na prvním místě Jan Fischer (27 %), na druhém Miloš Zeman (21 %) a na třetím s 13 % Vladimír Franz.[79]

V anketě na webu Aktuálně.cz z 18. října 2012 se uvažovaní kandidáti umístili v pořadí Zuzana Roithová (31,54 %), Jiří Karas (30,13 %), Tomio Okamura (11,78 %), Vladimír Franz (6,78 %), Táňa Fischerová (5,48 %), Miloš Zeman (3,08 %), Jiří Dienstbier (2,43 %), Jan Fischer (2,21 %), Karel Schwarzenberg (1,87 %), Vladimír Dlouhý (1,24 %), Karel Randák (1,03 %), Klára Samková (0,93 %), Jana Bobošíková (0,68 %), Přemysl Sobotka (0,44 %), Ladislav Jakl (0,25 %), Pavel Kořán (0,12 %).[80]

V anketě na webu Aktuálně.cz z 6. listopadu 2012 se kandidáti umístili v pořadí Vladimír Franz (10 108 hlasů), Tomio Okamura (7 001 hlasů), Jan Fischer (4 880), Karel Schwarzenberg (4 614), Miloš Zeman (4 526), Táňa Fischerová (2 767), Zuzana Roithová (1 378), Jiří Dienstbier (1 328), Jana Bobošíková (1 042), Přemysl Sobotka (647) a jako poslední Vladimír Dlouhý (531 hlasů).[81]

V dvoukolové anketě internetové verze týdeníku Reflex ve dnech 6. a 7. listopadu 2012 získal z celkových 7 416 hlasů v prvním kole Vladimír Franz 35 %, Karel Schwarzenberg 30 %, Tomio Okamura získal 9 %, Miloš Zeman získal 7 %, Jan Fischer 6 %, Táňa Fischerová a Zuzana Roithová překročily hranici 200 hlasů, nejméně (1 % hlasů) získala Jana Bobošíková.[82] Ve druhém kole získal Vladimír Franz 7720 hlasů, tedy 68 % z více než 11 tisíc.[83]

Ve dvoukolové anketě portálu iDNES.cz se 14. listopadu 2012 ve vyhodnocení prvního kola umístil na prvním místě Vladimír Franz s 16 725 (26,1 %) z 64 031 hlasů, následoval ho Karel Schwarzenberg s 16,3 % a společně postoupili do druhého kola ankety. Na dalších místech byli Miloš Zeman (11,70 %), Tomio Okamura (11,67 %), Jan Fischer (11,16 %), Táňa Fischerová (6,69 %), Přemysl Sobotka (4,19 %), Zuzana Roithová (4,07 %), Jiří Dienstbier (3,75 %), Vladimír Dlouhý (3,2 %) a poslední Jana Bobošíková (1,13 %).[84] Ve druhém kole ankety 18. listopadu 2012 zvítězil Vladimír Franz s 55,7 % (18 895) hlasů.[85]

Server Tn.cz uveřejnil 2. prosince 2012 mezivýsledek průběžné ankety. Podle něj více než 40 % čtenářů hlasovalo pro Tomia Okamuru.[86] 7. ledna byl stav hlasů v průběžné anketě, která zahrnovala i vyřazené kandidáty Dlouhého a Okamuru: Miloš Zeman (37 %), Tomio Okamura (28 %), Vladimír Franz (13 %), Jan Fischer (9 %), Jiří Dienstbier a Karel Schwarzenberg (po 4 %), Táňa Fischerová (2 %), Jana Bobošíková, Zuzana Roithová a Přemysl Sobotka (po 1 %) a poslední Vladimír Dlouhý (0 %).[87]

V anketě na zpravodajském serveru Novinky.cz, která byla ukončena 7. ledna 2013 o půlnoci, byly výsledky následující: 1. Miloš Zeman (39,3 %), 2. Karel Schwarzenberg (21,8%), 3. Vladimír Franz (10,9 %), 4. Jan Fischer (9,5 %), 5. Jiří Dienstbier ml. (8,8 %), 6. Zuzana Roithová (2,1 %), 7. Táňa Fischerová (1,7 %), 8. Přemysl Sobotka (1,6 %) a 9. Jana Bobošíková (1,1 %). Ankety se celkem účastnilo 101 400 uživatelů internetu.[88]

Server Reflex.cz pořádal 7. a 8. ledna 2013 dvoukolovou anketu, v které v prvním kole získal nejvíce virtuálních hlasů Karel Schwarzenberg (3 077), následovali ho Vladimír Franz (1 621), Miloš Zeman (915), Jiří Dienstbier (433), Táňa Fischerová (304), Přemysl Sobotka (267), Zuzana Roithová (224), Jan Fischer (193) a Jana Bobošíková (99).[89] Druhé kolo ankety se konalo 8. ledna a celkovým vítězem se stal s 57 % hlasů Vladimír Franz (7 953 hlasů), Karel Schwarzenberg obdržel 5 957 hlasů.[90]

Studentské volby[editovat | editovat zdroj]

V takzvaných studentských volbách, které se ve dnech 11. a 12. prosince 2012 konaly v rámci výchovy k občanství a v rámci programu Jeden svět organizace Člověk v tísni na 400 středních školách, které se k projektu připojily, a zúčastnilo se jich 61 499 studentů starších 15 let, se na prvním místě umístil Vladimír Franz (40,7 %), na druhém místě Jan Fischer (19,4 %), a dále Karel Schwarzenberg (14,6 %), Miloš Zeman (9,4 %), Táňa Fischerová (5,0 %), Zuzana Roithová (4,4 %), Přemysl Sobotka (3,2 %) a Jiří Dienstbier (3,2 %). Nebylo možno hlasovat pro kandidáty Bobošíkovou, Okamuru a Dlouhého, kteří v té době pro skutečné volby nebyli zaregistrováni a o jejich stížnostech dosud nebylo rozhodnuto.[91] Vladimír Franz a Miloš Zeman měli větší podporu na učilištích a středních odborných školách než na gymnáziích, Jan Fischer či Karel Schwarzenberg byli zase úspěšnější na gymnáziích, ovšem i na nich byl Franz s 32,1 % jasným vítězem. Franz zvítězil ve všech krajích, největší podporu měl v Karlovarském (49,1 %), nejmenší v Pardubickém (35,8 %).[92]

Průzkum mezi podnikateli[editovat | editovat zdroj]

Redakce Hospodářských novin si v prosinci 2012, prostřednictvím agentury Datank, nechala vytvořit průzkum k volbě prezidenta mezi 262 byznysmeny. První kolo volby by mezi nimi vyhrál Jan Fischer se 17 %, dále by se umístili Miloš Zeman s necelými 14 % a Karel Schwarzenberg s 10 %. Pětina dotázaných nebyla pevně rozhodnutá komu dát hlas.[93]

Analýza on-line médií[editovat | editovat zdroj]

Společnost Semantic Visions, zabývající se automatickým porozuměním textů a analýzami sentimentu, v lednu 2013 představila výsledky své dlouhodobé analýzy on-line médií (probíhající od 1. října 2012 do 1. ledna 2013). Společnost své tvrzení zakládá na tezi, že veřejné mínění reflektuje obraz, který představují veřejná média. Analýza zahrnula 375 880 článků z 1 760 zdrojů a 62 332 postů a komentářů na sociálních sítích. Dle výsledků by do druhého kola nejspíš mohli postoupit kandidáti Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Za nimi poté následují Jan Fischer, Jiří Dienstbier a Vladimír Franz. Šance ostatních kandidátů analýza odhaduje jako minimální.[94][95]

Hlasování a výsledky[editovat | editovat zdroj]

1. kolo[editovat | editovat zdroj]

Výsledky prvního kola volby. Červeně jsou zobrazeny okresy, v nichž získal nejvíce hlasů Miloš Zeman, modře okresy, v nichž nejlépe uspěl Karel Schwarzenberg.

První kolo voleb se konalo 11. a 12. ledna. Volební účast v prvním kole dosáhla 61,31 %. Toto jsou výsledky:[96]

Pořadové číslo Kandidát Počet hlasů Počet hlasů v % Pořadí
1. Zuzana Roithová 255 045 4,95 % 6.
2. Jan Fischer 841 437 16,35 % 3.
3. Jana Bobošíková 123 171 2,39 % 9.
4. Táňa Fischerová 166 211 3,23 % 7.
5. Přemysl Sobotka 126 846 2,46 % 8.
6. Miloš Zeman 1 245 848 24,21 % 1.
7. Vladimír Franz 351 916 6,84 % 5.
8. Jiří Dienstbier 829 297 16,12 % 4.
9. Karel Schwarzenberg 1 204 195 23,40 % 2.

V prvním kole získal nejvíce platných hlasů Miloš Zeman, druhý nejvyšší počet hlasů získal Karel Schwarzenberg; tito kandidáti se zúčastní druhého kola 25. a 26. ledna. Agenturní průzkumy dlouhodobě vycházely tak, že do druhého kola postoupí Miloš Zeman a Jan Fischer, Jan Fischer však se ziskem 16,4 % do dalšího kola nepostoupil. Čtvrtý nejvyšší počet hlasů získal kandidát navržený senátory ČSSD Jiří Dientsbier mladší, když získal 16,1 % hlasů.[97] Volby proběhly i ve věznicích, kde volební účast činila 62%[98]. Vyhrál v nich Karel Schwarzenberg, kterému v některých nápravných zařízeních dali hlas téměř všichni vězni[99].

V zahraničních okrscích získal celkově výrazně nejvíce (3019, tedy 54,31 % hlasů) ministr zahraničí Karel Schwarzenberg; Miloš Zeman získal převahu v Afghánistánu (celkem 122 hlasů) a ve Vatikánu (9 hlasů), odlišné výsledky byly i v některých okrscích s málo voliči (například v Gruzii zvítězil 4 hlasy z 12 Vladimír Franz, v Íránu společně zvítězili Jan Fischer a Zuzana Roithová ziskem po 2 hlasech, v Maroku 5 hlasy z 8 zvítězil Jiří Dienstbier, Zuzana Roithová 5 hlasy z 8 v Ghaně atd.).[100][101][102]

Kampaň před 2. kolem[editovat | editovat zdroj]

Volební lístky pro druhé kolo

Klíčovými tématy před druhým kolem volby se stal zejména vztah Karla Schwarzenberga k vládě Petra Nečase, k Miroslavu Kalouskovi a k Benešovým dekretům a údajná nacistická minulost Schwarzenbergova tchána, z druhé strany pak údajné spolčení Miloše Zemana s Václavem Klausem, dokládané někdejší opoziční smlouvou a aktuální podporou rodiny Václava Klause Miloši Zemanovi, či vazby na osoby z korupčních kauz. V komentářích byl často Miloš Zeman označován za pokračovatele Václava Klause a Karel Schwarzenberg za pokračovatele Václava Havla.

V dvoutýdenním mezidobí uspořádala některá média živě vysílané duely obou postupujících kandidátů. Ve dnech 17. a 24. ledna to byly debaty České televize z Paláce Hybernia, 18. ledna přenos Prima Family, 23. ledna pokračování speciálu TV Nova Cesta na Hrad. Už 16. ledna a pak znovu 23. ledna se Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman potkali také v živém přenosu Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu.[103]

Analýzy a ohlasy v průběhu voleb[editovat | editovat zdroj]

Proschwarzenbergovská výzdoba Paláce Lucerna
Karel Schwarzenberg po sečtení výsledků druhého kola hlasování děkuje svým podporovatelům na setkání v Paláci Lucerna.

Krátce před 1. kolem i v mezidobí před 2. kolem volby nového českého prezidenta se objevilo několik sociologických či politologických analýz, ohlasů na české prezidentské volby v zahraničí a různé demografické studie. Na výsledky 1. kola též reagovaly osobnosti společenského, kulturního života, politikové, umělci a celebrity. Jednotlivé politické strany daly voličům návrh na zvážení, koho strany, více či méně jednoznačně, podporují v 2. kole, s tím, že rozhodnutí je pochopitelně zcela ve svobodné volbě občanů. Také zvlášť se vyjádřila většina ze sedmi nepostupujících kandidátů, kdo je pro ně více přijatelnější, viz Volba menšího zla (politologický fenomén v demokracii). Analýzy též předpovídají jaký vliv by zvolení toho kterého kandidáta prezidentem ČR mohlo mít na jednotlivé politické strany, na celou veřejnost, na zahraniční vztahy státu či schopnost prezidenta rozdělovat, sjednocovat, styl projevu, apod.[104][105][106][107][108][109][110][111][112][113][114][115][116]

2. kolo[editovat | editovat zdroj]

Výsledky druhého kola volby. Červeně jsou zobrazeny okresy, v nichž získal více hlasů Miloš Zeman, modře okresy, v nichž uspěl Karel Schwarzenberg.

Druhé kolo voleb se konalo 25. a 26. ledna 2013. Vítězem se stal Miloš Zeman.[117] Dle komentáře Josefa Kopeckého měl být souboj kandidátů velmi obtížný a předem se dalo velmi těžko odhadnout, kdo zvítězí.[118]

Volební účast 59,1 % oprávněných voličů jen o dva celé a dvě desetiny procentního bodu nedosáhla na údaj z prvního kola volby. Podle sdělení Státní volební komise z celkových 8 424 235 oprávněných voličů odevzdalo celkem 4 983 481 úřední obálku a z toho bylo 4 958 576 platných hlasů.[119] Pro Miloše Zemana hlasovalo téměř o půl milionu více voličů a získal tak necelých 55 % oproti více než 45 %, které získal Karel Schwarzenberg.[120]

Pořadové číslo Kandidát Počet hlasů Počet hlasů v % Pořadí
6. Miloš Zeman 2 717 405 54,80 % 1.
9. Karel Schwarzenberg 2 241 171 45,19 % 2.

Fenomén volby a její historický význam[editovat | editovat zdroj]

Již v době těsně po skončení druhého kola začala vznikat díla zkoumají tuto volbu jako kulturní a společenský fenomén, který ukazuje dalekosáhlé změny v české společnosti. Počátkem března 2013 byla vydána kniha Proč právě Zeman? zkoumající příčiny vítězství Miloše Zemana.[121] Na 21. března byla naplánována premiéra dokumentárního filmu Hledá se prezident, který se detailním způsobem snaží prozkoumat první přímou volbu prezidenta České republiky.[122][123]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústavní zákon č. 71/2012 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů na ZákonyProLidi.cz, znění zákona na Portálu veřejné správy, stejnopis Sbírky zákonů v PDF na MVČR.cz, základní údaje na PSP.cz.
  2. Poslanecká sněmovna zákon schválila 13. června, Senát 18. července a prezident jej podepsal 1. srpna. Vyšel ve Sbírce zákonů dne 22. srpna 2012.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ban, mba, vrm. Vnitro vyřadilo z boje o Hrad Bobošíkovou, Dlouhého a Okamuru [online]. ČT24, 2012-11-23. Dostupné online.  
  2. [1]
  3. a b c Zákon č. 275/2012 Sb. ze dne 18. července 2012, o volbě prezidenta republiky. In: Sbírka zákonů. 2012, částka 95. PDF online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  4. a b c Ústavní zákon č. 71/2012 Sb. ze dne 8. února 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. In: Sbírka zákonů. 2012, částka 28. PDF online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  5. Vědí novináři, na co se vlastně ptají?, Klára Samková na Hrad, 26. 9. 2012
  6. Ostrý start 11. ledna. Tak si zvolíte nového prezidenta. Aktuálně.cz [online]. 2012-10-01. Dostupné online.  
  7. Zahájení petiční akce na podporu kandidatury Miloše Zemana na post prezidenta České republiky. SPOZ.cz [online]. 2012-03-21 [cit. 2012-03-26]. Dostupné online.  
  8. Tomáš Vandas zahajuje prezidentskou kampaň. DSSS.cz [online]. 2012-03-20 [cit. 2012-03-26]. Dostupné online.  
  9. Karas: Na registrovaném partnerství bych kampaň stavět nechtěl. ČT24 [online]. 2012-06-17. Dostupné online.  
  10. Zeman: Mám 50 tisíc podpisů, budu bojovat o Hrad. iDNES.cz [online]. 2012-06-20. Dostupné online.  
  11. Vážím si podpory deseti statečných, poděkoval Zeman senátorům za nominaci. iHNed.cz [online]. 2012-05-03. Dostupné online.  
  12. Petice na podporu Vandase na Hrad je v plném proudu. DSSS.cz [online]. 2012-06-20 [cit. 2012-06-21]. Dostupné online.  
  13. MV ČR, 2012-11-06. Dostupné online.  
  14. Výzva k odstranění závad na kandidátní listině – Ministerstvo vnitra České republiky
  15. Nejvyšší správní soud rozhodl o návrzích týkajících se registrací kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky, Nejvyšší správní soud ČR, 13. 12. 2012
  16. Nejvyšší správní soud rozhodl o návrzích týkajících se registrací kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky, Nejvyšší správní soud ČR, 13. 12. 2012
  17. Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 27/12 7. 1. 2013
  18. Zeman jde do boje o Hrad s číslem 6, šťastnou sedmičku dostal Franz, iDnes.cz, 14. 12. 2012, klm (Mikuláš Klang)
  19. Europoslankyně Zuzana Roithová oznámila kandidaturu na prezidentku. iHNed.cz [online]. 2012-02-23. Dostupné online.  
  20. a b c d e Fischer nasbíral 50 tisíc podpisů a může kandidovat na prezidenta, iDNES.cz 27. 8. 2012
  21. Do boje o Hrad jde druhá žena, 50 tisíc podpisů hlásí Roithová. Lidovky.cz [online]. 2012-10-01 [cit. 2012-10-01]. Dostupné online.  
  22. a b c d e f Jan Wirnitzer. Franz překvapil, do boje o Hrad jde s 88 388 podpisy. Uspěl i Okamura. iDNES.cz [online]. 2012-11-5 11:12, rev. 2012-11-5 15:30. Dostupné online.  
  23. a b c d e f g h Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny – Ministerstvo vnitra České republiky (soubory PDF pro jednotlivé kandidáty; údaje o počtech hlasů jsou uvedeny rovněž v přehlednějších tabulkách např. v Sčítat, nebo zprůměrovat? Odečet hlasů neúspěšným kandidátům budí dohady – iDNES.cz
  24. Fischer: Na kampaň nechci peníze od státu, státních firem a politických stran. iHNed.cz [online]. 2012-02-10. Dostupné online.  
  25. Bobošíková jde do boje o Hrad. Lidovky.cz [online]. 2012-02-09 [cit. 2012-02-18]. Dostupné online.  
  26. Bobošíková má 50 tisíc podpisů, může bojovat o Hrad. Lidovky.cz [online]. 2012-09-29 [cit. 2012-08-09]. Dostupné online.  
  27. Jan Němec. Jsem úplně opačný člověk než Klaus, říká Fischerová. Aktuálně.cz [online]. 2012-07-29. Dostupné online.  
  28. Fischerová stihla nasbírat podpisy na Hrad, odevzdal je už také Okamura, iDNES.cz 6. 11. 2012
  29. Přemysl Sobotka oficiálně ohlásil úmysl kandidovat na prezidenta. iHNed.cz [online]. 2011-09-23. Dostupné online.  
  30. Kandidátem ODS na prezidenta je Přemysl Sobotka. Novinky.cz [online]. 2012-06-28 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online.  
  31. Nejvyšší správní soud rozhodl o návrzích týkajících se registrací kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky, NSS ČR, 13. 12. 2012
  32. a b c Usnesení Nejvyššího správní soudu ČR Vol 7/2012–63 v právní věci navrhovatele: Ing. Jiří Kesner v řízení o návrhu na zrušení registrace kandidátů na funkci prezidenta republiky
  33. Zeman chce na Hrad, bude kandidovat na prezidenta. Deník.cz [online]. 2012-02-14 [cit. 2012-02-18]. Dostupné online.  
  34. Zeman potvrdil kandidaturu na prezidenta, má přes padesát tisíc podpisů. Deník.cz [online]. 2012-06-26 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online.  
  35. Monika Ďuríčková. Vladimír Franz: Opravdu kandiduji na prezidenta, nejsem žádný recesista. Buřty ale rozdávat nebudu. zpravy.iHNed.cz [online]. 2012-07-30 [cit. 2012-07-30]. Dostupné online.  
  36. Mám podpisy na Hrad, hlásí Okamura. Franz ty své už nese na vnitro
  37. Schwarzenberg bude kandidovat na prezidenta. iHNed.cz [online]. 2011-10-22. Dostupné online.  
  38. Budu kandidovat na prezidenta, oznamuje Dlouhý v rozhovoru pro LN. Lidovky.cz [online]. 2012-06-22 [cit. 2012-06-22]. Dostupné online.  
  39. Už mám 50 tisíc podpisů, říká Dlouhý. Reformu penzí by odložil
  40. Okamura: O prezidentské kandidatuře bude jasno po senátních volbách. ČT24.cz [online]. 2011-06-07 [cit. 2012-06-23]. Dostupné online.  
  41. POKORNÝ, Jakub. Už je to tady. Okamura chce také na Hrad. Mladá fronta DNES. 2012-10-03, roč. XXIII, čís. 231, s. A1, A4. Dostupné online. ISSN 1210-1168.  
  42. Okamura je senátorem, rozhodl se zaútočit i na Hrad
  43. JIŘIČKA, Jan. Česko zná všechny kandidáty na prezidenta. Jakl a Švejnar neprošli. iDNES.cz [online]. 2012-11-06. Dostupné online.  
  44. Prague Pride Debata Prezidentských kandidátů 7.8.2012 v Knihovně Václava Havla – YouTube
  45. http://www.facebook.com/media/set/?set=a.479442415401199.118479.415472211798220&type=1
  46. Program konference | Glopolis
  47. http://akce-dost.cz/pdf/prezidentske_hovory.pdf
  48. Interpelace s prezidentskými kandidáty na Nové scéně
  49. Debata kandidátů na prezidenta: Co od nich lze čekat v zahraniční politice? | amo.blog.ihned.cz – Česká zahraniční politika
  50. iDNES.cz přinese přímý přenos debaty prezidentských kandidátů – iDNES.cz
  51. Marek Dvořáček: Další uchazeči o Hrad budou v přímém přenosu debatovat o evropské vizi, iDNES 11. 12. 2012
  52. Kandidáti na Hrad debatovali v Plzni, Plzeňský deník' 22. 11. 2012; chybně uvádí počet 6 účastníků, ale jmenovitě a na fotografiích pět
  53. Aleš Malár: Reportáž z debaty s prezidentskými kandidáty, e-Polis, AS CPSSU Plzeň
  54. Josef Kopecký: Franz odsoudil komunisty. Chyběl mu proces jako v Norimberku po válce, iDNES.cz 22. 11. 2012
  55. Kamila Mouchová: O jedné veřejné diskusi. A jedné prohrané bitvě profesora Franze, Česká pozice 25. 11. 2012
  56. Debata prezidentských kandidátů – The Prague Security Studies Institute | Jiří Dienstbier
  57. Debata prezidentských kandidátů, kterou IHNED.cz a HN pořádají, bude i živě na webu | zpravy.ihned.cz – Politika
  58. Prezidentský powerpoint: Zeman dal dohromady jen dvě stránky. Bobošíková měla i fanfáry | zpravy.ihned.cz – Politika
  59. Prezident České republiky a bezpečnost a obrana státu – Obrana a strategie
  60. Beseda prezidentských kandidátů – CESES | Jiří Dienstbier
  61. Debata prezidentských kandidátů – SPaS | Jiří Dienstbier
  62. iDNES.cz: Chystáme debatu všech prezidentských kandidátů, položte jim otázku 3. 1. 2013
  63. Bude Česká televize vysílat předvolební speciály před přímou volbou prezidenta ČR?, FAQ, Česká televize, nedatováno
  64. ČTK: ČT k první přímé prezidentské volbě chystá kandidátské debaty, superdebatu i duely, Médiář.cz 6. 11. 2012
  65. ČTK: Nova nasazuje na čtvrteční večery speciál Televizních novin Cesta na Hrad, Médiář.cz 29. 11. 2012
  66. Mediashow: Prima Family nabídne vlastní prezidentský duel. Bude ze záznamu mediashow.cz, 4. 1. 2013
  67. Demagog.cz: Nejvíce lží navršil v debatě na ČT Miloš Zeman, Lidovky.cz 7. 1. 2013, spa (Šárka Pálková)
  68. Demagog.cz, prezidentské speciály 7. až 21. prosince 2012
  69. 20. 12. 2012 Vánoční výzva prezidentským kandidátům, Stránky Martina C. Putny
  70. Vánoční výzva prezidentským kandidátům, Christnet.cz, 21. 12. 2012
  71. Neodstoupíme. 'Favoritům' hlasy nedáme, tvrdí kandidáti z chvostu, Lidovky.cz, 7. 1. 2013, ziz
  72. Prezidentská superdebata, Česká televize, ČT1 10. 1. 2013 20:00, 120 minut, moderátor Václav Moravec
  73. Kandidáti: Schwarzenbergovi lidé chtějí, abychom se vzdali, Týden.cz, 10. 1. 2013, ČTK, Karolina Brožová
  74. Výzva tříkrálová
  75. Druhá výzva tříkrálová, Výzva tříkrálová, 16. 1. 2013
  76. Fischer nepřímo podpořil Zemana, Schwarzenberga chválí výzva, E15, 21. 1. 2013, vrb, čtk
  77. Pravda o průzkumech: Fischer se Zemanem to být nemusí, Aktuálně.cz, 7. 1. 2013
  78. Průzkumy známe. Ale první kolo prezidentské volby je stále otevřené, Deník Insider, 7. 1. 2013 (obsah článku přístupný jen zpoplatněně pro registrované)
  79. Volíme prezidenta: Skokanem týdne je Vladimír Franz!, Blesk.cz, 11. 8. 2012, autor: oj
  80. Koho byste zvolili prezidentem České republiky?, Aktuálně.cz, 18. 10. 2012
  81. Koho byste zvolili prezidentem České republiky?, Aktuálně.cz, 6. 11. 2012
  82. Dita Ondrejková: Do druhého kola voleb nanečisto postupují Franz a Schwarzenberg. Koho byste podpořili?, Reflex.cz, 7. 11. 2012
  83. Dita Ondrejková: A prezidentem z volby nanečisto se stává… Vladimír Franz!, Reflex.cz, 8. 11. 2012
  84. Jan Wirnitzer: Čtenáři chtějí na Hradě Franze či Schwarzenberga. Hlasujte ve 2. kole, iDNES.cz, 14. 11. 2012
  85. Jan Wirnitzer: Čtenáři vybrali za prezidenta Franze, ve druhém kole získal 56 procent, iDnes.cz, 18. 1. 2012
  86. Prezidentská anketa: Na Hradě chcete Okamuru, ale toho škrtli, Tn.cz, 2. 12. 2012
  87. Prezidentské volby – Koho byste chtěli na Hradě vy?, Tn.cz, průběžná anketa. Přístup 7. 1. 2013 17:35
  88. ČTK: Fischera favorizovaly všechny poslední průzkumy, Zeman jej ale dotáhl, novinky.cz, 7. 1. 2013
  89. Velký test předvolební nálady. Kterému kandidátovi byste dali svůj hlas?, reflex.cz, 7. 1. 2013
  90. Schwarzenberg, nebo Franz? Rozhodněte ve finále velkého testu předvolební nálady reflex.cz, 8. 1. 2013
  91. Středoškoláci zvolili na Hrad Franze, straničtí kandidáti propadli, iDnes.cz, 12. 12. 2012 jj (Jan Jiřička), hv (Hana Válková)
  92. Proč zvolili středoškoláci Franze? Ze stávajících poměrů jsou rozčarováni, Novinky.cz, 14. 12. 2012
  93. Luboš Kreč: Koho budou volit podnikatelé? První je Fischer, následují Zeman a Schwarzenberg iHNed.cz, 20. 12. 2012
  94. Pavel Dyurych: Prezidentské volby v České republice, Semantic Visions, navštíveno 8. 1. 2013.
  95. kch: Analýza: Facebook rozhodne o volbě prezidenta, Mediaguru 7. 1. 2013.
  96. Výsledek volby prezidenta republiky konané ve dnech 11.01. – 12.01.2013
  97. VACA Jan, KOPECKÝ, Josef : iDnes.cz, Zeman a Schwarzenberg se utkají o Hrad, dělilo je jen 41 tisíc hlasů, 12. ledna 2012
  98. http://www.denik.cz/z_domova/volebni-ucast-ve-veznicich-62-procent-20130115.html
  99. http://zpravy.idnes.cz/vezni-volili-schwarzenberga-dgx-/domaci.aspx?c=A130113_151752_domaci_klm
  100. Vladimír Křivka: Krajani volí Schwarzenberga. Ve Vatikánu boduje Zeman, Lidovky.cz, 12. 1. 2013
  101. Ve Vatikáně volili Zemana, v Číně Schwarzenberga, Týden.cz, 13. 1. 2013
  102. Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01. – 12.01.2013 – Výsledky hlasování za územní celky – zvláštní volební okrsky, ČSÚ, Volby.cz
  103. Televize a rozhlas chystají duely prezidentských kandidátů
  104. Zachyceno v síti: „Rentgen fanoušků“
  105. Zahraniční tisk: Češi budou vybírat mezi zkušeností a starobylostí
  106. Okem sociologa: Prezidentská volba může společnost rozklížit
  107. ODS prohrála, pomohl by Klaus? Jeho návrat by byl smrtící, soudí politolog
  108. Zažila ČSSD velký smír? Naopak, rozhoří se válka, tvrdí politologové
  109. Souboj šlechtice s provokatérem – tak vidí české volby svět
  110. Jakou roli hrála u voličů důvěra či kouzlo osobnosti? (metoda sémantického diferenciálu)
  111. Český šlechtic ohromil Česko, Fischer největším smolařem
  112. ČSSD podpoří Zemana, Špidla to považuje za chybu
  113. Probudila se občanská společnost. Druhé kolo by nemělo být iluzí
  114. Odborníci: Prezidentská volba ukazuje na krizi zavedených stran
  115. Václav Klaus: Nevolit znamená dopustit, aby byl zvolen někdo jiný
  116. Češi si poprvé volí hlavu státu, (rámeček 7 rad k první přímé volbě prezidenta)
  117. Sdělení Státní volební komise ze dne 28. ledna 2013, č. 25/2013 Sb., o vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky konané ve dnech 11. a 12. ledna 2013 (I. kolo) a ve dnech 25. a 26. ledna 2013 (II. kolo)
  118. KOPECKÝ, Josef : iDnes.cz, ANALÝZA: Ve Schwarzenbergovi má teď Zeman těžšího soupeře, než tušil
  119. Sdělení Státní volební komise ze dne 28. ledna 2013 o vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky na ZákonyProLidi.cz, znění zákona na Portálu veřejné správy, stejnopis Sbírky zákonů v PDF na MVČR.cz, základní údaje na PSP.cz.
  120. Výsledek volby – volby.cz
  121. http://www.pressdisplay.com/pressdisplay/viewer.aspx
  122. http://www.csfd.cz/film/334129-hleda-se-prezident/videa/?type=1
  123. http://zpravy.ihned.cz/c1-59135740-o-souboji-zemana-se-schwarzenbergem-vznika-film-premiera-bude-21-brezna

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volby v Česku
Poslanecká sněmovna 1992 (ČNR) 1996 1998 2002 2006 2009 2010 2013
Senát 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014
Evropský parlament 2004 2009 2014
Zastupitelstva krajů 2000 2004 2008 2012
Zastupitelstva obcí 1994 1998 2002 2006 2010 2014
Referendum 2003
Prezident 1993 1998 2003 2008 2013