Ladislav Jakl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ladislav Jakl
Ladislav Jakl v roce 2007
Ladislav Jakl v roce 2007
Narození 17. prosince 1959 (55 let)
Cheb, Československo
Národnost česká
Vzdělání Univerzita Karlova
Povolání hudebník
Znám jako bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky
www.ladislavjakl.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Jakl (* 17. prosince 1959 v Chebu) je bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, hudebník a bývalý novinář.

Studium a profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval studium na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Do roku 1989 podle vlastního životopisu kvůli udání spolužáků z fakulty pracoval v různých profesích od závozníka po vedoucího kulturního střediska,[1] pak krom jiného několik let jako novinář v Lidových novinách. Je autorem mnoha článků a esejů o české i mezinárodní politice, o médiích, a také řady sloupků či fejetonů.

V roce 2009 vydal knihu Rocker na hradě.[2]

Byl evidován jako kandidát tajné spolupráce ve svazcích StB (krycí jméno Láďa).[3] Jakl se však ve své knize vyjádřil, že ho tam zapsal pracovník StB, aby vykázal činnost, a on sám pak spolupráci odmítl.[4]

Politika a veřejné funkce[editovat | editovat zdroj]

Krátce byl poslancem České národní rady za Občanské fórum (od června 1990 do září 1991).[5][6] V letech 1992 až 1993 pracoval také jako vedoucí Úřadu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání.

Od roku 1997 působí v různých funkcích jako poradce Václava Klause, od roku 2003 jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky a zároveň tajemník prezidenta.[7][8] Je členem správní rady Nadačního fondu Václava Klause (kde roku 2004 nahradil Petra Hájka)[9][10] a od roku 2012 také členem správní rady Institutu Václava Klause.[11]

V roce 2012 byl nominován jako nestraník kandidátem na prezidenta republiky za neparlamentní Stranu svobodných občanů,[5] když byl v červnových on-line primárkách této strany jejím jediným kandidátem a získal 88 % hlasů ze zúčastněných 35 % členů a registrovaných příznivců strany.[12][13] Protože nasbíral jenom asi polovinu z 50 tisíc potřebných podpisů, nesplnil podmínky pro kandidaturu ve volbách.[14]

Je signatářem Manifestu D.O.S.T.[15], spolu s další kandidátkou na prezidentku Janou Bobošíkovou. A Akce D.O.S.T. ho podporovala v kandidatuře na prezidenta (podporovali také Jany Bobošíkové a Jiřího Karase).[16]

V dubnu 2013 byl v Brně vyhlášen vítězem ankety Zelená perla 2012 za výrok: „A nevěřte cyklomaniakům, že kolo je pokrok, že kolo je čistota a zdraví. Čuchněte k jejich propocenému triku a budete mít jasno, kdo tu zamořuje vzduch. Pachem i hloupými argumenty. Cyklistiku není třeba podporovat, ale naopak zakázat.“[17][18]

Politický program[editovat | editovat zdroj]

Politické zásady, s nimiž se ucházel o možnost kandidovat na prezidenta republiky:[19]

  1. Je proti násilným kolektivismům, potlačujícím svobodu a vážnost jednotlivce.
  2. Je proti extrémistické zelené ideologii, jejíž hlasatelé pod záminkou péče o zdravé životní podmínky vnucují společnosti brutální regulace, na kterých vydělávají s nimi spřízněné zájmové skupiny.
  3. Je proti diskriminaci všeho druhu. Za příklad krajní diskriminace považuje legislativu, která sama sebe nazývá „antidiskriminační“. Je proti zvýhodňování některých obyvatel na úkor jiných.
  4. Je pro svobodné tržní prostředí, ve kterém lidé mohou svobodně směňovat hodnoty a produkty svého úsilí na základě dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti. Je proti postátňování a byrokratickému pokřivování rovných a svobodných tržních podmínek.
  5. Je proti tomu, aby se státní mašinerie používala jako nástroj k prosazení vizí sociálního inženýrství proti vůli lidí.
  6. Je proti ostrakizaci menšinových názorů a pokusům zcela je vytlačit z veřejného prostoru, šikanovat je, zakazovat a trestat. Je proti monopolizaci veřejného prostoru ve prospěch teroru politické korektnosti.
  7. Je proti bezhlavému prosazování módních společenských trendů za cenu mrzačení tradičních a osvědčených hodnot.
  8. Demokracie je možná jen v rámci demokratického státu, nikoli v rámci mezinárodní organizace. Je proti nahrazování demokratických mechanismů nástroji mezinárodního nátlaku a násilné unifikace.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Kromě politiky a žurnalistiky se věnuje také rockové hudbě, jako autor a člen hudebních skupin Etal a Folimanka Blues (od roku 1993).[20]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 2009Rocker na Hradě: rozhovor Petra Žantovského (rozhovor s Ladislavem Jaklem vedl Petr Žantovský) – Daranus, Řitka, ISBN 978-80-86983-83-7

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Životopis na vlastních stránkách ladislavjakl.cz
  2. Ladislav Jakl: Rocker na hradě
  3. http://www.abscr.cz/data/pdf/knihy/PRA/PRA_40.pdf
  4. Ladislav Jakl — knižní interview
  5. a b KOPECKÝ, Josef. Do boje o Hrad se může zapojit Jakl. Klausova poradce oslovili Svobodní. iDnes.cz [online]. , 28. 5 2012 [cit. 2012-08-27]. Dostupné online.  
  6. Ladislav Jakl v databázi poslanců ČNR
  7. Ladislav Jakl na Aktuálně.cz, aktualizováno 8. 7. 2012, navštíveno 27. 8. 2012.
  8. Kancelář prezidenta republiky: Odbor politický
  9. Výroční zpráva Nadačního fondu Václava Klause za rok 2011
  10. Úplný výpis nadačního fondu z nadačního rejstříku, IČ 43000746, navštíveno 27. 8. 2012.
  11. Úplný výpis z rejstříku obecně prospěšných společností, IČ 24220345, navštíveno 27. 8. 2012.
  12. Svobodní zahajují sběr podpisů. Ladislav Jakl uspěl v primárkách na prezidenta. Tisková zpráva Strany svobodných občanů, 17. 6. 2012.
  13. ama, kul. Ladislav Jakl - z Hradu na Hrad. ČT24 [online]. , 17. 6 2012, rev. 2012-06-17 [cit. 2012-08-27]. Dostupné online.  
  14. Na podporu kandidatury Ladislava Jakla se shromáždilo přes 25 tisíc podpisů. Svobodní nebudou mít svého kandidáta v přímé volbě.
  15. Signatáři petice D.O.S.T. č. 696
  16. Stanovisko Akce D.O.S.T. k volbě prezidenta České republiky
  17. Ropáka za loňský rok dostal ministr Chalupa, Zelenou perlu Jakl
  18. Cyklistiku je nutno okamžitě zakázat
  19. Ladislav Jakl: Můj politický program
  20. Folimanka Blues: O kapele, navštíveno 27. 8. 2012.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]