Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa vítězných stran v okresech ČR
Strany dle počtu vítězných okresů: ČSSD - 48 okresů, ANO 2011 - 24 okresů, KSČM - 3 okresy, TOP 09 - 2 okresy
Výsledky voleb
strana procento hlasů
ČSSD
  
20,45 %
ANO
  
18,65 %
KSČM
  
14,91 %
TOP 09
  
11,99 %
ODS
  
7,72 %
Úsvit
  
6,88 %
KDU-ČSL
  
6,78 %
SZ
  
3,19 %
Piráti
  
2,66 %
Svobodní
  
2,46 %
SPOZ
  
1,51 %
strany které dosáhly na
státní příspěvek (alespoň 1,5 %).

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se uskutečnily ve dnech 25.–26. října 2013. Tyto parlamentní volby byly předčasné. Poslanci přijali ústavní usnesení o žádosti prezidentu republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny podle čl. 35 odst. 2 Ústavy České republiky dne 20. srpna 2013, prezident Miloš Zeman rozpustil sněmovnu 28. srpna.[1]

Ve volbách zvítězila Česká strana sociálně demokratická, která získala 20,45 % hlasů a 50 mandátů. Na druhém místě překvapivě skončilo ANO 2011, které získalo 18,65 % a 47 mandátů. Třetí skončila Komunistická strana Čech a Moravy, další pak bývalé vládní strany TOP 09 a Občanská demokratická strana. Do sněmovny se ještě dostaly Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová.

Situace před volbami[editovat | editovat zdroj]

Politická krize 2013[editovat | editovat zdroj]

V reakci na červnovou aféru podal dne 17. června demisi premiér Petr Nečas. O pár dní později se strany dosavadní středopravicové koalice, tj. ODS, TOP 09 a LIDEM, dohodly na pokračování koaliční spolupráce pod vedením nové premiérky Miroslavy Němcové. Prezident republiky Miloš Zeman ale přání trojkoalice nevyslyšel a dne 25. června jmenoval premiérem bývalého ministra financí své vlády Jiřího Rusnoka. Proti tomuto kroku se bývalá trojkoalice silně ohradila, zatímco opoziční strany (ČSSD, KSČM a VV) uvítaly konec Nečasovy vlády. Dne 10. července byl Rusnokův kabinet jmenován, koalice v následujících týdnech setrvala na svém stanovisku dostat šanci pro sestavení své vlády, což odůvodňovala podporou 101 poslanců pro vznik nové vlády na půdorystu dosavadní vládní koalice. Týden po jmenování vlády se ČSSD pokusila rozpustit sněmovnu, ale na její stranu se přidalo pouze 96 poslanců (ČSSD, KSČM, VV a někteří nezařazení).

Dne 7. srpna předstoupila vláda před Poslaneckou sněmovnou s žádostí o vyslovení důvěry. Ta jí sice nebyla poměrem 93 ku 100 hlasům udělena, ale hlasování současně představovalo rozpad dosavadní parlamentní většiny ODS, TOP 09 a LIDEM. Hlasování se totiž neúčastnili dva poslanci za ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián a v reakci na jejich rozhodnutí ze sálu před hlasováním odešla i předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake. Krátce před hlasováním vystoupil 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který oznámil, že pokud se proti Rusnokově vládě aktivně nepostaví 101 koaličních poslanců, podpoří TOP 09 konání předčasných voleb. Vzhledem k tomu, že proti Rusnokově vládě aktivně hlasovalo pouze 98 koaličních poslanců, vystoupil po hlasování předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík, který předložil seznam podpisů všech 42 poslanců TOP 09 a Starostů ke svolání mimořádné schůze k rozpuštění sněmovny.

Rozpuštění sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Ještě během 7. srpna se sešli zástupci ČSSD a TOP 09 ohledně podání společného návrhu k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následující den se k návrhu připojila KSČM a posléze i Věci veřejné. Návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podle čl. 35 odst. 2 Ústavy České republiky podalo celkem 126 poslanců. Předčasné volby za jediné rozumné východisko označila i předsedkyně LIDEM Karolína Peake. Z dřívějších vyjadření se pro předčasné volby vyslovili i dva poslanci strany LEV 21 a nezařazená Kristýna Kočí. Nejednoznačný byl postoj ODS. Zatímco předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová se přiklonila ke konání voleb, naopak předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda oznámil v České televizi, že většina představitelů strany je proti rozpuštění sněmovny.

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny byla zahájena v pátek 16. srpna, byla ale hned přerušena a o rozpuštění sněmovny se hlasovalo až v následující úterý, 20. srpna. ODS se rozhodla hlasování neúčastnit a odešla ze sálu. Výjimkou byla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, která hlasovala proti. Návrh usnesení k návrhu prezidentu k rozpuštění Poslanecké sněmovny byl ale přesto pohodlně schválen, když pro něj hlasovalo celkem 140 poslanců (především poslanecké kluby ČSSD, KSČM, TOP 09 a VV), proti jich bylo jen sedm.[2][3]

Ústavní stížnosti[editovat | editovat zdroj]

Poslanec Petr Skokan (VV) podal 19. srpna ústavní stížnost proti způsobu svolání a průběhu schůze Poslanecké sněmovny, na které byla projednávána žádost o vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka. V ní napadl jak to, že podle jeho názoru nebyla schůze svolána řádně a včas, tak také samotný její průběh, a dožadoval se svolání nové schůze. Do doby rozhodnutí Ústavního soudu navíc navrhl, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by prezidentu republiky zakázal reagovat na jakékoli podněty, které přijdou ze strany Poslanecké sněmovny, tedy i na návrh na její rozpuštění a vypsání nových voleb.

Kromě toho prohlásil, že k Ústavnímu soudu byla podána druhá ústavní stížnost, jejímž autorem sám není, o které ale ví, že směřuje proti rychlosti vyhlášení nových voleb. Nevyloučil, že projednání ústavních stížností může zapříčinit odklad voleb až do jara 2014.[4] Ústavní soud však dne 4. září 2013 stížnost Petra Skokana odmítl, protože k jejímu projednání není příslušný a protože rozpuštěné sněmovně už nelze uložit žádnou povinnost.[5]

Předvolební mítink ČSSD v České Lípě

Jednání s prezidentem republiky[editovat | editovat zdroj]

23. srpna 2013 se sešli předsedové stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně – Bohuslav Sobotka (ČSSD), Martin Kuba (ODS), Karel Schwarzenberg (TOP 09), Vojtěch Filip (KSČM) a Vít Bárta (Věci veřejné), s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Prezident předsedům sdělil, že volby hodlá vyhlásit na 25. a 26. října 2013 s tím, že svolá zahajující schůzi nové sněmovny na 26. listopadu 2013. Rozhodnutí o rozpuštění Poslanecké sněmovny a o vyhlášení voleb vydal 28. srpna 2013.[1]

Harmonogram voleb a jejich příprav[editovat | editovat zdroj]

Předvolební mítink ANO v České Lípě

Níže je uveden harmonogram voleb se základními termíny. Detailní harmonogram zveřejnil ve svém článku zpravodajský server ČTK.[6]

  • úterý 20. srpna: Poslanecká sněmovna odhlasovala své rozpuštění
  • středa 28. srpna: Prezident republiky vydal rozhodnutí o rozpuštění sněmovny a vyhlásil termín předčasných voleb.[7]
  • do neděle 15. září: Občané mohou požádat o hlasování v zahraničí[7]
  • úterý 17. září (v případě předčasných voleb 38 dní před prvním dnem hlasování): Nejzazší termín pro podání kandidátních listin. Další 4 dny je lze ještě měnit a doplňovat[7]
  • pondělí 30. září: Do této doby musí krajské úřady a pražský magistrát rozhodnout o registraci kandidátek[7]
  • středa 2. října: Rozlosování čísel stranám Státní volební komisí[8]
  • od pondělí 14. října do středy 23. října 14:00: Vysílání volebních spotů stran v České televizi a rozhlase[7]
  • od úterý 22. října (3 dny před začátkem voleb) do konce hlasování: Zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů[6]
  • do středy 23. října 16:00: Možnost osobně požádat o voličský průkaz[6]
  • pátek 25. října 14:00–22:00, sobota 26. října 8:00–14:00: Volby[7]

Kandidující strany a hnutí[editovat | editovat zdroj]

Volební místnost na ZŠ Palmovka, Praha

K volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2013 se přihlásilo celkem 24 politických seskupení, ve všech krajích ovšem kandidátní listiny předložilo jen 17 stran.[9] Aktiv nezávislých občanů byl kvůli nezaplacení povinného volebního příspěvku vyřazen z volebního klání v pěti krajích, kandidovat bude jen ve čtyřech. Volební principy prázdných a blokovaných židlí (mandátů), které kandidátní listinu předložily jen ve Středočeském kraji, pak byly vyřazeny úplně, neboť nebyly ani předem zaregistrovány jako politická strana či hnutí.[10] Podobně Československá strana socialistická (č. 19) kandidovala jen v Olomouckém kraji, ale nesplnila náležitosti přihlášky a byla proto vyřazena.[11]

Kandidující subjekty[12]
vylosované volební číslo[13][14] Název[14] Volební lídr Poznámky Web politická příslušnost kandidátů[15]
14. Aktiv nezávislých občanů (ANEO) Jiří Ratvaj[zdroj?] Kandiduje jen v Praze, Středočeském kraji, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina [1] bezpartijní (12), Aktiv nezávislých občanů (1)
20. ANO 2011 (ANO) Andrej Babiš [2] ANO 2011 (245), bezpartijní (87), Severočeši.cz (6), Východočeši (3), Hnutí pro Prahu 11 (1)
3. Česká pirátská strana (Piráti) Ivan Bartoš [3] Česká pirátská strana (145), bezpartijní (46)
1. Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) Bohuslav Sobotka [4] Česká strana sociálně demokratická (337), bezpartijní (6)
18. Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas [5] Dělnická strana sociální spravedlnosti (246), bezpartijní (97)
5. HLAVU VZHŮRU - volební blok (HV) Jana Bobošíková [6] bezpartijní (171), Suverenita - Blok Jany Bobošíkové (106), Uzdravme naši politiku (29), Pro sport a zdraví (21), Jihočeši 2012 (7), Věci Veřejné (3), Demokratická strana zelených (2), Právo a Spravedlnost (1), Suverenita – strana důstojného života (1), HLAVU VZHŮRU - volební blok (1), Česká strana regionů (1)
8. Klub angažovaných nestraníků (KAN) Pavel Holba Kandiduje jen v Pardubickém kraji [7] Klub angažovaných nestraníků (13), bezpartijní (6)
21. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) Vojtěch Filip [8] Komunistická strana Čech a Moravy (279), bezpartijní (61), Strana demokratického socialismu (3)
24. Koruna Česká (KČ) Václav Srb Nekandiduje v krajích Královéhradeckém, Libereckém a Vysočina [9] bezpartijní (177), Koruna Česká (66)
11. Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL) Pavel Bělobrádek [10] Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (208), bezpartijní (59), Konzervativní strana (1), SNK Evropští demokraté (1), Alternativa (1), Hnutí O co jim jde?! (1)
22. LEV 21 - Národní socialisté (LEV 21) Tereza Bernardová [11] LEV 21 - Národní socialisté (260), bezpartijní (83)
16. OBČANÉ 2011 Ludvík Adámek Kandiduje jen v Praze [12] Občané 2011 (6), bezpartijní (5)
6. Občanská demokratická strana (ODS) Miroslava Němcová Úřadujícím předsedou je po rezigaci Petra Nečase Martin Kuba [13] Občanská demokratická strana (340), bezpartijní (3)
9. Politické hnutí Změna (Změna) Jan Korytář [14] bezpartijní (205), Klíčové hnutí (17), Humanistická strana (11), Zelení (4), Politické hnutí Změna (4), Občané.cz (2), Moravané (1), Věci veřejné (1), Hnutí Fair Play (1)
7. Romská demokratická strana (RDS) Miroslav Tancoš Kandiduje pouze v Libereckém a Středočeském kraji [15] Romská demokratická strana (5)
15. Strana Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ) Zdeněk Štengl [16] Strana Práv Občanů Zemanovci (268), bezpartijní (73), Pro sport a zdraví (1)
10. Strana soukromníků České republiky (SsČR) Rostislav Senjuk [17] Strana soukromníků České republiky (173), bezpartijní (125), Konzervativní strana (20), SNK Evropští demokraté (7), LIDEM – liberální demokraté (7), Nový směr (6), Tábor 2020 (1), Starostové pro Liberecký kraj (1), Občané České republiky (1)
2. Strana svobodných občanů (Svobodní) Petr Mach [18] Strana svobodných občanů (300), bezpartijní (43)
23. Strana zelených (SZ) Ondřej Liška [19] Strana zelených (249), bezpartijní (99), Strana rovných příležitostí (8), B10 (1)
13. Suverenita – Strana zdravého rozumu (Suverenita) Petr Hannig Nejde o Blok Jany Bobošíkové "začleněný" do volebního bloku Hlavu vzhůru [20] bezpartijní (317), Suverenita – Strana zdravého rozumu (22), Česká strana národně sociální (4)
4. TOP 09 Karel Schwarzenberg [21] TOP 09 (224), Starostové a nezávislí (79), bezpartijní (30), Starostové pro Liberecký kraj (6), Karlovarská občanská alternativa (2), Občané pro Budějovice (2)
17. Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (Úsvit) Tomio Okamura [22] bezpartijní (308), Moravané (10), Věci veřejné (8), Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (6), Občané 2011 (5), Česká strana sociálně demokratická (2), Nespokojení občané! (2), Komunistická strana Čech a Moravy (1), Balbínova poetická strana (1)
12. Volte Pravý Blok www.cibulka.net (oficiální zkratka) Petr Cibulka Kandiduje jen v Praze [23] bezpartijní (35), Volte Pravý Blok (1)

Předvolební průzkumy[editovat | editovat zdroj]

Poslední výsledky předvolebních průzkumů mohly být zveřejněny 21. října.[16]

Stranické preference[editovat | editovat zdroj]

Procenta podle stranických preferencí
Výzkum Počet respondentů ČSSD KSČM TOP 09 ODS SPOZ ANO 2011 Ostatní Nerozhodnutí Nevoliči
PPM Factum, 12. – 16. 8. 2013[17] 1002 21 % 9 % 10 % 6 % 5 % 5 % 10 % 25 % 10 %
CVVM, 9. – 16. 9. 2013[18] 1029 19,5 % 12,5 % 7,5 % 5 % 3 % 8,5 % 6,5 % 14,5 % 23 %

Volební model[editovat | editovat zdroj]

Procenta podle volebního modelu
Výzkum Počet respondentů Volební účast (%) ČSSD KSČM TOP 09 ODS SPOZ ANO 2011 KDU-ČSL Úsvit Ostatní
PPM Factum,
14. 6. – 20. 6. 2013[19]
945 50,5 29,3 % 16,1 % 15 % 8 % 6,6 % 7,5 %
Sanep,
4. 7. – 10. 7. 2013[20]
7 159 53,4 27,2 % 17,5 % 9,2 % 8 % 7 % 2 % 7,1 % 2,9 % 19,1 %
Median,
14. 6. – 14. 7. 2013[21]
1 377 62 34 % 18,5 % 15 % 13 % 3% 5,5 % 11 %
Sanep,
8. 8. – 14. 8. 2013[22]
6 138 55,2 27,9 % 16,7 % 13,1 % 7,8 % 7,2 % 2,6 % 6,4 % 2,7 % 5,6 %
Median,
15. 7. – 15. 8. 2013[23]
1 161 63,5 32 % 15,5 % 15 % 13,5 % 5 % 4 % 15 %
TNS Aisa,
2. 9. – 5. 9. 2013[24]
1 205 71 28 % 15,5 % 13 % 9,5 % 5,5 % 7 % 5,5 % 16 %
Sanep,
5. 9. –11. 9. 2013[25]
7 879 56,2 26,2 % 16,2 % 13,9 % 8,7 % 6,9 % 6,1 % 5,2 % 3,7 % 13,1 %
PPM Factum,
5. 9. – 15. 9. 2013[26]
967 52,7 26,2 % 16,7 % 13,8 % 8 % 5,1 % 10,9 % 6,7 % 2,5 % 10,1 %
CVVM,
9. 9. – 16. 9. 2013[18]
1 029 62 30,5 % 19,5 % 12,5 % 7 % 5,5 % 14 % 4,5 % 2,5 % 4 %
STEM,
15. 9. – 21. 9. 2013[27]
1 043 65 28 % 17 % 11 % 12,5 % 5,5 % 10 % 5,5 % 2,5 % 8 %
TNS Aisa,
18. 9. – 24. 9. 2013[28]
1 051 71 29 % 14,5 % 10,5 % 9 % 4 % 11 % 5,5 % 5 % 11,5 %
TNS Aisa,
23. 9. – 2. 10. 2013[29]
1 210[30] 73[30] 29 % 11 % 9,5 % 8,5 % 5 % 13 % 6,5 % 4,5 % 13 %
TNS Aisa,
30. 9. – 9. 10. 2013[31]
865 77 28,5 % 12,5 % 11 % 6,5 % 4,5 % 12,5 % 6 % 5 % 13,5 %
PPM Factum,
30. 9. – 10. 10. 2013[32]
972 54 22,8 % 17,1 % 13,2 % 7,2 % 4,7 % 12,1 % 5,9 % 3,7 % 13,3 %
STEM,
8. 10. –15. 10. 2013[33]
1 052 67 25,9 % 13,3 % 11,5 % 8,6 % 2,6 % 16,1 % 4,5 % 5,9 % 11,6 %
CVVM,
7. 10. – 14. 10. 2013[34]
999 63 26 % 18 % 9 % 6,5 % 3,5 % 16,5 % 5 % 5 % 10,5 %
Median,
16. 9. – 16. 10. 2013[35]
1 083 60 25,5 % 16 % 13 % 8 % 5 % 13 % 6 % 4 % 9,5 %
TNS Aisa,
7. 10. – 16. 10. 2013[36]
1 200 78 23 % 14 % 10,5 % 7 % 4 % 16 % 6 % 6 % 8 %
Volební místnost v Nových Zákupech krátce po zahájení voleb

Strany, které v prvním průzkumu získaly nad 1 % hlasů, byly Strana zelených (3,1 %), Úsvit přímé demokracie (2,9 %), LEV 21 (2,9 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti (2,8 %), Česká pirátská strana (2,6 %), Suverenita - Blok Jany Bobošíkové (2,1 %) a Starostové a nezávislí (1,8 %). V druhém průzkumu nad 1 % hlasů získaly Suverenita (3,2 %), Strana zelených (2,8 %), Úsvit přímé demokracie (2,7 %), Česká pirátská strana (2,4 %), LEV 21 (2,0 %). Podle čtvrtého průzkumu by nad 3 % hlasů získaly Úsvit (3,7 %) a Suverenita SBB (3,3 %). Těsně pod hranicí 3 % by zůstali Piráti, Svobodní, DSSS a LEV 21.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po volbách 2013.

Státní volební komise oficiální výsledky vyhlásila 30. října, její sdělení vyšlo pod č. 343/2013 Sb.[37] Vítězem voleb se stala ČSSD s 20,45 % hlasů, druhé místo obsadilo hnutí ANO 2011 s 18,65 %, třetí místo připadlo KSČM se ziskem 14,91 %. Čtvrté místo si připsala TOP O9 s 11,99 %, na pátém místě skončila ODS se 7,72 %, na šestém místě hnutí Úsvit se ziskem 6,88 % hlasů a na sedmém se umístila KDU-ČSL se 6,78 % hlasů. Ostatní strany nepřekročily pětiprocentní kvórum a do sněmovny se tak nedostaly.

Tabulka volebních výsledků
Politický subjekt
Počet hlasů  % Kraje[38] Mandáty +/−
Česká strana sociálně demokratická
1 016 828
20,45 %
14
50
−6
ANO 2011
927 240
18,65 %
14
47
+47
Komunistická strana Čech a Moravy
741 044
14,91 %
14
33
+7
TOP 09
596 357
11,99 %
14
26
−15
Občanská demokratická strana
384 174
7,72 %
14
16
−37
Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury
342 339
6,88 %
14
14
+14
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
336 970
6,78 %
14
14
+14
Strana zelených
159 025
3,19 %
14
0
Česká pirátská strana
132 417
2,66 %
14
0
Strana svobodných občanů
122 564
2,46 %
14
0
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
75 113
1,51 %
14
0
Dělnická strana sociální spravedlnosti
42 906
0,86 %
14
0
Politické hnutí Změna
28 592
0,57 %
14
0
HLAVU VZHŮRU - volební blok
21 241
0,42 %
14
0
Suverenita – Strana zdravého rozumu
13 538
0,27 %
14
0
Strana soukromníků České republiky
13 041
0,26 %
14
0
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
8 932
0,17 %
11
0
LEV 21 - Národní socialisté
3 843
0,07 %
14
0
Aktiv nezávislých občanů
1 237
0,02 %
4
0
Volte Pravý Blok www.cibulka.net
1 225
0,02 %
1
0
Romská demokratická strana
609
0,01 %
2
0
OBČANÉ 2011
455
0,0 %
1
0
Klub angažovaných nestraníků
293
0,0 %
1
0
celkem
4 969 983
100,00 %
14
200
Výsledný poměr mandátů v Poslanecké sněmovně PČR
Česká strana sociálně demokratická ANO 2011 Komunistická strana Čech a Moravy TOP 09 Občanská demokratická strana Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidováCircle frame.svg
  •   ČSSD: 50 mandátů (25.0 %)
  •   ANO 2011: 47 mandátů (23.5 %)
  •   KSČM: 33 mandátů (16.5 %)
  •   TOP 09: 26 mandátů (13.0 %)
  •   ODS: 16 mandátů (8.0 %)
  •   Úsvit: 14 mandátů (7.0 %)
  •   KDU-ČSL: 14 mandátů (7.0 %)

V nové sněmovně tak ČSSD získá 50 mandátů, ANO 47, KSČM 33, TOP 09 získá 26 křesel, ODS 16. Úsvit a KDU-ČSL budou mít shodně po 14 křeslech.

Zvolení poslanci podle politické příslušnosti[39]
Politický subjekt Počet poslanců
Česká strana sociálně demokratická
46
bezpartijní
36
Komunistická strana Čech a Moravy
30
ANO 2011
27
TOP 09
20
Občanská demokratická strana
15
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová
12
Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury
3
Věci veřejné
3
Starostové a nezávislí
3
Severočeši.cz
2
Východočeši
1
Starostové pro Liberecký kraj
1
Občané 2011
1

Povolební situace[editovat | editovat zdroj]

Po volbách nastala situace, kdy se stala česká parlamentní scéna značně nepřehlednou a roztříštěnou. Na parlamentní půdu poslaly volební výsledky řadu nových hráčů, některé dokonce ve velmi silné pozici (hnutí ANO Andreje Babiše získalo přes 18,5 % hlasů, Úsvit Tonia Okamury téměř 7 %). Na druhou stranu citelně oslabily obě velké strany, jejichž soupeření i občasné pragmatické spojenectví se stalo osou stranického systému v České republice od dob jejího vzniku. ČSSD získala necelých 20,5 % hlasů, což jí sice zajistilo vítězství v těchto volbách, ale oproti očekávání, předvolebním průzkumům veřejného mínění i oproti dosavadním volebním výsledkům této strany se jednalo o překvapivě nízký zisk. ODS získala v těchto volbách 7,72 % a pouhých 16 křesel, což způsobilo přeformátování této strany v parlamentní skupinu malou a nevýznamnou. Nově zvolený poslanec a pozdější předseda této strany Petr Fiala prohlásil: "ODS, jak jsme jí dosud znali, přestala existovat."

KSČM oproti předchozímu volebnímu období mírně posílila na bezmála 15 % a stala se třetí nejsilnější stranou. TOP 09 získala 12 %, což sama považovala vzhledem ke svému ostře neoliberálnímu proreformnímu kursu v Nečasově vládě za relativní úspěch. Do parlamentních lavic se po předchozím mimoparlamentním období vrátila KDU-ČSL (6,78 %). Tomio Okamura svou novou formaci Úsvit přímé demokracie dosáhl 6,9 % zastoupení ve Sněmovně.

Nesplnily se prognózy rekordního množství propadlých hlasů. Mimoparlamentními stranami se stala Strana zelených (3,2 % hlasů), Piráti (2,7 % hlasů) a Strana svobodných občanů (2,5 % hlasů). Překvapením byl nízký zisk SPOZ, která přitom byla páteří dosavadní (parlamentem nepodpořené) vlády Jiřího Rusnoka s neskrývanou podporou prezidenta Miloše Zemana, stejně jako necelých 0,5 % hlasů pro hnutí Jany Bobošíkové HLAVU VZHŮRU podporované nepřímo Václavem Klausem.

Prezident republiky svolal zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny na 25. listopadu.[40] Toho dne 199 přítomných poslanců složilo ústavní slib.

Z povolebních jednání vzešla vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která se opírá o většinu 111 poslanců z 200. Vláda byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem 28. ledna 2014 a byla podpořena sněmovnou při hlasování o důvěře vládě 18. února 2014.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rozhodnutí prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 265/2013 Sb. a rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 266/2013 Sb.
  2. Návrh usnesení k návrhu prezidentu k rozpuštění Poslanecké sněmovny – 6. hlasování 59. schůze Poslanecké sněmovny, 20. srpna 2013, 17:17
  3. Usnesení PS č. 1767 – k návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se navrhuje prezidentu republiky rozpuštění Poslanecké sněmovny
  4. Skokan postrašil poslance ústavní stížností. Ohrozí to volby?, Novinky.cz, 21. srpna 2013
  5. Skokan se stížností u Ústavního soudu nepochodil, Novinky.cz, 4. září 2013
  6. a b c PROFIL: Přehled termínů pro volby do Poslanecké sněmovny, ČeskéNoviny.cz
  7. a b c d e f Zeman rozpustil Sněmovnu, předvolební boj může začít, iDNES.cz
  8. Zeman podepsal konec sněmovny a vyhlásil volby, Aktuálně.cz
  9. Paroubek nebude kandidovat do Sněmovny. České noviny [online]. 2013-09-18. Dostupné online.  
  10. Úřady k volbám do Sněmovny připustily 23 z 24 uskupení. CeskeNoviny.cz [online]. 2013-09-30 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.  
  11. Kvůli chybám vyřadily krajské úřady z voleb několik kandidátů. Český rozhlas [online]. 2013-10-02. Dostupné online.  
  12. PROFIL: Vizitky politických subjektů kandidujících ve volbách do Sněmovny. České noviny [online]. 2013-09-18. Dostupné online.  
  13. Strany dostaly čísla pro volby. ČSSD má jedničku, ODS 6, KSČM 21. IDNES.cz [online]. 2013-10-02. Dostupné online.  
  14. a b Losování čísel stran a politických hnutí pro volby do PSP, mvcr.cz, 2. října 2013
  15. ČSÚ: Přehledy – kandidáti dle politické příslušnosti
  16. § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Dostupné online
  17. KNOBLOCH, František. Podpora neparlamentních stran sílí [online]. ppm factum, 2013-08-19, [cit. 2013-10-06]. Dostupné online.  
  18. a b KUNŠTÁT, Daniel. Stranické preference a volební model v září 2013 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2013-09-24, [cit. 2013-10-06]. Dostupné online.  
  19. http://www.factum.cz/536_podpora-neparlamentnich-stran-sili
  20. http://www.sanep.cz/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-11-7-2013/
  21. http://www.median.cz/docs/MEDIAN_Snemovni_volebni_model_CERVEN-CERVENEC_2013.pdf
  22. http://sanep.cz/sid=kd6e2t8b17eva2e44a01o1ikk2/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-15-8-2013/
  23. http://www.median.cz/docs/MEDIAN_Snemovni_volebni_model_CERVENEC-SRPEN_2013.pdf
  24. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/241382-pruzkum-pro-ct-volby-by-vyhrala-cssd-ve-snemovne-by-usedlo-osm-stran/
  25. http://sanep.cz/pruzkumy/volebni-preference-publikovano-12-9-2013//
  26. http://www.factum.cz/537_v-cr-sili-podpora-mimoparlamentnich-stran-a-levice
  27. http://www.stem.cz/clanek/2801
  28. http://img.ct24.cz/multimedia/documents/51/5072/507188.pdf
  29. adu. Průzkum pro ČT: ČSSD drží prvenství, ANO odsunulo komunisty. ČT24.cz [online]. 2013-10-06 [cit. 2013-10-06]. Dostupné online.  
  30. a b TNS Aisa. Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění realizovaného výhradně pro Českou televizi: 3. vlna [online]. TNS Aisa, říjen 2013, [cit. 2013-10-06]. Dostupné online.  
  31. adu. Průzkum pro ČT: ČSSD drží vedení, ANO a komunisté se dělí o druhé místo. ČT24.cz [online]. 2013-10-13 [cit. 2013-10-13]. Dostupné online.  
  32. http://www.factum.cz/538_dosavadni-trend-pokracuje?PHPSESSID=67d7cda0d9e69509f8f9cef1d8a0da61
  33. http://www.stem.cz/clanek/2853
  34. http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7102/f3/pv131021.pdf
  35. http://www.median.cz/docs/MEDIAN_Snemovni_volebni_model_ZARI-RIJEN_2013.pdf
  36. http://img.ct24.cz/multimedia/documents/52/5143/514269.pdf
  37. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. a 26. října 2013
  38. Počet volebních krajů, ve kterých subjekt kandidoval
  39. ČSÚ: Zvolení poslanci dle poř. čísla > Všechny kraje – Všechny kandidátní listiny
  40. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 337/2013 Sb., o svolání zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volby v Česku
Poslanecká sněmovna 1992 (ČNR) 1996 1998 2002 2006 2009 2010 2013
Senát 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014
Evropský parlament 2004 2009 2014
Zastupitelstva krajů 2000 2004 2008 2012
Zastupitelstva obcí 1994 1998 2002 2006 2010 2014
Referendum 2003
Prezident 1993 1998 2003 2008 2013