Vysoká škola ekonomická v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoká škola ekonomická v Praze

Zkratka VŠE
Rok založení 1953
Typ školy veřejná
Vedení
Rektor (seznam) prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr.h.c.
Kvestor Ing. Libor Svoboda
Prorektor pro zahraniční vztahy a PR prof. Ing. Hana Machková, CSc.
Prorektor pro strategii doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D.
Prorektor pro vědu a výzkum prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., dr.h.c.
Prorektor pro sociální záležitosti a finance prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc.
Prorektor pro studijní a pedagogickou činnosti doc. Ing. Hana Mikovcová, Ph.D.
Další informace
Počet fakult 6
Sídlo Praha
zeměpisné souřadnice:
Členství CEMS
webové stránky

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE, anglicky University of Economics, Prague) je veřejná vysoká škola zaměřená na výuku ekonomických oborů se sídlem v Praze, jedna z fakult je umístěna v Jindřichově Hradci. Byla založena v roce 1953 a dnes je největším univerzitním pracovištěm ekonomického zaměření v České republice. Současným rektorem je od roku 2006 prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. V žebříčku Financial Times zaujala v roce 2010 73. místo mezi hodnocenými školami a získala tak titul druhé nejlepší ekonomické univerzity v postkomunistické Evropě.[1]

Fakulty[editovat | editovat zdroj]

Název Zkratky Děkan Web
Fakulta financí a účetnictví F1, FFÚ doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D. f1.vse.cz
Fakulta mezinárodních vztahů F2, FMV doc. Ing. Štěpán Müller, CSc. fmv.vse.cz
Fakulta podnikohospodářská F3, FPH prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. fph.vse.cz
Fakulta informatiky a statistiky F4, FIS doc. RNDr. Luboš Marek, CSc. fis.vse.cz
Národohospodářská fakulta F5, NF doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc. nf.vse.cz
Fakulta managementu (Jindřichův Hradec) F6, FM prof. Radim Jiroušek, DrSc. www.fm.vse.cz

Studium[editovat | editovat zdroj]

Vysoká škola ekonomická přijímá studenty do bakalářských studijních programů na základě výsledků vlastních přijímacích zkoušek nebo na základě nejlepšího skóre v Národních srovnávacích zkouškách. Přijímací testy, které tvoří škola sama, jsou založeny na znalosti gymnaziální matematiky a alespoň jednoho cizího jazyka (dvou na Fakultě mezinárodních vztahů) na úrovni B2.

Studium v bakalářských studijních programech trvá standardně 3 roky (6 semestrů), s možností bezplatného prodloužení o jeden rok, v inženýrských studijních programech 2 roky (4 semestry), rovněž s možností bezplatného prodloužení o jeden rok. Škola nabízí velký počet doktorských studijních programů, jejichž standardní délka je tři až čtyři roky.

Mezi studijní povinnosti patří typicky oborově volitelné předměty, fakultně volitelné předměty, celoškolsky volitelné předměty, jazyková výuka, tělesná výchova a další. Studium je v každém cyklu zakončeno obhajobou vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, diplomové, dizertační) a státní závěrečnou zkouškou z vybraných předmětů.

Absolventi Vysoké školy ekonomické patří dlouhodobě mezi nejlépe odměňované absolventy v České republice,[2] studium v mezinárodním srovnání odpovídá západním standardům, jak dokládá umístění v žebříčku Financial Times.

Vlastní studium je variabilní, studenti si již od druhého semestru vytváří vlastní rozvrh (prostřednictvím Integrovaného studijního informačního systému (ISIS)) a mají tak dostatek prostoru získat odborné zkušenosti (např. formou stáže či práce na částečný úvazek) již během studia. Paralelní studium dvou oborů na VŠE se nedoporučuje, neboť četné předměty společného celoškolského základu jsou pro studenty VŠE společné a studijní zaměření na specifickou problematiku je tím oslabeno. V navazujícím inženýrském studiu mají studenti povinnost volby vedlejší specializace (rovněž z jiných fakult než fakulty domovské).

Studentský život[editovat | editovat zdroj]

VŠE je největší ekonomickou univerzitou v České republice a třetí největší vysokou školou v Praze. Výuka probíhá ve dvou areálech v Praze (Žižkov, Jižní město) a jednom v Jindřichově Hradci (netýká se studentů přijatých do Prahy).

Kultura a studentské spolky[editovat | editovat zdroj]

Na škole působí více než třicet studentských organizací a spolků, mezi které patří např. pobočka mezinárodní studentské organizace AIESEC, Erasmus Student Network, Evropské fórum studentů AEGEE, CLUB 307, Orchestr Vysoké školy ekonomické, Filmový klub, Klub cestovatelů VŠE, Klub investorů, Divadelní spolek FaMa Fakulty Managementu a mnoho dalších.[3]

Ve škole se koná velké množství akcí a přednášek pořádaných studentskými spolky. Největšímu zájmu studentů se těší tzv. Ekofóra, v jejichž rámci pravidelně přednáší významné české i zahraniční osobnosti veřejného života i soukromé sféry. Vysoká škola ekonomická finančně podporuje studentské spolky a iniciativy, jakož i zve přední české umělce k vystoupení ve svých prostorách.

Každoročně studenti organizují akce na podporu dárcovství krve a od roku 2011 ve spolupráci s IKEM i kostní dřeně.[4]

Pravidelnými studentskými periodiky na Vysoké škole ekonomické je ECONOMIX a Studentský list.

Stravování[editovat | editovat zdroj]

Studenti mají k dispozici vlastní menzy (Žižkov, Jarov) k obědům i večeřím (cenové rozpětí 35-60 Kč), mohou navštěvovat i menzy ostatních vysokých škol. V areálu na Žižkově se nachází dvě konkurenční menzy a soukromá restaurační zařízení (cenové rozpětí 55-110 Kč). Škola rovněž často hostí mezinárodní konference a sympózia a účastníkům poskytuje další možnosti stravování.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Studenti mají k dispozici několik sportovišť, z nichž dvě se v Praze nacházejí v areálu na Žižkově a jedno (nově postavené) na Třebešíně. Ve většině oborů patří k studijním povinnostem absolvování jednoho nebo dvou semestrů tělesné výchovy. Venkovní sportoviště jsou rovněž dostupná v areálech vysokoškolských kolejí na Jižním městě a na Jarově.

Věda a výzkum[editovat | editovat zdroj]

Vysoká škola ekonomická se jako vysoká škola univerzitního typu podílí na výzkumu a jiných vědeckých aktivitách v oboru ekonomie, politiky, informatiky, obchodu, financí a dalších společenskovědních disciplínách. Rozhodujícím orgánem pro tuto oblast je Vědecká rada VŠE, jejímiž členy jsou akademici různých vysokých škol a profesionálové ze soukromé i státní sféry.[5] Počet vědeckých výstupů školy roste i vzhledem ke změnám financování vysokých škol (zejména kvalitativních a výkonových ukazatelů), přičemž základní rámec pro vědu vychází z Dlouhodobého záměru VŠE na léta 2011 až 2015.

Mezi prvky vědecko-výzkumné činnosti patří vzdělávání doktorských studentů (dlouhodobě taktéž v cizích jazycích), mezinárodní univerzitní spolupráce a organizace odborných konferencí, poradenská a expertní činnost, publikace impaktovaných a recenzovaných periodik a zapojení do národních a mezinárodních grantových programů.

Vědeckými časopisy Vysoké školy ekonomické jsou: Acta Informatica Pragensia, Acta Oeconomica Pragensia, Central European Business Review, Český finanční a účetní časopis, E-LOGOS, Ekonomika a management, European Financial and Accounting Journal, Oceňování, Politická ekonomie, Prague Economic Papers, Regionální studia, Současná Evropa, Systémová integrace a Working Papers FMV.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tzv. Stará budova VŠE na náměstí Winstona Churchilla

Vysoká škola obchodní v Praze (VŠO) byla zřízena v roce 1919,[7] při její reorganizaci v roce 1929 došlo k prodloužení studia na čtyři roky a VŠO byla definitivně včleněna do svazku ČVUT a bylo potvrzeno „stavovské označení“ inženýr (Ing.) pro absolventy. V roce 1934 VŠO získala pravomoc udílet doktorát věd obchodních (RCDr.)[8] a o pět let později, v roce 1939 byla VŠO společně s ostatními českými vysokými školami uzavřena nacisty (17. listopad 1939). Její činnost byla obnovena s koncem války v roce 1945.

Po komunistickém převratu v roce 1948 proběhly čistky mezi učiteli i studenty a VŠO byla přejmenována na Vysokou školu věd hospodářských (VŠVH). Již v roce 1949 byla VŠVH zrušena, její posluchači mohli ještě dostudovat (do července 1953). Posléze byla zřízena Vysoká škola politických a hospodářských věd, jejíž Hospodářská fakulta měla vychovávat komunistické kádry pro řízení hospodářství. Byl také založen umělecký (převážně folklórní) soubor VŠPHV – dnešní soubor Gaudeamus.

  • 1950Nejedlého zákon o vysokých školách zrušil jejich autonomii a reformoval je v duchu komunistické totality, zrušeno bylo i udílení titulů a stavovských označení absolventům.
  • 1952 – Vládní nařízení zrušilo s platností od 1. září 1953 VŠPHV, její Hospodářská fakulta se měla přeměnit na samostatnou Vysokou školu ekonomickou.
    Po ročních přípravách zahájila 1. září činnost Vysoká škola ekonomická a jejích pět fakult: Všeobecně ekonomická, Výrobně ekonomická, Vnitřního obchodu (brzy přejmenovaná na Fakultu vnitřního a zahraničního obchodu), Financí a úvěru a Fakulta statistiky.
    VŠE získala budovu někdejší učňovské školy (dnešní Stará budova).
  • 1958 – Zřízena strojně početní stanice, předchůdkyně dnešního výpočetního centra (první počítač instalován v roce 1968).
  • 1959 – Po reorganizaci měla VŠE čtyři fakulty: Fakultu politické ekonomie (vznikla sloučením Fakulty financí a úvěru, Fakulty statistiky a Fakulty všeobecně ekonomické), Fakultu výrobně ekonomickou, Fakultu obchodní (dříve Fakulta vnitřního a zahraničního obchodu, dále jen obor vnitřního resp. zahraničního obchodu), Institut národohospodářského plánování (pouze pro postgraduální studium).
  • 60. léta – Postupně se modernizovala výuka, přecházelo se od starých komunistických dogmat k diskusím o ekonomické reformě.
  • 1965 – Počátek mezinárodní spolupráce studentů v rámci mezinárodní studentské organizace AIESEC.
  • 1966 – Nový vysokoškolský zákon znamenal opuštění některých totalitních praktik při řízení vysokých škol. Obnovily se akademické tituly – absolventi VŠE získávali titul inženýr (již ne pouhé „stavovské označení“, do té doby označováni jako „promovaní ekonomové“), poprvé byli na VŠE akademičtí funkcionáři voleni.
  • 1968 – Fakulta politické ekonomie byla přejmenována na Národohospodářskou fakultu, Fakulta výrobně ekonomická a Fakulta obchodní zůstaly, Institut národohospodářského plánování získal název Fakulta řízení. Z těchto čtyř fakult se VŠE skládala po celá 70. a 80. léta.
    Učitelé i studenti se účastnili reformního procesu, proběhla rehabilitace studentů, vyloučených od roku 1948, nenásilný odpor proti sovětské okupaci, listopadová stávka studentů, emigrace řady pracovníků a posluchačů.
Interiér Rajské budovy v Praze na Žižkově
  • 1970–1971 – Nástup normalizace postihl VŠE ještě tvrději než většinu českých vysokých škol, probíhaly stranické prověrky a čistky mezi zaměstnanci (VŠE opustilo 192 pracovníků). Zřízen Ústav marxismu-leninismu. Místo rozvíjení ekonomické teorie se bojovalo proti revizionismu v ekonomii, práce neprověřených autorů se vyřazovaly ze studijní literatury a z knihoven vůbec.
  • 1974 – Z Národohospodářské fakulty byly na Fakultu řízení převedeny některé katedry a studijní obory, takže i na této fakultě probíhalo denní a dálkové studium. Denní studium na VŠE zkráceno na čtyři roky (později na některých oborech opět prodlouženo).
  • konec 70. let – Postupné dokončování Nové budovy.
  • 1989 – Do provozu byla uvedena budova menzy.
    Studentská stávka za podpory většiny učitelů a zaměstnanců přispěla k vítězství „sametové revoluce“ v Československu a znamenala i začátek reforem VŠE.
  • 1990–1991 – Proběhla celková přeměna VŠE, spojená s rozsáhlými personálními změnami, v obsahu studia došlo k zásadním změnám. Na základě nového vysokoškolského zákona (1990) proběhly první volby akademických senátů a akademických funkcionářů. Vzniklo pět nových fakult: Fakulta financí a účetnictví, Fakulta mezinárodních vztahů, Fakulta podnikohospodářská, Fakulta informatiky a statistiky a Fakulta národohospodářská.
  • 1991 – Jako první vysoká škola v Československu zavedla VŠE od akademického roku 1991/92 kreditní systém studia. Studium bylo organizováno jako třístupňové: bakalářské, inženýrské a doktorské. Založen Spolek absolventů a přátel VŠE.
  • 1994 – Byl dokončen areál VŠE na Jižním Městě, kde je soustředěno především studium v prvním ročníku.
  • 1998 – Na základě mezinárodní evaluace byla VŠE přijata za řádného člena prestižního Společenství evropských manažerských škol (CEMS). Součástí VŠE se stala šestá fakulta – Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, dosud působící v rámci Jihočeské univerzity.
    Byla dokončena Nová (nyní Vencovského) aula v areálu na Žižkově.
Vencovského aula na VŠE
  • 1999 – VŠE byla přijata do celosvětové asociace ekonomických a manažerských škol PIM. Udělena první Medaile Aloise Rašína. Založen Studentský list, nezávislý měsíčník studentů VŠE.
  • 2005 – Od září začínají první fakulty přecházet na systém evropských kreditů ECTS.
    Na podzim byla otevřena Rajská budova v areálu školy na Žižkově. Nachází se za Novou budovou směrem k Riegerovým sadům a představuje účelné spojení Nové budovy s budovou menzy. Jedná se o sedmipatrovou stavbu v jejichž dvou nejnižších patrech jsou vytvořeny nové přednáškové místnosti a velké atrium, sloužící mimo jiné i k výstavám a různým workshopům. V dalších patrech jsou pak umístěny kabinety kateder a další místnosti sloužící převážně Fakultě podnikohospodářské. Spolu se stavbou Rajské budovy byla provedena i rekonstrukce budovy menzy, jež se tak stala moderním velkoobjemovým stravovacím zařízením. V budově menzy jsou dále umístěny i místnosti CTVS (Centrum tělesné výchovy a sportu – součást VŠE).
Komplex VŠE na Jižním Městě
  • 2007 – Dvě největší posluchárny VŠE v areálu Žižkov slavnostně obdržely jméno po významných osobnostech historie VŠE - v Nové budově VŠE je to Aula profesora Františka Vencovského a ve Staré budově VŠE Aula profesora Jiřího Likeše. VŠE tímto vyjadřuje úctu k odkazu obou mimořádných odborníků.
  • 2007 – Byla otevřeno Středisko handicapovaných studentů VŠE (SHS VŠE), které na profesionální úrovni umožňuje integraci studentů se specifickými sluchovými, zrakovými a pohybovými nároky.
  • 2007 – Vzniká Rozvojové a poradenské centrum (RPC VŠE), které je kontaktním místem pro partnery a sponzory VŠE, poskytuje studentům poradenské služby (personalistika, psychologie aj.) a organizuje společenské akce pro absolventy a přátele VŠE (Den s VŠE - setkání absolventů, později i Ples VŠE - viz dále).
  • 2007 – VŠE koncem května poprvé hostí ve Vencovského aule VŠE za velkého zájmu veřejnosti koncert Pražského jara 2007.
  • 2008 – V srpnu byl zprovozněn nový studijní informační systém.
  • 2008 – VŠE poprvé získává ocenění pro nejlepší ekonomickou univerzitu ve střední a východní Evropě. Cenu, kterou uděluje na základě hodnocení cca tisícovky rektorů z celého světa společnost Eduuniversal, přebírá v Paříži v Burzovním paláci rektor prof. Hindls. Stejné ocenění získává VŠE i v letech 2009, 2010 a 2011.
  • 2009 – VŠE začíná nabízet MBA studium v rámci svého institutu International School of Business and Management.
  • 2009 – VŠE otevírá moderní sportovní centrum v Praze na Třebešíně a dokončuje výstavbu Informačního a knihovnického centra Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci. Je dokončena výstavba zasedací místnosti rektorátu v 1. patře Nové budovy.
  • 2009 – VŠE jako první univerzita v historii českého vysokého školství získává od Evropské unie certifikát ECTS label, kterým EU deklaruje plnou srovnatelnost studijních programů VŠE s vyspělou mezinárodní úrovní.
  • 2010 – Byla obnovena slavná tradice Plesu VŠE (plesy VŠE se konaly především v 80. letech 20. století jako podzimní Beanie a na jaře jako Jarní ples VŠE; v 90. letech a po roce 2000 ples postupně zanikl). Obnovený Ples VŠE se konal v Národním domě na Vinohradech za účasti asi 1 000 návštěvníků. Prague Economic Papers
  • 2010 – Časopis Prague Economic Papers byl zařazen mezi tzv. impaktované časopisy. VŠE tak má už dva časopisy, sledované ve světových databázích.
  • 2011 – Basketbalistky VŠE postoupily do nejvyšší soutěže žen "Excelsior ŽBL" (extraliga) v České republice, když v play off finále 1. ligy vyřadily tým Sparty Praha. Jako nováček soutěže se VŠE umístila na výborném 10. místě a udržela si svou extraligovou příslušnost i pro další ročník nejvyšší české ženské basketbalové soutěže.
  • 2011 – VŠE znovu získala ocenění pro nejlepší ekonomickou univerzitu ve střední a východní Evropě. Cena, kterou uděluje na základě hodnocení cca tisícovky rektorů z celého světa společnost Eduuniversal, byla VŠE v roce 2011 udělena v Šanghaji.
  • 2011 – Další ročník obnoveného Plesu VŠE si našel cestu do Paláce Lucerna. Do všech prostor tohoto paláce přišlo na Ples VŠE 3 500 návštěvníků.
  • 2012 – S blížícím se 60. výročím založení VŠE se dostal do popředí zájem o historii univerzity. Rektor prof. Hindls založil Poradní skupinu rektora pro dějiny VŠE. Poradní skupina sbírá cenné materiály, organizuje oral history, digitalizuje fotoarchiv apod. Univerzita se tak začíná připravovat na vytvoření odborného profesionálního pracoviště historie VŠE, jak je tomu na většině ostatních velkých univerzit.
  • 2012 – VŠE získala ocenění pro druhou nejlepší ekonomickou univerzitu ve střední a východní Evropě. Tuto cenu, kterou uděluje na základě hodnocení cca tisícovky rektorů z celého světa společnost Eduuniversal, převzala 17. 10. 2012 v peruánské Limě prorektorka prof. Hana Machková.
  • 2012 – Za velkého zájmu studentů i absolventů se 5. prosince 2012 v Paláci Lucerna uskutečnil 3. ročník Plesu VŠE.
  • 2012 – Je dokončena nástavba patra západního křídla Nové budovy VŠE.
  • 2013 – Basketbalistky VŠE v nejvyšší české basketbalové soutěži žen "Excelsior ŽBL" (extraliga) skončily na 7. místě a dosáhly tak dosud nejlepšího výsledku.
  • 2013 – Akademický senát VŠE na návrh rektora Hindlse rozhodl o zřízení Centra pro dějiny VŠE.
  • 2013 – VŠE se poprvé umisťuje v prestižním žebříčku QS-Ranking, který vyhlašuje 700 nejlepších univerzit světa. Stala se tak teprve čtvrtou vysokou školou České republiky, které se podařilo umístit se v tomto žebříčku.
  • 2013 - Zahájena přestavba a rekonstrukce budovy 6. fakulty (FM) v Jindřichově Hradci.

Rektoři[editovat | editovat zdroj]

  1. Vladimír Sedlák (1953–1966)
  2. Vladimír Kadlec (1966–1968)
  3. Ladislav Veltruský (1968–1970)
  4. Stanislav Hradecký (1970–1985)
  5. Antonín Brůžek (1985–1990)
  6. Věněk Šilhán (1990–1991)
  7. Štěpán Müller (1991–1994)
  8. Jan Seger (1994–2000)
  9. Jaroslava Durčáková (2000–2006)
  10. Richard Hindls (2006–dosud)

Obory (současné)[editovat | editovat zdroj]

Bakalářské obory[editovat | editovat zdroj]

Fakulta Bakalářské obory
Fakulta financí a účetnictví Bankovnictví a pojišťovnictví, Finance, Účetnictví a finanční řízení podniku, Učitelství praktického vyučování v ekonomickém vzdělávání, Zdanění a daňová politika
Fakulta mezinárodních vztahů Cestovní ruch a regionální rozvoj, Mezinárodní obchod, Mezinárodní studia – diplomacie, Podnikání a právo, Politologie
Fakulta podnikohospodářská Arts management, Podniková ekonomika a management
Fakulta informatiky a statistiky Informatika, Multimédia v ekonomické praxi, Matematické metody v ekonomii, Podnikové informační systémy, Sociálně-ekonomická demografie, Statistické metody v ekonomii, Statistika a ekonometrie
Národohospodářská fakulta Ekonomie, Národní hospodářství, Veřejná správa a regionální rozvoj
Fakulta managementu Management a ekonomika

Navazující magisterské obory[editovat | editovat zdroj]

Fakulta Navazující magisterské obory
Fakulta financí a účetnictví Bankovnictví a pojišťovnictví, Finance, Finance a oceňování a podniku, Účetnictví a finanční řízení podniku, Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy, Zdanění a daňová politika, Finance and Accounting for Common Europe (v angličtině), Finanční inženýrství (NOVĚ od zimního semestru 2011/2012)
Fakulta mezinárodních vztahů Cestovní ruch, Evropská integrace, Mezinárodní obchod, Mezinárodní politika a diplomacie, Podnikání a právo, Politologie, Economics of International Trade and European Integration (v angličtině)
Fakulta podnikohospodářská Podniková ekonomika a management, Arts management, International Management (v angličtině)
Fakulta informatiky a statistiky Ekonometrie a operační výzkum, Kognitivní informatika, Informační management, Informační systémy a technologie, Statisticko-pojistné inženýrství, Znalostní technologie
Národohospodářská fakulta Ekonomická analýza, Ekonomická a regionální studia Latinské Ameriky, Ekonomika a správa životního prostředí, Hospodářská politika, Hospodářské a politické dějiny, Regionální studia, Veřejná správa
Fakulta managementu Management Podniků, Management IT, Management Veřejné správy, Management Zdravotnických zařízení

Vedlejší specializace na magisterském stupni studia[editovat | editovat zdroj]

Doktorské obory[editovat | editovat zdroj]

Fakulta Doktorské obory
Fakulta financí a účetnictví Finance, Teorie vyučování ekonomických předmětů, Účetnictví a finanční řízení podniku, Accounting and Corporate Financial Management (v angličtině), Finance (v angličtině)
Fakulta mezinárodních vztahů Evropská studia, Mezinárodní politické vztahy, Mezinárodní ekonomické vztahy, Obchodní a mezinárodní hospodářské právo, Politologie
Fakulta podnikohospodářská Ekonomie, Podniková ekonomika a management
Fakulta informatiky a statistiky Ekonometrie a operační výzkum, Informatika, Statistika
Národohospodářská fakulta Ekonomická teorie, Hospodářská politika, Regionalistika – veřejná správa
Fakulta managementu Management Podniků, Management IT, Management Veřejné správy, Management Zdravotnických zařízení

Známí absolventi[editovat | editovat zdroj]

Čestné doktoráty[editovat | editovat zdroj]

Čestný titul doctor honoris causa Vysoké školy ekonomické v Praze přijala řada významných osobností, mj.:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. European Business school rankings 2010
  2. Lidové Noviny
  3. Studentské aktivity na VŠE
  4. Zápis do registru dárců kostní dřeně na VŠE
  5. Vědecká rada VŠE
  6. Věda a výzkum na VŠE
  7. Zákon ze dne 23. července 1919, č. 461/1919 Sb., kterýmž zřizuje se československá státní „Vysoká škola obchodní v Praze“
  8. Nařízení vlády ze dne 27. dubna 1934, č. 84/1934 Sb., kterým se vydává řád pro dosažení doktorátu věd obchodních

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu