Masarykova univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Masarykova univerzita
Univerzita Jana Evangelisty
Purkyně v Brně
(1960–1990)
Masarykova universita (1919–1960)
latinsky Universitas Masarykiana
Logo Masarykovy univerzity
Logo Masarykovy univerzity
Zkratka MU
Rok založení 1919
Typ školy veřejná
Vedení
Rektor (seznam) doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Kvestor doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA
Kancléř Mgr. Iva Zlatušková
Prorektor pro vzdělávací činnost prof. RNDr. Ivana Černá, CSc.
Prorektor pro výzkum prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.
Prorektor pro záležitosti studentů doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D.
Prorektor pro akademické záležitosti prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.
Prorektor pro rozvoj prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.
Prorektor pro strategii doc. JUDr. Ivan Malý, CSc.
Prorektor pro informační technologie prof. RNDr. Josef Janyška, DSc.
Předseda akademického senátu Mgr. Michal Bulant, Ph.D.
Počty akademiků
Počet bakalářských studentů 22 181
Počet navazujících studentů 10 068
Počet doktorandů 3 489
Počet ostatních studentů 7 515
Počet akademických pracovníků 2 150
Další informace
Počet fakult (seznam) 9
Sídlo Brno
Kampus Univerzitní kampus Bohunice
webové stránky
Socha T. G. Masaryka před budovou na Komenského náměstí (bývalá Lékařská fakulta)

Masarykova univerzita (latinsky Universitas Masarykiana, v letech 19601990 fungující pod názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) byla založena v roce 1919 a sídlí v Brně, kde se nachází jejích devět fakult. Kromě toho má své univerzitní centrum v Telči[1] a provozuje i polární stanici na Antarktidě. Podle počtu studentů v akreditovaných studijních programech jde o druhou největší vysokou školu v České republice.[2] Nynějším rektorem je Mikuláš Bek.[3]

Historie univerzity[editovat | editovat zdroj]

O vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména Tomáš Garrigue Masaryk, profesor Univerzity Karlovy a pozdější první prezident Československa. V rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let 19. století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurentku. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z jeho politických priorit a měl v této otázce podporu řady profesorů, studentů i široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména brněnští Němci, kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v roce 1905 u příležitosti tzv. Volkstagu, při kterých přišel o život český dělník František Pavlík.[4]

Teprve konec války a rozpad Rakouska-Uherska přinesl příznivější podmínky pro založení nové univerzity. Za její sídlo byla navrhována např. i Olomouc, ale přednost byla jednoznačně dána většímu a významnějšímu hlavnímu zemskému městu – Brnu.[5] Zřízena byla jako druhá česká universita zákonem ze dne 28. ledna 1919 č. 50 Sb. z. a n.[6] a v době svého vzniku měla čtyři fakulty (právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou). Ačkoli zákon předpokládal výstavbu nového univerzitního areálu do roku 1930, podařilo se realizovat pouze budovu právnické fakulty.

Nacistická okupace způsobila univerzitě těžké ztráty materiální i lidské (například z přírodovědecké fakulty byla popravena nebo umučena čtvrtina profesorského sboru). Další neblahé zásahy následovaly ze strany komunistické moci po roce 1948. Nejrozsáhlejší čistky proběhly na právnické fakultě, kterou muselo opustit 46 % studentů; v roce 1950 byla zrušena úplně. V letech 19601990 nesla univerzita z politických důvodů jméno Universita Jana Evangelisty Purkyně.[7] Roku 1946 byla zřízena pedagogická fakulta, která však mezi lety 1953 a 1964 stála mimo svazek univerzity.

Obnovení svobodných poměrů po listopadu 1989 umožnilo univerzitě další rozvoj i návrat k původnímu názvu „Masarykova univerzita“.[8] Byly založeny čtyři nové fakulty (ekonomicko-správní, informatiky, sociálních studií, sportovních studií) a byl vystavěn univerzitní kampus.

V letech 19982005 byla univerzita podle přílohy zákona o vysokých školách z 1998 krátce vedena jako Masarykova univerzita v Brně.[9] V roce 2006 se sídelní město, mylně uváděné v názvu, opět vypustilo.[10][11][12]

Za svůj informační systém obdržela univerzita v roce 2005 evropskou cenu EUNIS Elite Award. Mezinárodní spolupráce je realizována mimo jiné v rámci Compostela Group of Universities a Utrecht Network.

Fakulty a pracoviště univerzity[editovat | editovat zdroj]

Univerzitní budovy[editovat | editovat zdroj]

Masarykova univerzita využívá množství budov v různých částech města Brna. Rektorát sídlí v Kounicově paláci na Žerotínově náměstí. Již od založení univerzity se uvažovalo o stavbě univerzitní čtvrti, původně na Kraví hoře. Univerzitní kampus byl nakonec v Brně-Bohunicích otevřen až v roce 2010, ačkoliv první rozhodnutí o jeho výstavbě bylo vydáno již v roce 1945. Jde o moderní vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum zabírající plochu 42 hektarů, které slouží pěti tisícům studentů a tisíci pracovníků lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií.

Rektor[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam rektorů Masarykovy univerzity.

Od 1. září 2011 je rektorem Masarykovy univerzity muzikolog doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. Jeho předchůdcem v této funkci byl v letech 20042011 politolog prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

Čestné doktoráty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam držitelů čestných doktorátů Masarykovy univerzity.

Za dobu své existence až do roku 2014 udělila Masarykova univerzita titul doctor honoris causa (čestný doktorát) 120 osobám. Prvním nositelem čestného doktorátu byl skladatel Leoš Janáček, čestný doktorát Masarykovy univerzity obdrželi také syn T. G. Masaryka Jan Masaryk, Masarykův spolupracovník a nástupce v prezidentské funkci Edvard Beneš, Václav Havel nebo Josef Škvorecký.[13]

Insignie univerzity[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Univerzitní centrum Telč
  2. Kdo jsme? [online]. Masarykova univerzita, [cit. 2010-05-20]. Dostupné online.  
  3. Klaus jmenoval Beka rektorem Masarykovy univerzity, Fialu ocenil, CeskeNoviny.cz, 26. srpna 2011
  4. Masarykova univerzita v Brně získala mučedníka, ještě než vznikla
  5. Zasedání Národního shromáždění československého 9. ledna 1919
  6. Zákon č. 50/1919 Sb. z. a n., kterým se zřizuje druhá česká universita
  7. § 10 vládního nařízení č. 120/1960 Sb., o změnách v organizaci vysokých škol, stanovil, že „Název university v Brně zní Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně“. Dostupné online
  8. Zákon č. 48/1990 Sb., o změně názvu University Jana Evangelisty Purkyně v Brně
  9. Redakce MUNI.CZ. Masarykova univerzita se vrací ke svému původnímu názvu [online]. 20060101, [cit. 2011-11-22]. Dostupné online.  
  10. Čl. I. bod 62 zákona č. 552/2005 Sb.
  11. Masarykova univerzita nemá v názvu Brno, aktualne.centrum.cz, 5.1.2006
  12. Ondřej Horák: Změnil se název naší univerzity?, muni.cz
  13. Čestné doktoráty udělené MU

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]