Masarykova univerzita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Masarykova univerzita (latinsky Universitas Masarykiana Brunensis, v letech 1960-1990 fungující pod názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně) byla založena v roce 1919, sídlí v Brně a skládá se z devíti fakult. Podle počtu studentů v akreditovaných studijních programech se jedná o druhou největší vysokou školu v České republice[1][2]. Nynějším rektorem je Petr Fiala.
Obsah |
[editovat] Historie univerzity
O vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména Tomáš Garrigue Masaryk, profesor Univerzity Karlovy a pozdější první prezident Československa. V rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let 19. století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurentku. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z jeho politických priorit a měl v této otázce podporu řady profesorů, studentů i široké veřejnosti.
Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména brněnští Němci, kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v roce 1905 u příležitosti tzv. Volkstagu.
Teprve konec války a rozpad Rakouska-Uherska přinesl příznivější podmínky pro založení nové univerzity. Zřízena byla zákonem číslo 50 Sb. ze dne 28. ledna 1919 a v době svého vzniku měla čtyři fakulty (právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou). Ačkoli zákon předpokládal výstavbu univerzitního areálu do roku 1930, podařilo se realizovat pouze budovu právnické fakulty.
Nacistická okupace způsobila univerzitě těžké ztráty materiální i lidské (například z přírodovědecké fakulty byla popravena nebo umučena čtvrtina profesorského sboru). Další neblahé zásahy následovaly ze strany komunistické moci po roce 1948. Nejrozsáhlejší čistky proběhly na právnické fakultě, kterou muselo opustit 46 % studentů; v roce 1950 byla zrušena úplně. V letech 1960-1990 nesla univerzita z politických důvodů jméno Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Roku 1946 byla zřízena pedagogická fakulta, která však mezi lety 1953 a 1964 stála mimo svazek univerzity.
Obnovení svobodných poměrů po listopadu 1989 umožnilo univerzitě další rozvoj. Byly založeny čtyři nové fakulty (ekonomicko-správní, informatiky, sociálních studií, sportovních studií), ve výstavbě je univerzitní kampus. Za originální informační systém byla univerzitě udělena evropská cena EUNIS Elite Award (2005). Mezinárodní spolupráce je realizována mimo jiné v rámci Compostela Group of Universities a Utrecht Network.
[editovat] Insignie univerzity
- rektorský řetěz s medailí, na které je vyobrazen Tomáš Garrigue Masaryk (obrázek)
- rektorské žezlo (obrázek)
[editovat] Související odkazy
[editovat] Fakulty a pracoviště univerzity
- Pedagogická fakulta (PedF)
- Právnická fakulta (PrF)
- Fakulta sportovních studií (FSpS)
- Fakulta sociálních studií (FSS)
- Ekonomicko-správní fakulta (ESF)
- Lékařská fakulta (LF)
- Fakulta informatiky (FI)
- Přírodovědecká fakulta (PřF)
- Filozofická fakulta (FF)
- Mendlovo muzeum
- Mezinárodní politologický ústav
- Ústav výpočetní techniky
[editovat] Seznam rektorů
- Podrobnější informace naleznete v článku Kategorie:Rektoři Masarykovy univerzity.
- Petr Fiala (od roku 2004)
- Jiří Zlatuška (1998 - 2004)
- Eduard Schmidt (1992 - 1998)
- Milan Jelínek (1990 - 1992)
- Bedřich Čerešňák (1983 - 1990)
- Vojtěch Kubáček (1973 - 1983)
- Jaromír Vašků (1970 - 1973)
- Theodor Martinec (1959 - 1969)
- František Trávníček (1948 - 1959)
- Ladislav Seifert (1947 - 1948)
- Václav Neumann (1945 - 1947)
- Arne Novák (1938 - 1939)
- Josef Podpěra (1937 - 1938)
- František Berka (1936 - 1937)
- Dobroslav Krejčí (1935 - 1936)
- Jan Krejčí (1934 - 1935)
- Jan Zavřel (1933 - 1934)
- Rudolf Vanýsek (1932 - 1933)
- Bohumil Baxa (1931 - 1932)
- Stanislav Souček (1930 - 1931)
- Bohuslav Hostinský (1929 - 1930)
- Otomar Völker (1928 - 1929)
- Jaroslav Kallab (1927 - 1928)
- Bohumil Navrátil (1926 - 1927)
- Vojtěch Rosický (1925 - 1926)
- Edward Babák (1924 - 1925)
- František Weyr (1923 - 1924)
- Václav Vondrák (1922 - 1923)
- Bohumil Kužma (1921 - 1922)
- Pavel Ludvík Kučera (1920 - 1921)
- Karel Engliš (1919 - 1920)
[editovat] Externí odkazy
| Související články obsahuje Portál Brno |
- Masarykova univerzita
- Informační systém Masarykovy univerzity
- Mendlovo muzeum
- Univerzitní měsíčník
- Masarykova univerzita v Brně získala mučedníka, ještě než vznikla
[editovat] Reference
|
|||||||||||

