Masarykova univerzita
| Masarykova univerzita | |
|---|---|
| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1960-1990) Masarykova univerzita (1919-1960) |
|
| latinsky Universitas Masarykiana | |
 |
|
| Rektorát Masarykovy univerzity | |
| Zkratka | MU |
| Rok založení | 1919 |
| Typ školy | veřejná |
| Vedení | |
| Rektor (seznam) | doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. |
| Kvestor | doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA |
| Kancléř | Mgr. Iva Zlatušková |
| Prorektor pro vzdělávací činnost | prof. RNDr. Ivana Černá, CSc. |
| Prorektor pro výzkum | prof. Ing. Petr Dvořák, CSc. |
| Prorektor pro záležitosti studentů | doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D. |
| Prorektor pro akademické záležitosti | prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. |
| Prorektor pro rozvoj | prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. |
| Prorektor pro strategii | doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. |
| Prorektor pro informační technologie | prof. RNDr. Josef Janyška, DSc. |
| Předseda akademického senátu | Mgr. Michal Bulant, Ph.D. |
| Počty akademiků (k roku 2011) | |
| Počet bakalářských studentů | 21 840 |
| Počet navazujících studentů | 9 043 |
| Počet doktorandů | 3 367 |
| Počet ostatních studentů | 7 450 |
| Počet akademických pracovníků | 2 145 |
| Další informace | |
| Počet fakult (seznam) | 9 |
| Rozpočet | 8 mld. Kč (2013) |
| Sídlo | Brno |
| Kampus | Univerzitní kampus Brno-Bohunice |
| webové stránky | |
Masarykova univerzita (latinsky Universitas Masarykiana, v letech 1960–1990 fungující pod názvem Universita Jana Evangelisty Purkyně) byla založena v roce 1919 a sídlí v Brně, kde se nachází jejích devět fakult. Kromě toho má své univerzitní centrum v Telči[1] a provozuje i polární stanici na Antarktidě. Podle počtu studentů v akreditovaných studijních programech jde o druhou největší vysokou školu v České republice.[2] Nynějším rektorem je Mikuláš Bek.[3]
Obsah |
Historie univerzity [editovat]
O vznik Masarykovy univerzity se zasloužil zejména Tomáš Garrigue Masaryk, profesor Univerzity Karlovy a pozdější první prezident Československa. V rámci své vědecké a politické činnosti věnoval pozornost rozvoji československých vysokých škol a již od osmdesátých let 19. století zdůrazňoval potřebu široké konkurence ve vědecké práci. V této souvislosti poukazoval na to, že tehdejší jediná česká univerzita ke svému rozvoji potřebuje konkurentku. Zřízení druhé české univerzity bylo dlouhá léta jednou z jeho politických priorit a měl v této otázce podporu řady profesorů, studentů i široké veřejnosti. Největším problémem se ukázala volba místa pro tuto univerzitu. Ačkoliv všeobecně převládal názor, že by měla být založena v zemském hlavním městě Brně, proti byli zejména brněnští Němci, kteří Brno politicky zcela ovládali a báli se oslabení svého vlivu. To bylo dokonce zdrojem nacionálních konfliktů, které vyvrcholily tragickými pouličními střety v roce 1905 u příležitosti tzv. Volkstagu, při kterých přišel o život český dělník František Pavlík.[4]
Teprve konec války a rozpad Rakouska-Uherska přinesl příznivější podmínky pro založení nové univerzity. Za její sídlo byla navrhována např. i Olomouc, ale přednost byla jednoznačně dána většímu a významnějšímu hlavnímu zemskému městu – Brnu.[5] Zřízena byla jako druhá česká univerzita zákonem ze dne 28. ledna 1919 č. 50 Sb. z. a n.[6] a v době svého vzniku měla čtyři fakulty (právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou). Ačkoli zákon předpokládal výstavbu nového univerzitního areálu do roku 1930, podařilo se realizovat pouze budovu právnické fakulty.
Nacistická okupace způsobila univerzitě těžké ztráty materiální i lidské (například z přírodovědecké fakulty byla popravena nebo umučena čtvrtina profesorského sboru). Další neblahé zásahy následovaly ze strany komunistické moci po roce 1948. Nejrozsáhlejší čistky proběhly na právnické fakultě, kterou muselo opustit 46 % studentů; v roce 1950 byla zrušena úplně. V letech 1960–1990 nesla univerzita z politických důvodů jméno Universita Jana Evangelisty Purkyně. Roku 1946 byla zřízena pedagogická fakulta, která však mezi lety 1953 a 1964 stála mimo svazek univerzity.
Obnovení svobodných poměrů po listopadu 1989 umožnilo univerzitě další rozvoj i návrat k původnímu názvu. Byly založeny čtyři nové fakulty (ekonomicko-správní, informatiky, sociálních studií, sportovních studií) a byl vystavěn univerzitní kampus.
V letech 1998–2005 byla univerzita podle přílohy zákona o vysokých školách z 1998 krátce vedena jako Masarykova univerzita v Brně.[7] V roce 2006 se sídelní město, mylně uváděné v názvu, opět vypustilo.[8][9][10]
Za svůj informační systém obdržela univerzita v 2005 evropskou cenu EUNIS Elite Award. Mezinárodní spolupráce je realizována mimo jiné v rámci Compostela Group of Universities a Utrecht Network.
Fakulty a pracoviště univerzity [editovat]
- Fakulty
- Právnická fakulta (PrF)
- Lékařská fakulta (LF)
- Přírodovědecká fakulta (PřF)
- Filozofická fakulta (FF)
- Pedagogická fakulta (PedF)
- Ekonomicko-správní fakulta (ESF)
- Fakulta informatiky (FI)
- Fakulta sociálních studií (FSS)
- Fakulta sportovních studií (FSpS)
- Ústavy
- Ústav výpočetní techniky (ÚVT)
- Mezinárodní politologický ústav
- CEITEC (Středoevropský technologický institut)
- Účelová zařízení
- Rektorát
- Jiná pracoviště
Rektor [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam rektorů Masarykovy univerzity.
Od dubna 2004 do srpna 2011 byl rektorem Masarykovy univerzity politolog prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. V dubnu 2011 byl akademickým senátem za nového rektora zvolen dosavadní prorektor doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Čestné doktoráty [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam držitelů čestných doktorátů Masarykovy univerzity.
Za dobu své existence udělila Masarykova univerzita titul doctor honoris causa (čestný doktorát) 118 osobám. Prvním nositelem čestného doktorátu byl skladatel Leoš Janáček, čestný doktorát Masarykovy univerzity obdržel také syn T. G. Masaryka Jan Masaryk a Masarykův spolupracovník a nástupce v prezidentské funkci Edvard Beneš.[11]
Insignie univerzity [editovat]
- rektorský řetěz s medailí, na které je vyobrazen Tomáš Garrigue Masaryk (obrázek)
- rektorské žezlo (obrázek)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Univerzitní centrum Telč
- ↑ Kdo jsme? [online]. Masarykova univerzita, [cit. 2010-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Klaus jmenoval Beka rektorem Masarykovy univerzity, Fialu ocenil, CeskeNoviny.cz, 26. srpna 2011
- ↑ Masarykova univerzita v Brně získala mučedníka, ještě než vznikla
- ↑ Zasedání Národního shromáždění československého 9. ledna 1919
- ↑ Zákon č. 50/1919 Sb. z. a n.
- ↑ Redakce MUNI.CZ. Masarykova univerzita se vrací ke svému původnímu názvu [online]. 20060101, [cit. 2011-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Čl. I. bod 62 zákona č. 552/2005 Sb.
- ↑ Masarykova univerzita nemá v názvu Brno, aktualne.centrum.cz, 5.1.2006
- ↑ Ondřej Horák: Změnil se název naší univerzity?, muni.cz
- ↑ Čestné doktoráty udělené MU
Literatura [editovat]
- FASORA, Lukáš; HANUŠ, Jiří. Masarykova univerzita v Brně : příběh vzdělání a vědy ve střední Evropě. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 271 s. ISBN 978-80-210-4850-8.
- HALAS, František Xaver; JORDÁN, František. Dokumenty k dějinám Masarykovy univerzity v Brně. Příprava vydání Jiřina Štouračová. Svazek 1. Brno : Masarykova univerzita, 1994. 442 s. ISBN 80-210-0861-X.
- HALAS, František Xaver; JORDÁN, František. Dokumenty k dějinám Masarykovy univerzity v Brně. Příprava vydání Jiřina Štouračová. Svazek 2. Brno : Masarykova univerzita, 1995. 354 s. ISBN 80-210-1200-5.
Související články [editovat]
- Seznam rektorů Masarykovy univerzity
- Seznam držitelů čestných doktorátů Masarykovy univerzity
- Akademický senát Masarykovy univerzity
- Kounicovy koleje
- Theodor Herzl Chair
Externí odkazy [editovat]
- Masarykova univerzita
- Informační systém Masarykovy univerzity
- Zpravodajský portál Masarykovy univerzity
