František Trávníček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o brněnském bohemistovi. O brněnském houslaři (1877–1945), psaném též Trawnicshek nebo Trawniczek, pojednává článek František Trávníček (houslař).
František Trávníček

Ve funkci:
1948 – 1954
Ve funkci:
1954 – 1960

Narození 17. srpna 1888
Spešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. června 1961
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Politický subjekt KSČ
Vzdělání Univerzita Karlova

Prof. PhDr. František Trávníček (17. srpna 1888 Spešov6. června 1961 Brno) byl český a československý bohemista, profesor českého jazyka na Masarykově univerzitě v Brně (specializace na historický vývoj češtiny a současný jazyk), poúnorový politik Komunistické strany Československa a poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR

Obsah

Biografie [editovat]

V letech 19071911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slavistiku a srovnávací indoevropskou jazykovědu. Navštěvoval přednášky Františka Pastrnka, Emila Smetánky, Jiřího Polívky, Jana Máchala a Josefa Zubatého. Významně ho ovlivnilo také setkání s ruským slavistou, jazykovědcem a odborníkem na historickou dialektologii A. A. Šachmatovovem (1864–1920). Po studiích vyučoval v Praze na střední škole (1913–1921). V letech 19111915 byl sekretářem dialektologické komise České akademie věd a umění v Praze.

V roce 1915 byl vyslán na ruskou frontu. Přešel do ruského zajetí a stal se štábním kapitánem československých legií v Rusku a redaktorem tamních Československých listů.

V roce 1920 se na Univerzitě Karlově v Praze habilitoval. V letech 19211927 byl na brněnské univerzitě mimořádným profesorem mluvnice československého jazyka se zvláštním zřetelem k dialektologii. V roce 1927 byl v Brně na Masarykově univerzitě jmenován řádným profesorem. V letech 1948–1959 působil jako rektor Masarykovy univerzity v Brně.[1]

V roce 1945 vstoupil do KSČ. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Brno. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 (volební obvod Brno-město V) a v Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.[2][3] K roku 1954 se profesně uvádí jako rektor brněnské univerzity a nositel Řádu republiky.[4]

Po roce 1948 zaujímal ostře kritická stanoviska vůči strukturalismu v české jazykovědě, ačkoli byl před 2. sv. válkou a během ní stoupencem strukturalismu a také členem Pražského lingvistického kroužku; v 50. letech kritizoval strukturalismus z marxistických pozic. Vybudoval brněnskou pobočku Ústavu pro jazyk český ČSAV a byl jejím prvním ředitelem (1956–1961).

Zabýval se vývojem českého jazyka (Historická mluvnice československá, 1935), moravskou dialektologií (Moravská nářečí, 1926) i současnou češtinou (Mluvnice spisovné češtiny, 1948–1949, 2 svazky). Výrazně přispěl ke konečné podobě Slovníku jazyka českého (1937), který byl původně sestaven Pavlem Vášou.

Výkladem slov se poté zabýval i v mnohaleté úspěšné rubrice nazvané Jazykové zákampí, která začala vycházet za 2. světové války v deníku Lidové noviny. Stejnojmenný výbor vyšel v roce 1961.

Publikace [editovat]

Nuvola apps bookcase.svg
  • Moravská nářečí, 1926
  • Jazyk a národ, 1930
  • Historická mluvnice československá, 1935
  • Mluvnice spisovné češtiny, 1951
  • Český jazykozpytný strukturalismus ve světle Stalinova učení o jazyce, 1951
  • O jazyce naší nové prózy, 1954

Spolu s dalšími jazykovědci:

Pocty [editovat]

V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Trávníčkova.[5]

Odkazy [editovat]

logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Reference [editovat]

  1. ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-369-5. s. 647.  
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. listopad 1954, roč. 35., čís. 310, s. 2. Dostupné online.  
  5. NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08, [cit. 2011-07-16]. Dostupné online.  

Literatura [editovat]

  • Radoslav Večerka (rv), „Trávníček, František“, in: Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník, ed. Milan Kudělka – Zdeněk Šimeček a kol., Edice Slovanské knihovny, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1972, str. 476-479.
  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-369-5. s. 739.  

Externí odkazy [editovat]