František Trávníček

Tento článek pojednává o brněnském bohemistovi. O brněnském houslaři (1877–1945), psaném též Trawnicshek nebo Trawniczek, pojednává článek František Trávníček (houslař).

František Trávníček
poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1954
Ve funkci: 1954 – 1960
Narození	17. srpna 1888 Spešov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. června 1961 Brno Československo Československo
Politický subjekt	KSČ
Vzdělání	Univerzita Karlova

Prof. PhDr. František Trávníček (17. srpna 1888 Spešov – 6. června 1961 Brno) byl český a československý bohemista, profesor českého jazyka na Masarykově univerzitě v Brně (specializace na historický vývoj češtiny a současný jazyk), poúnorový politik Komunistické strany Československa a poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR

Biografie

V letech 1907–1911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slavistiku a srovnávací indoevropskou jazykovědu. Navštěvoval přednášky Františka Pastrnka, Emila Smetánky, Jiřího Polívky, Jana Máchala a Josefa Zubatého. Významně ho ovlivnilo také setkání s ruským slavistou, jazykovědcem a odborníkem na historickou dialektologii A. A. Šachmatovovem (1864–1920). Po studiích vyučoval v Praze na střední škole (1913–1921). V letech 1911–1915 byl sekretářem dialektologické komise České akademie věd a umění v Praze.

V roce 1915 byl vyslán na ruskou frontu. Přešel do ruského zajetí a stal se štábním kapitánem československých legií v Rusku a redaktorem tamních Československých listů.

V roce 1920 se na Univerzitě Karlově v Praze habilitoval. V letech 1921–1927 byl na brněnské univerzitě mimořádným profesorem mluvnice československého jazyka se zvláštním zřetelem k dialektologii. V roce 1927 byl v Brně na Masarykově univerzitě jmenován řádným profesorem. V letech 1948–1959 působil jako rektor Masarykovy univerzity v Brně.

V roce 1945 vstoupil do KSČ. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Brno. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 (volební obvod Brno-město V) a v Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období, tedy do voleb v roce 1960. K roku 1954 se profesně uvádí jako rektor brněnské univerzity a nositel Řádu republiky.

Po roce 1948 zaujímal ostře kritická stanoviska vůči strukturalismu v české jazykovědě, ačkoli byl před 2. sv. válkou a během ní stoupencem strukturalismu a také členem Pražského lingvistického kroužku; v 50. letech kritizoval strukturalismus z marxistických pozic. Vybudoval brněnskou pobočku Ústavu pro jazyk český ČSAV a byl jejím prvním ředitelem (1956–1961).

Zabýval se vývojem českého jazyka (Historická mluvnice československá, 1935), moravskou dialektologií (Moravská nářečí, 1926) i současnou češtinou (Mluvnice spisovné češtiny, 1948–1949, 2 svazky). Výrazně přispěl ke konečné podobě Slovníku jazyka českého (1937), který byl původně sestaven Pavlem Vášou.

Výkladem slov se poté zabýval i v mnohaleté úspěšné rubrice nazvané Jazykové zákampí, která začala vycházet za 2. světové války v deníku Lidové noviny. Stejnojmenný výbor vyšel v roce 1961.

Publikace

• Moravská nářečí, 1926
• Jazyk a národ, 1930
• Historická mluvnice československá, 1935
• Mluvnice spisovné češtiny, 1951
• Český jazykozpytný strukturalismus ve světle Stalinova učení o jazyce, 1951
• O jazyce naší nové prózy, 1954

Spolu s dalšími jazykovědci:

• Spolu s Pavlem Vášou zpracoval Slovník jazyka českého.
• Spolu s Bohuslavem Havránkem vedl kolektiv autorů Pravidel českého pravopisu.

Pocty

V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Trávníčkova.

Odkazy

Literatura

• Radoslav Večerka (rv), „Trávníček, František“, in: Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník, ed. Milan Kudělka – Zdeněk Šimeček a kol., Edice Slovanské knihovny, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1972, str. 476-479.
• ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-369-5. s. 739.  

Externí odkazy

• František Trávníček (1888–1961) – bibliografie
• František Trávníček v Encyklopedii dějin města Brna