Telč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Telč
Telč

Telč

znak obce Telčvlajka obce Telčznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0632 588024
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Telč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 24,86 km²
počet obyvatel: 5 602 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 514 m
PSČ: 588 56
zákl. sídelní jednotky: 16
části obce: 5
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Telč
náměstí Zachariáše z Hradce 10
588 56 Telč
starosta / starostka: Roman Fabeš
Oficiální web: http://www.telc.eu
E-mail: epodatelna@telc-etc.cz

Telč
Red pog.png
Telč
Telč, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Telč (německy Teltsch, latinsky Telcz) je město v okrese Jihlava v kraji Vysočina, 25 km jihozápadně od Jihlavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náměstí

Podle místní pověsti bylo město založeno již v roce 1099.[2] První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1315. Významným datem je rok 1339, kdy Telč dostal do vlastnictví Oldřich III. z Hradce z rodu Vítkovců. Jeho rod pak významně přispěl k rozvoji Telče. Vybudoval zdejší hrad a kostel, opevnil město a postavil též gotické domy kolem tržiště.[2]
Roku 1386 zničil požár západní polovinu náměstí i s kostelem a radnicí.
V roce 1423 dobyli město husité.
V polovině 16. století se získává zdejší panství Zachariáš z Hradce a Telči nastává opět doba rozkvětu.[2]
Za třicetileté války trpělo město i celý kraj zlovůlí švédských i císařských vojsk.
Roku 1712 zdědil zdejší zboží František Antonín Lichtenštejn-Kastelkorn. Byl to poslední člen této rodinné větve a zemřel bezdětný v roce 1761. Panství Telč zdědil bratranec Alois Arnošt hrabě Podstatský z Prusinovic za podmínky, že jméno a erb Lichtenštejnů-Kastelkornů a Podstatských z Prusinovic sloučí jako Podstatský-Lichtenštejn.
V 18. století nastává vzestup měšťanského stavu.
Počátek 19. století je ve znamení industrializace. Postavením železnice z Jihlavy do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouského Schwarzenau skončila i komunikační izolace města.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Telče[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet obyvatel 4733 5272 5079 4785 4647 4533 4420 4288 5146 5367 5875 6049 6053 5654

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • V katastrálním území Telč:
  • Studnice (katastrální území Studnice u Telče, asi 4 km severně od města)

Městská správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Členění, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Město má pět místních částí Vnitřní Město (opevněné historické centrum), Podolí (k centru přilehlé z východu), Staré Město (jižní část města), Štěpnice (severní část města) a Studnice (4 km severně od města), ty leží na dvou katastrálních území – Studnice u Telče a Telč. Telč má 16 základních sídelních jednotek – Studnice, Na Mokrovcích, Na myslibořské cestě, Na myslovské cestě, Na novoříšské cestě, Na radkovské silnici, Na statku, Na Žabinci, Panské nivy, Podolí, Rovné pole, Štěpnice, Telč-historické jádro, U nádraží, V Buzovech a Za Staroměstským rybníkem.[4]

Telč je členem mikroregionů Telčsko, Dobrovolný svazek obcí Česká inspirace a České dědictví UNESCO a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Město má 21členné zastupitelstvo, v čele 7členné rady stojí starosta Roman Fabeš. Ve volbách roku 2010 získalo Sdružení nezávislých a SNK ED šest mandátů, ODS čtyři, po třech obdrželi Sdružení ČSSD, NK a KDU-ČSL, po dvou zastupitelích mají SDRUŽENÍ MLADÝCH - ČAS ZMĚNY a KSČM a jeden mandát drží TOP 09. Volební účast činila 46,38 %.[5]

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 1995.[6] Vlajka Červený list s bílým písmenem "T" sahajícím na okraje listu s rameny o šířce 1/3 šířky listu praporu, které je položeno na list tak, že jeho kratší rameno je rovnoběžné se žerdí a je od žerďového okraje vzdáleno na 1/3 šířky listu praporu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Kultura a školství[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1982 se zde každoročně odehrává hudební festival Prázdniny v Telči. Je jedním z nejstarších hudebních festivalů v Česku, probíhá vždy na přelomu července a srpna. Vystupují tu známí umělci nejen z české scény, na programu jsou také divadla, výtvarné dílny a výstavy.

Masarykova univerzita zde provozuje své univerzitní centrum[7]České vysoké učení technické výukové středisko.[8] Kromě toho se zde nachází Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola Telč, dvě základní školy, základní umělecká škola a mateřská škola.[9]

Památky UNESCO v Telči v roce 2011 získaly grant Kraje Vysočina vázaný na začlenění kamerových záznamů a přenosů památek do pořadu Panorama České televize, spolu s městem Telčí získaly tentýž grant i města Třebíč a Žďár nad Sázavou. Vysílání má probíhat od 1. května 2012 do konce října téhož roku. Záznamy mají po celý rok být k dispozici na webových stránkách měst, kraje, organizace UNESCO a dalších organizací.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Telči.

Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou, a v neposlední řadě i skutečnost, že i nová výstavba ve 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma, které není narušeno převýšenou panelovou zástavbou.

Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry.

K památkám na zdejší židovské osídlení patří i zdejší synagoga a židovský hřbitov.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. a b c d www.telc.eu
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96. Dostupné online.  
  4. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.  
  5. Volby 2010 [online]. Volby.cz, 2010-10-16, [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.  
  6. Udělené symboly – Telč [online]. 1995-01-19, [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.  
  7. Univerzitní centrum MU
  8. Výukové středisko ČVUT
  9. Školství v Telči
  10. ČTK, Třebíčský deník, Vysočinské památky UNESCO se zviditelní

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KYPTA, Jan Evangelista. Dějiny Telče v díle místních historiků. Telč : Drdácký - Aristocrat, 2004. 300 s. ISBN 80-901118-8-2.  
  • RAMPULA, Josef. Domy v Telči. Telč : Drdácký-Aristocrat, 1999. 387 s. ISBN 80-901118-7-4.  
  • Kdo byl kdo z telčských osobností. Telč : Městský úřad, 2007. 96 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]