Telč
| Telč | |
|---|---|
Telč |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 588024 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Telč |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 24,86 km² |
| počet obyvatel: | 5 602 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 11′ 4″ s. š., 15° 28′ 11″ v. d. |
| nadmořská výška: | 514 m |
| PSČ: | 588 56 |
| zákl. sídelní jednotky: | 16 |
| části obce: | 5 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Telč náměstí Zachariáše z Hradce 10 588 56 Telč |
| starosta / starostka: | Roman Fabeš |
| Oficiální web: http://www.telc.eu E-mail: epodatelna@telc-etc.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Telč (německy Teltsch, latinsky Telcz) je město v okrese Jihlava v kraji Vysočina, 25 km jihozápadně od Jihlavy.
Obsah |
Historie [editovat]
Podle místní pověsti bylo město založeno již v roce 1099.[2] První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1315. Významným datem je rok 1339, kdy Telč dostal do vlastnictví Oldřich III. z Hradce z rodu Vítkovců. Jeho rod pak významně přispěl k rozvoji Telče. Vybudoval zdejší hrad a kostel, opevnil město a postavil též gotické domy kolem tržiště.[2]
Roku 1386 zničil požár západní polovinu náměstí i s kostelem a radnicí.
V roce 1423 dobyli město husité.
V polovině 16. století se získává zdejší panství Zachariáš z Hradce a Telči nastává opět doba rozkvětu.[2]
Za třicetileté války trpělo město i celý kraj zlovůlí švédských i císařských vojsk.
Roku 1712 zdědil zdejší zboží František Antonín Lichtenštejn-Kastelkorn. Byl to poslední člen této rodinné větve a zemřel bezdětný v roce 1761. Panství Telč zdědil bratranec Alois Arnošt hrabě Podstatský z Prusinovic za podmínky, že jméno a erb Lichtenštejnů-Kastelkornů a Podstatských z Prusinovic sloučí jako Podstatský-Lichtenštejn.
V 18. století nastává vzestup měšťanského stavu.
Počátek 19. století je ve znamení industrializace. Postavením železnice z Jihlavy do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouského Schwarzenau skončila i komunikační izolace města.[2]
Demografie [editovat]
Složení obyvatel [editovat]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4733 | 5272 | 5079 | 4785 | 4647 | 4533 | 4420 | 4288 | 5146 | 5367 | 5875 | 6049 | 6053 | 5654 |
Pamětihodnosti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Telči.
Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou, a v neposlední řadě i skutečnost, že i nová výstavba ve 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma, které není narušeno převýšenou panelovou zástavbou.
Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry.
K památkám na zdejší židovské osídlení patří i zdejší synagoga a židovský hřbitov.
Kultura a vzdělávání [editovat]
Od roku 1982 se zde každoročně odehrává hudební festival Prázdniny v Telči. Je jedním z nejstarších hudebních festivalů v Česku, probíhá vždy na přelomu července a srpna. Vystupují tu známí umělci nejen z české scény, na programu jsou také divadla, výtvarné dílny a výstavy.
Masarykova univerzita zde provozuje své univerzitní centrum[4] a České vysoké učení technické výukové středisko.[5] Kromě toho se zde nachází Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola Telč, dvě základní školy, základní umělecká škola a mateřská škola.[6]
Památky UNESCO v Telči v roce 2011 získaly grant kraje Vysočina vázaný na začlenění kamerových záznamů a přenosů památek do pořadu Panorama České televize, spolu s městem Telčí získaly tentýž grant i města Třebíč a Žďár nad Sázavou. Vysílání má probíhat od 1. května 2012 do konce října téhož roku. Záznamy mají po celý rok být k dispozici na webových stránkách měst, kraje, organizace UNESCO a dalších organizací.[7]
Osobnosti [editovat]
- Jan Evangelista Kypta (1813–1868), český kantor a hudební skladatel
- Theodor Schaefer (1904–1969), český hudební skladatel a pedagog
Partnerská města [editovat]
Belp, Švýcarsko
Figeac, Francie
Rothenburg ob der Tauber, Německo
Šaľa, Slovensko
Waidhofen an der Thaya, Rakousko
Wilber, Nebraska, USA
Části města [editovat]
| Město Telč |
|---|
|
Studnice | Podolí | Staré Město | Štěpnice | Vnitřní Město |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ a b c d www.telc.eu
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96. Dostupné online.
- ↑ Univerzitní centrum MU
- ↑ Výukové středisko ČVUT
- ↑ Školství v Telči
- ↑ ČTK, Třebíčský deník, http://trebicsky.denik.cz/kultura_region/vysocinske-pamatky-unesco-se-zviditelni-20111104.html
Literatura [editovat]
- KYPTA, Jan Evangelista. Dějiny Telče v díle místních historiků. Telč : Drdácký - Aristocrat, 2004. 300 s. ISBN 80-901118-8-2.
- RAMPULA, Josef. Domy v Telči. Telč : Drdácký-Aristocrat, 1999. 387 s. ISBN 80-901118-7-4.
- Kdo byl kdo z telčských osobností. Telč : Městský úřad, 2007. 96 s.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky města
- Telč na stránkách Czech.cz
- Telč – jezerní růže – video z archivu České televize v pořadu Národní klenoty
