Telč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Telč
Telč

Telč

znak obce Telčvlajka obce Telčznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0632 588024
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Telč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 24,86 km²
počet obyvatel: 5 490 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 514 m
PSČ: 588 56
zákl. sídelní jednotky: 16
části obce: 5
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Telč
náměstí Zachariáše z Hradce 10
588 56 Telč
starosta / starostka: Roman Fabeš
Oficiální web: http://www.telc.eu
E-mail: epodatelna@telc-etc.cz

Telč
Red pog.png
Telč
Telč, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Telč (německy Teltsch, latinsky Telcz) je město v okrese Jihlava v kraji Vysočina, 25 km jihozápadně od Jihlavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Náměstí

Podle místní pověsti bylo město založeno již v roce 1099.[1] První písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1315. Významným datem je rok 1339, kdy Telč dostal do vlastnictví Oldřich III. z Hradce z rodu Vítkovců. Jeho rod pak významně přispěl k rozvoji Telče. Vybudoval zdejší hrad a kostel, opevnil město a postavil též gotické domy kolem tržiště.[1]
Roku 1386 zničil požár západní polovinu náměstí i s kostelem a radnicí.
V roce 1423 dobyli město husité.
V polovině 16. století se získává zdejší panství Zachariáš z Hradce a Telči nastává opět doba rozkvětu.[1]
Za třicetileté války trpělo město i celý kraj zlovůlí švédských i císařských vojsk.
Roku 1712 zdědil zdejší zboží František Antonín Lichtenštejn-Kastelkorn. Byl to poslední člen této rodinné větve a zemřel bezdětný v roce 1761. Panství Telč zdědil bratranec Alois Arnošt hrabě Podstatský z Prusinovic za podmínky, že jméno a erb Lichtenštejnů-Kastelkornů a Podstatských z Prusinovic sloučí jako Podstatský-Lichtenštejn.
V 18. století nastává vzestup měšťanského stavu.
Počátek 19. století je ve znamení industrializace. Postavením železnice z Jihlavy do Telče 1898 a jejím propojením přes Slavonice do rakouského Schwarzenau skončila i komunikační izolace města.[1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Telče[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet obyvatel 4733 5272 5079 4785 4647 4533 4420 4288 5146 5367 5875 6049 6053 5654

Městská správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Členění, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Město má pět místních částí Vnitřní Město (opevněné historické centrum), Podolí (k centru přilehlé z východu), Staré Město (jižní část města), Štěpnice (severní část města) a Studnice (4 km severně od města), ty leží na dvou katastrálních území – Studnice u Telče a Telč. Telč má 16 základních sídelních jednotek – Studnice, Na Mokrovcích, Na myslibořské cestě, Na myslovské cestě, Na novoříšské cestě, Na radkovské silnici, Na statku, Na Žabinci, Panské nivy, Podolí, Rovné pole, Štěpnice, Telč-historické jádro, U nádraží, V Buzovech a Za Staroměstským rybníkem.[3]

Telč je členem mikroregionů Telčsko, Dobrovolný svazek obcí Česká inspirace a České dědictví UNESCO a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Město má 21členné zastupitelstvo, v čele 7členné rady stojí starosta Roman Fabeš.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 4737 48,17 21 5 ODS
4 Čas změny
3 Sdružení nezávislých
3 KDU-ČSL
2 KSČM
2 PRO TELČ
1 US-DEU a nezáv.kandidáti
1 ČSSD
Roman Fabeš
2006–2010 4683 47,23 21 6 Sdružení nezávislých a SNK ED
5 ODS
4 KDU-ČSL
2 SDRUŽENÍ MLADÝCH - ČAS ZMĚNY
2 KSČM
1 NEZÁVISLÍ
1 PRO TELČ
Roman Fabeš
2010–2014 4690 46,38 21 6 Sdružení nezávislých a SNK ED
4 ODS
3 KDU-ČSL
3 Sdružení ČSSD, NK
2 SDRUŽENÍ MLADÝCH - ČAS ZMĚNY
2 KSČM
1 TOP 09
Roman Fabeš
2014–2018 4608 41,80 21 6 Sdružení nezávislých a SNK ED
4 KDU-ČSL
2 Spol. pro Telč - Pir. a Zel.
2 ODS
2 ČSSD a nezávislí kandidáti
2 ČAS ZMĚNY
2 KSČM
1 TOP 09 a nezávislí
Roman Fabeš

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 1995.[4] Vlajka Červený list s bílým písmenem "T" sahajícím na okraje listu s rameny o šířce 1/3 šířky listu praporu, které je položeno na list tak, že jeho kratší rameno je rovnoběžné se žerdí a je od žerďového okraje vzdáleno na 1/3 šířky listu praporu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V Telčí sídlí firmy AGROKOP HB, s.r.o., EKOPLAST ŠTANCL s.r.o., Opravny Telč, a.s., Chesterton ČR, s.r.o., Terco CB, a.s. a Zemědělské družstvo Telč. Obcí prochází silnice I. třídy č. 23 z Mrákotína do Staré Říše, silnice II. třídy č. 112 z Nové Říše do Horní Cerekve, č. 403 do Stonařova a č. 406 z Dačic do Třeště a komunikace III. třídy č. 02321 do Mysliboře, č. 40618 do Radkova, č. 40610, č. 40611 do Horní Myslové, č. 40617 do Kostelní Myslové a č. 11261 do Hostětic. Prochází tudy též železniční trať č. 240 z Kostelce do Slavonic.[5]

Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, AZ BUS & TIR PRAHA, ČSAD JIHOTRANS, ČSAD Jindřichův Hradec, Tourbus, TRADO-BUS, Student Agency, Radek Čech - Autobusová doprava a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Praha, Jihlava, Třebíč, Slavonice, Jemnice, Moravské Budějovice, Znojmo, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Brno, Dačice, Pelhřimov, Třeboň, Nová Říše, Stará Říše, Budeč, Řásná, Mrákotín, Mysletice, Borovná, Blažejov, Kunžak, Strmilov, Studená, Třešť, Želetava, Černíč, Myslůvka a Zadní Vydří[6] a vlaky ve směrech Kostelec a Slavonice.[7] Městem prochází cyklistické trasy č. 5091 do Mysliboře, č. 5125 do Dyjice, č. 16 a Greenway ŘV z Třeště do Kostelní Myslové, č. 5261 do Horní Myslové, 1113 do Mrákotína a č. 5126 do Řásné. Dále jsou tu červeně a zeleně značené turistické trasy a naučné stezky Otokara Březiny a Lipky.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Masarykova univerzita zde provozuje své univerzitní centrum[8]České vysoké učení technické výukové středisko.[9] Kromě toho se zde nachází Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola Telč, dvě základní školy, základní umělecká škola a mateřská škola.[10]

Od roku 1982 se zde každoročně odehrává hudební festival Prázdniny v Telči. Je jedním z nejstarších hudebních festivalů v Česku, probíhá vždy na přelomu července a srpna. Vystupují tu známí umělci nejen z české scény, na programu jsou také divadla, výtvarné dílny a výstavy.

Památky UNESCO v Telči v roce 2011 získaly grant Kraje Vysočina vázaný na začlenění kamerových záznamů a přenosů památek do pořadu Panorama České televize, spolu s městem Telčí získaly tentýž grant i města Třebíč a Žďár nad Sázavou. Vysílání má probíhat od 1. května 2012 do konce října téhož roku. Záznamy mají po celý rok být k dispozici na webových stránkách měst, kraje, organizace UNESCO a dalších organizací.[11]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Telči.

Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou, a v neposlední řadě i skutečnost, že i nová výstavba ve 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma, které není narušeno převýšenou panelovou zástavbou.

Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry.

K památkám na zdejší židovské osídlení patří i zdejší synagoga a židovský hřbitov.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d www.telc.eu
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 96. Dostupné online.  
  3. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.  
  4. Udělené symboly – Telč [online]. 1995-01-19, [cit. 2014-09-03]. Dostupné online.  
  5. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  6. Telč [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  7. Telč [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014, [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.  
  8. Univerzitní centrum MU
  9. Výukové středisko ČVUT
  10. Školství v Telči
  11. ČTK, Třebíčský deník, Vysočinské památky UNESCO se zviditelní

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KYPTA, Jan Evangelista. Dějiny Telče v díle místních historiků. Telč : Drdácký - Aristocrat, 2004. 300 s. ISBN 80-901118-8-2.  
  • RAMPULA, Josef. Domy v Telči. Telč : Drdácký-Aristocrat, 1999. 387 s. ISBN 80-901118-7-4.  
  • Kdo byl kdo z telčských osobností. Telč : Městský úřad, 2007. 96 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]