Václav Beneš Optát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Václav Beneš Optát z Telče (konec 15. století Telč - před 30.3. 1559, Mostkovice u Prostějova) utrakvistický kněz, spoluautor první české gramatiky, překladatel Nového zákona do češtiny.

Václav Beneš Optát, původem z Telče, působil od roku 1520 v Německu jako katolický kněz, ale záhy přestoupil k utrakvistům. Václav Meziříčský z Lomnice jej ještě před rokem 1530 povolal do Náměšti nad Oslavou jako vychovatele svých synů. Zemřel roku 1559 v Mostkovicích u Prostějova. Od roku 1946 je po něm pojmenována ulice Optátova v městské části Brno-Jundrov.

Kvůli plánovanému překladu Nového zákona Václav Beneš Optát spolu s Petrem Gzelem z Prahy napsali Ortographii, první samostatnou část nejstarší české gramatiky, tj. Grammatiky české v dvojí stránce. Z tohoto díla vychází roku 1535 jeho další spis Isagogicon, obsahující základy fonetiky, čtení a také první českou početnici.

Překlad Nového zákona[editovat | editovat zdroj]

V roce 1533 vyšel tiskem Optátův překlad Nového zákona Nový Testament založený na Erasmově řecko-latinském textu. Posloužil si také bohatě Erasmovými spisy Annotationes (s podrobnými výklady významů biblických výrazů) a Paraphraseon (volné přetlumočení novozákonních dějů a křesťanské nauky). Díky tomu mohl Optát poskytnou zcela nový překlad mnohých výrazů. Optát konzultoval současně i Lefèvrův soudobý překlad téže předlohy do francouzštiny a jeho komentáře k evangeliím a k Listům. Podobně se inspiroval i německými překlady do živého jazyka.

Optát sám připojuje na několika místech výklady některých pojmů („evangelium“, „úmluva“, „mistři“ apod.).

Z hlediska typografického je Optátovo dílo velmi způsobně provedeno. Má nejmenší formát ze všech tehdejších textů Nového zákona, vyznačoval básnické části odděleně po verších, používal trojího písma a dělení na odstavce. Poprvé jsou Skutky apoštolů řazeny hned za evangelium podle Jana a nikoli až za List Židům.

Význam Optátova překladu spočívá v tom, že se jedná o první českojazyčný překlad Nového zákona pořízený z jazyka původního - řečtiny pouze s přihlédnutím k latinskojazyčné Vulgátě. Optát se navíc snažil o co největší věrnost Erasmovu textu, takže se nenechal omezit žádným z tehdejších překladů jako vůdčím textem. Pro překlad zvolil jazyk lidový a současný, záměrně se odchýlil od vznešené a archaické (archaizující) češtiny, která byla typická pro tradiční český biblický překlad. Tím splnil přání Lutherovo, aby byla Bible překládána do živého, lidu srozumitelného jazyka.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Černý- Jan Holeš: Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky (Praha 2008, Nakladatelství Libri, str. 472-473)