Rantířov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rantířov
Zámek v Rantířové
Zámek v Rantířové
Znak obce RantířovVlajka obce Rantířov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel456 (2023)[1]
Rozloha2,74 km²[2]
Katastrální územíRantířov
Nadmořská výška494 m n. m.
PSČ588 41
Počet domů151 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRantířov 78
588 41 Vyskytná nad Jihlavou
v_rantirov@volny.cz
StarostaTomáš Novotný
Oficiální web: www.obecrantirov.cz
Rantířov
Rantířov
Další údaje
Kód obce587788
Kód části obce139319
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rantířov (německy Fussdorf[4]) se nachází v okrese JihlavaKraji Vysočina, přičemž téměř celý moderní katastr obce leží na Moravě, ovšem zcela zanedbatelná část katastru přesahuje přes historickou česko-moravskou zemskou hranici do Čech. Žije zde 456[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice původně znělo Ranožíř (v mužském rodě) a bylo odvozeno od osobního jména Ranožír (v jeho druhé části je praslovanské žirъ - "život"; nositelem jména byl velmož (s jelením rohem v erbu) držící majetky v okolí Jihlavy a Jemnice písemně doložený v období 1234-1238). Význam místního jména byl "Ranožírův majetek". Zcela stejný původ má jméno blízkého Rančířova a Rancířova jižně od Jemnice. Původní jméno se změnilo přes mezitvar Ranžíř na Rantíř, k němuž byla přidána přípona -ov podle jmen jiných sídel. Německé jméno (které je doloženo dřív než české a bylo dáno bez souvislosti s ním) zřejmě obsahuje sloveso fussen - "usadit se" a znamenalo tedy "ves usedlíků" Vývoj jména v písemných pramenech: Fussdorf (1365), Fusdorff (1493), Fuessdorff (1678, 1718), Fussdorff (1720), Fussdorf (1751, 1846), Fussdorf a Fusdorf (1872), Ranžířov (1881), Fussdorf a Ranžířov (1906), Rantířov a Fussdorf (1924).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.[6] V letech 1869–1930 byl osadou Hosova.[7] V letech 1989 až 1990 byla součástí města Jihlava.[8]. Před provedením komplexní pozemkové úpravy z roku 2006, západní a severní hranice katastru obce přesně kopírovala právě česko-moravskou zemskou hranici, pak ale obec přišla o téměř celou svoji část koryta řeky Jihlavy.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rantířov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 5 km západně od Jihlavy a 3 km jižně od Vyskytné nad Jihlavou. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 494 metrů.[10] Nejvyšší bod, Pekelský vrch (579 m n. m.), leží v jižní části území Rantířova.[11] Obcí protéká řeka Jihlava, do které se v Rantířově z jihu vlévá bezejmenný potok, jenž pramení u Hosova.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 68 domech 411 obyvatel. 382 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 21 k německé. Žilo zde 380 římských katolíků, 8 evangelíků a 13 příslušníků Církve československé husitské.[12]

Vývoj počtu obyvatel Rantířova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 393 323 334 361 389 374 411 324 328 312 313 331 355 463

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec má své jedno katastrální území[13] a dvě základní sídelní jednotky, které jsou pojmenované „Damle“ a „Rantířov“.[14]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Tomáš Novotný.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 303 63,70 7 7 Pro obec Rantířov Renata Menšíková
2006–2010 337 56,38 7 7 Pro obec Rantířov Renata Menšíková
2010–2014 352 75,28 7 4 Pro obec Rantířov
3 Aktivní občané Rantířova
Renata Menšíková
2014–2018 350 70,00 7 4 Aktivní občané Rantířova
3 PRO OBEC RANTÍŘOV
Tomáš Novotný

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy AMT SERVIS s.r.o., KOVO – ZINEK s.r.o., NOMAK s.r.o., ARBORVIA spol. s r.o., M – KOVO s.r.o., KOVORAN s.r.o., WYR s.r.o., AUDORA, s.r.o. a LEXMED s.r.o.[15] Obcí prochází silnice III. třídy č. 01945 z Vyskytné nad Jihlavou do Jihlavy a č. 01948 do Rounku a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[16] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Hojkov, Nový Rychnov, Dudín, Větrný Jeníkov, Herálec a Úsobí[17] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[18] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215 z Vyskytné nad Jihlavou do Jihlavy a žlutě a červeně značené turistické trasy.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola KAŠTÁNEK sídlí v Rantířově. Působí zde také fotbalový klub TJ Ježek Rantířov.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Necelých 7 km jihovýchodně od Rantířova se nachází obec s podobným jménem: Rančířov.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 13. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 361, 362, 363. 
  6. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 77. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 444. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  10. Rantířov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  11. Rantířov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  12. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54. 
  13. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-05-28]. Dostupné online. 
  14. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-05-28]. Dostupné online. 
  15. Rantířov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  16. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  17. Rantířov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  18. Rantířov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]