Dolní Vilímeč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní Vilímeč
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0632 587061
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Telč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 5,46 km²
počet obyvatel: 101 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 534 m
PSČ: 588 56
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Dolní Vilímeč 47
58856 Telč
starosta / starostka: Antonín Doležal
Oficiální web: http://www.dolnivilimec.cz/
E-mail: dolni.vilimec@tiscali.cz

Dolní Vilímeč
Red pog.png
Dolní Vilímeč
Dolní Vilímeč, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Dolní Vilímeč (německy Unter Wilimetsch)[1] se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 101 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy se podle ní psal Luneta z Vilémovic. Koncem 15. stol. se Vilímeč dostala do držení novoříšského ženského kláštera, který se snažil o restituci svého majetku. Se statkem Novou Říší se dostala Vilímeč roku 1528 prostřednictvím Adama z Hradce a na Telči obci Nové Říši. Obec pak prodala veškerý svůj pozemkový majetek v roce 1536 klášteru, takže od tohoto roku se počítala Vilímeč ke klášternímu zboží. Ves pak sdílela osudy novoříšského klášterního panství až do roku 1849. Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Dolní Vilímči 257 obyvatel, z toho 145 mužů  a 112 žen v 45 domech a 62 domácnostech. Z nich se živilo 21 zemědělstvím, 6 živnostmi, vedle 45 nádeníků. Desátky se odváděly panství Nová  Říše. Z Dolní Vilímče se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Z uvedených živností zde byl 1 podkovář, 2 tkalci lněného  plátna a 3 krejčí. Obec po územní reorganizaci roce 1949 zůstala ve správním okrese Dačice a v jeho  rámci v nově vzniklém Jihlavském kraji. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 připadla pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního  úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1980 byla připojena pod obec Nová Říše, aby se v roce 1990 opět osamostatnila. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči.

V letech 2006-2010 působil jako starosta František Herynek, od roku 2010 vykonává tuto funkci Antonín Doležal.

Vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. Živnosti roce 1924: 1 cihlář, 1 hostinský, 1 kovář, 1 obuvník, 30 hosp. rolníků. Elektrifikace obce byla provedena v roce 1931 připojením na síť ZMS Brno. JZD vzniklo roku 1957, v roce 1974 se sloučilo s JZD Vystrčenovice a roku 1975 s JZD Zvolenovice, čímž vzniklo JZD Jiskra Dolní Vilímeč a to bylo roku 1978 sloučeno s JZD Nová Říše. Po roce 1945 postaveno: hasičská zbrojnice, přestavba a přístavba bývalé školy v kulturní dům.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Obec byla dříve přiškolena do Nové Říše, ale již v roce 1788 žádala o zřízení vlastní samostatné školy v obci. Teprve roku 1808 při generální vizitaci povolil brněnský biskup Schrattenbach vyučování v obci učitelským pomocníkem v chalupě zakoupené obcí. V letech 1836 až 1870 bylo žactvo posíláno opět do školy v Nové Říši a v letech 1870 až 1892 do bližšího Červeného Hrádku. V roce 1888 obec postavila na paměť 40letého panování císaře novou školu nákladem 6700 zl., otevřenou v roce 1892. Jednotřídní škola byla zrušena v 70. letech 20. stol. a žactvo převedeno do Nové Říše.

Památky a pamětihodnosti obce[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Cyrila a Metoděje na návsi z roku 1728
  • Boží muka z r. 1730 v podobě kamenného toskánského sloupu s hranolovou kaplicí na jihovýchodním okraji návsi při polní cestě k Vápovce.
  • V obci smírčí kámen s mečem.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Dolní Vilímče[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 221 220 217 213 217 234 211 138 143 128 115 104 96

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 839-842.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 18. Dostupné online.