Jersín
| Jersín | |
|---|---|
náves |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 587265 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | Polná |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 5,96 km² |
| počet obyvatel: | 198 (2. 10. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 25′ 26″ s. š., 15° 49′ 29″ v. d. |
| nadmořská výška: | 520 m |
| PSČ: | 588 25 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Jersín 10 58825 Jersín |
| starosta / starostka: | Luboš Štěpnička |
| Oficiální web: http://www.jersin.info/ E-mail: obecjersin@tiscali.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Jersín (německy Jersein)[1] se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Jersín leží na řece Balince na 49°25’26’’severní zeměpisné šířky a 15°49’29’’ východní zeměpisné délky. Rozkládá na ploše 596 hektarů v nadmořské výšce 520 metrů. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 198 obyvatel.
Obsah |
Geografie[editovat]
Leží 17 km severovýchodně od krajské Jihlavy a 11 km jihovýchodně od Polné a 1 km od dálnice D1. Obcí prochází silnice III. třídy. V obci se rozkládají dva rybníky Dolní Jára a Horní Jára, Nový rybník se nachází 2 km severovýchodně od obce. V katastrálním území můžeme najít i Mlýnský rybník, jenž se využívá k chovu ryb.
Etymologie[editovat]
Na pečetí z roku 1672 stojí nápis JERSSENII.A. Do roku 1918 se obec také nazývala Jeřín.[2]
Historie[editovat]
Vznikl přibližně v II. polovině 13. století podobně jako ostatní obce díky osidlování kraje benediktinským klášterem z Třebíče.[2] V roce 1298 se uvádí Jersín jako jedna z osad určených pro zakládání proboštví v Měříně.[2] První písemná zmínka o obci Jersín pochází z roku 1453, kdy byla jako součást měřínského probošství zastavena třebíčským opatem Trojanem Jinochovi z Měřína. Ten však již roku 1454 přenechal zástavu meziříčskému měšťanovi Václavu Rohanovi a z něho přešel zástavní list v roce 1470 na Maška z Meziříčí.[3] V roce 1481 získal měřínské probošství Jan Meziříčský z Lomnice. Jihlavskými smlouvami z roku 1486 bylo rozhodnuto o navrácení měřínských statků třebíčskému klášteru, ale již v roce 1491 zastavil Vladislav Jagellonský měřínské probošství Vilémovi z Pernštejna. V roce 1515 připadlo probošství jeho synovi Janovi z Pernštejna, který je roku 1536 postoupil Janu Jetřichovi z Boskovic. Brzy však získal probošství zpět a toto si podržel až do své smrti dne 8. září 1548. V roce 1556 tu vystavěli zákupní rychtu, kterou vrchonost proměnila ve dvůr a v provozu tu byl i mlýn, a Ferdinand I. dal probošství v alod Vratislavovi z Pernštejna, který je v roce 1557 přenechal Janu Stráneckému ze Stránce. Roku 1559 získal měřínské zboží Jan Chroustenský z Malovar a po něm, v roce 1585, jeho syn Jan. Ten v roce 1597 odkázal měřínské zboží a nabyté rudolecké panství svému synovci Janu Rafaelovi Chroustenskému, který se stal jeho posledním českým majitelem. V roce 1621 bylo panství Janu Rafaelovi Chroustenskému konfiskováno a následně za 68 000 zlatých prodáno Rombaldovi, hraběti Collalto. V roce 1872 zde byla založena škola.[2] Roku 1875 se Jersín osamostatnil,[4] v letech 1850-1875 spadal jako osada pod obec Černá[1] v okrese Velké Meziříčí, kam poté spadal až do roku 1950, kdy se stal součástí okresu Jihlava-okolí. Od roku 1961 spadá pod okres Jihlava.[5]
Památky[editovat]
- Kaple sv. Anny s hodinami na věži stojí na návsi, na svátek svaté Anny drží místní v obci pouť.[6] Stavba pochází z let 1907–1911.[7]
- Kaplička Panny Marie - vystavěna roku 1880[7]
- Socha sv. Cyrila a Metoděje - nachází se na návsi u kaple svaté Anny, pochází z roku 1868[7]
- Kamenné kříže - jeden z nich pochází z roku 1912 a stojí nedaleko návsi, několik dalších stojí v blízkém okolí
- přírodní památka Jersínská stráň
Ekonomika[editovat]
Sídlí tu firma na výrobu hydraulických a řezných olejů. Okolní půdu obdělává místní zemědělské družstvo.
Obyvatelstvo a občanská vybavenost[editovat]
Stojí tu 75 domů. Z celkového počtu obyvatel se 143 hlásí k náboženské víře.[2] Podle sčítání obyvatelstva 1930 tu žilo 348 katolíků a jeden člověk jiného vyznání.[1] Obec spadá pod farnost v Měříně. 70 obyvatel patří mezi ekonomicky aktivní.
Ve víceúčelové budově sídlí obecní úřad a místní knihovna. V přízemí zbudovali hasičskou zbrojnici, jenž se určena pro zdejší sbor dobrovolných hasičů založený roku 1892.[2]
Funguje tady obchod se smíšeným zbožím, zdravotní středisko, úřadovna pošty a mateřská škola.
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 289 | 320 | 357 | 348 | 327 | 316 | 323 | 349 | 288 | 273 | 265 | 233 | 206 | 197 |
Reference[editovat]
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava : Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Velké Meziříčí, s. 320-321.
- ↑ a b c d e f g PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Jersín, s. 14-16. (česky)
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Jersín, s. 26.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Jersín, s. 28.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 207.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Jersín, s. 48-49.
- ↑ a b c DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha : Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Jersín, s. 98.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 566-567.
- HOSÁK, Ladislav, Historický místopis země Moravskoslezské, Praha 1938
Externí odkazy[editovat]
| Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
|---|
|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec |
