Mrákotín (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mrákotín
Kostel svatého Jiljí

Kostel svatého Jiljí

znak obce Mrákotínvlajka obce Mrákotínznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0632 587541
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Telč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 18,28 km²
počet obyvatel: 871 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 545 m n. m.
PSČ: 588 54
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Obecní úřad Mrákotín
Mrákotín 49
588 54 Mrákotín
starosta / starostka: Miroslav Požár
Oficiální web: http://www.mestysmrakotin.cz
E-mail: mestys.mrakotin@seznam.cz

Mrákotín
Red pog.png
Mrákotín
Zdroje k infoboxu a částem obce

Mrákotín (německy Mrakotin) je městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozkládá se na rozhraní Javořické a Křižanovské vrchoviny v nadmořské výšce 545 metrů, přibližně 6 kilometrů západně od Telče. Žije zde asi 900 obyvatel. Součástí městyse jsou kromě vlastního Mrákotína (katastrální území Mrákotín u Telče) také osady Dobrá Voda (k. ú. Mrákotín u Telče) a Praskolesy (k. ú. Praskolesy u Mrákotína).

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Mracotin (1385), Mrakotyn (1399), z Mrakotina (1662), Mrakotin (1678, 1718, 1720, 1751, 1846), Mrakotin a Mrakotín (1872), Mrákotín (1881), Mrakotin a Mrákotín (1890) až k podobě Mrákotín v roce 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ín k osobnímu jménu Mrákota.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Mrákotínu (jako „villa Mracotin“) pochází z roku 1385, kdy patřil nedalekému hradu Štamberku. Později se se štamberským zbožím stal součástí telčského panství, kam příslušel až do 19. století. Jako městečko je poprvé připomínán v roce 1569.[3] Od roku 1869 sem přísluší vesnice Dobrá Voda.[4] V únoru 1893 tu byl založen sbor dobrovolných hasičů, zakládajícími členy byli řídící učitel František Šimek, poštmistr Karel Vyhlídal, obchodník Ján Vyhlídal, sedlář František Bláha, obchodník Cyril Bláha a tehdejší starosta Karel Budek. V roce 2013 měl 53 členů.[5]

Od roku 1950 sem přísluší Praskolesy.[6]

Status městyse byl obci navrácen 23. ledna 2007.[7]

Sídlem farnosti je Mrákotín už od středověku, farní kostel svatého Jiljí je uváděn poprvé v roce 1398. Do současné mrákotínské farnosti spadá úplně nebo částečně šest okolních obcí.

V místě a okolí má tradici kamenoprůmysl. Pochází odtud monolit na Pražském hradě (1923) a kašna v zahradách pod hradem. Okolní rybníky jsou využívány k rybářství.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Horní Nekolov

Mrákotín leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 4 km jižně od Řásné, 7 km západně od Telče a 3,5 km týmž směrem od Krahulčí, 6 km severně od Mysletic a 7 km východně od Studené. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Třešťská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 545 metrů.[9] Nejvyšší bod, Javořice (837 m n. m.), leží v severní části katastru, kde se nachází také Široký kámen (773 m n. m.) a Skalka (686 m n. m.).

Městysem protéká potok Myslůvka, do níž se zprava v obci vlévá Světelský potok a jižněji pak zleva Částkovický potok a na hranici katastru pak zleva bezejmenný potok, který tvoří jihovýchodní hranici. Na území Mrákotína se rozkládá řada rybníků. Na Myslůvce jsou to ze severu Horní Mrzatec, Dolní Mrzatec a Hamerský rybník, který tvoří jižní hranici katastru. Na Světelském potoce pak pod Mrákotínem leží rybník Řibřid.[10] Část území evropsky významné lokality Horní Mrzatec zasahuje i do katastru Mrákotína.[11] Dále se tu rozkládá přírodní památka Horní Nekolov, který je chráněn pro zachování jednoho z posledních nejvýše položených bukových porostů se smrkem a vtroušeným klenem v Jihlavských vrších.[12]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 191 domech 942 obyvatel. 941 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 903 římských katolíků, 23 evangelíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[13]

Vývoj počtu obyvatel Mrákotína[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 933 1022 1116 1129 1183 1145 1126 994 1055 949 1007 929 925 843
Vývoj počtu obyvatel místní části Mrákotín[15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 734 784 887 904 981 935 942 845 923 828 898 843 847 732

Správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Městys se člení na 3 místní části – Dobrá Voda, Mrákotín a Praskolesy,[16] má dvě katastrální území (pojmenované „Mrákotín u Telče“ a „Praskolesy u Mrákotína“)[17] a čtyři základní sídelní jednotky – Dobrá Voda, Hamry (obě na katastrální území Mrákotín u Telče), Mrákotín a Praskolesy.[18]

Mrákotín je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele rady stojí starosta Miroslav Požár.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 731 69,36 15 7 SNK obce Mrákotín
4 KDU-ČSL
4 KSČM
 ?
2006–2010 738 58,40 15 10 SNK obce Mrákotín
5 KSČM
Miroslav Požár
2010–2014 727 61,62 15 7 SNK městyse Mrákotín
4 KDU-ČSL
4 KSČM
Miroslav Požár
2014–2018 724 53,59 15 8 SNK Mrákotín
4 PRO MRÁKOTÍN
3 KDU-ČSL
Miroslav Požár

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat vlajku bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[19] Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, modrý a červený, v poměru 1:2:1. V modrém pruhu žlutá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky a dva bílé klíny, žerďový a vlající, každý s vrcholem v třetině délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy NAGUPIT s. r. o., Lesní družstvo Borovná, KAVEX - GRANIT HOLDING a.s., Agrika tour Telč, k.s., ubytovací zařízení Modrá kotva s.r.o., , DM Audit s.r.o., MSD group s.r.o., Kolempo s.r.o., kamenolom Granit Zedníček s.r.o., prodejna potravin a drogerie TUTY a Penzion Čejkovna.[20] Obcí prochází silnice I. třídy č. 23 ze Studené do Telče, komunikace III. třídy č. 11260 do Lhotky, č. 11261 do Částkovic, č. 40614 do Olší a č. 40616 do Praskoles.[21] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Josef Štefl - tour, Tourbus, TRADO-BUS, Radek Čech - Autobusová doprava a ČSAD JIHOTRANS. Autobusy jezdí ve směrech České Budějovice, Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč, Brno, Dačice, Blažejov, Kunžak, Strmilov, Studená, Nová Říše, Želetava, Praha a Jihlava.[22] Obcí prochází cyklistické trasy č. 1113 z Javořice do Částkovic, č. 5021 ze Lhotky do Olší a modře značená turistická trasa z hradu Štamberk do Dobré Vody.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a Mateřská škola Mrákotín je příspěvková organizace zřizovaná městysem Mrákotín. Mateřská škola má kapacitu 32 dětí a základní škola 75 žáků.[23] Škola má pouze 1.–5. ročník.[24] Na druhý stupeň základní školy děti dojíždějí do Telče. Sídlí zde knihovna.[25]

Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Mrákotín.[26] Sportovní klub Mrákotín hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou III. třídu mužů v okrese Jihlava.[27] U městyse se nachází Lyžařské sjezdovky Mrákotín, s.r.o.[28] Dále tu funguje Myslivecké sdružení Mrákotín - Jasanky, Moravský rybářský svaz, Místní asociace sportu pro všechny v Mrákotíně[29] a Mrákotínské baletky.[30]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mrákotíně (okres Jihlava).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-25]. S. 77. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha : Academia, 1980. S. 103.  
  3. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 610.  
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 98.  
  5. KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/18. Jihlavské listy. 25. leden 2013, roč. 24, čís. 7, s. 19. ISSN 1212-740X.  
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 424.  
  7. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  8. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01, [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.  
  9. Mrákotín [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01, [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.  
  10. Mrákotín [online]. ČÚZK, 2015-01-01, [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.  
  11. Horní Mrzatec [online]. AOPK ČR, 2015-01-01, [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.  
  12. Horní Nekolov [online]. AOPK ČR, 2015-01-01, [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.  
  13. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha : Orbis, 1935. 212 s. S. 25.  
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 58. Dostupné online.  
  15. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 58-2. Dostupné online.  
  16. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.  
  17. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.  
  18. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.  
  19. Udělené symboly – Mrákotín [online]. 2003-06-18, [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.  
  20. Mrákotín [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06, [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.  
  21. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01, [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.  
  22. Mrákotín [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.  
  23. Přehled škol a školských zařízení [online]. MŠMT, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  24. Mrákotín [online]. Regionální informační servis, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  25. O knihovně [online]. Městys Mrákotín, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  26. SDH Mrákotín [online]. OSH Jihlava, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  27. III. tř. mužů [online]. FAČR, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  28. LYŽAŘSKÉ SJEZDOVKY MRÁKOTÍN [online]. LYŽAŘSKÉ SJEZDOVKY MRÁKOTÍN, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  29. Seznam organizací [online]. Městys Mrákotín, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  
  30. Mrákotínské baletky [online]. Městys Mrákotín, 2014-11-03, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEJDA, Radovan. Mrákotín. Třebíč : Akcent, 2010. 445 s. ISBN 978-80-7268-747-3.  
  • Tomandl, Miloš : Život a práce v mrákotínských lomech v letech 1880-1939. Kámen 1, 1994, č. 2, s. 95-99.
  • Korbel, Zdeněk : Z historie mrákotínského monolitu. In: Jubilejní pátá zpráva Muzejního spolku v Telči za r. 1992-1996. Telč, Muzejní spolek v Telči 1997, s. 45-54.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]