Batelov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Batelov
Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla

znak obce Batelovvlajka obce Batelovznakvlajka
status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0632 586862
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Jihlava
pověřená obec: Třešť
historická země: Morava + Čechy
katastrální výměra: 42,68 km²
počet obyvatel: 2335 (1. 1. 2008)
zeměpisné souřadnice: 49° 18′ 46″ s. š., 15° 23′ 52″ v. d.
nadmořská výška: 552 m
PSČ: 588 51
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa úřadu městyse: Náměstí Míru 148/35
58851 Batelov
starosta / starostka: Ing. Jiří Doležal
Oficiální web: http://www.batelov.cz
E-mail: obecniurad@batelov.cz

Batelov
Red pog.png
Batelov
Batelov, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách bývalé Česko-moravské zemské hranice, rozkládající se asi 18 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. První zmínka o Batelovu je ze 13. století, v roce 1279 je o něm první písemná zmínka jako o vsi.

Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.[1]

Obsah

Historie[editovat]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci.[2]

Během revitalizace Pilského rybníka byl prováděn archeologický průzkum. Na dně byly archeologové našli zbytky staveb, které pocházejí ze 13. až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Dále tu byly nalezeny další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a zbytky keramiky.[2]

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee – pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla.[3]

Batelovem v roce 1851 projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se císařskému kočáru porouchalo kolo, během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, během něhož napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 došlo k umístění jeho pamětní desky ve Vršku, roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.[2]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Bc. Petr Janoušek, od roku 2010 tuto funkci zastává Ing. Jiří Doležal.

Složení obyvatel[editovat]

Vývoj počtu obyvatel Batelova[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3271 3208 3274 3278 3365 3214 3042 2293 2486 2389 2363 2286 2393
Vývoj počtu obyvatel místní části Batelov[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2066 1989 1991 2003 2040 1905 1848 1413 1589 1641 1731 1722 1868

Pamětihodnosti[editovat]

  • Pozdně renesanční zámek ze 17. století postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739–1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný.[2]
  • barokní kostel Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Stavba vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve 40. letech 19. století.[2]
  • Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města.
  • kaple svaté Barbory nacházející na hřbitově
  • památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu
  • Fara na náměstí, dům čp. 129
  • Venkovská usedlost čp. 39
  • Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází.[2]
  • Židovský hřbitov stojí západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století.[2]
  • socha Immaculata stojí před kostelem
  • Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na náměstí
  • sloup se sochou P. Marie při silnici do Třeště
  • sochy Kalvárie na kopci u lesa
  • Pilíř na Noveckém kopci
  • Kašna na náměstí
  • Batelovská lípa – památný strom, který roste u postranního vchodu na hřbitov

Členění obce[editovat]

Obec se člení na 5 katastrálních území:

Zemská příslušnost[editovat]

Do Čech náleží okrajové pozemky k.ú. Batelov a téměř celé k.ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatří[6][7] a původně neslo název Bezděčín.[8] K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k.ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k.ú. Bezděčín na Moravě.

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. ↑ Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008
  2. ↑ a b c d e f g KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí. 33, Batelov. Jihlavské listy. 27. srpna 2010, roč. 21, čís. 67, s. 2. ISSN 1212-740X.  
  3. ↑ KRATOCHVÍL, David. Osobnosti našich obcí = Batelov. 12.. Jihlavské listy. 30. března 2007, roč. 18, čís. 26, s. 19. ISSN 1212-740X.  
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2. Dostupné online.  
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2-1. Dostupné online.  
  6. ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/0138-1/0138-1-001_index.html
  7. ↑ http://dalsimoravak.bloguje.cz/26.Batelov.GIF
  8. ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0138-1VP_025.jpg

Literatura[editovat]

  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 1. díl. Batelov : Obecní úřad, 1998. 215 s.  
  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 2. díl. Batelov : Obecní úřad, 2001. 712 s.  
  • 100 let dobrovolné požární ochrany v Batelově 1885-1985. Batelov : ZO SPO, 1985. 31 s.  
  • TAUSCH, Jaromír. Batelovsko v době první světové války-v kronikách a vzpomínkovém vyprávění. Batelov : Obecní úřad, 1994. 32 s.  

Externí odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Batelov
  • Batelov – oficiální stránky obce
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Městys Batelov
Místní části:

Batelov • Bezděčín • Lovětín • Nová Ves • Rácov
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys .
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Batelov&oldid=10295298“