Borovná
| Borovná | |
|---|---|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 587184 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Telč |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 5,19 km² |
| počet obyvatel: | 84 (1. 7. 2010) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 9′ 58″ s. š., 15° 23′ 37″ v. d. |
| nadmořská výška: | 552 m |
| PSČ: | 588 56 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Borovná 3 58856 Telč |
| starosta / starostka: | Jaroslav Šalanda |
| Ofic. web OÚ: http://www.uredni-deska.info/videt_obec.php?obec=1544&zobraz=uredni_deska E-mail: ouborovna@volny.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Borovná se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 87 obyvatel. Leží v průměrné výšce 552 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 519 ha, z toho orná půda zabírá pouze 27 procent. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu).
Obsah |
Historie a vývoj do současnosti [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. V Borovné byl odedávna svobodný dvůr. Majitelé se velmi často střidali, až v roce v roce 1721 statek Borovnou koupil František Antonín hr. Lichtenštejn-Kastelkorn a od té doby sdílela Borovná osudy telčského panství až do roku 1849, ale jako oddělený a samostatně zdaněný statek. Z Borovné se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Podle vceňovacího operátu žilo r. 1843 v Borovné 169 obyvatel ve 24 domech a 36 domácnostech. V roce 1980 byla ves připojena pod město Telč. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči.
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 470 ha. Živnosti r. 1911: 1 kolář, 1 kovář, 2 obchodníci lahvovým pivem. R. 1924: dvůr a lesní revír velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 1 kovář, 11 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno r. 1947. Po r.1948 byla zdejší půda obdělávaná st. statky, v 80.letech 20. stol. ji převzalo JZD Telč. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci Autorenova, chov a výkrm vepřů. Po r. 1945 postaveno: přestavba školy na prodejnu a kancelář obecního úřadu s jídelnou pro důchodce.
V letech 2006-2010 působil jako starosta Josef Babor, od roku 2010 tuto funkci vykonává Jaroslav Šalanda.
Statistika počtu domů a obyvatel [editovat]
| Rok | Počet domů | Počet obyvatel |
|---|---|---|
| 1880 | 31 | 191 |
| 1900 | 31 | 195 |
| 1921 | 33 | 202 |
| 1930 | 34 | 199 |
| 1947 | 34 | 143 |
| 1950 | 38 | 139 |
| 1970 | 33 | 129 |
| 1982 | 31 | 112 |
| 2010 | 40 | 84 |
Škola [editovat]
Obec byla původně přiškolena do Mrákotína, avšak pro obtížnost cesty pro žactvo bylo požádáno r. 1869 o vyškolení. Nejprve zde byla zřízena r. 1874 expozitura mrákotínské školy, teprve když byla r. 1882 přiškolena obec Olší, škola se osamostatnila. Škola s 1. až 5. ročníkem působila v obci do r. 1972, kdy byla zrušena a žactvo převedeno do Telče.
Památky a pamětihodnosti obce [editovat]
- Tvrz stávala na místě pozdější školy a její zbytky byly zasypány r. 1874 při stavbě školy.
- Pomník padlým v 1. světové válce
- Kaple Panny Marie z r. 2001.
- U Borovné zaniklá ves Vojkov.
Literatura [editovat]
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 82-7275-059-3. s. 825 – 828.
