Mirošov (okres Jihlava)
| Mirošov | |
|---|---|
 Kostel sv. Josefa | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′22″ s. š., 15°27′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 165 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,13 km²[2] |
| Katastrální území | Mirošov u Jihlavy |
| Nadmořská výška | 565 m n. m. |
| PSČ | 588 05 |
| Počet domů | 67 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jedlov 10 Mirošov 588 05 Dušejov mirosov |
| Starosta | Lukáš Fíla |
| Oficiální web: www | |
  Mirošov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587532 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Mirošov (německy Miroschau, Mirischendorf (1361)) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 165[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Myrischendorf (1361), Mirischendorf (1367), Myrischdorf (1368), Mirischindorf (1369, 1372), Miryssow a Myrossow (1379), Myrossow (1390), Mirossow (1654), Miroschau (1790), Miroschau, Mirossow, Miröschau, Mireschowitz, Mirschendorf či Miřkov (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Miroš a znamenalo Mirošova ves.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.[5] Od roku 1869 sem přísluší vesnice Jedlov.[6]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Mirošov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 10 km západně od Jihlavy, 4 km severozápadně od Dvorců a 5,5 km od Cejle, 5 km jihovýchodně od Dušejova, 2 km od Jedlova a 3 km od Hubenova. Geomorfologicky je oblast součástí Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Čeřínecká vrchovina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[8] Nejvyšší bod, Tomšův kopec (648 m n. m.), leží západně od obce. Východní hranici katastru tvoří Jedlovský potok.[9] Po obou stranách silnice k Mirošovu od Jedlovského potoka k obci stojí alej, která se skládá ze 158 stromů, mezi nimiž jsou zastoupeny dub letní, bříza bělokorá, topol bílý, jírovec maďal a lípa srdčitá.[10]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 27 domech 206 obyvatel, z nichž bylo 106 žen. 204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 206 římských katolíků.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 560 | 441 | 397 | 350 | 354 | 362 | 344 | 227 | 259 | 234 | 228 | 177 | 189 | 191 | 187 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 353 | 252 | 214 | 186 | 191 | 206 | 197 | 131 | 151 | 143 | 126 | 98 | 102 |
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]
Obec se člení na 2 místní části – Jedlov a Mirošov,[13] které se nacházejí na jednom katastrálním území Mirošov u Jihlavy[14] a má dvě základní sídelní jednotky – Jedlov a Mirošov.[15] Mirošov je členem Mikroregionu Dušejovsko a místní akční skupiny Třešťsko.
Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]
Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ludvík Lang.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 153 | 56,21 | 9 | 5 SNK Mirošov 4 SNK Jedlov |
Ludvík Lang |
| 2006–2010 | 152 | 73,68 | 9 | 7 SNK II 2 Pro lepší Mirošov |
Ludvík Lang |
| 2010–2014 | 151 | 71,52 | 9 | Ludvík Lang | |
| 2014–2018 | 152 | 58,55 | 9 | Ludvík Lang |
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
V obci sídlí firma CORHA Jihlava, v.o.s.,[16] která se zabývá výrobou a prodejem kuchyní a spotřebičů. Obcí prochází silnice III. třídy č. 01943.[17] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa.
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
Místní děti dojíždějí do základní školy v Dušejově.[18] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Mirošov.[19]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Mirošov byl zbourán v roce 1986.
- Částečně dochovaný areál zámeckého parku
- Kostel sv. Josefa na návsi tvoří významnou dominantu obce. Jde o ukázku venkovského baroka. V roce 2007 byl kostel převeden do správy obce. V blízkosti stojí socha sv. Jana Nepomuckého.
Nemovitosti náležely do roku 1948 Mirošovskému velkostatku barona Richlého a posléze Ing. Steinbacha. Josef Nepomuk Richlý (1730–1790), pán na Mirošově a poslanec zemského sněmu, byl významným přímluvcem k získání statutu městyse pro Úsobí, které bylo v majetku jeho švagra Leopolda Fučíkovského z Grünhofu. K přímluvcům dále patřil i významný vysoký jihlavský úředník Johann Caspar Joseph de Barger.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. S. 92.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 57-2. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 204.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Mirošov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Mirošov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Alej k Mirošovu [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 55.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 57. Dostupné online.
- ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20.
- ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20.
- ↑ Mirošov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Výroční zpráva [online]. ZŠ a MŠ Dušejov, 2012-09-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01.
- ↑ SDH Mirošov [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PAULUSOVÁ, Jaroslava. Mirošov, Jedlov: dějiny obce. Mirošov: Obec Mirošov, 2000. 439 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirošov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Mirošov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Mirošov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
