Dačice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dačice
Centrum Dačic, pohled z kostelní věže sv. Vavřince

Centrum Dačic, pohled z kostelní věže sv. Vavřince

znak obce Dačicevlajka obce Dačiceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0313 546127
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Dačice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 67,11 km²
počet obyvatel: 7 611 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 477 m
PSČ: 380 01
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 16
katastrální území: 11
adresa městského úřadu: Městský úřad Dačice
Krajířova 27/I
380 01 Dačice
starosta / starostka: Ing. Karel Macků
Oficiální web: http://www.dacice.cz
E-mail: meu@dacice.cz

Dačice
Red pog.png
Dačice
Dačice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Dačice (německy Datschitz) jsou město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 12 km jižně od Telče na Moravské Dyji v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny. V roce 1960 byly při správní reformě se svým okolím začleněny do Jihočeského kraje. Od 1. ledna 2000 jsou i součástí samosprávného Jihočeského kraje (do 30. 5. 2001 Budějovického). Přestože město patří do Jihočeského kraje, leží na historickém území Moravy. V roce 2011 zde žilo přes 7 tisíc obyvatel.

Jsou přirozeným centrem nejzazšího cípu jihozápadní Moravy, což je dáno nejen jejich polohou, ale i množstvím služeb, obchodů, firem, i řadou kulturních a sportovních zařízení, jako je kino nebo moderní sportovní stadion. Řada okolních rybníků, lesy, historické památky, i památná, pověstmi proslavená místa, dotvářejí malebný charakter města a okolního kraje. Ve městě se pravidelně pořádá také řada kulturních festivalů.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Dačicích pochází z roku 1183 z kroniky Jarlocha, opata premonstrátského kláštera v Milevsku, kdy si nechal znojemský kníže a moravský markrabě Konrád Ota vysvětit v Dačicích kostel olomouckým biskupem Pelhřimem. V polovině 14. století patřilo město pánům z Hradce (Jindřichova). Za jejich vlády, jak se dá soudit z městského erbu se zlatou pětilistou růží, staly městem. V 15. století připadly Dačice Wolfgangu Krajířovi z Krajku a na Landštejně, což se projevilo na významu a moci města. V 16. století přicházejí do města italští umělci, zvláště stavitelé. Gotické město se změnilo na město renesanční. Vznikla radnice, zámek, nový zámek, věž kostela sv. Vavřince. U nového zámku vznikla nová městská čtvrť Hradecké předměstí. Město bylo obdařeno mnoha výsadami, bohatne obchody a řemesly, organizovanými v ceších. V té době se Dačice stávají jedním z významných měst Jednoty bratrské. Z původní vsi, soustředěné okolo kostela, vzniklo město, jehož těžištěm se stalo velké trojúhelníkové náměstí s radnicí a ostatními budovami se správní nebo obchodní činností. Pohromou pro město byla třicetiletá válka. Roku 1680 vylidnil Dačice mor, následně roku 1690 obrovský požár zničil na 80 domů. K nejvýznamnější barokní památce patří tzv. františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského na východní straně města. Počátkem 19. století se Dačice stávají průkopníky v odborném školství a průmyslu. Roku 1820 byla péčí lesmistra Vincence Hlavy v Dačicích zřízena jedna z prvních lesnických škol. V roce 1829 založili bratři Grenberové v nedalekém Kostelním Vydří první řepný cukrovar moderního údobí v našich zemích a v dačické rafinérii byl J. K. Radem vyroben v roce 1841 první kostkový cukr na světě, patentován 1843. V polovině 19. století se výrazně mění postavení města. Dačice se staly sídlem okresu, který zabíral jihozápadní cíp Moravy se 180 obcemi. Sídlem okresního úřadu zůstali s vyjímkou let válečných 1940 - 1945 až do roku 1960, kdy po více než stech letech ztratili nejen sídlo okresu, ale ocitly se spolu s dalšími moravskými městy a obcemi v Čechách. V letech 1939-1945 přišly Dačice o své židovské obyvatele, většinou v polském Lublinu. Po roce 1945 došlo k odsunu několika německých rodin. Po druhé světové válce zde byla vystavěna nemocnice a závod na autodílny, dnes největší zaměstnavatel v okolí. Dnes jsou moravské Dačice sídlem tzv. malého okresu v Jihočeském kraji.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dačicích.

Kostkový cukr[editovat | editovat zdroj]

Pomník kostce cukru

Zajímavostí je v prostoru před věží farního kostela se nacházející žulový pomník kostky cukru, neboť ve zdejší rafinerii byl v roce 1841 vyroben a v roce 1843 patentován J. K. Radem první kostkový cukr na světě.[2]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město Dačice se člení na šestnáct místních částí na jedenácti katastrálních územích.

Vlastní město Dačice se dělí na šest částí označovaných římskými čísly v uvedeném pořadí:

  • I. Město (dolní a horní náměstí s okolím)
  • II. Antonínské předměstí (k nemocnici)
  • III. Za řekou Dyjí, dříve Stráňské předměstí (Za lávkami, Kapetova, k Hradišťku)
  • IV. Hradecké Předměstí (Péráček, Nivy)
  • V. Červený vrch
  • VI. Toužín (do 80.tých let samostané k.ú.)

Prostřední Vydří leží na odděleném území a tvoří tak exklávu města.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zámek Dačice [online]. pruvodce.com, 2006-10-02, [cit. 2008-12-20]. Dostupné online.  
  2. Kostka cukru [online]. Městský úřad Dačice,, 2005-03-29, [cit. 2008-12-21]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Dačice

Dačice I • Dačice II • Dačice III • Dačice IV • Dačice V • Bílkov • Borek • Dolní Němčice • Hostkovice • Hradišťko • Chlumec • Lipolec • Malý Pěčín • Prostřední Vydří • Toužín • Velký Pěčín