Nová Říše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O období dějin starověkého Egypta pojednává článek Nová říše.
Nová Říše
Náměstí

Náměstí

znak obce Nová Říševlajka obce Nová Říšeznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0632 587591
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Telč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 7,85 km²
počet obyvatel: 842 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 536 m
PSČ: 588 65
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa úřadu městyse: Úřad městyse Nová Říše
Náměstí 40
588 65 Nová Říše
starosta / starostka: Ing. Jiří Fic
Oficiální web: http://www.novarise.cz
E-mail: obecniurad@novarise.cz

Nová Říše
Red pog.png
Nová Říše
Zdroje k infoboxu a částem obce

Nová Říše (německy Neureisch) je moravský městys ležící nedaleko od Telče na Českomoravské vrchovině. V roce 1850 obec v okrese Telč, v roce 1869-1950 obec v okrese Dačice, v roce 1961-1991 obec v okrese Jihlava se 776 obyvateli a o katastrální výměře 785 ha. Vesnice obklopená lesy a obtékaná říčkou zvanou Vápovka, v níž se kdysi rýžovalo zlato. Minulost zde připomíná jen kostel a klášter. Přestože je Nová Říše typickou zemědělskou vesnicí na Vysočině, je zmiňovaná v dějinách hudby, literatury i výtvarného umění.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Dějiny vesnice souvisejí velmi úzce s dějinami kláštera premonstrátů, nelze však stanovit s určitostí, je-li obec starší než klášter nebo vznikla-li teprve po jeho založení. Necelé 3 km od Nové Říše je vesnice Červený Hrádek, v 13.–15. století sídlo významného šlechtického rodu, z něhož pocházel Markvard, spolu s chotí Vojslavou zakladatel kláštera v roce 1211. Jim patřila ještě také tvrz s názvem „Hrad“ v Nové Říši, v níž po roce 1220 sídlili nástupci Markvardovi; jeho bratr Olbram a syn Olbramův Vilém. V polovině 13. století se dovídáme o druhém Markvardu a jeho manželce Ludmile z Říše, jejichž syn Markvard se opět píše z Hrádku. Jim patřila původně Nová Říše se vším zbožím, pokud jím neobdařili klášter. Lze mít za to, že teprve po zániku rodu a opuštění obou tvrzí v Červeném Hrádku a Nové Říši byli obyvatelé novoříšští uvedeni v poddanství kláštera, podobně jako obyvatelé blízkých vsí od jeho založení. Podrobné dějiny těchto poddanských dob ve spojitosti pánů z Hrádku s klášterem novoříšským a panstvím telčským podává citovaná Vlastivěda moravská ve zpracování Tirayově.

Přičiněním konventu byla ves již v roce 1363 povýšena na městečko a propůjčeno jí markrabětem Janem právo tržní. Také mýto bylo v Nové Říši již v těchto dobách. Druhý jarmark přidal městečku v roce 1457 král Ladislav. Oba tyto jarmarky potvrdil v roce 1557 král Ferdinand I., jelikož prý „… původní listiny se v minulých vojnách ztratily …“ Za krále Rudolfa II. přibyl v roce 1591 trh třetí a obci bylo propůjčeno právo na vybírání soudních poplatků a pokut. Toto vše potvrdil poznovu v roce 1650 Ferdinand III. Majestátem Marie Terezie z roku 1747 uděleno městečku právo na čtvrtý trh, ježto „… ohněm, vojenskými pochody a velkými poplatky velmi utrpělo …

Ves zažila v minulých dobách mnoho zlého válkami, požáry i domácími spory. Hned v roce 1278 zpustošily Novou Říši a její okolí pluky vítěze na Moravském Poli, Rudolfa Habsburského, za svého tažení přes Znojmo k Jihlavě, podobně poškodily městečko dva vpády husitské (v roce 1423 a 1424), nejhůře pak třetí tažení Husitů roku 1430, kdy byl i klášter pobořen Prokopem Holým. Veliké škody v celém širokém okolí napáchala nedlouho nato vojska za války Matyáše Korvína s Jiřím Poděbradským v roce 1468; tehdy byla Nová Říše zcela vypleněna. Také v neklidných dobách pobělohorských utrpělo městečko nemálo, zvláště když tam byl ubytován pověstný Baltasar Marradas se svými dragouny, brzy za válek švédských, později za válečných sporů Marie Terezie i v taženích napoleonských. Kromě svízelů válečných a několika velkých požárů trpěla ves nemálo vleklými, s menšími přestávkami po 180 let trvajícími spory a žalobami s klášterem o desátky, roboty, práva na různé pozemky, vaření piva, šenk pivní a vinný apod.

V letech 2006-2010 působila jako starosta JUDr. Dana Čírtková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Mgr. Václav Křičenský.

Ke dni 17. března 2011 byl obci navrácen status městyse.[1]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Nové Říše[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 1149 1170 1161 1115 1129 1161 1066 841 918 853 787 776 798 855 842

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Říši.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí č. 14 předsedkyně Poslanecké sněmovny (k stanovení obce Nová Říše městysem a obce Proseč městem), Miroslava Němcová, 17. 3. 2011
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 63. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUŠEK, Milan. Nová Říše. Nová Říše : Novoříšský kulturní spolek, 2007. 286 s. S. 978-80-239-8946-5.  
  • Nová Říše : Klenot Západní Moravy. Brno : Cesta, 1991. 15 s. ISBN 80-85319-12-8.  
  • 100 let požární ochrany v Nové Říši 1884-1984. Nová Říše : ZO SPO, 1984. 48 s.  
  • KŘIČENSKÝ, Václav. Almanach školy v Nové Říši : sborník uspořádaný u příležitosti 100. výročí otevření nové školní budovy v Nové Říši (1908-2008). Nová Říše : Základní škola, 2008. 295 s. ISBN 978-80-254-3129-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Nová Říše ve Wikimedia Commons

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]