Nová Říše
| Nová Říše | |
|---|---|
Náměstí |
|
|
|
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 587591 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | Telč |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 7,85 km² |
| počet obyvatel: | 862 (2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 8′ s. š., 15° 33′ v. d. |
| nadmořská výška: | 536 m |
| PSČ: | 588 65 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa úřadu městyse: | Úřad městyse Nová Říše Náměstí 40 588 65 Nová Říše |
| starosta / starostka: | Ing. Jiří Fic |
| Oficiální web: http://www.novarise.cz E-mail: obecniurad@novarise.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Nová Říše (německy Neureisch) je moravský městys ležící nedaleko od Telče na Českomoravské vrchovině. V roce 1850 obec v okrese Telč, v roce 1869-1950 obec v okrese Dačice, v roce 1961-1991 obec v okrese Jihlava se 776 obyvateli a o katastrální výměře 785 ha. Vesnice obklopená lesy a obtékaná říčkou zvanou Vápovka, v níž se kdysi rýžovalo zlato. Minulost zde připomíná jen kostel a klášter. Přestože je Nová Říše typickou zemědělskou vesnicí na Vysočině, je zmiňovaná v dějinách hudby, literatury i výtvarného umění.
Obsah |
Historie obce [editovat]
Dějiny vesnice souvisejí velmi úzce s dějinami kláštera premonstrátů, nelze však stanovit s určitostí, je-li obec starší než klášter nebo vznikla-li teprve po jeho založení. Necelé 3 km od Nové Říše je vesnice Červený Hrádek, v 13.–15. století sídlo významného šlechtického rodu, z něhož pocházel Markvard, spolu s chotí Vojslavou zakladatel kláštera v roce 1211. Jim patřila ještě také tvrz s názvem „Hrad“ v Nové Říši, v níž po roce 1220 sídlili nástupci Markvardovi; jeho bratr Olbram a syn Olbramův Vilém. V polovině 13. století se dovídáme o druhém Markvardu a jeho manželce Ludmile z Říše, jejichž syn Markvard se opět píše z Hrádku. Jim patřila původně Nová Říše se vším zbožím, pokud jím neobdařili klášter. Lze mít za to, že teprve po zániku rodu a opuštění obou tvrzí v Červeném Hrádku a Nové Říši byli obyvatelé novoříšští uvedeni v poddanství kláštera, podobně jako obyvatelé blízkých vsí od jeho založení. Podrobné dějiny těchto poddanských dob ve spojitosti pánů z Hrádku s klášterem novoříšským a panstvím telčským podává citovaná Vlastivěda moravská ve zpracování Tirayově.
Přičiněním konventu byla ves již v roce 1363 povýšena na městečko a propůjčeno jí markrabětem Janem právo tržní. Také mýto bylo v Nové Říši již v těchto dobách. Druhý jarmark přidal městečku v roce 1457 král Ladislav. Oba tyto jarmarky potvrdil v roce 1557 král Ferdinand I., jelikož prý „… původní listiny se v minulých vojnách ztratily …“ Za krále Rudolfa II. přibyl v roce 1591 trh třetí a obci bylo propůjčeno právo na vybírání soudních poplatků a pokut. Toto vše potvrdil poznovu v roce 1650 Ferdinand III. Majestátem Marie Terezie z roku 1747 uděleno městečku právo na čtvrtý trh, ježto „… ohněm, vojenskými pochody a velkými poplatky velmi utrpělo …“
Ves zažila v minulých dobách mnoho zlého válkami, požáry i domácími spory. Hned v roce 1278 zpustošily Novou Říši a její okolí pluky vítěze na Moravském Poli, Rudolfa Habsburského, za svého tažení přes Znojmo k Jihlavě, podobně poškodily městečko dva vpády husitské (v roce 1423 a 1424), nejhůře pak třetí tažení Husitů roku 1430, kdy byl i klášter pobořen Prokopem Holým. Veliké škody v celém širokém okolí napáchala nedlouho nato vojska za války Matyáše Korvína s Jiřím Poděbradským v roce 1468; tehdy byla Nová Říše zcela vypleněna. Také v neklidných dobách pobělohorských utrpělo městečko nemálo, zvláště když tam byl ubytován pověstný Baltasar Marradas se svými dragouny, brzy za válek švédských, později za válečných sporů Marie Terezie i v taženích napoleonských. Kromě svízelů válečných a několika velkých požárů trpěla ves nemálo vleklými, s menšími přestávkami po 180 let trvajícími spory a žalobami s klášterem o desátky, roboty, práva na různé pozemky, vaření piva, šenk pivní a vinný apod.
V letech 2006-2010 působila jako starosta JUDr. Dana Čírtková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Mgr. Václav Křičenský.
Ke dni 17. března 2011 byl obci navrácen status městyse.[1]
Demografie [editovat]
Složení obyvatel [editovat]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1149 | 1170 | 1161 | 1115 | 1129 | 1161 | 1066 | 841 | 918 | 853 | 787 | 776 | 798 |
Významní rodáci [editovat]
- Pavel a Antonín Vraničtí – hudební skladatelé 18. a 19. století
- Jan Novák – hudební skladatel, žák Bohuslava Martinů
- P. Jaroslav Moštěk - katolický kněz, spisovatel, pseudonym Jaroslav Olšava
- Jan Moštěk – malíř
- Josef Marcel Sedlák – spisovatel, přítel Otokara Březiny
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rozhodnutí č. 14 předsedkyně Poslanecké sněmovny (k stanovení obce Nová Říše městysem a obce Proseč městem), Miroslava Němcová, 17. 3. 2011
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 63. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- DUŠEK, Milan. Nová Říše. Nová Říše : Novoříšský kulturní spolek, 2007. 286 s. s. 978-80-239-8946-5.
- Nová Říše : Klenot Západní Moravy. Brno : Cesta, 1991. 15 s. ISBN 80-85319-12-8.
- 100 let požární ochrany v Nové Říši 1884-1984. Nová Říše : ZO SPO, 1984. 48 s.
- KŘIČENSKÝ, Václav. Almanach školy v Nové Říši : sborník uspořádaný u příležitosti 100. výročí otevření nové školní budovy v Nové Říši (1908-2008). Nová Říše : Základní škola, 2008. 295 s. ISBN 978-80-254-3129-0.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
Fotogalerie [editovat]
-
Průčelí opatského kostela sv. Petra a Pavla
-
Základní škola
-
Kulturní dům
-
Náměstí obce
-
Pohled na náměstí obce z věže kostela
-
Budova obecního úřadu
