Nová Říše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O období dějin starověkého Egypta pojednává článek Nová říše.
Nová Říše
Náměstí

Náměstí

znak obce Nová Říševlajka obce Nová Říšeznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0632 587591
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Telč
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 7,85 km²
počet obyvatel: 862 (2012)
nadmořská výška: 536 m
PSČ: 588 65
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa úřadu městyse: Úřad městyse Nová Říše
Náměstí 40
588 65 Nová Říše
starosta / starostka: Ing. Jiří Fic
Oficiální web: http://www.novarise.cz
E-mail: obecniurad@novarise.cz

Nová Říše
Red pog.png
Nová Říše
Zdroje k infoboxu a částem obce

Nová Říše (německy Neureisch) je moravský městys ležící nedaleko od Telče na Českomoravské vrchovině. V roce 1850 obec v okrese Telč, v roce 1869-1950 obec v okrese Dačice, v roce 1961-1991 obec v okrese Jihlava se 776 obyvateli a o katastrální výměře 785 ha. Vesnice obklopená lesy a obtékaná říčkou zvanou Vápovka, v níž se kdysi rýžovalo zlato. Minulost zde připomíná jen kostel a klášter. Přestože je Nová Říše typickou zemědělskou vesnicí na Vysočině, je zmiňovaná v dějinách hudby, literatury i výtvarného umění.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Dějiny vesnice souvisejí velmi úzce s dějinami kláštera premonstrátů, nelze však stanovit s určitostí, je-li obec starší než klášter nebo vznikla-li teprve po jeho založení. Necelé 3 km od Nové Říše je vesnice Červený Hrádek, v 13.–15. století sídlo významného šlechtického rodu, z něhož pocházel Markvard, spolu s chotí Vojslavou zakladatel kláštera v roce 1211. Jim patřila ještě také tvrz s názvem „Hrad“ v Nové Říši, v níž po roce 1220 sídlili nástupci Markvardovi; jeho bratr Olbram a syn Olbramův Vilém. V polovině 13. století se dovídáme o druhém Markvardu a jeho manželce Ludmile z Říše, jejichž syn Markvard se opět píše z Hrádku. Jim patřila původně Nová Říše se vším zbožím, pokud jím neobdařili klášter. Lze mít za to, že teprve po zániku rodu a opuštění obou tvrzí v Červeném Hrádku a Nové Říši byli obyvatelé novoříšští uvedeni v poddanství kláštera, podobně jako obyvatelé blízkých vsí od jeho založení. Podrobné dějiny těchto poddanských dob ve spojitosti pánů z Hrádku s klášterem novoříšským a panstvím telčským podává citovaná Vlastivěda moravská ve zpracování Tirayově.

Přičiněním konventu byla ves již v roce 1363 povýšena na městečko a propůjčeno jí markrabětem Janem právo tržní. Také mýto bylo v Nové Říši již v těchto dobách. Druhý jarmark přidal městečku v roce 1457 král Ladislav. Oba tyto jarmarky potvrdil v roce 1557 král Ferdinand I., jelikož prý „… původní listiny se v minulých vojnách ztratily …“ Za krále Rudolfa II. přibyl v roce 1591 trh třetí a obci bylo propůjčeno právo na vybírání soudních poplatků a pokut. Toto vše potvrdil poznovu v roce 1650 Ferdinand III. Majestátem Marie Terezie z roku 1747 uděleno městečku právo na čtvrtý trh, ježto „… ohněm, vojenskými pochody a velkými poplatky velmi utrpělo …

Ves zažila v minulých dobách mnoho zlého válkami, požáry i domácími spory. Hned v roce 1278 zpustošily Novou Říši a její okolí pluky vítěze na Moravském Poli, Rudolfa Habsburského, za svého tažení přes Znojmo k Jihlavě, podobně poškodily městečko dva vpády husitské (v roce 1423 a 1424), nejhůře pak třetí tažení Husitů roku 1430, kdy byl i klášter pobořen Prokopem Holým. Veliké škody v celém širokém okolí napáchala nedlouho nato vojska za války Matyáše Korvína s Jiřím Poděbradským v roce 1468; tehdy byla Nová Říše zcela vypleněna. Také v neklidných dobách pobělohorských utrpělo městečko nemálo, zvláště když tam byl ubytován pověstný Baltasar Marradas se svými dragouny, brzy za válek švédských, později za válečných sporů Marie Terezie i v taženích napoleonských. Kromě svízelů válečných a několika velkých požárů trpěla ves nemálo vleklými, s menšími přestávkami po 180 let trvajícími spory a žalobami s klášterem o desátky, roboty, práva na různé pozemky, vaření piva, šenk pivní a vinný apod.

V letech 2006-2010 působila jako starosta JUDr. Dana Čírtková, od roku 2010 tuto funkci vykonává Mgr. Václav Křičenský.

Ke dni 17. března 2011 byl obci navrácen status městyse.[1]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Složení obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Nové Říše[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1149 1170 1161 1115 1129 1161 1066 841 918 853 787 776 798

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Říši.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí č. 14 předsedkyně Poslanecké sněmovny (k stanovení obce Nová Říše městysem a obce Proseč městem), Miroslava Němcová, 17. 3. 2011
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 63. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUŠEK, Milan. Nová Říše. Nová Říše : Novoříšský kulturní spolek, 2007. 286 s. S. 978-80-239-8946-5.  
  • Nová Říše : Klenot Západní Moravy. Brno : Cesta, 1991. 15 s. ISBN 80-85319-12-8.  
  • 100 let požární ochrany v Nové Říši 1884-1984. Nová Říše : ZO SPO, 1984. 48 s.  
  • KŘIČENSKÝ, Václav. Almanach školy v Nové Říši : sborník uspořádaný u příležitosti 100. výročí otevření nové školní budovy v Nové Říši (1908-2008). Nová Říše : Základní škola, 2008. 295 s. ISBN 978-80-254-3129-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]