Polná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Jihlavsku. O části obce Hazlov pojednává článek Polná (Hazlov).
Polná
Pohled na Polnou s děkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Pohled na Polnou s děkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie

znak obce Polnávlajka obce Polnáznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0632 587711
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností: Jihlava
pověřená obec: Polná
historická země: Čechy
katastrální výměra: 37,77 km²
počet obyvatel: 5 142 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 490 m
PSČ: 588 13
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Městský úřad Polná
Husovo náměstí 39
588 13 Polná
starosta / starostka: Jindřich Skočdopole
Oficiální web: http://www.mesto-polna.cz/
E-mail: podatelna@mu-polna.cz

Polná (Česko)
Red pog.png
Polná, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Polná (německy Polna) je historické město na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy, 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde asi 5 tisíc obyvatel.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

V roce 2007 byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Polná podle Antonína Profouse vznikl jako adjektivum od pole ve významu obdělávaný pozemek.[2] Jiné teorie název Polná odvozují od slov polní hlídka, polom (vymýcení lesa) či plamen (žďáření).[3] Od první zmínky v roce 1242 se objevuje převážně název Polná, pouze v letech 1542 a 1547 je zaznamenána německá podoba Polnau.[4] Vyskytují se rovněž názvy Polnau, Polmna či Polm.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polná vznikla jako trhová ves a etapový bod Haberské stezky v první čtvrtině 13. století. První osada pravděpodobně stála v místech Sezimova náměstí. Tvořilo ji deset (maximálně 20) menších nadzemních i polozahloubených obydlí srubové či kůlové konstrukce s dalším hospodářských příslušenstvím. Podle archeologických nálezů lze usuzovat, že zdejší osídlení je starší. Na Sezimově náměstí byl nalezen hrnec zdobený na podhrdlí rytou vlnovkou, který pochází z přelomu 12. a 13. století.[5] V roce 1856 byla na Horním Městě nalezena dvouuchá amforka, kamenná sekerka, sekeromlat z kultury se šňůrovou keramikou (3. tisíciletí př. n. l.)[6] Roku 1862 byl na východním okraji města mezi Ochozským potokem a silnicí do Záborné nalezen depot antických mincí – 14 tetradrachem, které byly raženy v Alexandrii z billonu, pocházejí převážně z 2. století n. l. Na aversu se nacházejí hlavy římských imperátorů (Phillip Arabs, Tacitus, Claudius II. Gothikus, Probus, Diocletianus, Masimianus).[7] Při hloubení sklepů měšťanského pivovaru v Komenského ulici se našly pozůstatky šňůrové keramiky, v Kleštěru byzantský kamenný křížek.[3]

První zmínka pochází ze 7. července 1242, kdy na hradu Křivoklát český král Václav I. potvrdil majetkovou listinou Jana I. z Polné, kterou věnoval kostel a dvě sousedních vsi (Jankov a Skrýšov) Řádu německých rytířů.[8] Jan z Polné je tak prvním písemně zaznamenaným majitelem Polné.[3] Po Janově smrti okolo roku 1250 se majetku ujal rovněž Jan z Polné (uváděn často jako Jan II. z Polné]]. Koncem 13. století Polnou zdědili jeho synové Vikart a Záviš. Vikart působil jako přísedící zemského soudu v Brně kolem roku 1320 prodal Polnou Jindřichovi z Lipé.[3] V listině z roku 1326 vydané v Malborku píše velmistr německého řádu Wernher von Orseln poprvé o Polné jako o městu.[9] V roce 1345 požár zlikvidoval prakticky celé město.[3] Podle dokumentu z roku 1346 vedla přes Polnou důležitá cesta do Prahy, prvotní sídliště souviselo s ochranou této cesty a zemskou hranicí mezi Čechami a Moravou. Jan z Polné pravděpodobně započal se stavbou hradu v polovině 13. století - podle rytiny v Merianově topografii šlo o tzv. bergfritovou dispozici.[10] Listinou z 6. dubna 1356 prodává Čeněk z Lipé Ješkovi z Pirkštejna Polnou a Dobroutov, Věžnice, Hrbov, Bukovou, Šachotín, Špinov, Nížkov, Sirákov a Poděšín.[9] Ješek Ptáček z Pirkštejna daroval městu významná privilegia – zřízení deseti masných krámů, právo vaření piva a povolil městu užívat pečeti s ostrvemi a kaprem, které měli Pirkštejnové ve znaku.[11] Za vlády Jana Ptáčka z Pirkštejna bylo město rozšířeno a začalo se dělit na předměstí – Dolní Město, Horní Město, Zápeklí a Kateřinov.[12] V roce 1413 je poprvé uvedeno zasvěcení polenského farního kostela Panně Marii.[13]

V dobách husitských válek vládl na Polné Hynek Ptáček z Pirkštejna, vůdce strany podobojí, který k Polné přikoupil Přibyslav a hrad Ronov. Polná se tak stala sídlem panství (později polensko-přibyslavského).[11] Hynek zemřel 27. srpna 1444, v roce 1446 se jeho vdova Anna z Hradce provdala za Jindřicha z Michalovic, který jako poručník její dcery Žofie spravoval i Polnou.[14] Polenský špitál založil Jan Sezima z Rochova podle listiny z 21. října 1447 pro 12 chudých, provoz byl financován z domu a dvou vsí (Skrýšova a Janovic), který pro tento účel věnoval.[14] Do poloviny 15. století místní faru držel řád německých rytířů. V roce 1463 sňatkem s Markétou, dcerou Hynka Ptáčka, vyženil Polnou Viktorín z Poděbrad, syn krále Jiřího z Poděbrad,[15] 16. ledna 1468 Viktorin Polnou prodal za 10 500 kop grošů Burianu Trčkovi z Lípy, který téhož roku zemřel a majetek se vrátil zpět. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud od roku 1468 král Jiří řídil důležité vojenské operace a mírová jednání.[16] 8. října 1468 se lstí Janovi ze Šternberka podařilo zmocnit Polné, rod Šternberků začal hrad používat jako základnu svých válečných výprav, na počátku roku 1469 zde pobýval i uherský král Matyáš. Po smrti Zdeňka (otec Jana ze Šternberka) 4. prosince 1476 se pány panství stali jeho synové Jaroslav a Zdeslav.[15] V roce 1479 se katolická strana usmířila s králem Vladislavem a majetek se navrátil Viktorinovi, který se po dobu svého zajetí stal přívržencem krále Matyáše. 25. listopadu 1479 Viktorin vydal privilegium - podobný právní řád jako měla Jihlava s výjimkou řemesel, která stále spadala pod pravomoc vrchnosti. Věnoval městu svůj dům uprostřed rynku (dnes Husovo náměstí), aby zde měšťané zřídili radnici. Dovolil provozovat výčep vína a sklad soli, jejichž výtěžek měl jít na udržování městských hradeb. Udělil Polné rovněž právo užívat městský znak a právo pečetit.[17]

Dne 7. října 1486 musel kvůli dluhům Viktorin Polnou prodat včetně Přibyslavi, Ronova a dalšího majetku svému příbuznému Janu Bočkovi z Kunštátu za 18 tisíc uherských zlatých. Listinou ze dne 1. prosince 1493 vydal král Vladislav právo Polné pořádat dva výroční trhy (na sv. Jiří a na sv. Kateřinu) a potvrdil tzv. mílové právo.[18] První židé do města začali přicházet v 15. století,[12] Po smrti Jana Bočka v roce 1504 se majetku ujal jeho syn Hynek Boček, ten vzhledem ke svým dluhům musel majetek 14. prosince 1515 prodat za 10 800 pražských grošů Mikuláši Trčkovi z Lípy, který zemřel 2. dubna 1516 a dědictví se ujal jeho bratr Burian Trčka.[18]

Po smrti Buriana Trčky 30. května 1522 panství přešlo na jeho syna Jana, který Polnou a Přibyslav prodal za 25 250 kop českých grošů Karlu z Valdštejna a jeho ženě Elišce z Postupic dne 13. ledna 1539.[19] Právě Eliška z Postupic se zasadila o rozvoj řemesel především soukenictví, kloboučnictví a řeznictví.[12] Karel z Valdštejna zemřel roku 1543 a majetek připadl jeho ženě Elišce a nezletilé dceři Kateřině. V roce 1551 na dolním předměstí vypukl požár, který prudký vítr rozšířil i do města, které kompletně vyhořelo. Město tak novou výstavbou získalo renesanční podobu. O rok později zasáhla Polnou morová epidemie. Na počátku roku 1553 se Kateřina z Valdštejna vdala za Zachariáše z Hradce.[19] 29. června 1584 po zásahu bleskem vyhořel zámek, škoda dosáhla 6000 kop míšeňských grošů. Majitel panství nechal ruiny přestavět na renesanční zámek.[20] Po smrti Zachariáše z Hradce 6. února 1589 Polnou s Přibyslaví obdržela Anna Hradecká ze Šlejnic s dcerou Kateřinou z Hradce. Po majetkových tahanicích panství získal Adam z Hradce, který musel Kateřině vyplatit 190 000 míšeňských kop odškodného. Adam 24. listopadu 1596 zemřel a dědicem se stal jeho syn Jáchym Ondřej, který smlouvou z 3. listopadu 1597 panství prodal za 119 tisíc míšeňských kop Hertvíku Žejdlicovi ze Šenfeldu.[21]

Po Hertvíkově smrti 20. ledna 1603 Polnou zdědil jeho syn Jan, po jehož smrti roku 1612 majetek spravoval jeho bratr Rudolf. Po bitvě na Bílé hoře 9. září 1618 do Polné vtrhla císařská vojska a obsadila zámek. V dubnu je vyhnaly stavovské jednotky plukovníka Oldřicha Vchynského.[22] 1. února 1620 na zdejším zámku Fridrich Falcký přijal poselstvo moravských stavů. Rudolf Žejdlic zemřel v roce 1622 a jeho statky byly zabaveny a zastaveny Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Panství od císaře koupil František z Ditrichštejna za 150 tisíc zlatých kupní smlouvu ze dne 6. března 1623.[23] Kardinál Ditrichštejn započal s rekatolizací místního obyvatelstva, kostel spravovali jihlavští jezuité, první katolický farář Jan Paschasius přišel v roce 1624. Od roku 1626 byl používán nový městský znak.[24]

Hrad Polná v polovině 17. století

Během třicetileté války bylo město značně poškozeno, v roce 1642 zde sídlilo 40 vojáků, kteří doprovázeli zde léčeného generálvachmajstra, o Vánocích přibyly ještě čtyři roty rejtarů pluku Piccolomini. 7. července 1645 vtrhli švédští vojáci, kteří okupovali Jihlavu, do Polné a vypálili zámek. O dva roky později, 6. července, Švédové Polnou obsadili znovu, zapálili požár na Dolní Městě a zajali polenské radní a děkana Hildebrandta. V letech 1646 a 1647 řádil v Polné mor.[25] Podle berní ruly z roku 1653 zde bylo 101 osedlých a 10 poustek, na předměstí 104 osedlých a 35 poustek. Z 250 zemědělských usedlostí bylo pustých 45. Žilo zde 175 řemeslníků, nejvíce zde bylo soukeníků, přadláků, tkalců a kloboučníků. Stály tu dva mlýny.[26] V letech 1690–1693 byl za panování Ferdinanda z Ditrichštejna zámek přestavěn a určen jako obydlí úředníků panství. V roce 1680 byl do Polné zavlečen mor, dvanáct nakažených zemřelo. O devět let později nechal Ferdinand zřídit nový panský špitál pro šest chudých, kterou spojil se Sezimovou nadací.[27]

V roce 1700 se začal na místě strženého původního kostela stavět nový děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nové stavbě muselo ustoupit i několik okolních domků a zrušen byl i hřbitov. Kostel stavěl podle návrhu benátského architekta Dominica de Angeliho nejprve stavitel Vít z Nového Veselí, později řízení stavby převzal Ital Giuseppe Spinetti. Stavba byla dokončena v roce 1704, po opravách nestabilních sloupů se první bohoslužba konala 21. listopadu 1705 na den Matky Boží.

Kostel byl vysvěcen v září 1707.[28] V letech 1720-1725 se stavěl hřbitovní kostel sv. Barbory. V roce 1741 byl znovu přestavěn polenský zámek, který v roce 1735 zapálila duševně chorá dcera zámeckého hejtmana. Během válek o rakouské dědictví Polnou poznamenaly nájezdy rakouských i francouzských vojsk. Při požáru zámeckého pivovaru 11. dubna 1744 shořela i zámecká věž.[29] V roce 1750 bylo na náměstí umístěno dílo místního sochaře Václav Viktora Morávka - sousoší sv. Trojice a patronů (sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského, sv. Josefa a Panny Marie). O rok později byla podle celního řádu uvedena pro vstup do Čech na silnici od Vídně Jihlava, nikoliv Polná, kterou obešla i císařská silnice z Jihlavy do Štoků. Obě události Polnou po hospodářské stránce poškodily. Podle Tereziánského katastru z roku 1757 se v Polné nacházelo 267 usedlostí s polnostmi. Z řemeslníků zde bylo nejvíce zastoupeno 41 soukeníků, 18 tkalců, 15 ševců, 14 řezníků a 13 kloboučníků. V 24 židovských domech žilo 54 rodin. Stály zde dva mlýny. Městský pivovar měl výstav 794 sudů piva. 70. léta 18. století poznamenal hladomor, v druhé polovině roku 1772 zemřelo hladem 492 osob.[30] Podle pamětí tehdejšího děkana polenské farnosti Petra Floriána žilo v roce 1760 5500 obyvatel, což bylo více než v Německé Brodě či Čáslavi. 8. května 1794 po dalším požáru pivovaru shořel i zámek, jenž už nikdy nebyl v původní velikosti obnoven. V roce 1810 bylo sídlo panství přesunuto z Polné do Přibyslavi. V roce 1844 byla severní část hradu (palác, kaple a sloupcová chodba ze 16. století) zbořena a kamení z ní rozvezeno na silnice.[29]

V roce 1786 podle nařízení Josefa II. byl v Polné (podobně jako v ostatních municipálních městech) zřízen magistrát s purkmistrem, právníkem a dvěma radními.[31] První zmínka o ochotnickém divadle pochází z roku 1798, kdy ochotníci sehráli Loupežníky Friedricha Schillera.[32] Polnou zasáhly i napoleonské války, kdy procházející vojska loupila a požadovala kontribuce. V letech 1831 a 1836 postihla obyvatelstvo cholera, kdy si vyžádala 22 respektive 67 obětí. Stav místního dobytka zdecimovala slintavka a kulhavka, kterou do Polné zavleklo stádo polských oslů. V roce 1836 zde v 484 domech žilo 5342 obyvatel.V roce 1836 soukenický cech evidoval 280 mistrů, pro něž pracovalo 110 tovaryšů a stovky učňů.[33] Vrchol počtu obyvatel židovského vyznání přišel ve 30. letech 19. století, kde v ghettu žilo 770 Židů, což čítalo 12 % městského obyvatelstva.[12]

Roku 1837 tu byla zřízena stanice finanční stráže, která měla na starosti široké okolí.[34] V roce 1837 zde byla založena Česká obrozenecká knihovna, české besedy se zde pořádaly od roku 1844, Slovanská Lípa vznikla roku 1848, stejně jako Národní garda. Vlastenecký život podporoval kupec a pozdější starosta Antonín Pittner. V roce 1840 se sem přistěhoval i Josef Němec se svou manželkou spisovatelkou Boženou Němcovou. Oba se zde stýkali s místními vlastenci, zůstali zde do června 1842.[34] Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha.[16] Roku 1842 tu zřídili poštovní sběrnu,[35] V roce 1845 zde byla zavedena jízdní pošta, která nahradila pěší posly.[34]

Od roku 1849 Polná spadala pod Pardubický kraj a okresní hejtmanství německobrodské, v jehož rámci tvořila jeden ze čtyř soudních okresů. Proto město přepustilo c. a k. mocnářství radní dům na náměstí, kde za přispění 4000 zlatých vznikl okresní soud. O rok později soud začal pracovat a do Polné přibyla i čtyřčlenná jednotka četnictva. V červnu téhož roku zde začal sídlit berní úřad a c. a k. vyvazovací komise. 27. července se uskutečnily první obecní volby, v nichž bylo zvolen 24členný obecní výbor a 12 náhradníků. V čele města tak stanula pětičlenná obecní rada s prvním občanský starostou, kterým se stal lékárník Vojtěch Sies. V říjnu 1855 si epidemie cholery vyžádala padesát životů místních občanů, rada města v reakci na to nechala zřídit nemocnici v domě čp. 33 na Horním Městě, který dříve vlastnil Jan Ráček vystěhovavší se do Spojených států. Otevřena byla v květnu 1858. 3. dubna 1858 se poprvé rozsvítily petrolejové pouliční lampy. V roce 1868 byla nemocnice s 8 lůžky přesunuta do budovy u hřbitova sv. Barbory.[36]

Odpoledne 4. srpna 1863 na Sezimově náměstí v domě Emericha Lachenbauera[37] vypukl požár, který se rozšířil od hospodářských budov nedaleko kostela. Z celkového počtu 572 domů ohni podlehlo 189, mezi kterými byly škola, okresní dům, děkanství, městský pivovar, synagoga i děkanský chrám, jehož věž se zřítila. Čtyři lidé zemřeli, tři tisíce osob se ocitlo bez střechy nad hlavou, škody byly odhadnuty na 420 tisíc zlatých. Pomoc dorazila v dalších dnech z blízkých měst, konaly se sbírky po celém Rakousko-Uhersku. Vybralo se 58 254 zlatých, další finanční prostředky přišly od pojišťovacích ústavů. Postupně byly opravovány jednotlivé domy, obnoven byl děkanský chrám (až na věž), roku 1864 byl znovu vystavěn pivovar.[38]

Během Prusko-rakouské války roku 1866 městem prošli rakouští i pruští vojáci, kteří vyžadovali ubytování i kontribuce. Celková škoda za ubytování vojska, které odešlo 8. září, činila 15 tisíc zlatých. V rozmezí srpna až září ve městě řádila cholera, která si vyžádala přes 300 obětí. 5. listopadu během svého pobytu ve Štokách se císař František Josef I. dozvěděl o útrapách, které Polnou zasáhly, a starostovi Antonínu Pittnerovi daroval tisíc zlatých pro chudé. Další ranou pro tehdy prosperující město byl úpadek soukenictví, když zdejší cech nezachytil technologické inovace a postupně skomíral. Na začátku 19. století roční výroba sukna čítala přes 15 000 kusů sukna, v roce 1863 pouhých tři a půl tisíce.[39] Postupný ekonomický úpadek města poznamenalo i vystěhovalectví do Ameriky, které započalo roku 1853. Během čtyř desetiletí se do „Nového světa“ vystěhovalo 92 obyvatel. Od poloviny 19. století upadající soukenictví nahrazovalo škrobárenství, které zpracovávalo pro zdejší chudý kraj běžnou plodinu - brambory. Prvním výrobcem škrobu se v roce 1850 stal Vojtěch Měřínský u Tonáků pod Dolní branou. Během 60. a 70. let 19. století se škrobárenství rozšířilo.[40]

Vzhledem k blízkosti jihlavského jazykového ostrova se zde v 70. a 80. letech 19. století rozvíjely národností spolky, např. tábory lidu.[41] V roce 1862 byla založena Čtenářská beseda.[42] V roce 1863 vznikla Měšťanská beseda, na konci 60. let sokolská tělocvičná jednota. Sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce 1872.[43] Hospodářský spolek a Spolek vojenských vysloužilců vznikly roku 1874.[32] V roce 1887 byl založen spolek divadelních ochotníků Jiřího z Poděbrad. Ve stejný rok byl založen okrašlovací spolek. Na počátku 20. století v Polné působilo přes 30 spolků, jednot a sdružení. V roce 1895 vznikl Spolek městského muzea, kterému v roce 1899 městská rada propůjčila tři místnosti v tzv. kaplance, o rok později bylo muzeum otevřeno.[44]

V roce 1867 se Polná stala okresním městem, sídlilo zde c. k. okresní hejtmanství, soud a berní úřad. Od roku 1879 se z politického okresu Polná vymanil německy hovořící soudní okres Štoky. V roce 1884 Polná ztratila statut okresního města a stala se součástí politického okresu německobrodského.[45] Koncem 60. let 19. století společnost Severozápadní dráhy zahájila stavbu nového železničního spojení, které se však Polné přes intervence polenských radních vyhnulo. Nejbližší stanice byla v Německém Šicndorfu ve vzdálenosti 6 km od města, jedna ze zastávek nesla název Polná-Štoky. Železniční spojení a zastávka Polná-město bylo zbudováno až v roce 1904, stavba si vyžádalo 836 tisíc zlatých, z čehož 73 % složil stát a zbytek tvořily příspěvky polenských institucí a podniků.[46]

Symbolický hrob Anežky Hrůzové na místě vraždy v lese Březina

Telegraf byl zaveden v roce 1871.[42] Na konci 19. století se zde nacházelo pět škrobáren, tři mlýny, pila, valcha, sodovkárna, továrna na zpracování kůže, dva pivovary a dvě obuvnické továrny. Obuvnictví na přelomu 19. a 20. století převzalo dominantní roli v místním hospodářství. Pobočka vídeňské firmy Mattausch&Haneschka[47] zaměstnávala v roce 1902 92 pracovníků, druhá továrna na obuv, Taur a Špinar, 73. Dále se obuvnictvím živilo 73 živnostníků.[48] Strojírna se slévárnou Karla Sázavského vyráběla zařízení do škrobáren, mlýnů a techniku pro zemědělství. V roce 1899 stala vražda devatenáctileté Anežky Hrůzové v nedalekém lese Březina. Z vraždy byl neprávem obviněn polenský židovský mladík Leopold Hilsner, což odstartovalo tzv. Hilsneriádu. V aféře se významně angažoval i budoucí prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk. 11. prosince 1899 navštívil TGM Polnou - inkognito.[49]

Na počátku 20. století zde fungovaly tři peněžní ústavy - Občanská záložna (založena roku 1864), Polenská městská spořitelna (vznik 1894) a Hospodářská okresní záložna.[50] V roce 1905 byl zaveden telefon a dokončena stavba gravitačního vodovodu.[51] Na podzim 1911 v objektu tzv. staré valchy vznikla městská elektrárna. Veřejné osvětlení bylo postupně elektrifikováno, elektřina si nacházela i cestu do domácností. Radnice proto musela zakoupit ještě jeden agregát.[41]

V první světové válce padlo 256 občanů Polné a blízkého okolí.[52] Po konci první světové války a vzniku Československa se do Polné vrátili váleční vysloužilci, začaly problémy se zásobování potravinami. 4. ledna 1919 obchodník Averbach chtěl vyvést zásilku masa z města, ta byla zadržena davem a vrácena řezníku Emanuelu Procházkovi. Několikasethlavý dav se pustil do drancování obchodů. Navečer na místě zasáhl oddíl 26 vojáků a četnická posila, která vzbouřence vedené dělníkem Františkem Zábranských pozatýkala, avšak ani to klidu nepřidalo. Městská rada se starostou Jindřichem Volencem rezignovala a situaci uklidnil až příjezd dalších padesáti vojáků z Jihlavy. Vyšetřování bylo ukončeno v únoru 1919 a bylo odsouzeno 139 osob.[53]

Roku 1919 začal fungovat biograf v hostinci U Slovana.[54] Ve 20. letech 20. století stavební družstva postavila desítky domů na Zápeklí a na Kateřinově.[55] V roce 1921 zde začala působit Národní jednota pošumavská.[56] V roce 1924 Václav Pojmon za 70 tisíc korun zakoupil polenský hrad, který se stal novým sídlem polenského muzea.[44] Roku 1926 zde začalo fungovat první loutkové divadlo.[57] V roce 1927 zanikl polenský okres, který byl převeden pod Německý Brod. V roce 1929 dostal Richard Kulich povolení k provozu benzínového čerpadla na náměstí.[58] O rok později bylo na místní plovárně zřízeno kluziště pro spolek polenských bruslařů, to bylo osvětleno i ve večerních hodinách. Dále tu vznikly tři spolky: střelecký, myslivecký a Sportovní klub Polná, kde se provozovala kopaná, ale i házená či cyklistika. Ve 30. letech 20. století se Polná stala vyhledávanou turistickou lokalitou pro Brňany a Pražany zejména pro okolní přírodu či možnost koupání v rybníku Peklo. V provozu byly tři hotely a 11 hostinců a restaurací.[55]

Počátek hospodářské krize třicátých let zasáhl i Polnou, kde žilo přes tři sta nezaměstnaných dělníků. Město proto organizovalo tzv. nouzové práce, např. úpravy silnic či lámání kamene a štěrku u Boru a na Podhoře.[59] Roku 1931 byla dokončena na Kateřinově výrobní hala firmy Metrovka Břetislava Prokopa, Antonín Mach za vlakovým nádražím zahájil výstavbu kruhové cihelny a Josef Kreutz zahájil pravidelnou autobusová dopravu do Přibyslavi a přilehlých obcí.[60] Roku 1933 Sokol nechal na Školském rybníce zbudovat veřejné kluziště a jeho biograf začal promítat zvukové filmy.[61] Na podzim 1934 kasaři odnesli z Živnostenské záložny lup ve výši 11 000 Kč, téhož roku byla odhalena pamětní deska Boženě Němcové, která zde v letech 1840–1842 žila. V roce 1935 vyhořela Sázavského továrna na kovové zboží, dokončena byla stavba Družstevního lihovaru a v provozu byly autobusové linky podnikatele Josefa Vokouna do Žďáru a Přibyslavi.[62] V roce 1938 udělila Polná domovské právo několika židovským rodinám z Vídně, jež musely prchnout před nacisty. Téhož roku byla prodána polenská elektrárna za 477 tisíc korun Posázavskému elektrárenskému svazu.[63] Již před rokem 1940 začala výstavba domů za kostelem sv. Barbory.[64]

Indusova ulice pojmenovaná po vojáku Rudé armády, Valentinu Indusovi

V září 1940 byl zrušen soudní okres Polná a začleněn pod Jihlavu.[65] O dva roky později byla zrušena obecní policie.[66] Během druhé světové války bylo přes 130 lidí totálně nasazených. V roce 1942 museli místní Židé odejít do transportů. Již 24. dubna 1945 se poprvé sešel revoluční národní výbor.[67] V dubnu 1945 bylo v okolí města přes 600 německých vojáků, v samotné Polné sídlila rota 21. policejního pluku SS. 7. května počala německá armáda opouštět Polnou prchajíce před Rudou armádou. V noci z 8. na 9. května při náletu sovětských letounů na prchající německou armádu vyhořely budovy okresního soudu, obuvnického družstva a poškozena byla pila na Podhoře. Dopoledne 9. května se v Polné objevil první sovětský voják Valentin Indus, který byl ještě téhož dopoledne během přestřelky s prchajícími Němci smrtelně zraněn.[68]

Během osvobozování padlo 7 polenských občanů. 12. května do Polné vstoupily jednotky 36. dělostřeleckého pluku - rumunští vojáci, odešli již 20. května. Zajatci z řad německé armády byli shromažďováni na sokolském cvičišti u zámku, odkud byli odváděni do sběrných táborů v Jihlavě a Havlíčkově Brodě.[69] Nacistickou genocidu přežili 3 z celkového počtu 63 polenských Židů, avšak žádný z nich se do Polné nevrátil.[12] Během protektorátu zahynulo 64 polenských občanů, z toho 39 v koncentračních táborech.[70] V roce 1945 byla na místo navrácena pamětní deska Boženy Němcové, socha pomníku padlých v první světové válce a jeden z 10 zrekvírovaných zvonů, bylo otevřeno i městské muzeum. 5. května 1946 proběhly oslavy osvobození s odhalením pamětní desky Valentinu Indusovi.[71]

Budova polenské mlékárny

V roce 1950 byla vystavěna továrna Pleas u vlakového nádraží, kde našlo práci 218 zaměstnanců. Mlékárna byla otevřena o rok později. Menšinové JZD hospodařící na pouhých 70 ha bylo založeno v roce 1950, o tři roky později svůj provoz ukončilo, ani další pokusy o založení v letech 1955 a 1956 nebyly úspěšné. V roce 1955 na celkové ploše 701 ha zemědělské půdy hospodařilo 224 zemědělců. Ještě v roce 1962 zde soukromě hospodařilo 33 rolníků. Státní statek vznikl v roce 1950 ve dvoře a na pozemních bývalé akciové společnosti Amylon.[72] V roce 1952 byl ke statku přičleněn i dvůr Ovčín. Na konci 50. let obhospodařoval skoro tisíc hektarů. V roce 1948 byly znárodněny všechny větší soukromé podniky, které byly začleněny do nových národních podniků. Jen družstevní lihovar byl začleněn až roku 1952 do národního podniku Horácké lihovary, Havlíčkův Brod, výroba byla zastavena na počátku 60. let.[73]

V roce 1950 byla zrušena polenská tiskárna i pivovar, v jehož objektech se začala vyrábět limonáda. Obě obuvnické firmy (Adolf Wollamnn a Karel Taur) převzaly národní podniky a výroba byla ukončena v 60. letech. Plíškárnu Karla Sázavského převzala Koh-i-Noor, po reorganizaci začleněn pod Tokoz Žďár nad Sázavou, v roce 1958 byla postavena nová hala, kde se vyrábělo stavební a nábytkové kování. Továrna na elektrické hodiny Jana Kulhavého byla nejprve začleněna pod Družstvo hodinářů v Praze, v roce 1951 se závod osamostatnil pod názvem Elchron. V roce 1954 tu Krajský svaz výrobních družstev zřídil odborné hodinářské učiliště. Soukromé prodejny byly znárodněny a malé zrušeny, v Polné zůstaly 3 prodejny družstva Rozvoj a 5 prodejen státního obchodu.[74] Do roku 1960 Polná patřila pod okres Havlíčkův Brod, od té doby pod okres Jihlava,[75] kam byla přechodně začleněna za protektorátu v období od listopadu 1940 do května 1945.[35] Samostatný státní statek vznikl v roce 1960, postupem se specializoval na produkci osiv a bramborové sadby pod názvem Semenářský státní statek Polná. V 60. letech byl založen Státní statek Polná a postaveny dvě zemědělské farmy A (směrem na Záborno) a B (Na Hájkách, velkokapacitní bramborárna a výkrmna prasat).[76] V roce 1976 byl sloučen se Státním statkem Jihlava a podřízen koncernu Oseva.[77] Městské muzeum Polná se v roce 1963 stalo pobočku Muzea Vysočiny Jihlava.[78]

První panelové domy se 111 byty bytového družstva Rozkvět[79] byly dokončeny v roce 1971 na ulici Palackého,[80] další přibyly roku 1981.[81] Vodovod byl vybudován v letech 1972-1975, plynofikace byla zahájena roku 1982. Elchron v roce 1977 přešel pod Laboratorní přístroje Praha, sodovkárna byla v 80. letech zrušena.[78] V roce 1982 se zastavil osobní provoz na železniční trati do města. V roce 1980 byly pod Polnou začleněny obce Janovice (včetně Skrýšova[82]), Stáj, Záborná a Nové Dvory.[77][83][84] Od 1. ledna 1989 Polná spravuje i Hrbov.[85] 30. června 1990 se Stáj osamostatnila.[86]

Panelový dům na Podhoře

Do roku 1990 bylo postaveno skoro 500 nových státních a družstevních bytů a rodinných domů - především na sídlišti Palackého. Další, převážně rodinné domy, vznikly na nových ulicích Alej Svobody, Vrchlického, Na Vyhlídce, U Hřbitova, Za Nádražím, Pod Kalvárií, Nerudova, Na Pěšince. Bytové domy byly vystavěny v ulicích Na Hlíně a Nad Háječkem.[76] Roku 1991 byly uzavřeny jesle na Varhánkově ulici, budova byla roku 1993 přestavěna na zdravotní středisko.[87] Téhož roku bylo na místě zavezeného Školského rybníka postaveno autobusové nádraží.[88] V roce 1995 byla za židovských hřbitovem postavena čistírna odpadních vod.[89] V dubnu 2007 v Mezinárodní den památek jí bylo udělen titul „Historické město 2006“ a jako jediná z 45 měst České republiky dostala Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón.[16]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Město Polná leží v okrese JihlavaKraji Vysočina 14 kilometrů severovýchodně od Jihlavy, 17 kilometrů jihovýchodně od Havlíčkova Brodu a 20 kilometrů jihozápadně od Žďáru nad Sázavou. Rozloha města činí 37,77 km2, z toho zaujímá orná půda 21,54 km2, zahrady 0,73 km2, trvalé travní porosty 4,26 km2, lesní půda 7,66 km2, zemědělská půda 26,54 km2, vodní plochy 0,68 km2, zastavěné plochy 0,62 km2 a ostatní plochy 2,27 km2.[90]

Geologická stavba, reliéf a půdy[editovat | editovat zdroj]

Vrch Kateřinov

Polná se rozkládá na členitém území. Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje pararula, v jihozápadní části granit, v oblasti Horního města hlína a písek, okolo silnice do Záborné na ulici Palackého rula, v korytech potoků a řeky Šlapanky hlína, písek a štěrk, na Dolním městě a v Malé cihelně hlína a písek.[91] Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Havlíčkobrodské pahorkatiny, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Přibyslavská pahorkatina.[92] Průměrná nadmořská výška činí 490 metrů. Nejvyšší bod, Na Homoli (568 m n. m.), leží v lese Březina v jižní části obce, jihozápadně za lesem Pod horou se nachází Celeský kopec s nadmořskou výškou 553 metrů. Severně na západ od rybníka Kukle stojí Svatoňův kopec v nadmořské výšce 541 metrů. Nejnižší nadmořská výška se nachází na hladině rybníka Peklo a v korytě řeky Šlapanky.[93]

Rozdíly v nadmořské výšce v katastru přesahují 100 metrů, nejvyšší bod je kopec Březina (574 m), nejnižší místo údolí říčky Šlapanky na severu (460 m). Ve městě se nadmořská výška pohybuje od 470 metrů (údolí Šlapanky a Ochozského potoka) a 500 metry. Kateřinský vrch měří 520 metrů.[94]

Na území převažuje kambizem, okolo vodních toků se vyskytují gleje, jižně od rybníka Peklo mezi Zhořským potokem a lesem Březina se nacházejí luvizemě, které se rovněž nalézají západně od toku Šlapanky v oblasti Dolního města.[95]

Vodstvo a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Polná leží na řece Šlapance, která do katastru vstupuje na jihu, před rybníkem Peklo se do ní vlévá z pravé strany Zhořský potok. U městské elektrárny na Sezimově náměstí do Šlapanky zprava vtéká Ochozskký potok, který na katastr Polné vstupuje z východu, v místě kde se do něj vlévá Záborenský potok. Šlapanka dále pokračuje severně, kde protéká rybník Bor a Kukle. Na severní hranici katastru se do ní zprava začleňuje Skrýšovský potok. Západní hranici katastru s Dobronínem tvoří Cihelenský potok. Území města tak patří k úmoří Severního moře. V severní části území Polné se na řece Šlapance rozkládají rybník Bor a Kukle. V centru města východně od autobusového nádraží leží rybník Špaček. V západní části zástavby leží rybníky Zimův a Varhánkův. V jihozápadní části na Ochozské potoce se nalézají rybníky Podhorský a Podleský. V jižní části Polné stojí na řece Šlapance největší místní rybník, Peklo (15 ha).[93]

V rámci Quittovy klimatické klasifikace se řadí do mírně teplé oblasti MT4, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle Köppenovy klasifikace podnebívlhkému kontinentálnímu podnebí.[96] Pro oblast MT4 jsou charakteristická krátká léta s mírným, suchým až mírně suchým, krátkým přechodným obdobím, mírná jara a podzimy. Zimy jsou normálně dlouhé, mírně teplé a suché, sněhová pokrývka má během nich krátké trvání. Platí pro ni průměrné lednové teploty –2 až –3 °C a průměrné červencové teploty 16 až 17 °C. Ve vegetačním období se úhrn srážek pohybuje mezi 350 a 450 mm, v zimním pak mezi 250 a 300 mm.[97] Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v Přibyslavi činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.[98]

Flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Památná borovice u silnice do Filipovských Chaloupek

V rámci biogeografického členění se řadí k provincii středoevropských listnatých lesů, Hercynské podprovincii, Havlíčkobrodskému bioregionu a jižní okraj katastru k Velkomeziříčskému bioregionu.[99] Území se nalézá ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, v okrese 67 Českomoravská vrchovina.[100] Lesy v katastrálním území Polné náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Na severním okraji Polné okolo rybníka Kukle se rozkládá Panský les, jihozápadně se nachází les Pod horou, jižně směrem k Věžničce les Březina, na východ od silnice č. II/352 na Ždírec se nachází čtyři domy v lese Lísek. Jsou to převážně jehličnaté, místy smíšené lesy. Převažuje smrk lesní, dále jsou zastoupeny borovice černá pravá, dub letní, dub zimní, buk lesní červenolistý, jedle bělokorá a bříza bělokorá.[101] Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Potenciálně přirozenou vegetací je bučinakyčelnicí devítilistou.[102] Krajinu tvoří pole a louky s trvalým travním porostem. Podél vodních toků rostou olšiny (Alnus) s bledulemi jarními (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují borůvky (Vaccinium myrtillus), violky lesní (Viola reichenbachiana) či kapraď samec (Dryopteris filix-mas).[103] V lokalitě Nad Březinou, která se nachází kilometr jihozápadním směrem od města, se vyskytuje několik chráněných druhů rostlin (vemeník dvoulistý, turan obecný).[104] Ve 30. letech 20. století se v Panském lese u rybníku Kukle nacházela státní rezervace s výskytem vzácné kapradiny osladiče serpentinového.[105] Podél Skrýšovského potoka v oblasti Obecního lesa u rybníka Kukle v meandrech rostou olše, vrby a jívy.[106]

V okolních lesích žijí srnci obecní (Capreolus capreolus) či divočáci (Sus scrofa), z šelem pak kuny lesní (Martes martes) a lišky obecné (Vulpes vulpes). V lesích hnízdí datli černí (Dryocopus martius), žluny šedé (Picus canus), sýkory (Parus), pěnice (Sylvia) či drozdi zpěvní (Turdus philomelos), z dravých ptáků se objevují káně lesní (Buteo buteo). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. zmije obecné (Vipera berus), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), skokani (Rana), ropuchy obecné (Bufo bufo) či čolci (Triturus). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž skokani hnědí (Rana temporaria) a mloci skvrnití (Salamandra salamandra). Na rybnících sídlí kachny divoké (Anas platyrhynchos) či lysky černé (Fulica atra).[103] Ve Skrýšovském potoce v oblasti Obecního lesa u rybníka Kukle do 60. let 20. století žili pstruzi a mník jednovousí.[106] U rybníku Bor žijí labutě a volavky.[107]

U silnice druhé třídy č. 352 ze Ždírce do Polné po pravé straně naproti místní komunikaci do Filipovských Chaloupek roste borovice černá (Pinus nigra) o výšce 13 metrů a s obvodem kmene 222 cm, která byla 15. listopadu 1990 prohlášena za památný strom.[108] Údajně měla být zasazena vystěhovalci do Spojených států amerických, místu se říká V Americe.[109]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v Polné trvale 5100 osob, z toho 2564 žen. Celkem 3582 občanů se hlásilo k české národnosti, 35 k moravské, 21 ke slovenské, 5 k vietnamské a ukrajinské a 2 k polské po jednom k romské a slezské.[110] Podle sčítání 1920 zde žilo v 567 domech 4188 obyvatel, z nichž bylo 2243 žen. 4123 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 10 k německé a 5 k židovské.[111] Podle sčítání obyvatelstva z roku 1930 se v Polné z 4101 obyvatel hlásilo k československé národnosti 4071 obyvatel, 15 k německé, tři k ruské a 1 k židovské.[112]

Vývoj počtu obyvatel a domů[104][110][113]
Rok 1794 1830 1836 1858 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3590 6400 5091 6897 6285 6388 5965 6062 5595 5201 5106 4296 4739 4580 4862 4691 4869 5100
Počet domů 727 731 730 728 726 732 834 983 966 985 1022 1150 1215 1880

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Obec spadá pod římskokatolickou farnost Polná, která náleží do děkanství polenského a královéhradecké diecéze. Pod zdejší farnost spadají polenské místní části Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov, dále pak obce Brzkov, Dobroutov, Horní Věžnice a Záborná. Farním kostelem je Nanebevzetí Panny Marie.[114] Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 1059 z 5100 osob, z toho se 936 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 11 k Církvi československé husitské, 5 k Svědkům Jehovovým, 4 k Pravoslavné církvi a 3 k Českobratrské církvi evangelické. 341 věřících své vyznání neuvedlo, 1444 osob bylo bez náboženské víry.[110] V roce 1921 zde žilo 3446 římských katolíků, 460 příslušníků církve československé husitské, 67 židů a 13 evangelíků, 200 osob bylo bez vyznání.[111] Při sčítání obyvatel z roku 1930 bylo zjištěno 3458 katolíků, 339 příslušníků církve československé husitské, 51 židů, 19 evangelíků, 230 osob své vyznání neuvedlo.[112] Do roku 1942 tu žila židovská komunita.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Polná se dělí na pět místních částí (Hrbov, Janovice, Nové Dvory, Polnou a Skrýšov).[115] Každá z částí má své samostatné katastrální území (pojmenované „Hrbov“, „Janovice u Polné“, „Nové Dvory u Kamenné“, „Polná“ a „Skrýšov u Polné“).[116] Polná má jedenáct základních sídelních jednotek, a to čtyři pro místní části Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov a sedm na katastrálním území Polná s názvy Horní Město, Kalvárie, Nad Peklem, Podhora, Polná–historické jádro, U nádraží a V rovinách.[117]

Polná je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko[118] a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.[119]

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Město Polná je obec s pověřeným obecním úřadem pro celkově 17 obcích, z nichž 16 se nalézá v okrese Jihlava a 1 v okrese Havlíčkův Brod. Jsou to: Arnolec, Brzkov, Dobronín, Dobroutov, Jamné, Jersín, Kamenná, Nadějov, Polná, Rybné, Stáj, Věžnice (okres Havlíčkův Brod), Věžnice (okres Jihlava), Věžnička, Zhoř a Ždírec.[120]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Polné.
Radnice na Husově náměstí

Obec má 21členné zastupitelstvo, v čele sedmičlenné rady obce stojí starosta. Ve volebním období 2006–2010 se do zastupitelstva dostalo pět stran, voleb se účastnilo 1973 (tj. 49,80 %) voličů. Sdružení nezávislých kandidátů Polná získalo osm mandátů, ODS čtyři mandáty a KSČM, KDU-ČSL a ČSSD po třech mandátech.[121] Starostou se stal Jindřich Skočdopole ze SNK Polná. Ve volebním období 2010–2014 získalo sdružení NEZÁVISLÍ PRO POLNOU sedm zastupitelů, „Polná - Dobrá adresa“ čtyři, KDU-ČSL a ČSSD po třech a ODS a KSČM po dvou zastupitelích. Voleb se účastnilo 2086 (tj. 51,72 %) voličů.[122] Starostou byl zvolen Jindřich Skočdopole ze sdružení NEZÁVISLÍ PRO POLNOU.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak Polné udělil v roce 1479 Viktorin z Poděbrad. Pravděpodobně však Polná užívala znak již za Ješka Ptáčka z Pirkštjena na konci 14. století, v němž byl vyobrazeny dvě zkřížené ostrve s kaprem. Postupem času byly do původního městského znaku začleněny části erbů majitelů panství. V roce 1623 nový majitel panství František Ditrichštejn do městského znaku nechal začlenit dva vinařské nože a odstranit znak znepřáteleného rodu Žejdliců, ten však později nechal navrátit alespoň do pravé věže. Definitivní podobu získal v polovině 19. století.[123]

V modrém štítě se nachází městská brána s dvěma věžemi s červenou střechou a dvěma stínkami. Pod obloukem brány je vytažená padací mříž.[21] Nad branou visí čtvrcený erb se středním štítkem, v jehož stříbrném poli v jeho horní polovině spočívají tři černé pruhy. V prvním a čtvrtém zlatém poli se nachází černá orlice, druhé a třetí pole tvoří tři zlaté šikmé pásy v červeném poli (erb pánů z Kunštátu a Poděbrad). Horní hranu štítu zdobí koruna. Pod branou je umístěn stříbrný erb se dvěma zkříženými černými ostrvemi, přes něž leží zlatý kapr (erb Pirkštejnů). Levou věž zdobí znak Ditrichštejnů (červeno-zlatě šikmě děleném štítě spočívají dva vinařské nože), pravou věž erb Žejdliců ze Šenfeldu (ve stříbrném poli leží tři zlatí kapři).[124]

Vlajku, která byla městu udělena v roce 2003, tvoří modrý list s bílým španělským štítkem, v němž se nachází žlutý kapr podložený zkříženými černými ostrvemi. Vlajka má rozměr šířky ku délce v poměru 2:3.[125]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství a ostatní prvovýroba[editovat | editovat zdroj]

Mlékárna Polná byla založená v roce 1938, o deset let později byly vybudovány nové za bývalým vlakovým nádražím. V roce 1952 byla firma znárodněna, do soukromého vlastnictví se dostala v roce 1990. Zaměřuje se především na výrobu sýrů.[126] Jatka a zpracování hovězího a vepřového masa provozuje společnost SPEKTRUM, s. r. o.,[127] rostlinnou a živočišnou výrobou se zabývá SENECO, spol. s r.o.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Továrna TKZ Polná

Sídlí zde firmy BRASSICA PAP vyrábějící hygienické papírové výrobky,[128] HASOFT zaměřující se na stavební pojivové materiály,[129] RENOT, jež renovuje a vyrábí tiskové kazety,[130] výrobce doplňků a kování pro kuchyňské linky a šatní skříně Mivokor,[131] továrna produkující plastová okna Dafeplast, výrobce dveří SAPELI, nábytkářství TEAK, dodavatel nábytkových hran, obalovacích a kašírovacích fólií pro nábytkářský průmysl VAREX[132] producent polyetylénových obalů Adorah[133] pila Pátek, kovovýroba a zámečnictví Kövak,[134] Prášková lakovna Azure,[135] podnik vyrábějící předokenní rolety ALTECH CZ[136] a zhotovitel stavebního a nábytkového kování TKZ Polná. Tato firma vznikla již v roce 1911 jako Sláma a spol., továrna na kovové zboží, společnost s r.o.[137]

Služby[editovat | editovat zdroj]

Městská elektrárna, sídlo firmy IP Izolace Polná

Ze státních úřadů zde sídlí stavební úřad a pobočka Úřadu práce v Jihlavě. Na Husově náměstí sídlí Česká pošta a pobočka České spořitelny. Na ulici Varhánkova stojí hasičská zbrojnice, kterou od roku 1983 využívá Hasičský záchranný sbor ČR, stanice Polná.[138] Naproti kostelu Nanebevzetí Panny Marie sídlí Obvodní oddělení Policie ČR Polná, jež zajišťuje bezpečnost i okolních obcí.[139] Pro seniory zde byl otevřen dům s pečovatelskou službou, na ulici Varhánkova stojí budova zdravotního střediska, kde ordinují dva praktičtí lékaři pro dospělé a jedna dětská lékařka, čtyři dentisté a několik specialistů (gynekologie, ortopedie, kožní, interní a revmatologická ambulance, neurologie, rehabilitace a dentální hygiena).[140] Na Husově náměstí sídlí dvě lékárny.[141] Nachází se zde dva hřbitovy, ten u kostela svaté Kateřiny již není v provozu, pohřbívá se na hřbitově u kostela svaté Barbory. Spolek na ochranu zvířat Polná provozuje psí útulek na Nerudově ulici.[142] Veterinární služby poskytují dvě ordinace na ulicích Poděbradova[143] a Varhánkova.[144] Na ulici Na Lázni stojí sběrný dvůr firmy EKO-KOBA, s.r.o.[145]

Z poskytovatelů služeb jsou hojně zastoupeny různé části stavebnictví. Tepelnými izolacemi se zabývají firmy IP Polná, Izolace Artex, IZOPOL a IZOLACE Slavík Miroslav.[146] Stavebně-montážní práce nabízí firma REKOSTAV s.r.o.[147] stavebniny prodává podnik Nest & Stavo v Malé cihelna[148] Dále tu působí stavební společnost Lédl, stavebnictví Elmi.cz, Interiéry Pospíchal, vodoinstalatérství a topenářství Milan Rosůlek[149] plynařství EK PLYNOTOP, truhlářství Vlach, zemní práce Jaroslav Venc[150] a dvě společnosti zabývající se vrtáním studní Artemia[151] a Josef Jekl.[152] Poradenství v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany poskytuje firma POHASERVIS.[153] Logistickými a skladovacími službami se zabývá WLACH TRANSPORT.[154] Fungují zde dvě čerpací benzinové stanice, jedna stojí na ulici Jihlavská, druhá, firmy Mivokor, stojí u silnice na Jihlavu.[131]

Většina obchodů má sídlo v centru města, funguje zde několik obchodů s potravinami, večerky, obchod se zdravou výživou, tři zelinářské prodejny, za Polnou směrem na Zábornou sídlí supermarket družstva JMB, který byl postaven v prostorách bývalého Státního statku Polná v roce 2004.[88] Dále je tu několik obchodů s textilem, obuví, galanterie, seconhand a značková prodejna Pleas. Ze specializovaných prodejen je zde zastoupeno hračkářství, zlatnictví, hodinářství, elektro, domácí potřeby, dvě drogerie, tři zverimexy, papírnictví, knihkupectví, tři květinářství a obchod s výpočetní technikou.

Místní restaurační zařízení se nazývají Na kovárně, U Smrčků, U Bartáků, NonStop, Klub Zámecká rychta, Parlament, Krčma, Na Krajzontě, Sportbar v Offsajdu, Hospoda u Huňáčů, Zámek, Havana a Na Stadionu, v provozu jsou rovněž dvě cukrárny. Ubytování poskytují Penzion a pizzerie U Hilsnera, penzion TKZ na ulici Boženy Němcové,[155] Apartmán Pod kostelem na Sezimově náměstí a dvě ubytovny v Domě dětí a mládeže a na zámku.[156]

Z drobných živnostníků jsou zde mimo jiné zastoupeni kadeřnictví, fotograf, ladič pián Jan Kunc[157] a sedlařství a brašnářství Jan Prokop.[158]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Bývalé vlakové nádraží

Městem prochází tři silnice třetí třídy. Od severu po směru chodu hodinových ručiček Silnice druhé třídy č. 351 do čtyř kilometrů vzdáleného Brzkova, silnice druhé třídy č. 352 do tři kilometry vzdáleného Hrbova, silnice druhé třídy č. 348 do Záborné (2 km), pokračování II/351 do 2,5 km vzdáleného Dobroutova, silnice třetí třídy č. 34820 do 3,5 km vzdálené Věžničky, pokračování II/352 do Ždírce (5 km), pokračování II/348 do Dobronína (4 km), Z Dolního města vedou dvě silnice třetí třídy, č. 34817 do 3 km vzdálených Nových Dvorů a č. 3503 do Věžnic (4 km).

Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou tří dopravců ZDAR, a. s., ICOM transport a Arriva Východní Čechy. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Havlíčkův Brod, Dobronín, Kamennou, Měřín, Přibyslav, Ostravu, Velké Meziříčí, Humpolec a Žďár nad Sázavou.[159] Lokální trať Dobronín–Polná dlouhá 6 km byla v provozu v letech 19041985,[12] do roku 2009 po trati příležitostně jezdily historické vlaky. Trať je v havarijním stavu a Správa železniční dopravní cesty ji nabízí novým přepravcům.[160]

Společnost[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola Tyršova

První zmínka o škole v Polné pochází z roku 1447, kdy 21. října Jan Sezima z Rochova. Na konci 16. století v Polné existovala městská škola o třech třídách.[161] Na přelomu 17. a 18. století měla polenská farní škola čtyři učitelská místa. Na počátku 18. století žáci docházeli za výukou do dvou domů v Horním městě a dvou domů ve městě. Okolo roku 1750 pro výuku měšťanských děti byla přenechána na žádost města stará fara, tzv. kaplanka.[162] V roce 1780 se v kaplance nacházel byt učitele a dvě učebny, kde se vzdělávalo 180 dětí. V roce 1783 byla Kaplanka přestavěna, vznikly zde tři třídy. V letech 1804 až 1807 se výuka sloučila zpět do dvou tříd. V roce 1811 zde začala učit první žena M. Aurová a téhož roku byla otevřena čtvrtá třída. V roce 1813 školu navštěvovalo 385 žáků. V roce 1817 byla městská škola povýšena na hlavní, který čítala pět tříd.[163] V roce 1825 školu navštěvovalo 529 žáků, z nichž 163 dětí bylo osvobozeno částečně či zcela od placení školného. Fungovala tu i židovská škola, jež spadala pod město a v roce 1841 ji navštěvovalo 68 dětí. V roce 1855 byla oddělena výuka pro chlapce a dívky.[164] V roce 1882 byla otevřena nová školní budova na Pátku.[165] Chlapecká měšťanská škola byla otevřena na Hlavním náměstí roku 1882, o osm let později i dívčí, ty sídlily v pronajatých prostorách Varhánkova ústavu, který byl postaven v roce 1885.[166] Dívčí měšťanská škola byla otevřena v roce 1898 v Poděbradově ulici, o rok později se obecní i měšťanka pro dívky sloučily. Roku 1907 byl při chlapecké měšťanské škole otevřen jednoroční úřední hospodářský kurz, o rok později do něj mohly chodit i dívky. V roce 1913 byl provoz ukončen.[167]

V roce 1940 se do prostor dívčí měšťansky přestěhovala jihlavská obchodní akademie, kde byla do roku 1941, kdy se přestěhovala do Pelhřimova. V té době se 720 žáků muselo vejít do 21 tříd bývalé chlapecké měšťanky na Komenského ulici. Na přelomu 1944 a 1945 byly obě školní budovy zabrány pro válečné účely a žáci si museli chodit pro zadání úkolů do biografu a učili se doma.[168] Ve školním roce 1953/1954 vznikla osmiletá škola, která čítala 18 tříd se 641 žáky, v letech 1959/1960 přeměněna na devítiletou. V 70. a 80. letech 20. století školu navštěvovalo okolo 800 žáků, kteří se učili až v 28 třídách.[169]

Základní škola, ulice Komenského

V roce 1968 byla v Polné zřízena Dívčí odborná škola, kde se vyučovaly předměty jak pro práci v kanceláři, tak pro zemědělství. Škola byla v roce 1974 zrušena. V prázdné budově vzniklo Střední odborné učiliště pro obor mechanik a seřizovač pletacích strojů, to se však přestěhovalo do Rožnova pod Radhoštěm. Pro potřeby Elchronu zde vzniklo hodinářské učiliště v budovách bývalé metrovky na Kateřinově. V roce 1963 se začalo stavět budovy u lesu Březina - internát. V roce 1980 přibyl obor fotograf a kožešník, který byl v roce 1985 přesunut do Třeště. Obě učiliště se v roce 1983 sloučila, přibyly ještě obory švadlena a truhlář. V 80. letech zdejší učiliště navštěvovalo na 400 žáků. V roce 1997 bylo učiliště sloučeno s SOU textilním a služeb v Jihlavě, přičemž obory švadlena a truhlář byly přesunuty do Jihlavy.[170] Hodinářská škola k 30. červnu 2005 v Polné ukončila svůj provoz, ten byl přesunut do Jihlavy. Budovy byly prodány.[171]

Funguje tu Dům dětí a mládeže, který nabízí zájmové kroužky a kurzy i pobytové či příměstské tábory.[172] mateřské centrum Stonožka[173] Mateřská škola má 3 pracoviště Varhánkova (6 tříd), Na Podhoře (3 třídy) a Tyršova (1 třída)[174] Ve školním roce 2013/2014 Základní školu navštěvovalo 594 žáků ve 26 třídách, včetně jedné speciální třídy.[175] Funguje tu Základní umělecká škola nabízející hudební, výtvarný, literárně-dramatický a taneční kurzy. Vznikla v roce 1989 a sídlí v zámku.[176]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Domy ozdobené během Mrkvancové pouti

V budově místního zámku je v provozu Městské kino, jehož zřizovatelem je město Polná. V létě se promítá letní kino v areálu zámku a na náměstí filmy promítá Kinematograf bratří Čadíků. Působí zde dva spolky ochotnického divadla – Divadlo DUHA a Divadelní soubor Jiří Poděbradský. Ochotnické divadlo se tu poprvé hrálo v roce 1798, od roku 1808 hráli ochotníci česky.[104] Loutkové divadlo sídlí v budově Husovy knihovny na Sezimově náměstí. Koncerty pořádá Kulturní středisko Polná v areálu zámku,[177] bylo otevřeno v roce 1989, hlavní sál má kapacitu 1200 osob.[178] Hraje tu Polenský big band, Polenská dechová hudba či Pěvecký soubor ČESTMÍR, který byl založen v roce 1860.[179] Koncerty pořádají i žáci a absolventi zdejší Základní umělecké školy. Od roku 1652 se tu každoročně druhou neděli v září koná Mrkvancová pouť.[180]

Je zde bohatý spolkový život, který zde funguje již od poloviny 19. století. Mezi nejvýznamnější spolky se řadí Klub za historickou Polnou, Spolek městkého muzea, Klub seniorů, pobočky Klubu českých turistů a Českého červeného kříže či pobočky svazů – zahrádkáři, myslivci, rybáři, chovatelé poštovních holubů a včelaři. Sídlí zde i Junák a Spolek na ochranu zvířat. Sbor dobrovolných hasičů tu vznikl v roce 1872.[181]

Husovu knihovnu založili v roce 1914.[182] Dne 1. září 1930 v Husově knihovně zásluhou knihovníka Gustava Vítka zavedla jako první v republice volný přístup čtenářů ke knize (tzv. přímý výběr knih).[183] Knihovna pořádá univerzitu volného času. V zámku sídlí Městské muzeum. Na Karlově náměstí v prostorách bývalého židovského města se synagogou se nachází Regionální židovské muzeum s expozicemi Historie židovského města a Případ Leopolda Hilsnera. Muzeum prochází rekonstrukcí, otevřeno by mělo být v červnu 2014.[184] Město emituje informační měsíčník Polenský zpravodaj, vychází tu i měsíčník pro věřící Informace polenské farnosti a Klub Za historickou Polnou vydává každé čtvrtletí kulturně historický a vlastivědný sborník Polensko. V srpnu 2012 tu v půdních prostorách kostela Nanebevzetí Panny Marie Dominik Duka otevřel církevní muzeum.[185]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ke sportovnímu vyžití slouží dva areály – Areál u Pekla a Sportovní areál u Studánky. TJ Slavoj byl založen v roce 1927 jako Sportovní klub Polná.[186] V roce 1990 bylo v jednotě registrována 552 členů.[187] Provozuje fotbal, lední hokej, stolní tenis, tenis, volejbal a kulturistiku. Své jednoty zde mají Sokol a Orel. Dále tu fungují Klub vojáků v záloze, Skupina orientálních tanců Latifa, Savada Judo Polná, motokrosařský Moto racing Polná, RC modelářský klub, AIKIDO DDM POLNÁ[188] a airsoft klub.[189]

Informační tabule u prvního zastavení na Pojmanově naučné stezce.

Modře značená turistická trasa z Věžničky po zpevněné cestě západně obchází les Březina přes Husovo náměstí k pět kilometrů vzdálenému rozcestí mezi Zhoří a Stájí. Žlutý okruh vychází z Husova náměstí až k rybníku Kukle na severním okraji města. Rovněž z Husova náměstí vede zeleně značená trasa lemující břeh řeky Šlapanky okolo rybníků Borský a Kukle a dále pokračují do Horních Věžnic. Polnou prochází tři cyklistické trasy. Č. 16 vede z Věžničky do Hrbova, č. 4336 z Dobronína do Záborné a č. 4157 vede z Dolního Města do Věžnic.[93]

V 21. století byly vybudovány především zásluhou místních občanů dvě naučné turistické trasy. První z nich se nazývá Pojmannova naučná stezka, měří přibližně 6 km, původně byla vybudována v letech 1911–1913, obnovili ji v letech 1999–2002, má žluté značení. Startuje na Husově náměstí, dále vede kolem židovského hřbitova, Obecním lesem, podél rybníků Bor, Kukle až do Borského mlýna a poté se vrací zpět do centra města.[190] Druhou je Klementova stezka, vznikla v roce 2006, je modře značena, převážně prochází kolem rybníku Peklo a lesem Březina.[191]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Polné.

Centrum města, které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou[192] dominuje děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie z let 1700–1707, jenž byl prohlášen národní kulturní památkou.[193] I další tři kostely se nachází v blízkostí středu města – na Sezimově náměstí stojí novogotický kostel sv. Anny, který během přestavby hlavního chrámu sloužil jako náhradní svatostánek pro bohoslužby, severně od Husova náměstí na Havlíčkově ulici stojí pozdně barokní kostel sv. Barbory se hřbitovem. Na vrchu Kateřinov stojí raně gotický kostel sv. Kateřiny. Připomínkou již zaniklé židovské komunity je Karlovo náměstí se synagogou a rabínským domem. Na severozápadním okraji Polné se rozkládá židovský hřbitov.

U rybníku Peklo se nachází hrad a zámek Polná, který byl postaven kolem roku 1320, poté několikrát vyhořel, a od roku 1924 v něm sídlí městské muzeum. Počátky osidlování zdejšího území připomíná soutěska Klešter, která sloužila jako prastará celnice. Mezi industriální památky se řadí secesní městská elektrárna a budovy měšťanského a panského pivovaru, které stojí na ulici Komenského, respektive Na Lázni.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Michal Pešina (1782-1859), kaplan a katecheta na místní škole, později infulovaný kanovník u sv. Víta v Praze
  • František Pojmnon (1817-1902), obrozenecký kněz, spisovatel, historik
  • Josef Seidl, kaplan a katecheta hlavní školy polenské
  • František Ninger, kaplan a katecheta hlavní školy polenské
  • František Palacký,
  • František Ladislav Rieger
  • Karel Klaudy (1822-1894), zemský poslanec, purkmistr pražský
  • Franciszek Smolka (1810-1899), říšský poslanec za Lvov
  • Richard Belcredi (1823-1902), předseda rakouské vlády, uděleno 1865 za pomoc občanům při požáru 1863)
  • Antonín Schmidt (1820-1897), notář, kulturní a osvětový činitel, zakladatel Čtenářské besedy, 1. předseda pěveckého sboru Čestmír
  • Antonín Klusáček (1817-1898), revolucionář 1848, učitel
  • Ferdinand Voith (1812-1882), krajský hejtman v Čáslavi
  • Karel Varhánek (1829-1900), podnikatel a mecenáš
  • Jan Varhánek, továrník, věnoval městu rybník, který jej po něm pojmenovaný
  • Ignác Spinar (1816-1896), pedagog, činný ve spolcích
  • Václav Pojmann (1849-1925), podnikatel a mecenáš
  • Tomáš G. Masaryk
  • Edvard Beneš
  • Gustav Habrman (1864-1932), ministr školství, později ministr sociální péče
  • František Staněk (1867-1936), člen domácího odboje
  • Alois Jirásek, spisovatel
  • Prokop Drtina (1900-1980), ministr spravedlnosti ČSR. Uděleno po válce, v roce 1948 odebráno.
  • Klement Gottwald uděleno 1948[194]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31. 5. 2012. Dostupné online.  
  2. JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 30.  
  3. a b c d e f PRCHAL, Jan. Polná. Polná : Linda, 2010. 191 s. S. 5-6.  
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha : Československá akademie věd, 1951. 629 s. Kapitola Polná, s. 428–429.  
  5. PŘICHYSTAL, Antonín; ŠEBELA, Lubomír; ARISTID, Franc. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie, s. 26.  
  6. PŘICHYSTAL, Antonín; ŠEBELA, Lubomír; ARISTID, Franc. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie, s. 18.  
  7. PŘICHYSTAL, Antonín; ŠEBELA, Lubomír; ARISTID, Franc. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie, s. 21.  
  8. JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 27.  
  9. a b JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 32–33.  
  10. JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 29.  
  11. a b Prchal, Jan. Polná. S. 7–8.
  12. a b c d e f PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Pohled do historie, s. 2–5.  
  13. JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 35.  
  14. a b JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 37–38.  
  15. a b JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 39–40.  
  16. a b c MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Historická procházka půvabnou Polnou, s. 140–147.  
  17. JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 41–42.  
  18. a b JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 43–44.  
  19. a b Polná 1242-1992. S. 46–47.
  20. Prchal, Jan. Polná. S. 10.
  21. a b Polná 1242-1992. S. 48–49.
  22. Polná 1242-1992. S. 50–51.
  23. Polná 1242-1992. S. 52–53.
  24. Polná 1242-1992. S. 54–55.
  25. Polná 1242-1992. S. 56–57.
  26. BENEŠ, F. Berní rula 10, kraj Čáslavský I. Praha : [s.n.], 1953. S. 297-303.  
  27. Polná 1242-1992. S. 60–61.
  28. Polná 1242-1992. S. 65-66.
  29. a b Polná 1242-1992. S. 67-69.
  30. Polná 1242-1992. S. 70–71.
  31. Polná 1242-1992. S. 72.
  32. a b Polná 1242-1992. S. 113–114.
  33. Polná 1242-1992. S. 76.
  34. a b c Polná 1242-1992. S. 77.
  35. a b SVĚRÁK, Vlastimil. Písemnosti města Polná do roku 1945. In Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava. Jihlavský archivní občasník Svazek I/2003-2004. Jihlava : Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava, 2005. ISBN 80-86931-11-0. S. 211–215.
  36. Polná 1242-1992. S. 82–83.
  37. Prchal, Jan. Polná. S. 19.
  38. Polná 1242-1992. S. 86–87.
  39. Polná 1242-1992. S. 90–91.
  40. Polná 1242-1992. S. 92–93.
  41. a b Polná 1242-1992. S. 102–103.
  42. a b Polná 1242-1992. S. 109–110.
  43. Polná 1242-1992. S. 111.
  44. a b Polná 1242-1992. S. 115–116.
  45. Polná 1242-1992. S. 104.
  46. Polná 1242-1992. S. 107–108.
  47. Prchal, Jan. Polná. S. 22.
  48. Polná 1242-1992. S. 94–95.
  49. Polná 1242-1992. S. 119.
  50. Polná 1242-1992. S. 96–97.
  51. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 21.  
  52. Polná 1242-1992. S. 121.
  53. Polná 1242-1992. S. 124–125.
  54. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 36.  
  55. a b Prchal, Jan. Polná. S. 25.
  56. Polná 1242-1992. S. 127.
  57. http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=txt&id=5163
  58. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 48.  
  59. Polná 1242-1992. S. 136–137.
  60. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 50.  
  61. Polná 1242-1992. S. 139.
  62. Polná 1242-1992. S. 141–142.
  63. Polná 1242-1992. S. 146.
  64. Prchal, Jan. Polná. S. 26.
  65. Polná 1242-1992. S. 148.
  66. Polná 1242-1992. S. 150.
  67. Polná 1242-1992. S. 153–154.
  68. Polná 1242-1992. S. 155–156.
  69. Polná 1242-1992. S. 158–159.
  70. Prchal, Jan. Polná. S. 27.
  71. Polná 1242-1992. S. 160–161.
  72. Polná 1242-1992. S. 164–165.
  73. Polná 1242-1992. S. 166–167.
  74. Polná 1242-1992. S. 168.
  75. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 413.  
  76. a b Prchal, Jan. Polná. S. 29.
  77. a b Polná 1242-1992. S. 170–171.
  78. a b Polná 1242-1992. S. 172.
  79. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 104.  
  80. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 99.  
  81. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 111.  
  82. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 475.  
  83. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 356.  
  84. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 201.  
  85. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 176.  
  86. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 487.  
  87. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 127.  
  88. a b Prchal, Jan. Polná. S. 31.
  89. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 134.  
  90. Veřejná databáze ČSÚ, město Polná [online]. Český statistický úřad, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  91. BORK, Pavel. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [online]. České geologické služby, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  92. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987. 584 s. S. 43.  
  93. a b c Polná [online]. Mapy.cz, 2014-01-01, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  94. PŘICHYSTAL, Antonín; ŠEBELA, Lubomír; ARISTID, Franc. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Geologická charakteristika, přírodní poměry a nástin osídlení ve stínu archeologie, s. 9.  
  95. Klasifikace půdních typů podle TKSP a WRB [online]. Geoportál, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  96. TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.  
  97. QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Brno : Geografický ústav ČSAV, 1977. 73 s.  
  98. CHALUPSKÝ, Antonín. Meteorologická stanice Přibyslav [online]. Český hydrometeorologický ústav, rev. leden 1996, [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  
  99. II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [PDF]. Kraj Vysočina, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  100. DIVÍŠEK, Jan; CULEK, Martin; JIROUŠEK, Martin. 5.3 Fytogeografické členění České republiky [online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  101. Prchal, Jan. Polná. S. 137.
  102. Potenciálně přirozená vegetace [online]. Česká geologická služba, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  103. a b DAVID, Petr. Jihlavsko a Třebíčsko. Praha : Soukup & David, 2006. 161 s. ISBN 80-86899-99-3. Kapitola Vymezení a charakteristika, s. 9-11.  
  104. a b c PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Polná, s. 28–35. (česky)
  105. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 51.  
  106. a b Prchal, Jan. Polná. S. 128.
  107. Prchal, Jan. Polná. S. 134.
  108. Borovice u nádraží [online]. Agentura pro ochranu životního prostředí, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  109. Prchal, Jan. Polná. S. 142.
  110. a b c Sčítání lidu 2011 Polná [online]. Český statistický úřad, 2011, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  111. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 58.  
  112. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 24.  
  113. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-02-05]. S. 568, 569, záznam 73. Dostupné online.  
  114. Římskokatolická farnost Polná [online]. Královéhradecká diecéze, 2009, 2010, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  115. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  116. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  117. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  118. Mikroregion Polensko [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  119. Členská města, městyse a obce [online]. MAS Českomoravské pomezí, 2013, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  120. Správní obvody obcí s rozšířenou působností [xls]. Český statistický úřad, 2007-01-01, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  121. Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. Volby.cz, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  122. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  123. PRCHAL, Jan. Znak města Polná [online]. Město Polná, 2011-01-30, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  124. BUČKOVÁ, Nina. Bc.. Brno, 2011 [cit. 201-02-07]. 55 s. Bakalářská. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr.. s. 31. Dostupné online.
  125. Udělené symboly – Polná [online]. 2003-11-25, [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.  
  126. Profil firmy [online]. Mlékárna Polná, 2000-2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  127. SPEKTRUM, spol. s r.o. [online]. Firmy.cz, 1996–2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  128. Historie a současnost firmy [online]. BRASSICA PAP, 2009, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  129. Kontakty [online]. HASOFT, 2012, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  130. Úvodní strana [online]. RENOT, 2009, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  131. a b O společnosti [online]. Mivokor, 2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  132. Vítejte ve společnosti VAREX! [online]. VAREX, 2005-2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  133. O nás [online]. Adorah, 2009, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  134. NĚCO MÁLO O NÁS [online]. Kövak, 2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  135. Kontakty [online]. Azure, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  136. O firmě [online]. ALTECH CZ, 2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  137. Informace o společnosti­­ [online]. TKZ Polná, 1994-2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  138. Stanice Polná [online]. HZS Kraje Vysočina, 2010, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  139. Obvodní oddělení Polná [online]. Policie ČR, 2010, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  140. Zdravotní středisko Polná [online]. Město Polná, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  141. Lékárny [online]. Město Polná, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  142. Psí útulek [online]. Spolek na ochranu zvířat Polná, 2011, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  143. Veterinární ordinace [online]. MVDr. Ing. Zdeněk Pohanka, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  144. Vaši veterináři [online]. Veterinární ordinace Polná, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  145. Partner pro odpady, kontejnery, demolice [online]. EKO-KOBA, s.r.o., Jihlava, 2013-2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  146. IZOLACE Slavík Miroslav [online]. IZOLACE Slavík Miroslav, 2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  147. Základní informace [online]. REKOSTAV, 2009, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  148. SMEJKAL, Jaroslav. Profil firmy [online]. Stavebniny Nest & Stavo, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  149. O nás [online]. Milan Rosůlek, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  150. SLUŽBY, ŘEMESLA [online]. Měst Polná, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  151. VRTANÉ STUDNY A TEPELNÁ ČERPADLA [online]. Artemia, 2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  152. Vrtání studní Jekl [online]. Studny Jekl, 2008-2013, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  153. O nás [online]. POHASERVIS, 2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  154. O nás [online]. WLACH TRANSPORT, 2008, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  155. Penzion TKZ Polná [online]. TKZ Polná, 1994-2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  156. Ubytování a stravování [online]. Město Polná, 2014-01-01, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  157. O nás [online]. Kuncpiano, 2013, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  158. Kontakt [online]. Sedlářství Brašnářství - Jan Prokop, 2014, [cit. 2014-02-06]. Dostupné online.  
  159. Polná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.  
  160. BARTŮNKOVÁ, Andrea. Mezi Polnou a Dobronínem možná znovu pojede vlak. Trať bude na prodej. ČRo Zprávy [online]. 2013-10-03 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  161. Polná 1242-1992. S. 179–180.
  162. Polná 1242-1992. S. 181–182.
  163. Polná 1242-1992. S. 183–185.
  164. Polná 1242-1992. S. 187–188.
  165. Polná 1242-1992. S. 189.
  166. Prchal, Jan. Polná. S. 21.
  167. Polná 1242-1992. S. 191–192.
  168. Polná 1242-1992. S. 195–196.
  169. Polná 1242-1992. S. 197.
  170. HAJNOVÁ, Jaroslava. Vzdělávání dorostu v Polné. Polensko. 1998, roč. 7, čís. 1, s. 16-19. Dostupné online [cit. 2014-05-12].  
  171. Historie učiliště [online]. Hodináři, 2013-01-01, [cit. 2014-05-12]. Dostupné online.  
  172. O nás [online]. DDM Polná, 2013-01-01, [cit. 2014-05-10]. Dostupné online.  
  173. Mateřské centrum Stonožka [online]. DDM Polná, 2013-01-01, [cit. 2014-05-10]. Dostupné online.  
  174. Mateřská škola Polná [online]. Mateřská škola Polná, 2014-01-01, [cit. 2014-05-10]. Dostupné online.  
  175. Základní škola Polná [online]. Základní škola Polná, 2013-01-01, [cit. 2014-05-10]. Dostupné online.  
  176. HISTORIE ŠKOLY [online]. ZUŠ Polná, 2013-01-01, [cit. 2014-05-10]. Dostupné online.  
  177. Kulturní středisko Polná [online]. Kulturní středisko Polná, 2012-01-01, [cit. 2014-05-12]. Dostupné online.  
  178. Prchal, Jan. Polná. S. 30.
  179. PRCHAL, Jan. Polná. Polná : Linda, 2010. 191 s. Dostupné online. S. 123.  
  180. Prchal, Jan: Polná. Historické město roku 2006, str. 32–33
  181. PRCHAL, Jan. Polná. Polná : Linda, 2010. 191 s. Dostupné online. S. 155.  
  182. Polná 1242-1992. S. 208.
  183. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná : Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 49.  
  184. Regionální židovské muzeum - synagoga [online]. Město Polná, 2014-01-01, [cit. 2014-05-10]. Dostupné online.  
  185. ČT24. Arcibiskup Duka otevřel v Polné první církevní muzeum [online]. Česká televize, 2012-08-25, [cit. 2014-05-17]. Dostupné online.  
  186. Historie fotbalu v Polné [online]. TJ Slavoj Polná, 2013-01-01, [cit. 2014-05-12]. Dostupné online.  
  187. Polná 1242-1992. S. 175.
  188. Historie oddílu [online]. Aikido AC Polná, 2014-01-01, [cit. 2014-05-12]. Dostupné online.  
  189. Airsoft klub Polná [online]. Airsoft klub Polná, 2013-01-01, [cit. 2014-05-12]. Dostupné online.  
  190. Pojmanova naučná stezka
  191. Klementova stezka
  192. Městská památková zóna Polná [online]. MONUMNET, 2003-01-10, [cit. 2014-05-17]. Dostupné online.  
  193. KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí 28 – Polná. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 23. 7 2010, 57, s. 19. ISSN 1212-740X.  
  194. ŠUP, Milan. Čestní občané města Polné. In PRCHAL, Jan. Polensko. Kulturněhistorický a vlastivědný sborník. Polná : Klub za historickou Polnou, 2008, č. 1. Dostupné online. S. 6-10.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Polná ve Wikimedia Commons

Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

ArnolecBrzkovDobronínDobroutovJamnéJersínKamennáMěšínNadějovNížkovPoděšínPolnáRybnéSirákovStájŠlapanovVěžniceVěžniceVěžničkaZábornáZhořŽdírec