Fytogeografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Fytogeografie je mezioborová vědní disciplína studující rozšíření rostlin na Zemi. Někdy je ztotožňována z geobotanikou neboli fytocenologií, což je obor zkoumající vegetaci mnohem hlouběji. Hlavní součástí fytogeografie jsou botanika a geografie. Fytografie je součástí biogeografie. Za zakladatele tohoto oboru je považován Alexander von Humboldt.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Fytografie se dělí na následující podobory:

  • Areálová fytogeografie neboli chorologie – se zabývá rozšířením rostlin v rámci areálů. Zkoumá jejich vývoj a vzájemně je porovnává.
  • Historická fytogeografie neboli genetická fytogeografie – studuje flórogenezi, tedy změny a vývoj flór v čase a prostoru.
  • Regionální fytogeografie – porovnává květeny a řadí je do květených jednotek (tzv. chorionů).
  • Geografie vegetace – zkoumá rostlinné formace (např. tropický deštný les, savana, atd.).

Historie[editovat | editovat zdroj]

I když se za zakladatele fytogeografie považuje Alexander von Humboldt (1769-1859) je nutné zmínit i jeho předchůdce. Nejvýznamnější z nich byl Theoprasthus který již ve 3. století př. n. l. popsal azonální formaci mangrovů v Indii.

V roce 1805 vydal Alexander von Humboldt spis, ve kterém vymezil fytogeografii jako vědu. Proto je považován za zakladatele tohoto vědního oboru. Dále zavedl pojem asociace, což je výrazný typ rostlinného společenstva s určitým floristickým složením; definoval pojmy flóra a vegetace; zdůraznil vliv klimatu na utváření rostlinných formací.

O osmnáct let později v roce 1823 vydává J. F. Schouw první příručku fytogeografie. V tomto spise Shouw definoval areálovou a regionální fytogeografii, popsal některé abiotické faktory, definoval areál (ač výrazu „areál“ nepoužil), vymezil svět na květné regiony a zobrazil některé fytogeografické jevy na geografických mapách.

Z dalších jmen je nutno uvést F. J. Meyena, který použil poprvé termín areál; A. L. P. P. de Condolla (1806-1893), který zavedl termíny endemit, relikt a disjunkce a A. H. R. Griselbacha, který vytvořil přehled vegetace Země podle vlivu klimatu. Dalšími významnými vědci působícími na poli fytogeografie byly O. Heer a A. Engler, který studoval genezi flór od třetihor po současnost.

Česká fytogeografie[editovat | editovat zdroj]

Česká fytogeografie se začíná pomalu rozvíjet až v druhé polovině 20. století i když významné dílo (Vývoj) od J. Podpěry bylo vydáno již v r. 1906. Z mladší generace je nutno uvést Radovana Hendrycha.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • česky
    • HENDRYCH, Radovan. Fytogeografie. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1984.

Související články[editovat | editovat zdroj]