Filip Maxmilián Opiz
| Filip Maxmilián Opiz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. června 1787 Čáslav  České království |
| Úmrtí | 20. května 1858 (ve věku 70 let) Praha  Rakouské císařství |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | entomolog, botanik a mykolog |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Filip Maxmilián (Philipp Maximilian) Opiz (5. červen 1787, Čáslav[1] – 20. květen 1858, Praha) byl českoněmecký lesník a přírodovědec, jeden z nejvýznamnějších českých botaniků 19. století.
Život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1819 založil v Praze tehdy naprosto unikátní Výměnný ústav pro výměnu herbářových položek (německy Pflanzentausch-Anstalt). Tento jeho ústav pak vydával v letech 1823–1830 periodikum Naturalientausch[2], které se stalo významným taxonomickým a floristickým zpravodajem.
V letech 1838 až 1843 byl jedním z tvůrců díla Oekonomisch-technische Flora Böhmens, jehož editorem byl Bedřich Všemír von Berchtold.
Opiz sám byl zejména vynikající botanik soustřeďující se na taxonomii a dokázal rozlišit taxony, které byly definitivně rozpoznány a ustaveny až ve 20. století.
Národnímu muzeu v Praze odkázal finanční fond na nákup přírodovědných sbírek, z něhož se až do 20. let čerpaly částky v řádech desítek tisíců korun[3]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Otec Filipa Maxmiliána Opize, Johann Ferdinand Opiz (1741-1812), patřil mezi osvícence. Na studiích v jezuitské koleji byl jeho spolužákem pozdější profesor matematiky (známý též z Jiráskova F. L. Věka) Stanislav Vydra. Po studiu práv, stal sekretářem knížete Karla Egona Fürstenberka; v roce 1775 se stal finančním úředníkem v Čáslavi. dopisoval si s významnými osobnostmi své doby jako Giacomo Casanova, Josef Dobrovský a další. Je autorem tzv. válečné hry simulující taktiku i strategii války. Opiz do své válečné hry poprvé vložil prvky statistiky a pravděpodobnosti, když v ní zavedl házení kostkami.[5]
Bratr Jiří Emanuel Opitz (1775–1841) byl malíř. Dcera Augusta Opizová (1817–1875) se nikdy neprovdala, působila jako dobročinná pracovnice a spolková činovnice dámských spolků.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
Vlastní dílo:
- Botanische Topographie Böheims, 1804–1825 (dochováno pouze v rukopise)
- Deutschlands cryptogamische Gewächse nach ihren natürlichen Standorten geordnet, Praha, 1816
- Tentamen Florae cryptogamicae Boëmiae, Brno, 1819-1820
- Böheims Phänerogamische und cryptogamische Gewächse, Praha, 1823
- Die Pelargonien, Praha, 1825
- Seznam rostlin květeny české, Praha, 1852
V edici Bedřichem Všemírem von Berchtold:
- Oekonomisch-technische Flora Böhmens, Praha, 1838, 1839, 1841, 1843
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ [1] digitalizovaná čísla 1 až 10 periodika Naturalientausch na stránkách http://books.google.cz
- ↑ F.Saturník, Národní museum za války a po válce. Praha 1924, finanční přehled na s. 92-96.
- ↑ BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek.
- ↑ OPIZ, Johann Ferdinand. Das Opiz´sche Kriegsspiel... [online]. Vojenský historický ústav [cit. 2021-03-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Maxmilián Opiz na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Filip Maxmilián Opiz
- digitalizovaná kniha Seznam rostlin květeny české na stránkách http://kramerius.nkp.cz/
- digitalizované dílo Oekonomisch-technische Flora Böhmens na stránkách http://kramerius.nkp.cz/
- digitalizovaná čísla 1 až 10 periodika Naturalientausch na stránkách http://books.google.cz
