Slavomil Hejný
| Slavomil Hejný | |
 Slavomil Hejný |
|
| Narozen | 21. června 1924 Lidmaň, okr. Pelhřimov |
|---|---|
| Zemřel | 22. června 2001 Praha |
| Národnost |  Čech |
| Obor | Geobotanika |
| Známý díky | Ekologie vodních a bažinných rostlin synantropní botanika |
Prof. RNDr. Slavomil Hejný, DrSc (21. června 1924 Lidmaň, okr. Pelhřimov – 22. června 2001 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých, československých a evropských botaniků 20. století[1] a dlouholetým ředitelem Botanického ústavu Československé akademie věd v Průhonicích. Zabýval se ekologickou charakteristikou vodních a bažinných rostlin a synantropní botanikou.[2]
Obsah |
Životopis [editovat]
Slavomil Hejný se narodil 21. června 1924 v Lidmani v okrese Pelhřimov na Českomoravské vrchovině v rodině učitele. Mládí však prožil v jihočeském Protivíně, kde navštěvoval základní školu. Po maturitě na píseckém klasickém gymnáziu v době protektorátu absolvoval dvouletou rybářskou školu ve Vodňanech a po otevření vysokých škol se zapsal na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.[1] Studium ukončil doktorskou disertační prací v roce 1948. Poté působil na fakultě jako asistent a v roce 1953 přešel do Ústředního výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni.
V roce 1956 obhájil svoji kandidátskou disertační práci a nastoupil do Geobotanické laboratoře ČSAV v Průhonicích, kterou řídil geobotanik Rudolf Mikyška. Po sloučení průhonické a brněnské Geobotanické laboratoře v roce 1962 se stal prvním ředitelem nově vzniklého Botanického ústavu ČSAV. V této funkci setrval až do roku 1990.[3]
Po odchodu do důchodu se Slavomil Hejný i nadále věnoval vědecké práci a publikační a přednáškové činnosti. Zemřel 22. června 2001 den po svých 77. narozeninách na plicní embolii.
Vědecká a řídicí činnost [editovat]
Slavomil Hejný byl srdcem Jihočech, což se svým způsobem obrazilo i v jeho vědecké práci. Celý život se mimo jiných témat věnoval zejména vegetaci jihočeských rybníků.[1] Do jižních Čech směřoval též významnou část činnosti botanického ústavu. Založil zde hydrobotanické pracoviště v Třeboni a řadu terénních výzkumných pracovišť.[3]
Jeho vědecká práce, ačkoli značně rozsáhlá, trpěla nutností věnovat se ředitelské funkci. Řídil totiž nejen ústav v Průhonicích, ale i ekologické pracoviště v Brně a již zmíněné pracoviště v Třeboni. Zároveň byl z titulu své funkce též správcem historicky cenného objektu Průhonického zámku a nesmírně cenného Průhonického parku.[1]
Kromě toho zastával i řadu dalších významných vědeckých funkcí. V letech 1976 až 1990 byl předsedou České botanické společnosti, dále členem předsednictva Českého svazu ochránců přírody, předsedou vědeckých rad Chráněných krajinných oblastí Třeboňsko a Jizerské hory, později též předsedou Vědeckého kolegia ČSAV biologie organismů, populací a společenstev a mnoha dalších. Byl též členem ediční rady vydavatelství Academia a členem redakčních rad mnoha domácích a zahraničních odborných časopisů.[1][4][5][6]
V roce 1972 získal Slavomil Hejný vědeckou hodnost člen korespondent ČSAV a v roce 1984 akademik.
Z titulu jeho ředitelské funkce se mu v nelehkém období husákovské normalizace podařilo i za pomoci profesora Emila Hadače zachránit pro vědeckou práci celou řadu lidí, kteří by jinak byli nuceni svoji vědeckou kariéru opustit.[7][8][9]
Publikační činnost [editovat]
Publikační činnost prof. dr. Slavomila Hejného byla velmi rozsáhlá, za všechny jmenujme alespoň obšírnou Květenu České republiky 1 - 3 společně s dr. Bohumilem Slavíkem (Academia, Praha 1988, 2003). Posledním velkým projektem, na němž se autorsky podílel, je pětidílný Zahradnický slovník naučný (Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha1994-2001)
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e SAV Medaila jubilea spomienky
- ↑ Malá československá encyklopedie. II. svazek D - CH. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1985. str. 744. bez ISBN
- ↑ a b www.cittadella.cz
- ↑ lesprace.silvarium.cz
- ↑ krkonose.krnap.cz
- ↑ ziva.avcr.cz
- ↑ www.butbn.cas.cz
- ↑ www.cdk.cz
- ↑ www.learned.cz
