Valchování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Valchování (angl.: fulling, něm.: Walken) je zhušťování a zplsťování povrchu vlnařských tkanin, pletenin a plstí (viz Kießling/Matthes).

Výrobní technologie[editovat | editovat zdroj]

Valchování se dosahuje účinkem tlaku, tlučení, hnětení, vlhkosti a tepla. Proces valchování se podporuje vhodnými chemickými podmínkami:

  • mírně alkalickými (sodné a mýdlové roztoky, pH 9-10) pro výrobky z mykané vlny a směsí s vlnou
  • neutrálními (cca pH 7) pro výrobky z česaných vlnařských přízí
  • kyselými (s kyselinou mravenčí, octovou nebo sírovou, pH 3-4) pro plsti k technickým účelům

Šupiny na vláknech způsobují během valchování zaklínění jednotlivých vláken a zplstění.

Valchování je často spojeno s předcházejícím plstěním, před uložením materiálu do valchy se textile zpravidla pere (výjimka: valchování „ve špíně“ tj. zpracování bez předchozího praní).

Valchování se liší od plstění zejména tím, že se provádí vždy za mokra a textilie se valchováním sráží až o 40 %. Dosažitelná hustota se udává s 60 g/cm3.

Ruční valchování[editovat | editovat zdroj]

Rytina z 18. století: Práce s ručními valchami

Podle nejstarších písemných dokladů se používalo valchování již 10. století v Persii. [1]

Původně se rouno z vlněných vláken sešlapávalo nohama na zvlněném prknu (viz rytina vpravo nahoře) nebo ve vaně, do které se přidávala dobytčí moč na rozpouštění nežádoucího tuku. Později (asi až do poloviny 19. století) se jako nádrž používal vydlabaný kmen stromu a k tlučení materiálu mechanické palice (stupy nebo pěchy). [2] Pohyb palic byl asi od 15. století zmechanizován, čímž vznikla první kladivová valcha [3] Asi od konce 19. století se valchování provozuje jen průmyslově na valchovacích strojích.

K amatérské úpravě textilií valchováním se dají použít ruční valchy (prkna) nebo domácí pračky. [4]

Strojní valchování[editovat | editovat zdroj]

V 21. století se k valchování používají kladivové nebo válcové stroje. Práce moderních strojů je zčásti automaticky kontrolována, kvalita a stejnoměrnost valchování je však ve značné míře závislá na zkušenostech a pečlivosti obsluhy.

Kladivová valcha ze 17. století

Kladivová valcha[editovat | editovat zdroj]

je zařízení považované za jeden z prvních textilních strojů. Nejstarší písemný doklad o jejím použití pochází z roku 962 z kláštera San Bartolomeo di Carpineto v Itálii (viz Mecheels).

Funkce: Těžké bloky dopadající na textilii skládanou ve speciálně tvarované vaně vyvíjejí tlak potřebný k plstění. Materiál se zpracovává v plné šíři, valchují se především technické, velmi husté plsti v kyselém prostředí. S kladivovým strojem se dají (oproti jiným valchám) valchovat i materiály s obsahem až 70 % umělých vláken. [5]

Válcová valcha[editovat | editovat zdroj]

je krytá vana, kolem jejíž vnitřní stěny obíhá nekonečný provazec nebo hadice (délka asi 50 m) ze zpracovávané textilie. Pohyb zvlněného pásu textilie je řízen párem valchovacích válců. Zboží prochází lázní s chemikálií, zhušťuje se v tzv. tlačném kanálu a je vhazováno na odrazovou mříž rychlostí až 1000 m/min., odkud se popsaná procedura opakuje po dobu cca 60 minut. První patenty na válcovou valchu pocházejí z poloviny 19. století [6]. Na stejném principu jsou konstruovány valchy i na začátku 21. století jako nejpoužívanější zařízení pro tento druh úpravy textilií, pro valchování pletenin jako jediná technologická varianta. Stroj funguje také často jako pračka. (viz Peter/Routte)[7]

Víceválcová valcha[editovat | editovat zdroj]

sestává až ze 20 párů válců, jednotlivé páry jsou řazeny horizontálně za sebou. Dolní válce jsou zahřívány, horní válce (rulety) vibrují nad textilií probíhající v plné šíři jako nekonečný pás. Obvodová rychlost válců se ve směru průchodu materiálu postupně snižuje (např. vstupní rychlost 200 m/min a výstupní 135 m/min.), takže dochází ke zhušťování textilie (viz Peter/Routte). [8]

Poutnická valcha[editovat | editovat zdroj]

sestává z cca 10 párů válců, mezi kterými prochází textilie uložená v několika vrstvách nad sebou jako nekonečný pás v šíři do 240 cm. Válce se otáčejí během jednoho cyklu krátkým pohybem kupředu a vrací se o určitou část zpět („dva kroky dopředu a jeden zpátky“). Válce jsou zahřívány, procházející materiál se shora postřikuje chemikálií. Valchování padesátimetrového pásu trvá 20-30 minut. Stroje se dají s výhodou použít k vylepšení hůře předplstěných materiálů. [9] Stroje tohoto druhu se začaly vyrábět v 50. letech 20. století. [10]

Valchování příze[editovat | editovat zdroj]

Velmi hrubé vlněné příze na koberce se dají valchovat technologií zvanou Periloc. Přást od mykacího stroje prochází vanou se speciální zplsťovací tekutinou a silikonovou hadicí. Hadice je v rychlém sledu stlačována rotorem a tak vzniká zplstěná příze. [11]

Použití valchovaných výrobků[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4, str. 386 a 434-438
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 405-406
  • Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 216

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejstarší zmínka o valchování (anglicky): A. R. Lucas (2005), "Industrial Milling in the Ancient and Medieval Worlds: A Survey of the Evidence for an Industrial Revolution in Medieval Europe", Technology and Culture 46 (1): 1–30 [10–1 & 27
  2. Ruční valchování: http://www.kohoutikriz.org/data/w_grubo.php
  3. Valchování v 19. století na Šumavě: http://mve.energetika.cz/uvod/valcha.htm
  4. Návod na plstění úpletů v pračce: http://pleteni.eu/navody-na-pleteni-a-udrzba/navod-na-plsteni-rucne-vyrobenych-upletu-v-pracce.htm
  5. Kladivová valcha z roku 1924: https://www.noz.de/artikel/43123/hammerwalke-zweimal-75-kilo-kneten-den-stoff
  6. Patent na válcovou valchu z roku 1864: http://dingler.culture.hu-berlin.de/article/pj175/ar175046
  7. Nákres válcové valchy z počátku 20. století: http://www.zeno.org/Meyers-1905/I/Wm01638m
  8. Snímek víceválcového stroje na dovalchování: http://www.dostal-maschinenbau.de/media/filz/Produkte/Nachwalke/Bild_Nachwalke_H2.jpg
  9. Valchování s poutnickou valchou: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:LsqSv1hnj-kJ:www.neufilz.de/files/neufilz/documents/se016.pdf+&cd=2&hl=de&ct=clnk&gl=de
  10. Snímek poutnické valchy z počátku 21. Století: http://www.dostal-maschinenbau.de/media/filz/Produkte/PWS80/Bild_PWS80_H2.jpg
  11. Výroba valchované příze ve Švýcarsku (německy): http://www.lantal.com/index.cfm?ID=A91DD79F-14C2-626D-C2088A4DD1BBDD71
  12. Příklad valchovaného froté: http://www.living24.cz/bytovy-textil/zupany-rucniky-domaci-obuv-damska-soupravy-damske-kabelky/frote-rucniky-3161
  13. Valchované pleteniny ze směsi vlna/viskóza: http://de.dawanda.com/product/34189801-IMMERDABEI--Wickeltuch-aus-Viscose-Wollqualitaet