Pletenina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pletenina je plošný textilní útvar vzniklý provázáním jedné nebo více nití.[1] [2]

Strukturou pletenin je způsobena značná roztažnost výrobků (až 100 %), dobrá prodyšnost, nemačkavost a náchylnost ke žmolkování.

Materiál[editovat | editovat zdroj]

Souprava jehlic na ruční pletení

Nit se při pletení deformuje do kliček, jejichž vzájemným provázáním vznikají očka. Proto se pro pletení nejčastěji používají tvárnější příze s menším počtem zákrutů než například pro tkaniny.

Z vlákenných materiálů se uplatňuje zejména bavlna, vlna,hedvábí a skoro všechny druhy umělých vláken. Pro speciální účely se používají i příze z méně pružných vláken (len nebo dokonce sklo).

Staplové příze se musí před pletením napouštět parafinem, aby byly vláčné a hladké, hedvábí se ze stejných důvodů chemicky upravuje. Příze se podává pletacím strojům nejčastěji nasoukaná na konických cívkách s křížovým vinutím.

Materiál pro osnovní pleteniny se musí před zpracováním nasnovat, t.j. převinout na osnovní vály.[3]

Příze na ruční pletení jsou zpravidla několikanásobně skané, často jako efektní a v různých barevných kombinacích.

Ruční pletení[editovat | editovat zdroj]

Koptické ponožky – egyptská pletenina ze 4.až 5. století

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Údaje o počátcích pletařství jsou velmi sporné. Podle některých knih byly ve vykopávkách v údolí řeky Hindus nalezeny zbytky pletenin staré několik tisíc let, tyto informace však nebyly nikdy ověřeny [4].

Doloženy a odborně analyzovány byly nálezy z vykopávek na různých místech v Egyptě. Jsou to tzv. „koptické“ ponožky zhotovené v období mezi 4. a 5. stoletím n.l. technikou nalbinding (v angličtině často nazývanou single needle knitting) [5]. Tato metoda je považována za přechod mezi technikou vázání sítí a pletením v dnešním smyslu, od kterého se liší zejména tím, že se používají omezené délky pletacích nití a práce se podobá spíše šití nebo látání (viz Mecheels).

Techniky ručního pletení[editovat | editovat zdroj]

Pletení se dvěma jehlicemi

Pletenina se zhotovuje s pomocí jehel (ukázka je na snímku vpravo) z různých materiálů a s tloušťkou přizpůsobenou jemnosti příze.

Na zhotovení pleteniny ve tvaru pruhu stačí dvě jehlice. Na jednu jehlici se nejdříve navléká řada oček. Druhá jehlice se pak vpíchne do posledního očka, zachytí napnutou nit a protáhne ji očkem. Protože se nit provléká bez přerušení dalším očkem, jsou očka navzájem spojena a vytváří řádek spojený s předcházejícím. Jestliže se jehlice vpichuje z přední strany a očko se protáhne zezadu dopředu vytvoří se lícní očko a při opačném postupu vznikne rubní očko.

Okrouhlá pletenina (hadice) se dá zhotovit jen s dvojicí jehlic spojenou zaobleným drátem nebo se soupravou 4-5 jehlic, u kterých se rozdělí očka na čtyři jehlice a pátou se provádí vlastní pletení.

Strojní pletení[editovat | editovat zdroj]

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Stocking frame v muzeu v anglickém Ruddingtonu

První známý mechanizmus, kterým se napodobovalo (a částečně nahradilo) ruční pletení, byl anglický vynález z roku 1589 nazvaný „stocking frame“ (snímek vpravo). Na aparátu se pletlo s háčkovými jehlami, mezi kterými se s pomocí platin zatahovala pletací nit - základní podmínky pro vznik zátažné pleteniny.

cca. 1780 – první osnovní stávek (Anglie)[6]

1789 – patent Francouze Decroixe na okrouhlý stávek

1856 - vynález jazýčkové jehly - předpoklad pro sériovou výrobu okrouhlých velkoprůměrových pletacích strojů

cca. 1864 – patent Angličana Cottona na kotonový stávek

1915 – punčochy do jemnosti 30 den komplet na okrouhlém stávku

1952 – punčochy z polyamidu do jemnosti cca. 10 den na automatech nahradily kotonové stávky

1987 – elektronické vzorování pletenin

Princip strojního pletení[editovat | editovat zdroj]

Pletenina vzniká součinností různých nástrojů na pletacím stroji, z nichž nejdůležitější jsou pletací jehly.

Pletací jehla sestává v podstatě ze stvolu, nožky a háčku, který se musí v určitém momentě uzavírat a otvírat. Podle způsobu ovládání háčku se zpravidla rozeznávají tři druhy jehel:

Jazýčková jehla
  • • Háčková jehla, u které se pružný ocelový háček ovládá tlakem lisovacího zařízení [7]
  • • Jazýček (snímek vlevo) je jedním koncem zachycen na stvolu jehly, ramínko se pohybuje tahem zpracovávané niti (kličky) a tak zavírá a otvírá průchod do (tuhého) háčku jehly
  • • U složené jehly (něm. Schiebernadel) funguje jako uzávěr průchodu do hlavice jehly kovové šoupátko umístěné v drážce jehly [8]

Nové očko vzniká následovně: Staré očko je uloženo v háčku jehly, jehla se pohybuje směrem vzhůru, háček se otevře a očko klouže po stvolu směrem k nožce jehly. Do otevřeného háčku se mezitím vloží nová klička, jehla klesá, háček se uzavře a hotové očko se přehodí přes hlavici jehly a přidá k hotové pletenině.

Schéma zátažné vazby

Zátažná pletenina[editovat | editovat zdroj]

Jestliže jsou kličky propojeny vedle sebe ve směru řádku, vzniká zátažná pletenina ( jak je schematicky znázorněno na vedlejším náčrtu). Červená nit vytváří kličky, kterými se provlékají (postupně, vedle sebe) v následujícím řádku černé kličky a tak vzniká řádek z oček - základní element zátažné pleteniny.

Kličky se mohou provlékat v mnoha variacích a tak vytvořit několik desítek druhů vazeb (žebrová, výplňková, interloková, žakárová atd).

Práce okrouhlého pletacího stroje

Tvorba oček a jejich vzájemné provlékání jsou způsobeny určitým pohybem pletacích jehel. Na snímku vlevo je znázorněna činnost jazýčkových jehel okrouhlého pletacího stroje. Jehly jsou nejdřív otevřeny, při pohybu směrem dolů se postupně zavírají a platiny (v dolní části snímku) stahují po odsunutí jehel hotová očka.

Na tomto principu pracují ploché, velkoprůměrové a maloprůměrové pletací stroje (automaty na výrobu punčochového zboží).

Zátažné pleteniny se také vyrábí na plochých (tzv. kotonových) nebo okrouhlých stojících, které pracují na principu současného pohybu všech jehel stejným směrem. Těmto strojům se říká stávky.

Vedle těchto se používají speciální stroje např. na výrobu lemů, hadic atd. [9]

Osnovní pletenina[editovat | editovat zdroj]

[10]

Schéma jednolícní osnovní vazby

Osnovní pleteniny jsou méně elastické než výrobky zhotovené zátažnou technikou, mají však o to stabilnější formu a nedají se párat.

Pletenina vzniká provázáním oček osnovních nití předkládaných pletacímu stroji v počtu několika tisíc v podélném směru. Náčrt vpravo znázorňuje t.zv. trikotovou vazbu osnovní pleteniny.

Osnovní stávky pracují zpravidla s háčkovými jehlami v jednom lůžku. K hlavním pracovním orgánům patří (2-4) kladecí lišty a platiny. Při pletení se jehly nejdříve zvednou a kladecí lišty se dostanou do polohy nad jehlou a vykývnou tak, aby se nitě položily na dlouhé háčky jehel a spadly na jejich stvoly. Následuje předtažení kliček, lisování, nanášení a odhoz se zatažením. Strojům se říká také osnovní automaty, staví se až v šestimetrové pracovní šířce a dosahují maximálně 3000 otáček za minutu.

U rašlových strojů se používají jazýčkové jehly v jednom nebo dvou lůžcích. Jednolůžkový rašl má platiny, které plní pouze uzavírací funkci, jehly jsou vedeny v desce se žebry, přes která se nanáší a odhazují nitě. K pracovním orgánům patří srážecí drát, který uzavírá jazýčky jehel.

U dvoulůžkového rašlu se obě lůžka střídají v činnosti. Nepotřebuje uzavírací platiny, pletenina je držena v potřebné poloze vždy tím lůžkem, které právě neplete. Ke stroji může patřit až 11 lišt s kladecími jehlami, což umožňuje velmi bohaté vzorování.

Podobně jako u zátažných pletenin se zde ze základní vazby odvozuje řada variant (atlasová, plyšová, tylová atd.)

Pletené výrobky[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé druhy pletacích strojů se používají převážně na následující výrobky:

Pletací stroje [11] Příklady použití
Okrouhlé stroje s malým průměrem jehelního lůžka punčochy, punčochové kalhoty, ponožky
Okrouhlé stoje maloprůměrové, dvoulůžkové ponožky s plastickými a barevnými vzory
Okrouhlé stroje s velkým průměrem metráž na dámské a pánské svrchní ošacení, prádlo, technické pleteniny
Zátažné pletací stroje ploché módní ošacení
Osnovní stávky metráž na výrobu prádla, košilovin, svrchního ošacení, ložní prádlo, ubrusy
Rašly záclony, krajkoviny, potahoviny, technické textilie, geotextilie, sítě apod.
Zátažné stávky ploché plošně tvarované módní výrobky (svetry, košile, halenky)

Podle odhadů z roku 2003 měla v roce 2010 celosvětová produkce přesáhnout 21 milionů tun. [12]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Maschentechnik (Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1979)
  • Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 703-769
  • K.P.Weber/M.O.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, ISBN 3-87150-792-Xstr. 27-28
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 440-442
  • Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 111-113

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Definice pleteniny: http://skripta.ft.tul.cz/data/2006-10-06/14-25-17.pdf
  2. ČSN ISO 4921 Pleteniny - Druhy - Slovník: http://as.ntkcz.cz/stm/el_cas.normy_package.seznam?ctrida=80&stk_vlastni=N
  3. Příprava k pletení: http://skripta.ft.tul.cz/data/2006-10-06/14-24-32.pdf
  4. Historie pletařství (anglicky): http://www.knitty.com/ISSUEspring06/FEAThistory101.html
  5. Návod na pletení nalbinding (německy): http://www.magicusincendium.de/html/nadelbinden.html
  6. První osnovní stávek: http://www.zeno.org/Pierer-1857/A/Strumpfwirkerstuhl
  7. Druhy pletacích jehel: http://www.sugiura-needle.co.jp/
  8. Technologie pletení se složenou jehlou: http://www.google.de/search?sourceid=navclient&hl=de&ie=UTF-8&rlz=1T4GGLR_deDE227DE229&q=schiebernadel
  9. Speciální stroje na zátažné pleteniny: http://www.lucas-elha.de/fabrics/deutsch.pdf
  10. Technologie osnovního pletení: http://skripta.ft.tul.cz/data/2003-01-14/10-15-04.pdf
  11. Definice pletacích strojů ISO 7839:2005: https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:7839:ed-2:v1:en
  12. Odhad světové produkce pletenin (anglicky): http://www.ttistextiledigest.com/articles/industry-outlook/item/2431-world-knitting-industry.html

Související články[editovat | editovat zdroj]