Plst
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plst je plošná textilie ze vzájemně zaklesnutých vláken. Prolnutí a propojení vláken se dá dosáhnout
- valchováním (plstěním za mokra)
- vpichováním (suchým plstěním)
Pro svoji šupinatou strukturu a pružnost jsou k plstění nejvhodnější živočišná vlákna. Umělá vlákna se zplsťují ve směsi s vlnou nebo jen vpichováním.
Plsti se vyrábí z vlákenného rouna jako netkaná textilie nebo zplstěním povrchu tkanin a pletenin.
Obsah |
[editovat] Valchovaná plst
Vlákenné rouno se napouští párou, aby dostalo určitou vlhkost a teplotu a potom se plstí na válcovém nebo plotýnkovém stroji. Pracovní orgány působí na textilii tlakem a třením za současného přísunu páry. Po dosažení dostatečné hustoty se rouno valchuje.
Vlastní valchování je zhušťování a zplsťování povrchu textilií tlakem, tlučením, vlhkostí a teplem na valchovacích strojích.
Známé jsou: kladivové a válcové valchy, pleteniny se valchují na bubnových strojích. Například na válcovém stroji probíhá zboží rychlostí 100-150 m/min. po dobu 60-90 minut.
Způsoby valchování:
- Neutrální valchování se provádí v alkalickém prostředí mýdlem a uhličitanem sodným.
- Na kyselou valchu se používá kyselina mravenčí, octová nebo sírová. Tento postup je vhodný pro silné zplstění, které zcela zakryje strukturu vazby textilie.
Textilie se může valchováním srazit až o 40 %.
[editovat] Vpichovaná plst
Do rouna z textilních vláken se vpichují jehly zvláštního tvaru. Jehly jsou konstruovány tak, aby při každém vniknutí do rouna zachytily vlákna a protáhly je kolmo nebo šikmo ke směru průchodu materiálu, aby se vlákna vzájemně zauzlila. Při výstupu jehel z rouna se z nich vlákna vysmeknou, takže se jehly bez odporu vrátí do původní polohy. Rouno se pak případně dále zpevňuje účinkem chemikálií nebo páry.
Touto technologií se v současné době vyrábí téměř všechny plsti, protože je podstatně levnější než valchování. Jako surovina se zde dají používat i vlákna bez šupinatého povrchu, proto je u velké části výrobků vlna nahrazena chemickými vlákny.
[editovat] Použití
zejména na
- podlahové krytiny, filtry a izolace
- Dříve se v poměrně značném rozsahu valchovaly těžší vlněné tkaniny (loden, hubertus), ze kterých se šily zejména stejnokroje, například pro lesníky nebo i pro armádu. Pro tyto účely se v posledních desetiletích používají jiné druhy textilií, jen v některých regionech Bavorska a Rakouska se stále ještě nosí kroje z lodenu.[1]
- Plstěné klobouky (obrázek vpravo), fezy a jiné pokrývky hlavy se dnes nosí mnohem méně než ještě v polovině minulého století. (Kloboučnictví se staletou tradicí v Novém Jičíně si však stále ještě udržuje silné postavení ve světové konkurenci.)
- Speciální plsti: např. kulečníkové sukno [2] a pod.
[editovat] Reference
- ↑ Loden (německy): http://de.wikipedia.org/wiki/Filz
- ↑ Kulečníkové sukno: http://www.billiard.cz/prislusenstvi-stolu/sukno/-/sukno-speedcarom-zelene/16240.html
[editovat] Literatura
- Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str.806-812 a 906-907
- Kießling/Matthes: Textil-Fachwörterbuch, Schiele & Schön Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
