Postřihování textilií
Postřihování je zušlechťovací proces sloužící k odstraňování odstávajících vláken u tkanin nebo k zarovnávání délky vlasu u vlasových textilií.[1] [2]
Postřihovací stroje[editovat | editovat zdroj]
Z historie : Mechanizací postřihování se zabýval už Leonardo da Vinci. První mechanické zařízení pak údajně zkonstruoval Angličan Everett v roce 1758, doložený je patent na postřihovací zařízení, který obdržel jeho krajan Harmar v roce 1787.[3] (Na snímku vpravo dole je postřihovací stroj z roku 1907).
Princip postřihování: Nožový válec se otáčí až 2000× za minutu a nahazuje vlas textilie vedené přes stůl proti pevnému noži. Do nožového válce je zapuštěno ve tvaru šroubovice 10–40 nožů, které stříhají např. 600 × 40 = 24 000krát za minutu. V té době prochází strojem 5–20 metrů zboží.
Nože se vyrábí v několika různých tvarech (úhlový, zahnutý, žlábkový atd.), spodní nůž má tvar plochého pravítka s tloušťkou 2–3 mm, stůl může být se špičatou hranou nebo dutý.
_(14772707235).jpg)
Stroje jsou konstruovány speciálně pro určitý druh úpravy textilií. Postřihování se zpravidla musí několikrát opakovat, stroje se proto obvykle staví s několika postřihovacími zařízeními za sebou. Ve specializovaných zušlechťovnách se často zařazují počesávací a postřihovací stroje do jedné kontinuální linky.
Dříve se používaly také stroje s noži uloženými ve směru procházejícího zboží. Tento způsob postřihování se zřejmě neosvědčil, protože byl málo produktivní.
Ze sériově vyráběných jsou známé zejména stroje:
- na odstraňování odstávajících vláken[4]
Textilie se zde stříhají „dohola“ před zpracováním v zušlechťovně
- na postřihování vlasových textilií[5]
Výroba vlasových textilií je vysoce specializovaný obor. Přesná práce strojů a obsluhujícího personálu je u postřihování obzvlášť důležitá.
- na postřihování koberců[6]
Tyto stroje jsou až 6 metrů široké. Některé se dají použít např. na vytváření vzorů na plyšových kobercích s dlouhým vlasem.
Postřihované zboží[editovat | editovat zdroj]
K nejznámějším patří: samet, manšestr, prací kord, tkaný a pletený plyš
Počesávané, mnohem levnější imitáty, jako velveton, dyftýn nebo opičí kůže se někdy zaměňují s postřihovanými textiliemi.[7]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 1119
- ↑ Postřihování [online]. Intercolor, 2021 [cit. 2022-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 546
- ↑ Stroj na úplné postřihování (čištění) povrchu tkanin (německy): http://www.m-tec-gmbh.com/de/produkte/rauhen_und_scheren/tuch_schermaschinen.htm Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ Stroj na postřihování vlasových textilií (německy): http://www.m-tec-gmbh.com/de/produkte/rauhen_und_scheren/flor_schermaschinen.htm Archivováno 3. 8. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ Postřihování koberců: http://www.m-tec-gmbh.com/de/produkte/rauhen_und_scheren/teppich_schermaschinen.htm Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ Upravené tkaniny [online]. Velveta, 2007 datum přístupu = 2019-07-20 [cit. 2009-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-01.