Polyamidová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chemická struktura polyamidových vláken

Polyamidová vlákna (mezinárodní zkratka: PA) jsou to vlákna z lineárních makromolekul, v jejichž řetězcích se opakují funkční amidové skupiny (viz Karbonylová skupina).

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Z mnoha druhů se při výrobě vlákna v širším měřítku uplatnily tři druhy.

  • polyamid 6
  • polyamid 6,6
  • polyamid 11

Výchozí materiál pro oba druhy je ropa, ze které vznikají chemickým procesem základní suroviny:[1]

S výrobou se započalo v roce 1939. V roce 1938 patentoval P. Schlack kaprolaktamový způsob výroby polyamidu 6, který se začal průmyslově vyrábět v roce 1939. Cestu k výrobě polyamidu na bázi ricinového oleje otevřeli svým patentem p.Zeltner a p.Genas v roce 1944 - k výrobě polyamidu 11 bylo přikročeno v roce 1948.

V roce 2009 se ve světě vyrobilo 3,5 milionů tun polyamidových vláken (více než 90% jako filamenty), z toho asi 600 tisíc tun v Evropě. Z celkové produkce připadalo 68 % na PA 6, 30 % na PA 66 a 2 % na aramidy a ostatní druhy polyamidů.[2] V ČR dosáhla výroba v roce 1989 více než 700 tun, údaje o produkci z posledních let nejsou známy.

Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken (PADv)[editovat | editovat zdroj]

Rolák z PA6, stáří: 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod lupou
  • vysoká pevnost za sucha i za mokra
  • vysoká odolnost v oděru
  • vysoká pružnost
  • možnost trvalého plisování
  • vysoká biologická odolnost
  • stálost vůči chemickým činidlům, hlavně alkáliím
  • nízká specifická váha, velký specifický objem
  • velmi snadné udržování (praní, sušení)
  • nízká hygroskopičnost (zeslabuje se použitím směsi PAD/CE)
  • nepříjemný studený omak hladkého hedvábí (odstraňuje se tvarováním vlákna)
  • vznik statické elektřiny při výrobě i použití (ruší se antistatickými preparacemi)
  • velmi dobrá barvitelnost závisí na typu vlákna

Použití[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 se asi z poloviny filamentů vyrobily punčochy a sportovní oděvy, 26 % se použilo na technické textilie (dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě) a 20 % na podlahoviny.[3]

Zacházení s výrobky z polyamidu[editovat | editovat zdroj]

Vzorec para-aramidu

Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 (silon, perlon, grilon).

Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.

Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120°C.

Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.[zdroj?]

Aramidová vlákna[editovat | editovat zdroj]

Aramid je zkratka sousloví aromatické polyamidy. Sloučenina vzniká napojením aromatických struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy.[4]

Vlákno Pevnost
v tahu

cN/dtex

Hustota

g/ccm

Bod tání

°C

PA 66 6 1,14 260
p-aramid 19 1,45 550
ocel 3,5 7,8 cca. 1600

Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané meta-aramidy (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.

Dalším stupněm vývoje jsou para-aramidy (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou Kevlar nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou. [5]

Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.

Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny[6].

Použití: Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do kompozitů na stavbu lodí, letadel a raket[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Polyamide na stránce "The International Rayon and Synthetic Fibres Committee
  2. http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
  3. Statistika textilních vláken 2009 (anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/y
  4. http://de.wikipedia.org/wiki/Aramidfaser
  5. Výroba a vlastnosti twaronu (anglicky): http://www.teijinaramid.com/aramids/twaron/
  6. HP-Textiles
  7. Staatliche Textilfachschule Münchberg

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (německy) Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • (německy) Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295
  • (německy) Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
  • Pospíšil: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 178-184

Související články[editovat | editovat zdroj]