Datel černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Datel černý

Samec datla černého
Samec datla černého
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: šplhavci (Piciformes)
Čeleď: datlovití (Picidae)
Rod: datel (Dryocopus)
Binomické jméno
Dryocopus martius
(Linnaeus, 1758)
Mapka s rozšířením (zeleně)
Mapka s rozšířením (zeleně)

Datel černý (Dryocopus martius) je velký druh šplhavce z čeledi datlovitých (Picidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se 2 poddruhy:[1]

  • D. m. martius (Linnaeus, 1758) – většině Evropy a Asie
  • D. m. khamensis (Buturlin, 1909) – pohoří západní Číny a Tibetu

Popis[editovat | editovat zdroj]

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

V letu se ozývá zvučným „kri kri kri“, vsedě pronikavým „kliééé“. Jarní bubnování je hlasité, oproti strakapoudům poněkud pomalejší, přednášené ve výbušných sériích dlouhých 1,75–3 sekundy (samec bubnuje déle než samice).[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s palearktickým typem rozšíření. Areál sahá od severního Španělska a Skandinávie až po východní Sibiř a Japonsko. Stálý pták. V minulosti se rozšíření v Evropě značně měnilo v souvislosti s odlesňováním a následným zaváděním jehličnatých monokultur.[1] Celoevropská populace nyní čítá více než 740 tisíc párů a je považována za stabilní.[3]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR hnízdí na celém území, hlavně v pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–89 odhadnuta na 3–6 tisíc párů, v období let 200103 na 4–8 tisíc párů.[1][4]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ve starých borových, smíšených a bukových lesích.[2]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě, monogamně. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Tok začíná již v polovině února a provází ho časté bubnování a volání. Hnízdo je v dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř, v ČR nejčastěji v buku, jedli a borovici ve výšce 8-12 m. Vytesání nového hnízda trvá 10–28 dnů a podílí se na něm obvykle jen samec. Hotová dutina je hluboká 47–57 cm a široká 12–20 cm, s okrouhlým nebo svisle oválným vletovým otvorem o průměru 6–11 x 8–11 cm. Obvykle bývá využívána po řadu let, některé páry však tesají každý rok novou. Hnízdí 1x ročně od dubna do srpna, s případnými náhradními snůškami. Samice snáší 3–5 čistě bílých vajec o rozměrech 34,4 x 25,4 mm. Inkubace začíná od snesení 4. vejce a trvá 12–14 dnů, sedí oba ptáci, přičemž v noci vždy jen samec, zatímco samice nocuje v jiné dutině poblíž hnízda. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Oči se jim otevírají po 10 dnech, v 17 dnech začínají vyhlížet z dutiny a hnízdo opouštějí ve stáří 24–28 dnů. S rodiči setrvávají další 1–2 měsíce, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v 1. roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28 let.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se především ve dřevě žijícími brouky (lýkožrouty, kousavci, tesaříky) a mravenci, méně housenkami motýlů a měkkýši. Vzácně se v potravě objevuje také rostlinná složka, tvořená semeny a plody. Potravu dobývá silným dlátovitým zobákem z kmenů nebo kořenových náběhů stromů, méně často ji sbírá na povrchu kůry nebo na zemi.[1] K dostání kořisti z těžko dostupných míst mu napomáhá dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Datel černý je v lese prospěšným druhem. Nejen, že konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků užitečných pro les, jako holub doupňák, sýc rousný nebo kavka obecná.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. a b SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. BUEFIELD, I.; BOMMEL, F. van. Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. Cambridge : BirdLife International, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0946888535.  
  4. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.

Galerie Dryocopus martius ve Wikimedia Commons