Krahujec obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Krahujec obecný

Ilustrace krahujců obecných.
Ilustrace krahujců obecných.
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dravci (Falconiformes)
Čeleď: jestřábovití (Accipitridae)
Rod: krahujec (Accipiter)
Binomické jméno
Accipiter nisus
(Linné, 1758)

Krahujec obecný (Accipiter nisus) je malý dravec z čeledi jestřábovitých rozšířený v Evropě, střední a východní Asii a severní Africe.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla:
    • samec: 30 - 33 cm
    • samice: 35 - 39 cm
  • Rozpětí křídel:
    • samec: 60 - 63 cm
    • samice: 74 - 79 cm
  • Hmotnost:
    • samec: 150 g
    • samice: 280 g

Krahujec obecný je štíhlý pták s krátkými a širokými křídly, poměrně dlouhými žlutými končetinami, krátkým šedým zobákem a dlouhým ocasem. Samec má břidlicovitě šedý hřbet a křídla, bíločervené břicho s černým příčným pruhováním, samice je výrazně větší, má hnědošedý hřbet a křídla a bílé břicho s černým pruhováním bez červeného zbarvení. Mladí ptáci mají hnědě zbarvený hřbet a hnědé pruhování na břiše. V České republice nám hrozí záměna pouze s výrazně větším a silnějším jestřábem lesním.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Krahujec obecný žije skrytým způsobem života v lesích, zvláště jehličnatých, ale v zimě ho můžeme spatřit i v parcích nebo jiných stromových porostech poblíž lidských sídel. Většina populací je stálá, včetně té v Česku, ačkoli ptáci ze severnějších evropských oblastí migrují do severní Afriky, severoasijské populace zase převážně do severní Indie. Druhotně osidluje i města, ale v mnohem menších počtech než poštolka. V Praze žije několik desítek párů.

Jeho potravou se většinou stávají drobní ptáci (vrabci, kosi, pěnkavy, sýkory) a jejich mláďata, ačkoli výjimečně loví i menší druhy savců, nevelký hmyz nebo některé druhy žab. Na svou kořist číhá na pozorovatelně ve větvích stromů, pokud je to nutné, tiše ji následuje a poté překvapí náhlým výpadem.
Často se uchyluje k aktivnějšímu způsobu lovu: Prolétává svým revírem bez předem určeného cíle a snaží se zaskočit nic netušící kořist nečekaným vpádem. Zaměřuje se především na nepřehledné a členité úseky (křoviny, husté lesy, zastavěná území...). Létá skrytě (těsně nad zemí, podél stěn, prolétává křovinami a stromy...), aby byl kořistí spatřen co možná nejpozději a mohl se jí zmocnit dříve, než stihne patřičně zareagovat.

Nijak často se neozývá. Občas u něj můžeme zaslechnout kejhavé „kee-kee-kee-kee“, na hnízdě se většinou ozývá rychlým „kjukjukjukjukju“.

Své hnízdo si krahujec obecný staví na stromech v nevelkých výškách, většinou ve větvích smrků nebo jedlí. Hnízdí od dubna do července a ročně klade jednu snůšku obsahující 4 až 6 vajec. Samice na vejcích sedí po dobu 33 dnů. Při hnízdění je vysoce zranitelná a spoléhá pouze na to, že ji díky jejímu zamaskování predátor nespatří. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po 30 dnech života.

Výskyt a stav v Česku[editovat | editovat zdroj]

Dle vyhlášky 395/1992 Sb. jde v České republice o silně ohrožený a tudíž přísně chráněný druh. Je chován i v českých zoologických zahradách, např. v ZOO Liberec.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eurasian Sparrowhawk na anglické Wikipedii a Krogulec na polské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Černý W.: Ptáci. Praha: Artia, 1980.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu