Orel volavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOrel volavý
alternativní popis obrázku chybí
Dospělý orel volavý
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodorel (Clanga)
Binomické jméno
Clanga clanga
Pallas, 1811
Mapa rozšíření orla volavého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Mapa rozšíření orla volavého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Mapa rozšíření orla volavého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel volavý (Clanga clanga, do roku 2014 Aquila clanga) je středně velký orel z čeledi jestřábovitých, který je rozšířený především v Asii a východní Evropě. Živí se menšími savci, plazy, žábami a ptáky. IUCN ho vede jako zranitelný druh[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nedospělý jedinec

Je to středně velký, kompaktní druh orla. Jeho základní barva je tmavohnědá, dospělí jedinci jsou velmi tmaví, z dálky se jeví téměř černí. Mladí jedinci mají bílé konce letek. Velmi se podobá orlu křiklavému, se kterým bývá často zaměňován, ale je poněkud větší, tmavší a má mohutnější zobák. Může být zaměněn i s orlem stepním, který je však celkově mohutnější, má oválné nozdry a delší žlutý pruh zobáku (orel volavý má kulaté nozdry). Orel volavý má na orla relativně malou hlavu. Rozpětí jeho křídel je mezi 153 a 185 cm. Samice váží od 2150 do 3200 g a samec 1600 až 2000 g. Výška těla se pohybuje od 59 do 75 cm.[3][4][5]

Výskyt, populace[editovat | editovat zdroj]

Orel volavý žije v nížinatých lesnatých oblastech, často blízko vodních zdrojů.[2] Oblast hnízdění orla volavého se táhne v pásu od východní a severovýchodní Evropy až po východní Asii. Přeletové zóny a zimoviště mohou být v jižní, jihovýchodní a západní Asii, v severní a východní Africe a výjimečně i ve střední Evropě.[2]

Celková populace je odhadována na 5000–13 200 jedinců. Z toho žije 25–49 % v Evropě. Jedná se o velmi přibližná čísla, která je nutno dále zpřesnit.[2]

V ČR se orel volavý vyskytuje extrémně vzácně, jedná se o náhodné nepravidelné zálety jedinců.[4]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Clanga clanga

Hnízdí na různých druzích stromů, výjimečně i na skalách nebo na zemi. Celkově je o jeho životě známo poměrně málo. Samice snáší v polovině května 1–3 vejce, na nichž sedí 42–44 dní. Mláďata se líhnou koncem června, oba rodiče se pak o ně na hnízdě starají až do konce srpna. O vzletná mláďata rodiče dále pečují 20–30 dní.[5][6] Orel volavý se může křížit s orlem křiklavým, smíšené páry jsou poměrně běžné, počet hybridních jedinců může na některých místech dosáhnout více než 50 % (např. Bělorusko) celkové populace orlů volavých. Kříženci jsou dále plodní.[2][7][8]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Nedospělý jedinec orla volavého v letu

Kořist je velmi různorodá. Jedná se většinou o drobné savce, především hryzce, dále žáby, plazy, ptáky. Rád loví v koloniích hnízdních ptáků. Občas se přiživuje na mršinách. Krade kořist i jiným dravcům, především luňákovi hnědému.[5][6]

Ohrožení, ochrana[editovat | editovat zdroj]

Nedospělý jedinec orla volavého se pozná podle bílých konců letkového peří

Hlavní hrozbou pro čistotu druhu je křížení s orlem křiklavým, které místy dosahuje značného podílu na populaci. Zároveň to ale pomáhá celkovému růstu populace, neboť populace orla křiklavého je větší. Neví se přesně jak dlouho a v jakém rozsahu tato hybridizace funguje. Dalšími problémy jsou ničení životního prostředí, vyrušování, pytláctví, travičství a úmrtí v důsledku kontaktu s elektrickým vedením. Ptáci nesnesou dlouhodobý těsnější kontakt s lidmi a jejich hlučnými aktivitami.[2][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d e f IUCN. Clanga clanga: BirdLife International. IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online [cit. 2016-03-13]. DOI 10.2305/iucn.uk.2013-2.rlts.t22696027a40759511.en. 
  3. POŘÍZ, Jindřich. Aquila clanga (orel volavý) [online]. BioLib.cz [cit. 2008-11-03]. Dostupné online. 
  4. a b SVENSSON. Ptáci Evropy, s. 96-97
  5. a b c THIEDE. Poznáváme dravce a sovy, s. 50-51.
  6. a b ARKIVE: Greater spotted eagle (Aquila clanga). www.arkive.org [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-15. 
  7. Sovds: Kříženci orla volavého a křiklavého
  8. a b Greater Spotted Eagle Clanga clanga [online]. www.birdlife.org [cit. 2016-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVENSSON, Lars; MULLARNEY, Killian; ZETTERSTRÖM, Dan. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Nakladatelství Ševčík, 2012.
  • THIEDE, Walter. Poznáváme dravce a sovy. Nakladatelství Víkend, 2007.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]