Orel jestřábí
 Orel jestřábí | |
|---|---|
 Orel jestřábí v letu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dravci (Accipitriformes) |
| Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
| Rod | orel (Aquila) |
| Binomické jméno | |
| Aquila fasciata (Vieillot, 1822) | |
 Rozšíření orla jestřábího | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orel jestřábí (Aquila fasciata, dříve Hieraaetus fasciatus) je středně velký druh orla, dravec z čeledi jestřábovitých.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
- poddruh Aquila fasciata fasciata (Vieillot, 1822) – orel jestřábí středomořský
- poddruh Aquila fasciata renschi (Stresemann, 1932)
Jako další poddruh býval uváděn i orel savanový (Aquila spilogaster). Všechny tyto taxony jsou v některých jiných systémech řazeny do rodu Hieraaetus.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
- rozpětí samice: 165–180 cm
- rozpětí samec: 145–165 cm
- výška samice: 65–73 cm
- výška samec: 55–65 cm[3]
Je větší než samice jestřába. Dospělí ptáci mají tmavý hřbet s bělavou skvrnou (u některých jedinců chybí), spodek těla je světlý, s podélným skvrněním. Středem spodní strany křídla se táhne široký tmavý pruh. Ocas je dlouhý, se širokou koncovou páskou. Spodní křídelní krovky jsou při bližším pohledu bělavé a kořeny letek světlejší. Mladí ptáci mají vrch těla tmavohnědý, spodek světlejší; spodina křídel je světlá, špičky křídel černé. Postupně je zbarvení skvrnitější, plně vybarveni jsou ve třetím roce života.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Stálý druh. Poddruh orel jestřábí středomořský (A. f. fasciata) obývá roztroušený areál od severní Afriky, Středomoří, přes Přední Asii po Indii, Barmu a Čínu. V Evropě se hojněji vyskytuje pouze ve Španělsku, méně hojný je v Portugalsku a v dalších zemích kolem Středozemního moře. Evropská populace čítá do 900 párů. Poddruh A. f. renschi je endemitem Malých Sund.[2]
Vzácně zalétl také do České republiky, potvrzen byl pouze pětkrát.[4]
Většinou obývá méně zalesněné oblasti (stepi, polopouště).
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Hnízda staví na skalách, řidčeji na stromech. Od února snáší obvykle dvě vejce, na kterých sedí většinou samice, a to 37–41 dní. Na hnízdě rodiče krmí 60–65 dní. Mláďata zůstávají s rodiči do příštího jara. Dospívají ve 4. nebo 5. roce života. Nejvyšší věk v zajetí je 18 let.[2] Thiede uvádí dobu hnízdní péče 50–55 dní, z toho první čtyři týdny přináší potravu na hnízdo téměř výhradně samec.[3]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Potravu tvoří větší ptáci (orebice, holubi), savci (zajíc, králík, drobnější hlodavci), méně často ostatní obratlovci. Loví podobně jako jestřáb; je schopen několika způsobů lovu (ve vzduchu, na zemi…)
České pojmenování[editovat | editovat zdroj]
Historický český název je orel Bonellův.[5]
Historie jména „orel“ sahá do období indoevropštiny; význam indoevropského základu slova (*er-, *or-, *orilo- aj.) je „orel“ nebo také „velký pták“, význam středohornoněmeckého Adel-ar je „vznešený orel“, příp. „vznešený pták“. Staročeské slovo „orlice“ neznamenalo samici orla, ale druh ptáka (orel). Dodnes se tohoto výrazu užívá v heraldice: jednohlavá je orlice, dvouhlavý je orel.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c POŘÍZ, Jindřich. Orel jestřábí. In: BioLib [online]. ©1999–2018 [cit. 6. 2. 2018]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8537/
- ↑ a b THIEDE, Walther. Poznáváme dravce a sovy. Praha: Víkend, 2007, s. 54.
- ↑ Pozorování posuzovaných druhů. In: Faunistická komise ČSO [online]. B. r. [cit. 6. 2. 2018]. Dostupné z: http://fkcso.cz/fk/posuzovane.html
- ↑ Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 1. 1. 2018]. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
- ↑ FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 26–28. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- THIEDE, Walther. Poznáváme dravce a sovy. Překlad Karel Hudec. Praha: Víkend, 2007. 95 s. ISBN 978-80-86891-53-8.
- SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.
- Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 1. 1. 2018]. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
- FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 32–33. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.</
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo orel jestřábí ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu orel jestřábí na Wikimedia Commons - Galerie orel jestřábí na Wikimedia Commons
Taxon Aquila fasciata ve Wikidruzích- Orel v ZOO Liberec Archivováno 10. 9. 2011 na Wayback Machine.
