Sup bělohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Sup bělohlavý

Gyps fulvus - 01.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dravci (Falconiformes)
Čeleď: jestřábovití (Accipitridae)
Rod: sup (Gyps)
Binomické jméno
Gyps fulvus
(Hablizl, 1783)
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sup bělohlavý (Gyps fulvus) je velký jestřábovitý dravec. Je velký 95 - 110 cm, rozpětí křídel má 230 - 265 cm. Žije v Asii, Africe, Evropě. Žije hlavně v horách a vyskytoval se také v Alpách. Supi bělohlaví pátrají v malých hejnech po zdechlinách. Nad jídlem vydrží kroužit i hodiny, aby se pak dostali k jídlu a spolu i s jinými zvířaty (např. hyenami) pak jedí zbylé maso. Živí se pouze masem a vnitřnostmi; kosti nechávají ležet. Ty pak rozbíjejí supi mrchožrouti a orlosupi. Zatímco většina supů má krk holý, olysalý, supi bělohlaví mají krk porostlý jemným bílým peřím. Hnízdí ve skalách, samice snášejí obyčejně jen jedno vejce.

Mláďata zůstávají v hnízdě do věku 4 měsíců a oba rodiče je krmí. Když mláďata povyrostou, létají s rodiči, ale nejedí tvrdé maso – musí počkat až rodiče sní tvrdé povrchní maso a až pak se mohou pustit do jídla. Supi se řadí mezi orlí řád jestřábovití mrchožraví. Jsou velmi čistotní a dlouhé krky jim umožňují prostrčit hlavu i do těch nejmenších míst nebo otvorů v mršině. Nevadí jim žádné maso, pochutnají si i na plesnivém, díky bakteriím v jejich žaludku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]