Dřemlík tundrový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dřemlík tundrový
Dřemlík tundrový od J. F. Naumanna Samec (vpředu) a samice (evropský poddruh)
Stupeň ohrožení
málo dotčený druh
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: dravci (Falconiformes) Čeleď: sokolovití (Falconidae) Rod: dřemlík (Falco)
Binomické jméno
Falco columbarius Linné, 1758
Mapka s rozšířením Zeleně - celoroční výskyt Žlutě - hnízdiště Modře - zimoviště
Synonyma
Aesalon columbarius Falco aesalon

Dřemlík tundrový (Falco columbarius) je malý dravec z čeledi sokolovitých.

[editovat] Popis

Dorůstá 24 - 33 cm a v rozpětí křídel měří 53 - 69 cm. Hmotnost u dospělých samců se v průměru pohybuje kolem 165 g a u dospělých samic přibližně kolem 230 g. Podobně jako ostatní malí sokoli je i dřemlík tundrový silně stavěný. Samec má modrošedý hřbet a naoranžovělou spodinu těla. Samice a mladí ptáci jsou svrchu tmavě hnědí a ze spodní strany světlí s hnědým skvrněním. Obě pohlaví mají také tmavý konec ocasu a křídel, který je patrný zejména za letu. Vedle slabých tmavých "vousků" má v porovnání s jinými druhy sokolů méně kontrastní vzhled hlavy.

[editovat] Rozšíření

Samec dřemlíka tundrového s kořistí (americký poddruh)

Dřemlík tundrový hnízdí v Evropě, Asii a Severní Americe. Je převážně tažný, severoevropští ptáci zimují v jižní Evropě a severní Africe, američtí zase na jihu Spojených států a na severu Jižní Ameriky. Hnízdí v otevřených krajinách, nejčastěji na slatinách, stepích a v oblastech s rozvolněným stromovým porostem. Na zimu zalétá i na louky a pole. V České republice je silně ohroženým a tudíž i přísně chráněným druhem, jehož početní stavy se na našem území pohybují pouze mezi 90 - 180 jedinci ročně.

[editovat] Ekologie

Dřemlík tundrový loví obvykle malé ptáky do hmotnosti 40 g. Ty překvapuje v nízkém letu, při kterém se obvykle drží méně jak metr nad zemí. Jeho nejčastější kořistí se stávají skřivani, lindušky, jespáci a vrabci. Dokáže však ulovit i ptáka až do velikosti holuba domácího. Ptáci v páru spolu často při lovu spolupracují, přičemž jeden kořist nažene tomu druhému. Požírá i hmyz (především vážky a můry), malé savce (zejména netopýry a hraboše) a plazy. K hnízdění, které u něj probíhá od května do srpna, obvykle využívá opuštěná hnízda krkavcovitých ptáků nebo jestřábů, občas hnízdí i na skalách nebo na zemi. Klade 3 - 5 vajec s tmavým skvrněním.

[editovat] Zdroje

V tomto článku je použit překlad textu z článku Merlin (bird) na anglické Wikipedii.

• Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 74. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
• Dierschke, V. (do češtiny přeložil Jan Robovský, 2009): Ptáci; str. 150. Euromedia Group, Praha. ISBN 978-80-242-2193-9
• BioLib

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	informace o taxonu na Wikidruzích.

z • d • e Dravci v ČR Jestřábovití včelojed lesní • káně lesní • káně bělochvostá1 • káně rousná • luněc šedý1 • luňák hnědý • luňák červený • sup mrchožravý1 • sup hnědý2 • sup bělohlavý1 • orlosup bradatý1 • moták pochop • moták pilich • moták lužní • moták stepní1 • orlík krátkoprstý • jestřáb lesní • krahujec obecný • krahujec krátkoprstý1 • orel mořský • orel křiklavý • orel volavý • orel stepní1 • orel jestřábí1 • orel nejmenší1 • orel skalní • orel královský Orlovcovití orlovec říční Sokolovití poštolka obecná • poštolka jižní1 • poštolka rudonohá • dřemlík tundrový • ostříž lesní • sokol stěhovavý • raroh velký • raroh lovecký1 • raroh jižní1 1 Druh je na našem území velmi vzácný, zalétává sem jen v podobě několika jednotlivců, maximálně malých skupin, v ČR nehnízdí. 2 Druh se na našem území v minulosti vzácně vyskytoval, dlouho let však v ČR nebyla jeho přítomnost zaznamenána.