Káně lesní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Káně lesní |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Káně lesní
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Buteo buteo (Linné, 1758) |
Káně lesní (Buteo buteo), dříve známá také pod názvem káně myšilov, je středně velký dravý pták z čeledi jestřábovití a hned po poštolce obecné (Falco tinnunculus) náš nejhojnější dravec.[1]
Obsah |
[editovat] Popis
- Délka těla: 53 cm
- Rozpětí křídel: 110 - 130 cm
- Hmotnost: 0,7 - 1,3 kg
Káně lesní je štíhlý pták velikosti káně rousné se zakulacenými a širokými křídly, poměrně krátkým ocasem, zakřiveným zobákem a krátkými pařáty s ostrými drápy. Zbarvení je velice variabilní od černohnědé až po bledě smetanovou. Vrchní strana těla bývá jednobarevná, spodní světlejší s hnědým pruhováním, zobák je černý, na ocasních perech má tmavé proužky. Pohlaví se zbarvením neliší.
V Evropě bývá občas zaměňována s medojedem lesním (Pernis apivorus) nebo káně rousnou (Buteo lagopus).
[editovat] Rozšíření
Káně lesní je široce rozšířený pták. Vyskytuje se ve východní až západní Asii a v celé Evropě s výjimkou většího území Britských ostrovů, Skandinávského poloostrova a několika menších ostrovů.
Současná žijící populace je odhadována zhruba na 4 000 000 jedinců.[2] V posledních letech byl zaznamenán v mnoha oblastech jejího areálu rozšíření, včetně České republiky, kde hnízdí v současné době pravidelně zhruba 9,5 - 13 000 párů[3], mírný úbytek.[4]
Evropská populace je z větší části tažná, v mnoha oblastech však alespoň z části migruje směrem do severní, východní a jižní Afriky, asijské populace zase především do Malé a jižní Asie (viz mapka napravo). Částečně tažná je i v České republice, odkud odlétá již během října a navrací se nejdříve během první poloviny března.[3]
Káně žije v lesích, ale za potravou se vydává na otevřená prostranství - pole, louky či lesní mýtiny.
[editovat] Chování
Mimo období rozmnožování a tahu žije káně lesní po většinu roku samostatně. Často můžeme zaznamenat její přítomnost také díky charakteristickému mňoukavému „vjiéé“, kterým se ozývá zvláště za letu.
Potravu vyhlíží z vyvýšeného místa, např. stromu či drátů elektrického vedení, případně za letu. Patří mezi cenné požírače myšovitých škůdců, kteří tvoří hlavní složku její potravy. Často ji můžeme zahlédnout i u mršiny, které někdy požírá i u samých okrajů silnic, občas uloví také plaza, jiného menšího savce nebo malého ptáka.
Před spářením provádí vznášivé lety ve velké výšce, s příkrými pády a rychlým stoupáním. Během dubna až června si staví na stromech mohutné hnízdo z větví, do kterého klade 1 - 2 nažloutlá vejce s rezavohnědým skvrněním o velikosti 51 × 15 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 33 - 35 dní. Mláďata opouští hnízdo zhruba v 46. dni života.
V přírodě se obvykle dožívá asi 10 let. Nejstarší káně kroužkovaná v České republice, byla sražena autem ve věku 17 let a 1 měsíc.[5]
[editovat] Poddruhy
U kánětě lesního rozeznáváme 7 poddruhů, z nichž se v České republice vyskytuje pouze jeden, B. b. buteo:
- Buteo buteo buteo - střední a východní Evropa
- Buteo buteo japonicus - východní Asie
- Buteo buteo menetriesi - Kavkaz
- káně východní (B. buteo vulpinus syn. B. vulpinus) - východní Evropa a Asie.
- Buteo buteo bannermani - západní Afrika
- Buteo buteo toyoshimai - Japonsko
- Buteo buteo oshiroi - Japonsko
[editovat] Zdroje a reference
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článků Common Buzzard na anglické Wikipedii, Myszołów zwyczajny na polské Wikipedii a Myšiak lesný na slovenské Wikipedii.
- ↑ Napsáno na základě počtu hnízdících párů uvedených v knize Ptáci od E. Bezzela z r. 2007. ISBN 978-80-7234-292-1
- ↑ http://www.iucnredlist.org/search/details.php/49439/all
- ↑ a b Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
- ↑ Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8526/
