Orel křiklavý
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Dospělý orel křiklavý v letu
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Aquila pomarina (Brehm, 1831) |
||||||||||||||||
 Rozšíření orla křiklavého (světle zeleně hnízdiště, modře zimoviště, tmavě zeleně celoroční výskyt)
|
Orel křiklavý (Aquila pomarina) je velký dravec z čeledi krahujcovitých.
Obsah |
Taxonomie [editovat]
Většinu areálu obývá orel křiklavý evropský (A. p. pomarina). Další poddruh, orel křiklavý indický (A. p. hastata), žije v Indii a severní Barmě, někteří autoři jej však považují za samostatný druh.[1]
Popis [editovat]
Středně velký orel (délka těla 55-65 cm, rozpětí křídel 143-168 cm).[2] Podobá se orlu volavému, v letu má však kratší, méně výrazné prsty. Dospělí ptáci jsou shora i zespoda tmaví se světlým předloktím a hlavou. U kořene ručních letek je malá výrazná bílá skvrna, svrchní ocasní krovky jsou bělavé. Mladí ptáci mají bílé špičky křídelních krovek a malou rezavou skvrnu v týle.[3]
Výskyt [editovat]
Má evropský, příp. palearktický typ rozšíření (viz Taxonomie). Tažný druh, zimuje v Africe.[1] Hnízdí v lesích.[2]
Výskyt v ČR [editovat]
V České republice byl v 19. století téměř vyhuben. Ve 20. století hnízdil pravidelně pouze na Šumavě, kde byla ještě v 70-80. letech velikost hnízdící populace odhadnuta na 2-3 páry, v 90. letech však vymizel i tam. Po roce 2000 bylo možné hnízdění zaznamenáno v Bílých Karpatech a na Ostravsku.[4]
Hnízdění [editovat]
Hnízdí většinou jednotlivě, na hnízdiště se obvykle vrací již v párech. Hnízdo staví zpravidla na stromech, ale jsou známá i hnízdění na zemi nebo na skále. Ročně mívá jednu snůšku po 2 (1-3) bělavých nebo nažloutlých, tmavě skvrnitých vejcích o rozměrech 62,9 x 50,7 mm. Jejich inkubační doba trvá 38-40 dní, sedí převážně samice, krátce střídaná samcem při krmení. Mláďata se líhnou v intervalu 3-4 dnů a jsou krmena výhradně samicí, které samec předává potravu. Hnízdo opouštějí ve věku 8 týdnů a pohlavní dospělosti dosahují pravděpodobně po 4. roce života.[1]
Potrava [editovat]
Kořist vyhlíží za krouživého letu nebo vsedě z vyvýšeného místa. V potravě převládají malí savci (hlavně hlodavci), ptáci, plazi, hmyz a obojživelníci. V některých oblastech tvoří žáby až přes 50 % kořisti. Zřídká požírá také mršiny.[1][5]
Chov [editovat]
V olomoucké ZOO se v roce 2012 úspěšně vylíhnulo mládě po umělém oplodnění. O tento úspěch se zoologové snažili již od roku 2007, a nakonec se jim ho podařilo dosáhnout díky novému způsobu odběru spermatu.[6]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 78.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 430.
- ↑ THIEDE, Walther. Poznáváme dravce a sovy, Vydavatelství Víkend, 2007, s. 52-53.
- ↑ Česká televize: Zoo v Liberci jako první na světě uměle odchovala orla křiklavého
Externí odkazy [editovat]
