Bílé Karpaty
| Bílé Karpaty | |
|---|---|
 |
|
| Vršatské bradlá | |
| Nejvyšší bod | Velká Javořina (970 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 575 km² |
| Střední výška | 473 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Slovensko-moravské Karpaty |
| Sousední jednotky | Javorníky, Vizovická vrchovina |
| Podřazené jednotky | Chmeľovská hornatina, Javořinská hornatina, Lopenická hornatina, Straňanská kotlina, Žalostinská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko Slovensko |
| Horniny | křída, pískovec, slepenec |
| Poznámka | |
| Povodí | Váh, Morava |
Bílé Karpaty (slovensky Biele Karpaty) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na česko-slovenské hranici. Geograficky patří do Vnějších Západních Karpat. Tvoří nejzápadnější část karpatského horského systému. Vznik horstva byl podnícen vyvrásněním z mořských sedimentů.
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Nejvyšším vrchem je zde Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m). Patří do povodí řek Moravy a Váh, které se vlévají do Dunaje. Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá. Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti patří Vršatecká bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.
[editovat] Poloha
Pohoří leží na jihovýchodě Moravy i České republiky. Nachází se po obou stranách hranice se Slovenskem. Samotné pohoří začíná na jihu u Sudoměřic a končí na severu u Lyského průsmyku, který je odděluje od Javorníků. Pohoří je ohraničeno údolím řeky Váh a Dolnomoravským úvalem. Ve středověku se v této oblasti rozprostírala tzv. Lucká provincie, o kterou vedli spory vládcové Moravy a Uher.
[editovat] Geologie
Z geologického hlediska se jedná o flyšové pohoří s převahou pískovců, slepenců a jílovců z období paleocénu až spodního eocénu. Výrazné zastoupení zde mají kromě pískovců a slepenců i jílovce z období vrchní křídy až paleocén. Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem. Ten je tvořen příkrovovou bělokarpatskou jednotkou, která leží v bystrické jednotce. V reliéfu se výrazně projevují odolné vápence, které pocházejí z jurských usazenin bradlového pásma.
Nejvýznamnější jsou:
- Dolné bradlo (590 m n.m.)
- Horné bradlo (703 m n.m.)
- Bradlová (733 m n.m.)
- Krasín (516 m n.m.)
- Sokolí kameň
- Vršatské bradlá
Tato bradla byla odkryta po denudaci flyšových souvrství. V bradlovém pásmu Bílých Karpat se nalézá i několik jeskyní, např. :
Z geomorfologického hlediska je geomorfologický celek Bílé Karpaty součástí subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Slovensko-moravské Karpaty.
Na Slovensku hraničí s následujícími geomorfologickými celky:
- Chvojnická pahorkatina na jihozápadě
- Myjavská pahorkatina na jihu
- Považské podolie na východě
- Javorníky na severu
Vnitřně se člení na 9 geomorfologických podcelků:
- Žalostinská vrchovina
- Javořinská hornatina
- Beštiny
- Lopenická hornatina
- Súčanská vrchovina
- Kobylináč
- Kýčerská hornatina
- Bošácke bradlá
- Vršatské bradlá
Centrální části pohoří jsou chráněny ve slovenské CHKO Biele Karpaty, na kterou pak na české straně navazuje česká CHKO Bílé Karpaty.
[editovat] Vodstvo
Většina území Bílých Karpat patří k povodí řek Váh a Moravy. Největšími přítoky Váhu jsou zde :
Vlára zpětnou erozí pronikla do Vizovických vrchů, kde se říčním pirátstvím zmocnila části povodí Moravy.
Do Moravy z oblasti vtékají :
Flyšový charakter pohoří, který způsobuje nedostatečné vsakování podzemních vod a jejich celkově mělký oběh, způsobuje nevyrovnaný průtok vodních toků. Největší bývá v jarním období.
[editovat] Flóra a fauna
V oblasti Bílých Karpat převládají listnaté lesy, ve kterých převládají buky. Na jižních úbočích pohoří se ve výškách nad 500 m n. m. nachádzejí hlavně dubohabrové lesy, ze severozápadu se zvyšuje podíl jehličnanů. Vyskytují se zde tito plazi:
- Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
- Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
- Slepýš křehký (Anguis fragilis)
- Užovka obojková (Natrix natrix)
- Užovka podplamatá (Natrix tessellata)
- Užovka hladká (Coronella austriaca)
- Zmije obecná (Vipera berus)
[editovat] Chráněná krajinná oblast
- Související informace naleznete v článku Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty.
CHKO Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980. Celková rozloha chráněné oblasti je 715 čtverečních kilometrů a leží v nadmořské výšce 175-970 m. CHKO zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. V roce 1996 bylo zařazeno na seznam biosférických rezervací UNESCO.
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Biele Karpaty na slovenské Wikipedii.
