Užovka hladká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Užovka hladká

Užovka hladká
Užovka hladká
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: užovkovití (Colubridae)
Podčeleď: Colubrinae
Rod: Coronella
Binomické jméno
Coronella austriaca
Laurenti, 1768

Užovka hladká (Coronella austriaca) je evropský nejedovatý had. V současnosti jsou uznávány tři poddruhy: Coronella austriaca austriaca, Coronella austriaca acutirostris a Coronella austriaca fitzingeri. Poddruh Coronella austriaca acutirostris je znám ze severozápadu Pyrenejského poloostrova. Poddruh Coronella austriaca fitzingeri z jižní Itálie a Sicílie. Existence tohoto poddruhu je však některými autory zpochybňována.[zdroj?]

Jako jediná užovka svého rodu rodí živá mláďata, také je to jediná užovka s tímto rozmnožováním v ČR.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tato užovka je rozšířená prakticky po celé Evropě s výjimkou části Pyrenejského poloostrova, severu Anglie a celého Irska a severu Skandinávie. Ve Skandinávii vystupuje až na 64. stupeň severní šířky. Východní hranicí rozšíření je Kaspické moře a severozápad Íránu. Obývá rovněž celé Turecko.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Užovka hladká je 50 až 60 centimetrů dlouhý had, který však výjimečně může dosáhnout až 75 centimetrů. Největší jedinci dosáhli 83 centimetrů. Dožívá se asi 10 let, ale rekordní jedinec dosáhl 14 let života.[zdroj?]

Má plochou hlavu, která je těžko odlišitelná od krku. Její ošupení je na rozdíl od užovek rodu Natrix hladké a podle něj vlastně dostala i své jméno. Kolem těla má 19 řad šupin, na hřbetě má šupiny menší než na bocích. Samci mají 150 až 164 břišních šupin, samice 152 až 200. Rostrální štítek na hlavě má trojúhelníkovitý tvar, který hluboce zasahuje do štítku internasálního. Někdy ho dokonce rozděluje. Užovka má jeden (vzácně dva) předoční štítky a dva zaoční. Za očima má dva páry týlních štítků, někdy dva a tři, vzácně pak jeden a dva. Horních retních štítků má většinou 7, vzácně 8. Anální štítek pod ocasem je jeden, někdy je však rozdělený na dva. Samci mají 54 až 70 párů podocasních štítků, samice 46 až 76.

Samci bývají hnědí, někdy až do červena. Samice jsou naproti tomu spíše šedohnědé. Za hlavou se vyskytuje tmavá skvrna a po stranách se táhne tmavý pás. Na hřbetě se skvrny někdy spojují, takže užovka připomíná zmiji. Z těchto důvodů je velmi často zabíjena. Na rozdíl od zmijí však její oči mají kulatou zřítelnici. Od čenichu přes oči a dále po těle se táhne tmavý pruh.

Způsob života a rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Je široce rozšířena ve slunných a kamenitých křovinatých stráních a ve skalách. Vyhledává rovněž různé hromady sutě a další suchá a křovinatá místa. Loví především ještěrky, občas ale uloví i slepýše nebo hada. V mládí žere i kobylky a další hmyz. Je to denní živočich.

Páří se po zimování, většinou v dubnu. Je živorodá, březost trvá 3 až 4 měsíce, poté samice klade živá mláďata 12 až 20 cm dlouhá. Nejdelší hadí novorozenci bývají však až 27 centimetrů dlouzí. Většinou jich bývá 8 až 14.

Při ohrožení vypouští zapáchající tekutinu z kloaky a zuřivě kouše. Charakteristické je také hlasité syčení, nafukování krku a zplošťování hlavy.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coronella austriaca na anglické Wikipedii.

  • Příroda v ČSSR. 1988, Práce - nakladatelství a vydavatelství ROH.