Užovkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Užovkovití

Užovka obojková Natrix natrix
Užovka obojková Natrix natrix
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: hadi (Serpentes)
Čeleď: Užovkovití (Colubridae)

Užovkovití (Colubridae) jsou velmi početná a úspěšná skupina, hlavně malých či středně velkých, hadů. Z celkového počtu 2700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen hadi z podčeledi bojg a vodnářek

Čeleď užovkovitých se většinou dělí do 14 podčeledí s celkem 282 rody, jindy je celá čeleď shrnuta do jednoho obrovského balíku, děleného na jednotlivé rody. Členění této čeledi není jednoznačné, zatímco některé skupiny lze poměrně snadno definovat, jiné jsou velice sporné a značně diskutované.

Obvyklé dělení čeledi užovkovitých na jednotlivé podčeledi je následující:

  • Xenoderminae
  • Sibynophine
  • Xenodontinae
  • Natricinae
  • Colubrinae
  • Calamarinae
  • Lycodontinae
  • Pareinae
  • Dipsadinae
  • Dasypeltinae
  • Elachistodontinae
  • Homalopsinae - vodnářky
  • Aparallactinae
  • Boiginae - Bojgy

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Užovkovití jsou kromě Antarktidy, Austrálie a několika ostrovů v Oceánii, zastoupeni po celém světě, a všude jsou dominantní skupinou hadů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Na těle užovek nejsou patrné zbytky končetin. Jejich hlavu pokrývají obyčejně velké, symetricky rozložené štítky, u některých druhů vybíhající ve výrůstky různého tvaru. Jsou to hadi denní i noční, obývající nejrůznější biotopy, najdeme mezi nimi druhy výhradně vodní, žijící na zemi i pod zemí, ale i hady šplhající v keřích či stromech. Všechny užovky však mají podobnou stavbu kostry, vyvinutou pouze jednu (pravou) plíci a další společné znaky.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Užovky jsou jak vejcorodí (oviparní), tak i vejcoživorodí (ovoviviparní). Některé druhy chrání svá vejce podobně jako krajty, většina však klade vejce na vlhká, vyhřátá místa a o snůšku se již dále nestará.

Jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Jedná se většinou o hady nejedovaté, mnohé druhy však mají v zadní části tlamy vyvinutou tzv. Duvernoyovu žlázu, která vypouští do ústní dutiny jed. Ten má zřejmě ochromující vliv na kořist při jejím polykání. Účinky tohoto jedu na lidský organismus jsou velice málo prozkoumány, proto je třeba předcházet pokousání při manipulaci s méně běžnými a netypickými druhy užovek - (Amphiesma, Coluber, Coronella, Drymarchon, Nerodia, Ptyas, Thamnophis, Xenochrophis, nebo Zaocys). Některé druhy užovek zuby nemají, jiné jen malý počet. Hadi z podčeledi bojgy - (Boiginae) a vodnářky - (Homalopsinae) mají v zadní části tlamy rýhované jedové zuby, jsou to tedy hadi jedovatí. Při obraném kousnutí však těmito zuby většinou nezasáhnou, navíc jed většiny druhů je poměrně slabý. Mísí se se slinami, a tak se ho do rány dostane většinou docela málo. Jed užovek působí především na nervovou soustavu.

Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]

Užovkovití hadi jsou velice oblíbeni a v teráriích hojně rozšířeni - také díky snadnému chovu, atraktivnímu zbarvení a cenové dostupnosti mnohých druhů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Tento článek obsahuje text (GFDL licence) ze stránek Richarda Horčice o hadech.