Olšava
| Olšava | |
|---|---|
 Zbytek původního toku řeky | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 44,9 km |
| Plocha povodí | 520,5 km² |
| Průměrný průtok | Uherský Brod 2,14 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-13-01-086 |
| Pramen | |
| Bílé Karpaty 49°1′5,78″ s. š., 17°54′56,09″ v. d. 634 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Moravy u Uherského Hradiště 49°2′51,22″ s. š., 17°24′59,34″ v. d. 177 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Zlínský kraj - Bojkovice, Uherský Brod, Kunovice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava | |
 Přibližná poloha povodí řeky na mapě ČR | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olšava je řeka na jihovýchodní Moravě, levostranný přítok řeky Moravy. Délka toku je 44,9 km a plocha povodí měří 520,5 km². Celý tok leží v okrese Uherské Hradiště, povodí zasahuje i do okresu Zlín, kde dokonce i pramení. Ve středověku Olšava ze severu vymezovala hraniční tzv. Luckou provincii na pomezí Moravy a Uher. Dříve byla nazývána Olsava, přiklonění názvu k olši je podobný jev jako u slezské řeky Olzy (Olše).
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Pramení v Bílých Karpatech, na západním úbočí vrchu Bašta (652 m), v nadmořské výšce 634 m v k.ú. Šanov. V celé své délce teče zhruba západním směrem. Ústí do řeky Moravy nad obcí Kostelany nad Moravou, jihozápadně od Uherského Hradiště, v nadmořské výšce 177 m.
Povodí řeky bylo původně podstatně rozsáhlejší, zahrnovalo i okolí Slavičína, Brumova-Bylnice a Valašských Klobouk, hlavní zdrojnicí byl tehdy Kolelač. Tuto oblast postupně načepovala Vlára do povodí Váhu.
Sídla na toku[editovat | editovat zdroj]
Pitín, Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Újezdec, Uherský Brod, Havřice, Drslavice, Hradčovice, Podolí, Míkovice, Vésky, Sady, Kunovice
Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průměrný průtok v Uherském Brodě na 22,10 říčním kilometru činí 2,14 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 270 m³/s.
Regulace[editovat | editovat zdroj]
Většina toku Olšavy byla (převážně za komunistického režimu) necitlivě regulována. Z přirozeného toku řeky zůstala jen torza.
Chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy, který se nachází mezi obcemi Podolí a Míkovice, byl v roce 1999 vyhlášen přírodní památkou.
Živočichové[editovat | editovat zdroj]
Na březích roste vrba bílá, topol černý, trnovník akát, bez černý a popínavá dřevitá liána plamének plotní. Podmínky ke hnízdění tu nachází ledňáček říční, strakapoud malý, slavík obecný, moudivláček lužní, rákosník zpěvný, rehek zahradní, žluna zelená či žluva hajní.
Mlýny[editovat | editovat zdroj]
- Pípalův mlýn – Šumice, č.p. 81, okres Uherské Hradiště, kulturní památka
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pramen řeky Olšavy -
Olšava v Uherském Brodě -
Přirozené koryto řeky -
Velká voda v březnu 2006 -
Rybářské závody na Olšavě – duben 2005 -
Rozvodněná Olšava Uherský Brod-Újezdec – březen 2006 -
Oprava malé vodní elektrárny na Olšavě – prosinec 2006 -
Vodáci na Olšavě -
Olšava v Uherském Brodě - Újezdci -
Tání ledu na Olšavě v Kunovicích ( 25.2.2012 )
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olšava na Wikimedia Commons - Přírodní památka Olšava Archivováno 7. 8. 2020 na Wayback Machine.
- Řeky ČR[nedostupný zdroj]
- Uherský Brod - aktuální vodní stav Archivováno 11. 3. 2009 na Wayback Machine.
- Diplomová práce: Potenciální hydrologická rizika v povodí Olšavy
