Vnější Západní Karpaty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vnější Západní Karpaty Vonkajšie Západné Karpaty Zewnętrzne Karpaty Zachodnie Äußere Westkarpaten Északnyugati-Kárpátok külső vonulata

Babia hora
Nejvyšší bod	Babia hora (1 725 m)
Délka	km
Rozloha	km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Západní Karpaty
Sousední celky	Vněkarpatské sníženiny, Vnitřní Západní Karpaty
Podřazené celky	Jihomoravské Karpaty, Středomoravské Karpaty, Slovensko-moravské Karpaty, Západobeskydské podhůří, Západní Beskydy, Střední Beskydy, Východní Beskydy, Podhôľno-magurská oblasť
Světadíl	Evropa
Státy	Rakousko Česko Polsko Slovensko Maďarsko
Horniny
Poznámka
Povodí	Dunaj, Odra, Visla

Vnější Západní Karpaty - geomorfologická subprovincie geomorfologické provincie Západní Karpaty v Rakousku, České republice, Polsku a na Slovensku na západní a severní vnější straně Karpat. Nejvyšší vrchol - Babia hora (polsky Babia góra) - 1 725 m n.m.

Členění Vnějších Západních Karpat

Člení se na geomorfologické oblasti:

Jihomoravské Karpaty (v Rakousku jako Österreichisch-Südmährische Karpaten)
Středomoravské Karpaty
Slovensko-moravské Karpaty
Západobeskydské podhůří (polsky Pogórze Zachodniobeskidzkie)
Západní Beskydy
Stredné Beskydy
Východné Beskydy
Podhôľno-magurskou oblasť (polsky Obniżenie Orawsko-Podhalańskie)
polské Beskidy Zachodnie, přičemž termínem „Beskidy Zachodnie“ je v Polsku označován celý úsek pohoří od Západních po Východní Beskydy.

Vnější Západní Karpaty jsou tvořeny svrchnokřídovými až oligocenními mořskými uloženinami pískovců a jílovců, v menší míře i slepenců, často s výrazným, mnohonásobně se střídajícím zvrstvením - tedy uloženinami typického flyše. V oblasti Slovenska a Polska se mezi Vnějšími a Centrálními Západními Karpaty nachází i takzvané bradlové pásmo. Tvořené šupinami jurských a křídových vápenců v mladším slínitém a flyšovém obalu.