Štramberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štramberk
Štramberk – celkový pohled

Štramberk – celkový pohled

znak obce Štramberkvlajka obce Štramberkznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0804 599948
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Nový Jičín (CZ0804)
obec s rozšířenou působností: Kopřivnice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 9,33 km²
počet obyvatel: 3385 (2012)
nadmořská výška: 415 m
PSČ: 742 66
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Štramberk
Náměstí 9
742 66 Štramberk
starosta / starostka: Ing. Jan Socha
Oficiální web: http://www.stramberk.cz/
Ofic. web MÚ: http://www.stramberk.cz/mu/
E-mail: podatelna@stramberk.cz

Štramberk
Red pog.png
Štramberk
Štramberk, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Štramberk (německy Strahlenberg[1] nebo Stramberg) je město na Moravě v okrese Nový Jičín poblíž Kopřivnice. Leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v předhůří Beskyd.

Dominantou města je hrad Štramberk (Strallenberg) s gotickou věží Trúba (tzv. bergfrit) o výšce 40 m a průměru 10 m, která slouží od r. 1903 jako rozhledna. Ve městě na náměstí sídlí Muzeum Štramberk a Muzeum Zdeňka Buriana. Zdejší městská památková rezervace chrání nejen samotné jádro města, ale zejména historickou dřevěnou zástavbu na předměstí. Štramberk je městem od roku 1359.

Na hoře Kotouč se nachází městský park Národní sad (Národní přírodní památka Šipka) s galerií soch a památníků osobností české historie a s jeskyní Šipka, která se proslavila nálezem zlomku spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. "Šipecká čelist".

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době kdy město patřilo jezuitskému řádu jako nadační statek olomouckého konviktu, byla založena tradice poutí na "Horu Olivetskou" (Kotouč), zasvěcená utrpení Ježíše Krista. Pouť se koná (od r. 1660), v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241, v předvečer Nanebevstoupení Páně. Poutníkům se podávala místní cukrářská specialita – perníkové Štramberské uši.

Štramberk v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1359 – středa 4.prosince 1359 založení města Štramberk; moravský markrabí Jan Jindřich povýšil podhradí na město s rozsáhlými právy
  • 1380 – markrabí Jošt dal v léno hrad Štramberk s panstvím Vokovi z Kravař; v držení pánů z Kravař až do roku 1434
  • 1411 - Lacek z Kravař udělil městu a vesnicím panství právo odúmrti
  • od r. 1434 – vlastníky Štramberka Puklicové z Pozořic (mezi jinými i husitský hejtman v Odrách Vilém Puklice z Pozořic)
  • 1466 - Burian Puklice z Pozořic bojuje ve službách krále Jiřího Poděbradského ve Slezsku a přijímá Štramberk v léno
  • od r. 1471 – jej vlastnil Jindřich z Boskovic; v roce 1477 město propuštěno z manství
  • 1481 – město i s panstvím koupil Beneš z Hustopeč
  • 1523 – získali Štramberk a biskupské léno Novou Horku páni ze Žerotína – majitelé fulneckého a starojičínského panství (Bernard ze Žerotína) vlastníky
  • 1533 – po novém rozdělení žerotínského majetku vzniklo panství novojičínsko-štramberské se sídlem v Novém Jičíně, přičemž se město Štramberk dostalo do úplné závislosti na Novém Jičínu, který se roku 1558 stal městem komorním a byl pro Štramberk nadále vrchností
  • 1592 – první zmínka o škole, pravděpodobně českobratrské
  • 1612 – vznik cechu tkalcovského
  • 1613 - rozhodčí výrok o dlouholetém sporu Štramberka s Novým Jičínem, Štramberk obhájil své hrdelní právo, naopak jeho řemeslníci byli zapojeni do novojičínských cechů
  • 1624 – Štramberk ve vlastnictví jezuitského řádu jako nadační statek olomouckého konviktu.
  • během třicetileté války město několikrát zasaženo válečnými událostmi a zpustošeno (1624, 16421643, 16451646)
  • 1634 – založení latinské matriky prvním známým katolickým farářem ve Štramberku Melchiorem Vopsou
  • 1642 - císař Ferdinand III. městu uděluje dva výroční trhy
  • 1647 – vznik cechu soukenického (rozvoj domácí výroby plátna a sukna)
  • 1722 - Kristián David z Ženklavy u Štramberka založil v Horní Lužici Ochranov (Herrnhut), středisko obnovené církve českých bratří
  • 1850 – město Štramberk součástí soudního a politického okresu Nový Jičín
  • 1862 – postavení první školní budovy na náměstí
  • 1863 – založení Občanské besedy (zde se soustřeďoval kulturní a společenský život města)
  • 1872 – vznik Občanské záložny
  • 1874 – vznik hasičského spolku
  • 1880 – nález tzv. šipecké čelisti v jeskyni Šipka na Kotouči (prof. K. J. Maška z Nového Jičína)
  • 1881 – společnost Bratří Guttmannů dala postavit místní dráhu ze Štramberka do Studénky
  • 1891 – založení dělnického vzdělávacího a čtenářského spolku KOTOUČ
  • 1895 – vznik pobočky Klubu českých turistů pod vedením Adolfa Hrstky
  • 1896 – postavení další místní dráhy ze Štramberka do Veřovic
  • 1897 – otevření Všeobecné pokračovací živnostenské školy
  • 1899 – založení spolku Muzejní a průmyslová jednota, jehož přičiněním bylo ve městě založeno muzeum
  • 1903 – zastřešení a úprava věže hradu architektem K. Hilbertem, zvané Trúby (lidově Kulatina), na rozhlednu (přičiněním Klubu českých turistů pod vedením A. Hrstky)
  • 1908 – založení Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ)
  • 1910 – postavení další školní budovy v historizujícím stylu, tzv. Nová škola
  • 1912 – otevření cementárny ve Štramberku
  • 1920 – otevření Národního sadu na Kotouči
  • 1936 – prodej štramberských lomů firmou Bratři Guttmannové Vítkovickým železárnám
  • 1938 – Štramberk zabrán do sudetského území, 10. října město obsazeno německým vojskem
  • 1945 – 6. května 1945 osvobození města Štramberk; v tomto roce došlo ke spojení obou místních železnic, znárodnění štramberských lomů, vápenky a cementárny, které se staly součástí Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda
  • 1950 – město je chráněnou lokalitou; vznik JZD
  • 1964 připojení JZD ke Státnímu statku v Příboře, později zde bylo Středisko závodu 04 Školního zemědělského podniku Nový Jičín, VŠB Brno, zaměřené na výrobu mléka a masa
  • 1969 – Štramberk se stal městskou památkovou rezervací [2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štramberku.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 684.  
  2. Historie města [online]. Město Štramberk, 2006, [cit. 2008-09-21]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Štramberské uši – místní specialita, která získala ochranné označení EU
  • J. ADAMEC, Čtení o Štramberku I., Kotouč, Štramberk 1999.
  • B. BLAŽEK, Štramberk. Štramberk 1927.
  • B. BLAŽEK, Z archivu města Štramberka. Ročenka záložny štramberské, Příbor 1928.
  • J. BZDILOVÁ, „Consignatio Processionum ex Decanatibus Parochii in Marchionatus Moravia existentibus annue Duci Solitarun“ a další prameny olomoucké arcibiskupské konzistoře. In: Staré stezky. Soubor referátů z 4. pracovního setkání 21. 4. 1999. Brno 1999, s. 21–25.
  • I. ČORNEJOVÁ – A. FECHTNEROVÁ, Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, Praha 1986.
  • M. ELBEL, Viae Crucis jako poutní stezka par exellance. In: Staré stezky. Soubor referátů z 4. pracovního setkání 21. 4. 1999. Brno 1999, s. 14–20.
  • V. FLAJŠHANS, Zázrak hostýnský a báseň Jaroslav, Český časopis historický 28, 1932, s. 78–92.
  • A. GRUND (ed.), Matěje Tannera z Tovaryšstva Ježíšova Hora Olivetská, Moravská Ostrava 1939.
  • L. HOSÁK, Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848, Ostrava 1967.
  • L. HOSÁK, Počátky hradu a města Štramberka. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 2, Nový Jičín 1968, s. 28–32.
  • C. HYKEL, Zmizelé památky na Kotouči, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1972, č. 8–9, s. 8–26.
  • B. CHRISTELIUS, Via Olivetana, Oelberg Strassen...Auff den bey Stramberg in Mähren mit Passion Capellen besetzen, Olomouc 1678.
  • J. JUROK, Nejstarší dějiny Štramberka. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 33, Nový Jičín 1984, s. 1–12.
  • O. KRÁLÍK, Historická skutečnost a postupná mytologizace mongolského vpádu na Moravu roku 1241, Olomouc 1969.
  • J. LINDA, Matěj Tanner (1630–1692), Minulostí západočeského kraje, 1992, s. 175–188.
  • J. LINDA, Hora olivetská Matěje Tannera, Knihovní obzor 1, 1993, č. 4, s. 21–27.
  • J. MALURA – P. KOSEK (edd.), Matěj Tanner, Hora Olivetská, Brno-Ostrava 2001, ISBN 80-7294-034-1.
  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno : Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.  
  • J. ŠEBÁNEK, Pověst štramberská, Časopis Matice moravské 59, 1935, s. 325–340.
  • V. ŠIKULOVÁ, 1991: Přehled dokladů středověkého osídlení Kotouče ve sbírkách Slezského muzea v Opavě; in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 47, s. 62–65, Nový Jičín.
  • M. TANNER, Hora Olivetská, na rozličné stanoviště, bolestným Krista Pána tajemstvím posvěcené, rozdělená...., Nisa 1704.
  • J. ZEZULČÍK, Kotouč – Hora Olivetská. In: Kotouč – Hora Olivetská. Katalog výstavy OVM Nový Jičín. Nový Jičín 1997, s. 18–20.
  • JUROK, Jiří, a kol. Štramberk - Moravský Betlém : 650 let od založení města Štramberka 1359-2009. Štramberk ; Nový Jičín : Město Štramberk ; Muzeum Novojičínska, 2009. 321 s. ISBN 978-80-254-4522-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]